|
|
Research on ghrelin mechanisms for the prevention of relapse in cannabinoid addiction
Charalambous, Chrysostomos ; Šustková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Vaculín, Šimon (oponent) ; Rudá, Jana (oponent)
Úvod: Konopí a kanabinoidy jsou často užívány k rekreačním a léčebným účelům, ale rizika, která jsou s nimi spojena, bývají přehlížena. Poruchy a závislost spojené s užíváním kanabinoidů znepokojivě přibývají a účinná léčba v současné době chybí. Nedávno byl jako slibný mechanismus pro léčbu drogové závislosti navržen antagonismus receptoru růstového hormonu (GHSR1A). Úloha GHS-R1A a jeho endogenního ligandu ghrelinu ve zneužívání kanabinoidů však zůstává nejasná. Cíl: Hlavním cílem této práce bylo prozkoumat, zda antagonista GHS-R1A, látka JMV 2959, může snížit intravenózní autoaplikaci (IVSA) WIN55,212-2 a tendenci k relapsu, a také snížit tetrahydrokanabinolem (THC) indukovanou podmíněnou preferenci místa (CPP). Metody: Pomocí intravenózní autoaplikaci (IVSA) u potkanů byla měřena reakce na posilující účinky WIN55,212-2 jako spontánní vyhledávání a konzumace drogy po premedikaci GHS-R1A antagonistou/JMV2959 nebo fyziologickým roztokem. Další změny chování potkanů byly pozorovány v modelu podmíněné preference místa (CPP), který hodnotil vliv JMV2959 na účinky THC. Výsledky: Po samostatné autoaplikaci WIN55,212-2 u potkanů byla látka JMV2959 v dávce 3 mg/kg podána intraperitoneálně 20 minut před třemi po sobě jdoucími denními 120minutovými sezeními, což významně snížilo počet stisknutí aktivní...
|
|
|
The role of ghrelin signalling in the neurobiological mechanisms of rewarding effects of cannabinoids and opioids
Charalambous, Chrysostomos ; Šustková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Rudá, Jana (oponent) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Úvod: Orexigenní peptid stimulujícího chuť k jídlu, vedle podpory energetické rovnováhy také navozuje odměňující účinky spojené s přejídáním. Mimo jiné se ukazuje, že ghrelin hraje důležitou roli v odměňujících/posilujících účincích alkoholu a návykových stimulantů. Nicméně zapojení ghrelinového mechanismu ve zneužívání a závislosti na opioidech a kanabinoidech není dosud dostatečně prozkoumáno. Cíle: Hlavním cílem této výzkumné práce bylo zjistit, zda premedikace antagonistou GHS- R1A (JMV2959) může snížit vyplavení dopaminu z nucleus accumbens shell (NACSh), indukovaný agonistou CB1R (kanabinoidní receptor typu 1) WIN55,212-2, což je považováno za klíčový impuls procesu závislosti. Bylo také otestováno, zda JMV2959 může ovlivnit účinky WIN55,212-2 a fentanylu na endokanabinoidy N-arachidonoylethanolamin (anandamid) a 2- arachidonoylglycerol (2-AG) a obsah kyseliny gama-aminomáselné (GABA) v NACSh a dále specifikovat zapojení GHS-R1A umístěného ve ventrální tegmentální oblasti (VTA) a NACSh do pozorovaných změn v NAC. Dále bylo testováno, zda premedikace JMV2959 může snížit kanabinoidy (tetrahydrokanabinol/THC a WIN55,212-2) indukovanou behaviorální stimulaci. Metody: In vivo mikrodialýza byla použita ke stanovení změn dopaminu a jeho metabolitů v NACSh u potkanů po podání syntetického...
|
|
|
Nastavení genové exprese v dospělém mozku pokusného potkana po prenatálním vystavení metamfetaminu
Tomášková, Anežka ; Černá, Marie (vedoucí práce) ; Rudá, Jana (oponent)
Úvod: Metamfetamin je droga často zneužívaná těhotnými ženami závislými na drogách a je současně jednou z nejčastěji užívaných drog v České republice. Tato droga prochází snadno placentární bariérou do organismu plodu a může negativně ovlivňovat nejen matku, ale i prenatální vývoj plodu. Cíle: V rámci projektu byly zjišťovány dlouhodobé účinky prenatální expozice metamfetaminu. Bylo zkoumáno, zda prenatální expozice MA ovlivňuje generaci potomků exponovaných samic na úrovni exprese genů ve specifických oblastech mozku (ve striatu, hipokampu a prefrontálním kortexu). Naše práce si klade za cíl provést obecný screening exprese genů ve vybraných oblastech mozku potkanů F1 generace prenatálně ovlivněných metamfetaminem a vyhodnocení případné změny exprese jednotlivých genů. Metody: Potkanům byly odebírány vybrané části mozku, kde byly metodou microarray hybridizace a real-time PCR stanoveny změny exprese vybraných genů. Výsledky: V rámci statistického vyhodnocení microarray hybridizace nebyla zjištěna signifikantně změněná exprese u žádného z testovaných genů. Byly zjištěny pouze hraniční hodnoty pro 13 genů, které byly dále testovány metodou real-time PCR. Po statistickém vyhodnocení real-time PCR byla signifikantně změněná exprese nalezena u 2 genů vztaženým ku jedné ze dvou endogenních kontrol....
|
|
|
Účinky multipotentních sloučenin ovlivňujících neurotransmisi ve farmakologických animálních modelech kognitivního deficitu
Chvojková, Markéta ; Valeš, Karel (vedoucí práce) ; Kuchař, Martin (oponent) ; Rudá, Jana (oponent)
V rámci preklinického výzkumu farmakoterapie Alzheimerovy nemoci je v současnosti věnována pozornost multipotentním sloučeninám, umožňujícím intenzifikaci účinku zasažením více patofyziologických mechanismů. Práce se proto zabývala posouzením účinnosti multipotentních sloučenin a kombinované aplikace v modelech kognitivního deficitu u potkana. Společným mechanismem účinku testovaných látek byla modulace neurotransmiterových systémů. Cílem první části práce bylo porovnání účinku experimentální monoterapie a kombinované terapie antagonistou N-methyl-D-aspartátových (NMDA) receptorů a pozitivním modulátorem receptorů pro kyselinu γ-aminomáselnou typu A (GABAA) v modelu vyvolaném trimethylcínem. Superiorita kombinované terapie byla prokázána histologickou analýzou hipokampální neurodegenerace, ale v kognitivním testu nedosáhla statistické signifikance. Předmětem zbývající části práce byly multipotentní deriváty takrinu. Prokázali jsme pozitivní efekt dimeru 6-chlorotakrinu a 6-nitrobenzothiazolu a dále dimeru 6- chlorotakrinu a L-tryptofanu, působících také jako inhibitory acetylcholinesterázy, v modelu kognitivního deficitu vyvolaném skopolaminem. V případě jiných takrinových derivátů působících také jako antagonisté NMDA receptorů jsme prokázali nízké riziko závažných nežádoucích účinků, což...
|
|
|
Nastavení genové exprese v dospělém mozku pokusného potkana po prenatálním vystavení metamfetaminu
Tomášková, Anežka ; Černá, Marie (vedoucí práce) ; Rudá, Jana (oponent)
Úvod: Metamfetamin je droga často zneužívaná těhotnými ženami závislými na drogách a je současně jednou z nejčastěji užívaných drog v České republice. Tato droga prochází snadno placentární bariérou do organismu plodu a může negativně ovlivňovat nejen matku, ale i prenatální vývoj plodu. Cíle: V rámci projektu byly zjišťovány dlouhodobé účinky prenatální expozice metamfetaminu. Bylo zkoumáno, zda prenatální expozice MA ovlivňuje generaci potomků exponovaných samic na úrovni exprese genů ve specifických oblastech mozku (ve striatu, hipokampu a prefrontálním kortexu). Naše práce si klade za cíl provést obecný screening exprese genů ve vybraných oblastech mozku potkanů F1 generace prenatálně ovlivněných metamfetaminem a vyhodnocení případné změny exprese jednotlivých genů. Metody: Potkanům byly odebírány vybrané části mozku, kde byly metodou microarray hybridizace a real-time PCR stanoveny změny exprese vybraných genů. Výsledky: V rámci statistického vyhodnocení microarray hybridizace nebyla zjištěna signifikantně změněná exprese u žádného z testovaných genů. Byly zjištěny pouze hraniční hodnoty pro 13 genů, které byly dále testovány metodou real-time PCR. Po statistickém vyhodnocení real-time PCR byla signifikantně změněná exprese nalezena u 2 genů vztaženým ku jedné ze dvou endogenních kontrol....
|
|
|
Prenatální expozice metamfetamínu a její vliv na genovou expresi ve vybraných částech mozku pokusného potkana
Tomášková, Anežka ; Zoubková, Hana (vedoucí práce) ; Rudá, Jana (oponent)
Úvod: Metamfetamin je droga často zneužívaná těhotnými ženami závislými na drogách a je současně jednou z nejčastěji užívaných drog v České republice. Tato droga prochází snadno placentární bariérou do organismu plodu a může negativně ovlivňovat nejen matku, ale i prenatální vývoj plodu. Cíle:V rámcigrantového projektu GAČR: 14-03708S byly zjišťovány dlouhodobé účinky prenatální expozice metamfetaminu. Bylo zkoumáno, zda prenatální expozice metamfetaminem ovlivňuje generaci potomků exponovaných samic na úrovni exprese genů ve specifických oblastech mozku, a to ve striatu, hipokampu a prefrontálním kortexu. Metody: Potkanům byly odebírany vybrané části mozku a v těch byly metodou microarray hybridizace a real-time PCR stanoveny změny exprese vybraných genů. Výsledky: V rámci statistického vyhodnocení microarray hybridizace nevyšla změněná exprese u žádného z testovaných genů signifikantně. Byly naměřeny pouze hraniční hodnoty pro 13 genů, které byly dále testovány metodou real-time PCR. Po statistickém vyhodnocení real-time PCR byla signifikantně změněná exprese nalezena u 2 genů vztaženým ku jedné ze dvou endogenních kontrol. Signifikantně zvýšená genová exprese u genu DRD3 a TACR3 byla nalezena ve striatu, v dalších částech mozku změna exprese nalezena nebyla. U genu FOXP2 byly naměřeny hraniční...
|
host ::
