|
|
Hledání hrdiny - izanagiovský mýtus jako interpretační klíč k postavám protagonistů Haruki Murakamiho
Jurkovič, Tomáš ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Pokorný, Martin (oponent) ; Rumánek, Ivan (oponent)
Tématem práce je v díle Haruki Murakamiho velmi frekventovaný motiv protagonisty, zachraňujícího svou ženu z jiného světa. Jde o variantu orfického mýtu, již na základě nápadné podobnosti s mýtem o bohu Izanagim a bohyni Izanami, známým už z nejstarší japonské kroniky Kodžiki, nazýváme motivem izanagiovského mýtu. Funkci, kterou má tento motiv v Murakamiho literárním díle, pak zkoumáme v kontextu Murakamiho románů jakožto těžišti tvorby autora. Vzhledem k mnohdy záměrně matoucímu stylu Murakamiho vyprávění vycházíme při tomto zkoumání z pohledu naratologa Seymoura Chatmana na příběh jakožto sled událostí, které jsou při vyprávění vypravěčem komponovány do narativního diskursu . Provádíme tedy nejprve převod Murakamiho románových vyprávění na příběhové osnovy chronologickým seřazením maximálního možného množství časově zařaditelných dat, která lze z textu přímo vyčíst či odvodit. Následně se ptáme, jakým způsobem je v něm uvedený motiv obsažen. Pro značný objem dat, který taková metoda přináší, jsme se zde detailně zaměřili především na prvních šest Murakamiho románů, v jejichž příbězích jsme sledovali vývoj autorovy práce s izanagiovským motivem od jeho prapočátků až do chvíle, kdy dosahuje vrcholné formy Výsledky tohoto tázání poté zasazujeme do kontextu celkem třinácti románových děl a shrnujeme...
|
|
|
Drama "Jošicune mezi květy sakur". Minamoto no Jošicune jako stratég, dvořan a literární mýtus.
Ryndová, Jana ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Rumánek, Ivan (oponent) ; Hýbl, Ondřej (oponent)
Autorka si v rámci disertační práce klade za cíl představit hru Jošicune mezi květy sakur (Jošicune senbon zakura) jakožto unikátní dílo japonského dramatu, které se vyznačuje značnou komplexností a zaujímá výjimečné místo v korpusu japonské literatury. Třebaže uvedená hra je co do svého významu srovnatelná s díly zpracovávajícími známou legendu o čtyřiceti sedmi věrných róninech, není ve větší míře přeložena do západních jazyků. Jsou zde ovšem dvě výjimky: anglický překlad (Jones, Jr. 1993) a německý překlad (Klopfenstein 1982). Autorka při zpracovávání disertační práce vycházela ze srovnání těchto dvou překladů a z úplné verze původního textu (v podobě, ve které se text objevuje ve Sbírce textů divadla džóruri Takedy Izumoa a Namiki Sósukeho a ve Sbírce textů loutkového divadla džóruri Júdy Jošia). Záměrem autorky bylo zprostředkování jmenované hry české čtenářské a odborné veřejnosti. Interpretaci hry Jošicune mezi květy sakur autorka začíná výkladem historického pozadí, ze kterého vzešla legenda o vojevůdci Jošicunem z rodu Minamoto. Tento výklad zahrnuje Jošicuneho život od období nepokojů éry Heidži (1159) kdy se narodil do jeho smrti (1189). Dále se autorka soustředí na vývoj, kterým prošla Jošicuneho legenda v rámci vývoje japonské literarury. Dochází zde k posunu od dvorské literatury...
|
|
|
Drama "Jošicune mezi květy sakur". Minamoto no Jošicune jako stratég, dvořan a literární mýtus.
Ryndová, Jana ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Rumánek, Ivan (oponent) ; Tirala, Martin (oponent)
Autorka si v rámci disertační práce klade za cíl představit hru Jošicune mezi květy sakur (Jošicune senbon zakura) jakožto unikátní součást japonského dramatu, která se vyznačuje značnou komplexností a zaujímá výjimečné místo v korpusu japonské literatury. Třebaže uvedená hra je co do svého významu srovnatelná s díly zpracovávajícími známou legendu o čtyřiceti sedmi věrných róninech, není ve větší míře přeložena do západních jazyků. Jsou zde ovšem dvě výjimky: anglický překlad (Jones, Jr. 1993) a německý překlad (Klopfenstein 1982). Autorka při zpracovávání disertační práce vycházela ze srovnání těchto dvou překladů a z úplné verze původního textu (v podobě, ve které se text objevuje ve Sbírce textů divadla džóruri Takedy Izumoa a Namiki Sósukeho a ve Sbírce textů loutkového divadla džóruri Júdy Jošia). Autorčiným záměrem pak bylo zprostředkování jmenované hry české čtenářské a odborné veřejnosti. Interpretaci hry Jošicune mezi květy sakur autorka začíná historickým pozadím, ze kterého vzešla legenda o vojevůdci Jošicunem z rodu Minamoto. Toto pozadí zahrnuje Jošicuneho život od období nepokojů éry Heidži (1159) kdy se narodil do jeho smrti (1189). Dále se autorka soustředí na vývoj, kterým prošla Jošicuneho legenda v rámci vývoje japonské literarury. Dochází zde k posunu od dvorské literatury...
|
host ::
RSS.