|
|
Determinanty práce sester na interních odděleních Jihočeského kraje
SKOŘEPOVÁ, Jana
Základní teoretická východiska: Východiskem pro zpracování této práce byla skutečnost, že s požadavky rozvíjející se společnosti se také významně změnil pohled na sesterské povolání. Na současném trhu práce je především poptávka po erudovaných, kvalifikovaných všeobecných sestrách, které jsou schopné flexibilně a nezávisle fungovat v rozmanitých podmínkách, samostatně se vzdělávat a získávat nové zkušenosti. Teoretická část se v úvodu zabývá bližší identifikací práce sester a následně přibližuje jednotlivé atributy, které se práce sester dotýkají, jako vzdělávání, náplň a kompetence. Jedna z kapitol se také zaměřuje na osobnostní předpoklady pro práci sestry a na organizaci práce na interních odděleních. Druhá část teoretické práce se potom věnuje rozboru hlavních determinantů práce. Cíle práce, výzkumné otázky a hypotézy: Pro splnění hlavního záměru práce byly vytyčeny tři cíle. Cíl 1: Identifikovat hlavní determinanty práce všeobecných sester na interních odděleních Jihočeského kraje. Cíl 2: Zmapovat spokojenost sester na interních odděleních Jihočeského kraje. Cíl 3: Zmapovat výskyt syndromu vyhoření u sester na interních odděleních Jihočeského kraje. K dosažení cílů byly v části kvalitativního výzkumu položeny čtyři výzkumné otázky. VO 1: Jaké determinanty své práce sestry udávají nejčastěji? VO 2: Jak jsou sestry spokojeny se svými pracovními podmínkami? VO 3: S jakými motivačními prvky se sestry během své praxe setkaly? VO 4: Jak jsou sestry informovány o fenoménu syndrom vyhoření? Pro kvantitativní výzkum bylo následně stanoveno pět hypotéz. H1: Sestry s vysokoškolským vzděláním označují špatnou organizační strukturu a vedení zařízení jako nejvýznamnější determinant své práce více, než sestry bez vysokoškolského vzdělání. H2: Sestry s vysokoškolským vzděláním vnímají celoživotní vzdělávání jako motivující prvek pro zlepšení kvality ošetřovatelské péče více, než sestry bez vysokoškolského vzdělání. H3: Sestry s délkou praxe v interních oborech 10 let a méně udávají více pocit uspokojení z práce, než sestry s délkou praxe v interních oborech delší než 10 let. H4: Sestry s délkou praxe v interních oborech 10 let a méně udávají více spokojenost s pracovními podmínkami, než sestry s délkou praxe v interních oborech delší než 10 let. H5: Sestry s celkovou délkou praxe nad 10 let udávají více zkušeností s výskytem syndromu vyhoření, než sestry s délkou praxe 10 let a méně. Metodika: V této diplomové práci bylo využito techniky kvalitativního i kvantitativního sběru dat. Výsledky v první fázi empirického šetření byly získány na podkladě polostrukturovaných rozhovorů, vedených s dvanácti všeobecnými sestrami pracujícími ve čtyřech nemocnicích Jihočeského kraje na odděleních s interním zaměřením (České Budějovice, Tábor, Prachatice, Jindřichův Hradec). Výsledky výzkumného šetření byly následně analyzovány a zaneseny do kategorií. Druhá část empirického výzkumu obsahuje výsledky kvantitativního šetření, které bylo založeno na získání dat pomocí anonymního dotazníku, určeného všeobecným sestrám pracujících v nemocnicích Jihočeského kraje na odděleních s interním zaměřením (České Budějovice, Tábor, Prachatice, Jindřichův Hradec, Písek, Strakonice, Český Krumlov). Získaná data byla následně roztříděna, popsána a zpracována nejdříve popisnou statistikou do grafů pomocí programu Microsoft Office Excel 2010 a v dalším kroku bylo provedeno statistické vyhodnocení hypotéz. Hypotézy byly testovány chí kvadrát testem v kontingenční tabulce. Zvolená hladina významnosti byla 5 %.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacientů s chronickou pankreatitidou
SKOŘEPOVÁ, Jana
Chronická pankreatitida je závažné onemocnění, které navzdory výraznému vývoji v diagnostice i léčbě je často diagnostikováno až v pozdních stádiích nemoci. Nemoc sice vyléčit nelze, ale úpravou životního stylu a dodržováním dietního režimu lze příznivě ovlivnit nejen průběh a progresi, ale i vznik komplikací. Tato bakalářská práce se věnuje problematice ošetřovatelské péče pacientů s chronickou pankreatitidou, úrovni informovanosti pacientů o svém onemocnění a režimových opatřeních při něm. Dále monitoruje ochotu a schopnosti respondentů změnu životního stylu a stravovacích návyků akceptovat.Cílem této práce je zjistit specifika ošetřovatelské péče u klientů s chronickou pankreatitidou. K dosažení cíle práce bylo v empirické části využito kvalitativních výzkumných metod.Výzkumné šetření probíhalo u nemocných s chronickou pankreatitidou navštěvujících gastroenterologickou ambulanci táborské nemocnice a do výzkumu byla zahrnuta skupina deseti respondentů v různém stádiu tohoto onemocnění. Jejich výběr byl podmíněn ochotou respondentů se výzkumu zúčastnit a spolupracovat na něm. S každým z respondentů byl veden polostrukturovaný rozhovor. Na základě studia této problematiky a výsledků výzkumného šetření byla jako výstup z práce pro nemocné s chronickou pankreatitidou vypracována stručná a přehledná informační brožura. Tento manuál by měl sloužit jako shrnutí a upřesnění informací, které si nemocný v klidu domova přečte poté, co byl edukován ústně. Vzhledem ke zjištěným výsledkům naší práce chceme, tuto práci a její výsledky, co nejvíce zpřístupnit odborné ošetřovatelské veřejnosti. Doufáme, že výsledky práce zvýší zájem odborné veřejnosti o tuto problematiku a osloví další pracovníky ochotné podílet se na jejím řešení.
|
host ::
RSS.