|
|
Diskurzní konektory v češtině.(Od centra k periferii)
Rysová, Magdaléna ; Hajičová, Eva (vedoucí práce) ; Malá, Markéta (oponent) ; Tárnyiková, Jarmila (oponent)
Magdaléna Rysová Diskurzní konektory v češtině (Od centra k periferii) Abstrakt V práci se zabýváme popisem a analýzou diskurzních (tj. textových) konektorů v češtině v širším smyslu, tedy tím, jakými jazykovými prostředky je možné vyjadřovat v textu diskurzní vztahy. Výzkum přitom neomezujeme na předem stanovenou skupinu výrazů (danou například příslušností k určitým slovním druhům, jako jsou spojky či strukturující částice), ale snažíme se nalézt a obecně popsat všechny jazykové prostředky v češtině, které mají schopnost spojovat jednotlivé úseky textu v jeden koherentní celek. Zaměřujeme se především na méně probádané víceslovné konektivní struktury typu to je důvod, proč; kvůli těmto skutečnostem; z těchto důvodů atd., pro které užíváme označení sekundární konektory (za primární konektory považujeme především konektivní synsémantika typu však, nebo, a, ale, proto apod.). Diskurzní konektory jsou velmi obecně chápány jako jazykové výrazy, které mají v textu schopnost signalizovat různé sémanticko-pragmatické vztahy. Existuje ovšem mnoho jazykových teorií, které se v konkrétním popisu diskurzních konektorů výrazně liší. Neexistuje tedy jediná, obecně přijímaná definice těchto výrazů, o jejichž podstatě a charakteristice se v lingvistice vedou diskuze. Cílem této práce je na základě podrobného jazykového...
|
|
| |
|
|
Discourse connectives in texts written by non-native speakers of English
Kubánková, Eliška ; Rysová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Malá, Markéta (oponent)
Tématem práce je analýza diskurzních konektorů jako prostředků textové koheze ve formálních textech psaných nerodilými mluvčími angličtiny. Materiálem pro výzkum byl korpus 161 formálních dopisů psaných studenty, jejichž jazyková úroveň odpovídá úrovni B2 ve Společném evropském referenčním rámci pro jazyky. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaké typy konektorů se v textech nerodilých mluvčích vyskytují a s jakou frekvencí, a tím specifikovat úroveň B2 v oblasti psaného projevu. Zkoumanými jevy byly kromě frekvence druhy konektorů (jednoslovné/víceslovné, primární/sekundární), jejich morfologické a syntaktické kategorie, rozsah (srov. mezivětné či vnitrovětné konektory), pozice ve větě; dále typy diskurzních argumentů a sémantické typy vztahů, které konektory vyjadřovaly. Výsledky práce ukázaly, že konektory byly nejčastěji jednoslovné primární výrazy realizované spojkami a příslovečnými určeními. Nejčastěji používaným konektorem byla spojka and, druhým nejčastějším spojka because. Častý výskyt měla i adverbia so a also. Konektory nejběžněji vyjadřovaly vztahy konjunkce a příčiny, což mohlo být ovlivněno typem zkoumaných textů. V textech se objevily i některé sekundární konektory, jako například varianty vět The reason is a That is why. Konektory se častěji objevovaly na začátku argumentu a...
|
|
| |
|
|
Diskurzní konektory v češtině.(Od centra k periferii)
Rysová, Magdaléna ; Hajičová, Eva (vedoucí práce) ; Malá, Markéta (oponent) ; Tárnyiková, Jarmila (oponent)
Magdaléna Rysová Diskurzní konektory v češtině (Od centra k periferii) Abstrakt V práci se zabýváme popisem a analýzou diskurzních (tj. textových) konektorů v češtině v širším smyslu, tedy tím, jakými jazykovými prostředky je možné vyjadřovat v textu diskurzní vztahy. Výzkum přitom neomezujeme na předem stanovenou skupinu výrazů (danou například příslušností k určitým slovním druhům, jako jsou spojky či strukturující částice), ale snažíme se nalézt a obecně popsat všechny jazykové prostředky v češtině, které mají schopnost spojovat jednotlivé úseky textu v jeden koherentní celek. Zaměřujeme se především na méně probádané víceslovné konektivní struktury typu to je důvod, proč; kvůli těmto skutečnostem; z těchto důvodů atd., pro které užíváme označení sekundární konektory (za primární konektory považujeme především konektivní synsémantika typu však, nebo, a, ale, proto apod.). Diskurzní konektory jsou velmi obecně chápány jako jazykové výrazy, které mají v textu schopnost signalizovat různé sémanticko-pragmatické vztahy. Existuje ovšem mnoho jazykových teorií, které se v konkrétním popisu diskurzních konektorů výrazně liší. Neexistuje tedy jediná, obecně přijímaná definice těchto výrazů, o jejichž podstatě a charakteristice se v lingvistice vedou diskuze. Cílem této práce je na základě podrobného jazykového...
|
|
|
Alternativní vyjádření konektorů v češtině
Rysová, Magdaléna ; Zikánová, Šárka (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Práce se zabývá otázkou, jaké jazykové prostředky mohou být zahrnuty do anotace diskurzních vztahů Pražského závislostního korpusu (PDT). Jejím cílem je prozkoumat alternativní vyjádření diskurzních konektorů (tzv. altlexů) v češtině. Analýza vychází z anotovaných dat PDT, jejím předmětem je mimo jiné srovnání českých altlexů vyskytujících se v PDT a anglických altlexů z PDTB (anotovaného pensylvánského korpusu Penn Discourse Treebank). Práce přináší lexikálně-syntaktickou a sémantickou klasifikaci českých altlexů a analýzu jejich současné anotace v PDT. V současné době PDT obsahuje 306 vyjádření (v 43 955 větách), která byla anotátory označena jako altlexy. Jak ovšem tato práce dokládá, toto číslo není konečné. Předpokládáme, že počet altlexů se po důkladném zpracování podstatně zvýší, protože altlexy nejsou syntakticky ani lexikálně omezeny a některé z nich vykazují velký stupeň variability.
|
|
|
K explikativním vztahům v češtině
Rysová, Magdaléna ; Zikánová, Šárka (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Cílem práce je prozkoumat a charakterizovat explikativní (vysvětlovací) vztahy v češtině vyjádřené spojovacími výrazy totiž, vždyť, přece a odlišit je od ostatních sémantických vztahů v rámci souvětí (především od vztahů kauzálních - příčinných, důvodových aj.). Výzkum proběhl na základě analýzy jazykového materiálu získaného z Českého národního korpusu (SYNPUB2006 a srovnávacího korpusu InterCorp) a Pražského závislostního korpusu (PDT). Z prohledaných 3 713 výpovědí bylo pro výzkum relevantních 902 (tj. 902 výpovědí obsahovalo výrazy totiž, vždyť, přece jako spojovací prostředky v rámci souvětí, ostatní zahrnovaly vztahy mezi větnými členy a odkazování přes větný koncový signál do předchozího kontextu, které nebyly předmětem zkoumání). Ukázalo se tedy, že se spojovací výrazy totiž, vždyť, přece sloužící k usouvztažnění obsahů propozic v rámci souvětí vyskytují poměrně řídce (v korpusových datech ve 24, 29 % z prohledaných výpovědí). Výrazy totiž, vždyť, přece se v rámci souvětí objevují v několika sémantických vztazích. Tato práce se zaměřila na dva z nich - explikaci a kauzalitu, protože právě tyto dva vztahy je od sebe mnohdy těžké odlišit (jak se ukázalo při analýze mezivýpovědních vztahů v Pražském závislostním korpusu PDT a Českém národním korpusu). Na základě výsledků analýzy jazykového materiálu...
|
host ::
RSS.