|
|
Klinické a experimentální využití ketaminu v psychiatrii
Rydzyková, Tereza ; Tylš, Filip (vedoucí práce) ; Melkes, Barbora (oponent)
Ketamin je antagonistou NMDA receptoru, který se využívá v medicíně především jako anestetikum. Tato práce se zabývá využitím ketaminu v psychiatrickém výzkumu. Po stručné kapitole přibližující farmakologii a neurobiologické působení této látky, následuje hlavní stať zabývající se v první části využitím ketaminu jako možného nového léčiva s antidepresivním účinkem. Jsou popsány preklinické i klinické studie dokládající účinnost této látky; dále jsou rozebrány neurobiologické podklady antidepresivního působení. Druhá část rešerše se věnuje využití ketaminu jako farmakologického modelu psychózy. Taktéž jsou nastíněny publikované animální studie i studie podávající ketamin zdravým dobrovolníkům a schizofrenním pacientům. Následně je nastíněn neurobiologický mechanismus, kterým ketamin psychotický stav vyvolává. Klíčová slova: Ketamin, NMDA receptor, schizofrenie, farmakorezistentní deprese, model psychózy, antidepresivum
|
|
|
Epigenetické mechanismy při vzniku závislosti na psychostimulantech
Kubátová, Eliška ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Rydzyková, Tereza (oponent)
Psychostimulanty patří mezi vysoce návykové látky, které působí na centra odměny v mozku zvýšením extracelulární hladiny monoaminů. Svou popularitu v západní společnosti získaly v průběhu 20. století a dodnes jsou přetrvávajícím společenským problémem. Závislost na nich představuje velmi obtížně řešitelnou situaci, terapie je velmi často neúspěšná a bývalí uživatelé se k těmto drogám velmi často vrací. Po podání těchto látek dochází ke změnám genové exprese, které mohou přetrvávat velmi dlouhou dobu od posledního užití drogy - často týdny až měsíce. Tato práce se zaměřuje na epigenetické změny, které probíhají v mozku po podání těchto návykových látek a které jsou spojené se vznikem závislosti. Klíčová slova: Epigenetika, psychostimulanty, amfetamin, metamfetamin, kokain, závislost
|
|
|
Molekulární mechanismy spánkové homeostáze
Dvořáková, Tereza ; Spišská, Veronika (vedoucí práce) ; Rydzyková, Tereza (oponent)
Spánek je základní fyziologický proces, na jehož řízení se podílí cirkadiánní systém s hlavním pacemakerem ležícím v suprachiasmatických jádrech hypothalamu (SCN) a spánková homeostáze odrážející čas strávený vzhůru. Tato práce se zabývá základními charakteristikami spánku, popisuje model dvou procesů regulace spánku a teorii synaptické homeostáze, spojující synaptickou plasticitu a spánek. Dále popisuje funkci a principy cirkadiánního systému včetně syntézy melatoninu a principy homeostatické regulace spánku. V rámci spánkové homeostáze je věnována pozornost roli dopaminu, prostaglandinu D2 a zejména adenosinu. Poté jsou popsány geny, které se účastní spánkové homeostáze a propojují tento proces se synaptickou plasticitou. Nakonec jsou zmíněny poruchy homeostatické regulace spánku u lidí trpících depresí a poslední kapitola se věnuje interakcím cirkadiánního a homeostatického procesu, zejména roli hodinových genů ve spánkové homeostázi. Klíčová slova: spánek, cirkadiánní systém, spánková homeostáze, adenosin
|
|
|
Vliv morfinu na neurogenezi a neurodegeneraci v mozku potkana
Rydzyková, Tereza ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Vodička, Martin (oponent)
Morfin je klinicky používaným analgetikem ale zároveň také zneužívanou drogou. Působí v celé řadě oblastí CNS (nucleus accumbens, ventrální tegmentum, hipokampus, aj.) a ovlivňuje jejich funkce; například kognitivní funkce či anxietu. Ačkoliv výsledky dosud publikovaných studií jsou často protichůdné, byl prokázán i vliv na vznik a zánik buněk v CNS. V této práci jsme se zaměřili na to, jakým způsobem chronické podávání a následné vysazení morfinu ovlivňuje neurogenezi a neurodegeneraci v mozku potkana a zároveň jakým způsobem ovlivňuje některé markery zahrnuté do procesu vzniku závislosti a také stavu po vysazení drogy. Podařilo se nám úspěšně zavést imunohistochemické markery pro monitorování neurogeneze (bromodeoxyuridin, doublecortin), nerodegeneraci (Fluoro-Jade C) a detekci vybraných neuromodulačních peptidů (cholecystokinin, neuropeptid Y). Zjistili jsme, že morfin může ovlivňovat procesy neurogeneze a neurodegenerace, nicméně jeho vliv se liší v různých strukturách CNS (nucleus accumbens, hipokampus, amygdala). Klíčová slova: Morfin, mozek, potkan, abstineční syndrom, neurogeneze, neurodegenerace
|
|
|
Klinické a experimentální využití ketaminu v psychiatrii
Rydzyková, Tereza ; Tylš, Filip (vedoucí práce) ; Melkes, Barbora (oponent)
Ketamin je antagonistou NMDA receptoru, který se využívá v medicíně především jako anestetikum. Tato práce se zabývá využitím ketaminu v psychiatrickém výzkumu. Po stručné kapitole přibližující farmakologii a neurobiologické působení této látky, následuje hlavní stať zabývající se v první části využitím ketaminu jako možného nového léčiva s antidepresivním účinkem. Jsou popsány preklinické i klinické studie dokládající účinnost této látky; dále jsou rozebrány neurobiologické podklady antidepresivního působení. Druhá část rešerše se věnuje využití ketaminu jako farmakologického modelu psychózy. Taktéž jsou nastíněny publikované animální studie i studie podávající ketamin zdravým dobrovolníkům a schizofrenním pacientům. Následně je nastíněn neurobiologický mechanismus, kterým ketamin psychotický stav vyvolává. Klíčová slova: Ketamin, NMDA receptor, schizofrenie, farmakorezistentní deprese, model psychózy, antidepresivum
|
host ::
RSS.