Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Karcinom prsu mladých žen: korelace molekulárně-genetických, klinických a morfologických znaků
Metelková, Alena ; Fínek, Jindřich (vedoucí práce) ; Tesařová, Petra (oponent) ; Ryška, Aleš (oponent)
Autorka v první části doktorské disertační práce shrnuje současné poznatky o karcinomu prsu, který je nejčastější malignitou ženské populace. Práce se zabývá etiologií onemocnění, jeho klasifikací, diagnostikou, biologickým chováním, popisuje terapeutické modality od léčby chirurgické, radioterapeutické, až po léčbu systémovou. V další části práce jsou definována specifika onemocnění ve skupině premenopauzálních žen. Jsou zde popsány rozdíly v rizikových faktorech, léčbě i prognóze oproti karcinomu prsu postmenopauzálních žen. V následující části předkládané disertační práce je vyhodnocena retrospektivní studie s vlastním souborem pacientek, kterým byl diagnostikován invazivní karcinom prsu do 35 let věku. V průběhu let 2006-2015, byla v Bioptické laboratoři Plzeň, s.r.o. a Šiklově ústavu patologie FN Plzeň, histologicky potvrzena diagnóza karcinomu prsu u 16 294 pacientů, v 356 případech (2,2%) se jednalo o ženy mladší 35 let. Vlastní soubor představuje 93 pacientek vybraných z výchozího souboru, které byly nebo jsou léčeny na Onkologické a radioterapeutické klinice Fakultní nemocnice v Plzni. Jako kontrolní soubor slouží skupina 100 postmenopauzálních žen ≥ 65 let v době diagnózy, které jsme vybrali náhodně z celkového počtu pacientů léčených na naší klinice pro invazivní karcinom prsu ve stejném...
Morphologic and molecular characterization of triple-negative breast carcinoma for identification of clinically relevant subtypes
Sobande, Ayotunde Folakemi ; Ryška, Aleš (vedoucí práce) ; Brychtová, Svetlana (oponent) ; Dundr, Pavel (oponent)
Morfologická a molekulární typizace triple-negativních karcinomů prsu - jako prostředek pro identifikaci klinicky relevantních subtypů Úvod: Karcinom prsu je celosvětově nejčastějším maligním nádorem u žen a přední příčinou úmrtí žen na zhoubné novotvary. I přes nedávné pokroky v diagnostice a léčbě rakoviny prsu, představují přetrvávající problém relativně vzácné takzvané triple negativní karcinomy prsu (TNBC). TNBC neexprimují hormonální (estrogenový a progesteronový) receptory a HER2. Vzhledem k malé pravděpodobnosti pozitivní odpovědi na hormonální nebo anti-HER2 terapii mají tyto nádory zpravidla špatnou prognózu. TNBC je však poměrně heterogenní skupinou nádorů zahrnující celé spektrum diagnostických jednotek s odlišným biologickým potenciálem. Pro odlišení jednotlivých subtypů nádorů neexistuje doposud žádná obecně akceptovaná a zejména klinicky relevantní klasifikace. Rovněž na rozdíl od ostatních subtypů karcinomu prsu neexistuje pro TNBC doposud žádná ověřená cílená terapie. Jako jeden z možných cílů pro léčbu TNBC je zkoumán receptor pro epidermální růstový faktor (EGFR). Cílem předložené studie byla snaha identifikovat klinicky relevantní morfologické a/nebo imunofenotypické subtypy triple negativních karcinomů prsu. Naším cílem také bylo studovat vztah mezi změnami EGFR, fenotypem TNBC a...
Stanovení optimálního vyšetřovacího algoritmu pro efektivní vyhledávání nemalobuněčných karcinomů plic s přestavbou genu ALK
Rozkoš, Tomáš ; Ryška, Aleš (vedoucí práce) ; Dundr, Pavel (oponent) ; Zámečník, Josef (oponent)
SOUHRN ÚVOD: Malou podskupinu nemalobuněčných karcinomů plic (NSCLC) představují tumory, jejichž karcinogeneze je navozena fúzí genu ALK s některým z dalších partnerů (nejčastěji EML4). Pacienti s přestavbou genu ALK, kteří jsou léčeni ALK inhibitory, mají výrazně delší dobu přežití. Vzhledem k tomu, že přestavba genu ALK je popisována dle současně platné WHO klasifikace u 4 - 5 % NSCLC, je nezbytně nutné najít optimální způsob identifikace pacientů vhodných pro tuto cílenou léčbu v rutinní diagnostické praxi. CÍL: V retrospektivní části studie bylo cílem a) nalezení imunohistochemického (IHC) postupu detekce proteinu ALK , který bude mít dostatečnou senzitivitu a specificitu, aby jej bylo možné použít jako screeningové metody při vybírání případů NSCLC pro následné testování přestavby genu ALK metodou fluorescenční in situ hybridizace (FISH) a b) zjištění diagnostické výtěžnosti "malých" biopsií, tj. endobronchiálních, transbronchiálních a transtorakálních biopsií a cytobloků, pro vyšetření přestavby genu ALK. V prospektivní části studie bylo cílem a) ověření zvolené IHC metodiky detekce exprese ALK proteinu v rutinním vyšetřování pacientů s NSCLC a b) korelace ALK statusu s morfologickým vzhledem tumorů a s vybranými klinickými údaji. METODIKA: V retrospektivní části studie bylo metodami IHC (tři...

Viz též: podobná jména autorů
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.