|
|
Projekty na podporu dětského čtenářství v mateřské škole a možnosti spolupráce jednotlivých subjektů
Ryklová, Simona ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Wildová, Radka (oponent)
Cílem mé práce bylo popsat, které z kampaní a projektů na podporu čtenářství jsou vhodné pro práci s dětmi v mateřské škole v heterogenních třídách. Na základě prostudované literatury vytvořit projekt podporující čtenářskou pregramotnost v mateřské škole v heterogenní třídě a spolupracovat při jeho realizaci s dalšími subjekty. V teoretické části vymezuji pojmy, které úzce souvisí s daným tématem, především gramotnost a pregramotnost, čtenářská pregramotnost (ve vztahu k RVP PV). Věnuji se úloze mateřské školy a nezbytnosti rozvoje dítěte v oblasti čtenářské pregramotnosti s důrazem na heterogenní třídy. Dále zdůrazňuji úlohu rodiny ve vztahu čtenářské pregramotnosti. Na závěr popisuji konkrétní kampaně a projekty v ČR, které podporují čtenářství a čtenářskou pregramotnost. V praktické části se věnuji realizaci samotného projektu v mateřské škole s heterogenními třídami. Podrobněji se věnuji kampani Celé Česko čte dětem, Noci s Andersenem a Listování. Zatímco Celé Česko čte dětem nabízí celou řadu využití, Listování a Noc s Andersenem slouží jako pouhý doplněk k rozvoji čtenářské pregramotnosti. Pozitivně hodnotím spolupráci s městskou knihovnou a rodiči.
|
|
|
Vývoj spotřebních daní v ČR od roku 1993
Ryklová, Simona ; Provazník, Kamil (vedoucí práce) ; Vítek, Leoš (oponent)
Cílem této práce je zmapování vývoje spotřebních daní v České republice před vstupem do Evropské unie a následné změny v daňovém systému po vstupu. Teoretická část práce je zaměřena na vývoj legislativy v České republice a daňovou harmonizaci s pravidly Evropské unie. Praktická část této práce je zaměřena na vývoj inkasa a příjmů státního rozpočtu od roku 1993 ze spotřebních daní a komparaci sazeb jednotlivých daní s vybranými členskými státy Evropské unie.
|
|
|
Věkové složení dětí ve třídách mateřských škol
RYKLOVÁ, Simona
Cílem a smyslem mé bakalářské práce je zmapovat názory učitelek mateřských škol na práci ve třídách heterogenních a ve třídách homogenních. Pojmenuji pozitiva a negativa obou variant. Klíčové otázky, na které chci najít odpověď: ? jaké je optimální složení třídy z pohledu učitelek MŠ z hlediska věku dítěte ? která z variant homogenní/heterogenní je učitelkami preferována a proč Teoretickou část věnuji socializaci předškolního dítěte v rodině jako primární sociální skupině a dále popíši problém socializace předškolního dítěte v institucionálních zařízeních. Problematiku věkového složení tříd přiblížím z pohledu RVP PV a alternativních vzdělávacích programů. Praktická část je zaměřena na zjištění názorů učitelek mateřských škol. K výzkumu bych ráda použila dotazník, který poté kvantitativně zpracuji a provedu pozorování jak ve třídách homogenních, tak i heterogenních. Zde se zaměřím na úroveň socializace dětí.
|
host ::
RSS.