|
|
Foreign policy of Obama administration towards Iran
Rudyšar, Rudolf ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Diplomová práce Politika Obamovy administrativy vůči Íránu se zabývá analýzou sbližování Spojených států a Íránu za vlády současného prezidenta Baracka Obamy. V tomto kontextu se práce zabývá zejména vztahy s dalšími americkými spojenci v regionu (zejména Izraelem a Saudskou Arábií) a jejich vlivem na schopnost USA prosadit své zájmy na Blízkém východě bez ohledu na své regionální spojence. Diplomová práce je rozdělena do pěti kapitol, přičemž první kapitola stanovuje teoretický rámec, který je dále v práci použit při analýze diskutovanáých problémů. Druhá kapitola se zabývá nedávným geopolitickým vývojem v regionu zejména v kontextu signifikantních vln nestability, které Blízký východ zasáhly. Třetí kapitola podrobně rozebírá vývoj kolem íránského jaderného programu a věnuje se zejména jaderné dohodě mezi USA a Íránem, kterou obě strany uzavřely v polovině roku 2015 a která je považována zazlomový dokument v oblasti mezinárodního přístupu k íránskému jadernému programu. Čtvrtá a patá kapitola pak analyzují postupy a přístupy Obamovy administrativy k jednotlivým problémům na Blízkém východě a podorbně analyzují vztahy s klíčovými blízkovýchodními spojenci USA. Diplomová práce uzavírá danou problematiku konstatováním, že skutečně došlo k nespornému sblížení USA a Íránu, nelze tento trend považovat...
|
|
|
Foreign policy of Obama administration towards Iran
Rudyšar, Rudolf ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Diplomová práce Politika Obamovy administrativy vůči Íránu se zabývá analýzou sbližování Spojených států a Íránu za vlády současného prezidenta Baracka Obamy. V tomto kontextu se práce zabývá zejména vztahy s dalšími americkými spojenci v regionu (zejména Izraelem a Saudskou Arábií) a jejich vlivem na schopnost USA prosadit své zájmy na Blízkém východě bez ohledu na své regionální spojence. Diplomová práce je rozdělena do pěti kapitol, přičemž první kapitola stanovuje teoretický rámec, který je dále v práci použit při analýze diskutovanáých problémů. Druhá kapitola se zabývá nedávným geopolitickým vývojem v regionu zejména v kontextu signifikantních vln nestability, které Blízký východ zasáhly. Třetí kapitola podrobně rozebírá vývoj kolem íránského jaderného programu a věnuje se zejména jaderné dohodě mezi USA a Íránem, kterou obě strany uzavřely v polovině roku 2015 a která je považována zazlomový dokument v oblasti mezinárodního přístupu k íránskému jadernému programu. Čtvrtá a patá kapitola pak analyzují postupy a přístupy Obamovy administrativy k jednotlivým problémům na Blízkém východě a podorbně analyzují vztahy s klíčovými blízkovýchodními spojenci USA. Diplomová práce uzavírá danou problematiku konstatováním, že skutečně došlo k nespornému sblížení USA a Íránu, nelze tento trend považovat...
|
|
|
Johnson a Vietnam. Vliv vietnamské války na rozhodnutí prezidenta Lyndona B. Johnsona nekandidovat v prezidentských volbách v roce 1968
Rudyšar, Rudolf ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Předkládaná bakalářská práce "Johnson a Vietnam. Vliv vietnamské války na rozhodnutí prezidenta Lyndona B. Johnsona nekandidovat v prezidentských volbách v roce 1968" se zaobírá poměrem prezidenta USA Lyndona Bainese Johnsona k vietnamské válce a zkoumá, nakolik Johnsonovy kroky ve vietnamské otázce ovlivnily jeho rozhodnutí v březnu 1968, jímž se vzdal své kandidatury pro své druhé prezidentské funkční období. Za Johnsonovy éry válka ve Vietnamu po Tonkinském incidentu eskalovala. Prezident Johnson, zastánce dominové teorie, se ve Vietnamu snažil o naplnění dvou cílů, jednak zabránit komunistické hrozbě, jednak ustavit ve Vietnamu demokratickou vládu. Hlavní použitou výzkumnou metodou je analýza dostupných pramenů a literatury; na veškeré pramenné zdroje autor nahlíží z hlediska hledání odpovědi na svou výzkumnou otázku. Práce je rozčleněna do sedmi kapitol. V závěru práce autor odpovídá na hlavní výzkumnou otázku a dokládá, že vietnamská válka byla velice podstatným důvodem toto, proč Johnson odstoupil od své druhé kandidatury. Autor dále uvádí, že důvodem byl souhrn všech faktorů, které v práci uvedl, a také pocit bezmoci kombinovaný s pocitem osobního selhání.
|
|
|
Lyndon B. Johnson jako politická osobnost
Rudyšar, Rudolf ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Fojtek, Vít (oponent)
Svět po druhé světové usiloval o dosažení spravedlivějšího společenského systému. V této souvislosti Spojené státy americké v 60. letech řešily vážné vnitřní problémy, které někdy hraničily až hrozbou občanské války. Kromě otázek vnitřní bezpečnosti, se ale začala projevovat i jejich snaha ovlivňovat dění v jiných zemích světa. Konkrétně šlo o podíl USA na vietnamském konfliktu, který je i dnes jedním z nejožehavějších témat dějin USA. Historická pozice prezidenta Lyndona Johnsona ve vnitřních, ale i v mezinárodních událostech, jeho politický i lidský profil a vývoj názorů na zásadní politická témata přináší celou řadu otázek, které se nabízejí každému, kdo se podrobněji zabývá dějinami USA 20. století. Soudobé i retrospektivní dokumenty přinášejí celou řadu pohledů, vždy zcela logicky ovlivněných atmosférou doby, ve které byly sepsány. Cílem této práce bylo získat co nejširší spektrum názorů, které někdy rozporuplně, někdy i negativně hodnotí působení prezidenta Lyndona Johnsona a snaha objektivně vyhodnotit jeho skutečný politický přínos pro Spojené státy a svět.
|
host ::
RSS.