|
|
Obsah cesia-137 v houbách ve vybraných lokalitách Novohradských hor
SCHNEIDEROVÁ, Kateřina
Novohradské hory byly ve zvýšené míře kontaminovány cesiem-137 v místech, kde došlo v důsledku srážek k vymytí většího množství radiocesia z radioaktivního mraku, který vznikl po havárii černobylské jaderné elektrárny z 26. dubna 1986. Dalším zdrojem cesia-137 byly zkoušky jaderných zbraní, které v 50. a 60. letech 20. století prováděly v atmosféře jaderné velmoci. Z kontaminované půdy se cesium-137 dostává do potravního řetězce a tím způsobuje vnitřní kontaminaci obyvatel. Z tohoto důvodu je pravidelně stanovována aktivita cesia-137 v potravě (zejména v jedlých houbách). Cílem této práce bylo porovnání hmotnostních aktivit cesia-137 ve vzorcích jedlých hub nasbíraných ve vybraných lokalitách Novohradských hor. Byly stanoveny a porovnány transferové faktory v jednotlivých druzích hub. Práce se zaměřila také na porovnání hmotnostní aktivity cesia-137 v klobouku a hmotnostní aktivity cesia-137 v třeni houby. Vzorky byly měřeny pomocí spektrometrie gama. Hodnoty hmotnostní aktivity cesia-137 v jedlých houbách se lišily podle jejich zařazení do systematické skupiny. Vyšší hodnoty hmotnostních aktivit byly naměřeny u hřibovitých hub oproti nižším hodnotám zaznamenaným u lupenatých hub. Zejména u suchohřibu hnědého (Xerocomus badius) byly opakovaně zjištěny vysoké hodnoty hmotnostních aktivit cesia-137. U zástupce lupenatých hub bedly vysoké (Macrolepiota procera) byla změřena nejnižší hodnota hmotnostní aktivity cesia-137. Transferový faktor jako poměr mezi aktivitou cesia-137 v houbě a aktivitou cesia-137 v půdě je důležitý parametr pro odhad dávky vnitřního ozáření radionuklidy, které člověk přijme v kontaminovaných potravinách. Nejvyšší stanovené transferové faktory byly vypočteny u suchohřibu hnědého (Xerocomus badius), muchomůrky růžovky (Amanita rubescens) a lišky obecné (Cantharellus cibarius). Z celkem 58 vzorků byly u 78 % vzorků hodnoty hmotnostní aktivity cesia-137 v klobouku vyšší než hodnoty hmotnostní aktivity v třeni a u 22 % vzorků byly hmotnostní aktivity v klobouku houby nižší než v její třeni. Stanovený poměr klobouk/třeň potvrdil, že tři čtvrtiny zkoumaných jedlých hub kumulovaly přednostně cesium-137 v klobouku a jedna čtvrtina hub více kumulovala cesium-137 ve své třeni.
|
|
|
Epidemiologická situace v lékárně
SCHNEIDEROVÁ, Kateřina
Mezi nejčastější onemocnění patří respirační nákazy přenášené vzdušnou cestou. Postihují děti i dospělé, potenciálně nebezpečné však mohou být pro osoby oslabené primárním onemocněním nebo poruchou imunity. Patogeny bývají do okolí vylučovány nemocným člověkem pomocí kapének či biologického aerosolu při kašlání, kýchání nebo mluvení. Tyto způsoby přenosu představují riziko v šíření nozokomiálních nákaz ve zdravotnickém zařízení. Cílem bakalářské práce bylo zjistit výši mikrobiálního znečištění ovzduší vnitřního prostředí a vyhodnotit případný negativní vliv bakteriální kontaminace na zdraví pacientů přítomných v lékárně. Laboratorní část práce byla zaměřena na odběr, zpracování a identifikaci infekčního agens šířeného vzdušnou cestou ve zdravotnickém zařízení (lékárně) v období 5/2018-2/2019. K odběru vzorku byla použita metoda pasivního sběru (plotnová sedimentační metoda). Její podstatou je usazování mikroorganismů přítomných ve vzduchu na krevní agar v Petriho misce. Na výši mikrobiálního znečištění vnitřního ovzduší byl posuzován také vliv teploty a vlhkosti vzduchu v lékárně a počet osob přítomných v době odběru vzorku. Dle Vyhlášky č. 6/2003 Sb., která stanovuje hygienické limity biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností ve zdravotnickém zařízení, je maximální hranice 500 CFU/m3 (CFU je jednotka používaná k odhadu počtu životaschopných bakterií). Této hranice nebylo ve zkoumaném období dosaženo. Naměřené hodnoty dokázaly, že teplota, vlhkost a počet CFU/miska mají mezi sebou určitou mírnou pozitivní závislost. Porovnáním počtu pacientů a počtu CFU/misku se prokázalo, že tyto dvě veličiny nemají vzájemnou výraznou korelaci. Co se týče zastoupení jednotlivých skupin identifikovaných mikroorganismů ve vzorcích, převažující podíly má většinou skupina G+ Staphylococcus spp., která často tvoří více než 50 % mikroorganismů ve vzorku, někde dokonce až 75 %. Následují G- tyčky, jejichž podíl tvoří až 46 %, dále poté G+ diplokoky a tetrakoky, jejichž podíl dosahuje až 43 %. Z hledaných patogenů byl potvrzen výskyt Staphylococcus aureus a Streptococcus pyogenes. Výsledky bakalářské práce nepotvrdily překročení limitu mikrobiálního znečištění ovzduší v lékárně ani významný výskyt původců bakteriálních respiračních nákaz. Lze tedy považovat vnitřní ovzduší v lékárně z hlediska možnosti bakteriální nákazy za málo rizikové.
|
|
|
Vytvoření projektu fyzické bezpečnosti
SCHNEIDEROVÁ, Kateřina
Vytvoření systému opatření, která mají neoprávněné osobě zabránit nebo ztížit přístup k utajované informaci, nebo alespoň zaznamenat pokus o něj. Je nutné vybrat fyzické osoby, které budou mít přístup k utajované informaci, jejich výchova a obrana. Nakonec nesmíme zapomenout na administrativní bezpečnost - systémová opatření při tvorbě, příjmu, evidenci, zpracování, ukládání, přepravě a archivaci utajovaných informací.
|
host ::
RSS.