|
|
(In)Sincere Authorship - Three Novels of Jeffrey Eugenides
Rydlová, Daniela ; Vichnar, David (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Pokud bychom chtěli charakterizovat "Novou upřímnost", jde především o "hnutí", které se vyznačuje tím, že reaguje na postmoderní ironii. Neznamená to však, že se chce postmoderní ironie vzdát. Spíše ji chce demaskovat, zkritizovat, využít a přesáhnout ji. Jeffrey Eugenides je autor, který má s "Novou upřímností" mnoho společného, především to, jak nakládá s odkazem postmodernismu. Jeho romány balancují na pomezí postmoderních technik a zároveň je kritizují. Eugenides též píše o literární americké tradici a o problémech, které pronásledují současnou americkou společnost (genderová identita, duševní zdraví, americký sen, migrace apod.). Manifest "Nové upřímnosti" Davida Fostera Wallace, text "E Unibus Pluram", je na jednu stranu esejí o literární fikci, na druhou stranu je to ale také text o americké (nejen) televizní kultuře. Knihy Jeffreyho Eugenidese se však z velké části vyhýbají jakémukoliv komentáři k populární kultuře, a sociálněpolitický komentář je v nich často nedostatečný. Například odkaz reaganismu v letech, kdy americký prezidentský úřad zastávali prezidenti Bush a Clinton, je v knihách zachycen jen v lehkých náznacích, stejně tak jako další problémy, které charakterizovaly osmdesátá a devadesátá léta 20. století: šíření HIV a AIDS, všudypřítomná televizní kultura a její pozdější...
|
|
|
"A Serious Writer: Various Literary Techniques and Devices in the Selected Short Stories of Joyce Carol Oates from the 1960s and the Early 1970s
Rydlová, Daniela ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Sedm povídek z pera americké autorky Joyce Carol Oatesové je v této práci analyzováno z pohledu rozličných literárních technik, které Oatesová využívá ve svých dílech. Jedná se o povídky "Venkovská krev,"1 "Dívka na kraji oceánu,"2 "Kam jdeš a odkud?,"3 "Norman a vrah,4 " "Nebožtíci"5 a "Jak jsem rozjímala o světě uvnitř Detroitského nápravného zařízení a začala svůj život znovu."6 První část této práce je teoretická. Úvod etabluje Joyce Carol Oatesovou jako vážnou autorku a představuje její snahu o vyobrazení kultury a lidských charakterů své doby. Kapitola 2 vykresluje realitu 60. a 70. let 20. století v Americe a uvádí klíčové událostí, které se v těchto dvou dekádách odehrály. První část této kapitoly se soustředí na Detroit a "decivilizační proces," který je spojován s náhlým vzestupem násilí v americké společnosti 60. let. Druhá část se zabývá úsilím, které započalo na počátku tohoto období a pokračovalo i v průběhu 70. let. To zpochybnilo roli nejen hodnot vyšších vrstev společnosti, ale i samotného prezidenta. Poslední část této kapitoly obsahuje základní shrnutí hnutí za občanská práva a protestů v americké společnosti obecně. Další kapitola pak uvádí několik autorů, kteří Oatesovou nepochybně ovlivnili, a literární proudy a techniky, jež se v díle této autorky objevily: realismus,...
|
host ::
RSS.