|
|
Operační prostor organizací občanské společnosti v současném Moldavsku
Ryantová, Veronika ; Kocián, Jiří (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá tématem operačního prostoru pro organizace občanské společnosti v Moldavsku v období od března 2017 do února 2019. Hlavním cílem práce bylo zjištění, jestli případ Moldavska v tomto období odpovídal tzv. zužujícímu se prostoru pro občanskou společnost, který definovala Saskia Brechenmacher ve své publikace Civil Society under Assault z roku 2017. Zužující se prostor, který se v současnosti objevuje ve stále větším počtu států, lze definovat na základě tří hlavních rysů, kterými jsou taktiky, dopad a mezinárodní reakce. Prostor pro občanský sektor v Moldavsku se od konceptu lišil částečně v oblasti mezinárodní reakce a taktik, výrazněji pak v oblasti dopadu, což bylo dáno především faktem, že do konce zkoumaného období zůstala restriktivní legislativní opatření ve fázi návrhů zákona. Vzhledem k tomu, že používaný koncept nepokrývá všechny aspekty operačního prostoru občanské společnosti v Moldavsku, byla práce doplněna kapitolou zaměřenou na definici stavu moldavského prostředí, které by mohlo být nazváno první fází zužujícího se prostoru. Hlavním rozdílem oproti konceptu Brechenmacher je aspekt tzv. simulované spolupráce, kdy vládní představitelé předstírali zapojení občanské společnosti do rozhodovacího procesu, ve skutečnosti ale jejich stanoviska ignorovali.
|
|
|
Operační prostor organizací občanské společnosti v současném Moldavsku
Ryantová, Veronika ; Kocián, Jiří (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá tématem operačního prostoru pro organizace občanské společnosti v Moldavsku v období od března 2017 do února 2019. Hlavním cílem práce bylo zjištění, jestli případ Moldavska v tomto období odpovídal tzv. zužujícímu se prostoru pro občanskou společnost, který definovala Saskia Brechenmacher ve své publikace Civil Society under Assault z roku 2017. Zužující se prostor, který se v současnosti objevuje ve stále větším počtu států, lze definovat na základě tří hlavních rysů, kterými jsou taktiky, dopad a mezinárodní reakce. Prostor pro občanský sektor v Moldavsku se od konceptu lišil částečně v oblasti mezinárodní reakce a taktik, výrazněji pak v oblasti dopadu, což bylo dáno především faktem, že do konce zkoumaného období zůstala restriktivní legislativní opatření ve fázi návrhů zákona. Vzhledem k tomu, že používaný koncept nepokrývá všechny aspekty operačního prostoru občanské společnosti v Moldavsku, byla práce doplněna kapitolou zaměřenou na definici stavu moldavského prostředí, které by mohlo být nazváno první fází zužujícího se prostoru. Hlavním rozdílem oproti konceptu Brechenmacher je aspekt tzv. simulované spolupráce, kdy vládní představitelé předstírali zapojení občanské společnosti do rozhodovacího procesu, ve skutečnosti ale jejich stanoviska ignorovali.
|
|
|
Strana komunistů Moldavské republiky ve vládě v letech 2001 až 2009
Ryantová, Veronika ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Kocián, Jiří (oponent)
Bakalářská práce "Strana komunistů Moldavské republiky ve vládě v letech 2001- 2009" od autorky Veroniky Ryantové analyzuje stranu v daném období jako nástupnickou komunistickou stranu a hodnotí míru transformace, ke které během vlády došlo. Zmiňovaná strana v roce 2001 zvítězila v parlamentních volbách a udržela se i přes opoziční protesty v pozici hlavní strany ve vládě do roku 2009. Hlavní část práce zkoumá změny, které nastaly ve straně během vlády prostřednictvím tří dimenzí teorie nástupnických komunistických stran: institucionální, personálně-vůdcovské a ideologické a snaží se odpovědět na otázku, jestli strana zůstala po celou dobu své vlády netransformovanou nástupnickou stranou. Práce dochází k závěrům, že v institucionální rovině došlo jen k minimálním změnám, oproti tomu v personálně-vůdcovské došlo k určité obměně na nejvyšších postech, přesto ale nejdůležitější osobnost strany - předseda Vladimir Voronin zůstal ve své funkci do konce vlády, což vytváří spíše vůdcovsky nezměněný charakter strany. V ideologické rovině nastaly změny největší, kdy strana z pragmatických důvodů ustupovala od ortodoxně-komunistických principů a prohloubením vztahů s Evropskou unií významně změnila svou zahraničně-politickou orientaci. Na konci vlády strana kvůli transformaci ideologické roviny připomínala...
|
host ::
RSS.