Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 26 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Paul Hindemith a jeho Sonáta pro fagot a klavír
Šmíd, Jan ; SEIDL, Jiří (vedoucí práce) ; HUDEČEK, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá osobností skladatele Paula Hindemitha a jeho Sonátou pro fagot a klavír. Úvodní kapitola pojednává o životě a zásluhách skladatele. Další část se věnuje vlastní skladbě a obsahuje také formální rozbor. Závěrem je uveden výběr skladeb pro dřevěné dechové nástroje a přehled Hindemithových sonát.
Tréninkové zatížení a dosažené výsledky jednotlivce v různých tréninkových prostředích. Případová studie elitních českých triatlonistů
Seidl, Jiří ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Vobr, Radek (oponent) ; Zvonař, Martin (oponent)
Cíl: Analyzovat vztah mezi tréninkovým zatížením a závodní výkonností elitních triatlonistů světové třídy. Posoudit vliv dalších faktorů na závodní výkonnost. Metoda: Případová studie české reprezentantky VF, která absolvovala několikaleté tréninkové pobyty ve třech tréninkových prostředích včetně dvou špičkových zahraničních skupin DS a JF. Výsledky: Ve výchozím tréninkovém prostředí a v prostředí DS dosahoval tréninkový objem VF 28 hodin týdně, v prostředí JF došlo ke snížení na 23 hodin týdně. Snížení objemu zde bylo částečně kompenzováno zvýšením intenzity tréninku především plavání. Ve všech třech tréninkových prostředích namísto standardní periodizace byl použit systém ročního tréninkového cyklu bez výrazných vrcholů, vyznačující se oscilací tréninkového zatížení s posloupností mikrocyklů. Neuplatňovalo se samostatné ladění sportovní formy, před důležitými závody se pouze adjustoval příslušný mikrocyklus. Závodní výkonnost VF hodnocená tzv. ITU ekvivalentem byla v jednotlivých prostředích na stejné úrovni. U dlouhodobé výkonnosti došlo v prostředí DS k výraznému propadu, v prostředí JF naopak ke zlepšení. Diskuse: Vidíme dvě příčiny propadu dlouhodobé výkonnosti VF v prostředí DS. 1) Dlouhodobá vážnější zranění. 2) Několikaměsíční pobyty během závodní sezóny ve vyšších nadmořských výškách, které v...
Úvod do historie, teorie a problematiky fagotové hry
Nováková, Michaela ; SEIDL, Jiří (vedoucí práce) ; HERMAN, František (oponent)
Cílem této práce je poskytnout dostatečný doplňkový materiál pro pokročilejší žáky hry na fagot. Na hodinách praktické výuky často nezbývá dostatek času na sdělení zajímavých informací, které by žákovi byli jistě k užitku. Název diplomové práce zní Úvod do historie, teorie a problematiky fagotové hry. Obsah této práce je zaměřen na teoretické poznatky, ale i na informace, které jsou užitečné v praxi. Nejprve jsou připomenuty základní údaje o fagotu a jemu příbuzných nástrojích. Další kapitoly jsou zaměřeny na historický vývoj dvouplátkových dechových nástrojů, výrobní postup fagotu a kontrafagotu či přehled důležitých pojmů. Jsou zde k nalezení informace o dýchání a praktické tipy a rady. Část je také věnována významným autorům a interpretům fagotových skladeb.
Hudební řeč Jiřího Temla a rozbor skladb y Teatro Piccolo pro fagot a klavír
Havlíčková, Lucie ; SEIDL, Jiří (vedoucí práce) ; HERMAN, František (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá osobností českého skladatele Jiřího Temla a zaměřuje se především na formální a interpretační rozbor skladby Teatro Piccolo pro fagot a klavír. Závěrečná kapitola práce se věnuje výčtu skladeb Jiřího Temla pro dřevěné dechové nástroje.
Luciano Berio a jeho Sequenza XII pro fa got
Hudeček, Jan ; HERMAN, František (vedoucí práce) ; SEIDL, Jiří (oponent)
Cílem mé absolventské magisterské práce je uvedení do problematiky studia soudobé kompozice na pozadí osvětlení vývoje hudby druhé poloviny 20. století. Práce je zacílena na skladbu Luciana Beria: Sequenza XII. Interpretům, kteří pojmou záměr se tímto dílem zabývat, či jej už delší dobu cvičí, se chci pokusit tento na první pohled "prohraný souboj" co nejvíce usnadnit a přesvědčit je, že stojí za to nad Sequenzí XII "zvítězit".
Ars rediviva, historie a koncertní činno st
Krátká, Tereza ; SEIDL, Jiří (vedoucí práce) ; HERMAN, František (oponent)
Název mé bakalářské práce zní Ars rediviva, historie a koncertní činnost. Cílem práce je zmapování historie a koncertní činnosti českého komorního souboru Ars rediviva. Hudebního tělesa, které mělo přímý vliv na navrácení staré hudby na československá koncertní pódia v 50. letech 20. století a na vývoj poučené interpretace v Československu. Soubor Ars rediviva byl jedním z nejdéle působících komorních těles na české scéně (1951 - 2005). Interpretoval téměř výhradně hudbu baroka a klasicismu (výjimku tvořila některá díla současných českých skladatelů, jejichž premiéry Ars rediviva provedla). V první kapitole je představen zakladatel souboru Milan Munclinger. Druhá kapitola se věnuje okolnostem vzniku tělesa a počátkům působení tělesa na hudební scéně. Třetí kapitola mapuje personální změny v průběhu činnosti tělesa, čtvrtá kapitola mapuje koncertní činnost tělesa a repertoár.
Karel Pivoňka a fagotová třída HAMU od jejího počátku do současnosti
Propilková, Denisa ; SEIDL, Jiří (vedoucí práce) ; HERMAN, František (oponent)
Název mé magisterské práce zní Karel Pivoňka a fagotová třída HAMU od počátku do současnosti. V první kapitole uvádím vývoj české fagotové školy a vše co předcházelo vzniku fagotové třídy HAMU. V první kapitole se nachází podkapitola, kde se zmiňuji o osobnosti Karla Bidla, který měl také vliv na vývoj české fagotové školy. V druhé kapitole pojednávám o Hamu, systému na škole a jednotlivých katedrách. V následující třetí kapitole je popsána osobnost Karla Pivoňky a v její podkapitole jsou uvedeni všechny jeho absolventi konzervatoře i HAMU. Další kapitola obsahuje nevýznamnější absolventy HAMU od počátku do současnosti. V poslední kapitole je přehled většiny veřejných koncertů a přenosů pro rozhlas, které hrál Karel Pivoňka. V příloze se nachází naskenované fotografie prof. Karla Pivoňky.
Fagot v cyklu Šesti sonát Jana Dismase Zelenky
Hudeček, Jan ; HERMAN, František (vedoucí práce) ; SEIDL, Jiří (oponent)
Jako hlavní úkol ve své bakalářské práci jsem si zvolil vyřešit zejména technickou problematiku fagotových partů Šesti sonát Jana Dismase Zelenky a pokusit se interpretům hru co nejvíce usnadnit. Další zásadní otázku, kterou jsem se rozhodl řešit, je interpretace a s ní spojené frázování. V neposlední řadě můžeme v práci také najít skromné rozbory sonát a důležité informace o vzniku. Koncepčně jsem svou bakalářskou práci rozdělil na tři odvětví. V prvním se zabývám životem Jana Dismase Zelenky, ve druhém vznikem, přesným názvem a stavbou Šesti sonát. Ve třetím odvětví se věnuji již zmiňované technické problematice, řeším možnosti nácviku, frázování, ulehčení a též uvádím stručné rozbory. V závěru práce řeším např.možnost vydání celého souboru za Zelenkova života, zmiňuji nahrávky nejvýznamnějších světových a českých interpretů a zabývám se rekapitulací a vizí své diplomové práce.
Problematika výroby fagotových strojků
Propilková, Denisa ; SEIDL, Jiří (vedoucí práce) ; HERMAN, František (oponent)
Název této bakalářské práce je Problematika výroby fagotových strojků. Práci rozděluji do pěti kapitol a jedné podkapitoly. V první kapitole píši všeobecně o fagotovém strojku. Ve druhé kapitole popisuji Arundo donax ? trsť rákosovitou. Ve třetí kapitole se nachází seznam potřebných nástrojů k výrobě fagotových strojků. Čtvrtá kapitola je věnována samotnému pracovnímu postupu při zhotovení fagotového strojku. V páté kapitole představuji nejvýznamnější výrobce fagotových strojků v Čechách. Čtvrtou kapitolu považuji za stěžejní část této bakalářské práce. Jako přílohu přikládám obrázky pracovních pomůcek.
Rossini's biography and work: Bassoon Concerto and Issue of Autorship
Hlavatý, Petr ; SEIDL, Jiří (vedoucí práce) ; HERMAN, František (oponent)
Gioacchino Rossini, who lived from 1792 to 1868, was the author of 39 operas, various works of sacred music, cantatas and other vocal and instrumental compositions and various smaller pieces, which are called Péchés de Vieillesse (Sins of Old Age). He worked mainly in Italy and France. He interrupted his compositional activity in 1829 and to the end of his life just composed mostly minor and occasional pieces. Typical features of his works are melodically creative themes, sotto voce alternating with fortissimo full orchestra, the accompaniment alternating bass and themes starting sixteenth value followed a half note (or their variations). Bassoon Concerto, whose autorship is not yet confirmed, was probably written between 1845-48 for the bassoonist Nazzareno Gatti for one of his final exams at lyceum of music. From detailed analysis of the work can not be concluded that the concert is completely original work of Rossini. Today, the most valued works are that written in the style of Italian opera buffa (eg. The Barber of Seville).

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 26 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Seidl, J.
4 Seidl, Jakub
4 Seidl, Jan
2 Seidl, Jaroslav
1 Seidl, Jiří
1 Seidl, Julian
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.