|
|
Městský polyfunkční dům na ulici Křížová, Brno
Rozinek, Jiří ; Joura, Ivo (oponent) ; Sochor, Jan (vedoucí práce)
Projekt městského polyfunkčního domu na ulici Křížová řeší zastavění komplikované proluky na konci ulice hned u Mendlova náměstí. Cílem návrhu bylo vytvořit stavbu která by vhodně doplnila stávající strukturu bloku. Koncept městského polyfunkčního domu vychází ze specifického tvaru parcely vymezené v zadání, ze kterého vystupuje hlavní tmavší hmota stavby. Do ní proniká nepravidelná struktura buněk bytů, jejíž rastrem se řídí i celá vnitřní dispozice. Celý objekt je tvořen čtyřmi podzemními patry s parkováním, přízemím s kavárnou a obchody a šesti patry bydlení od studiových bytů až po 3+kk a luxusní bydlení na střeše.
|
|
| |
|
|
Reprodukční poruchy u psů
Szabová, Martina ; Rozinek, Jiří (vedoucí práce) ; Karlasová, Barbora (oponent)
Práce je zaměřena na reprodukční poruchy psů i fen. Včasná diagnostika je základ pro zahájení léčby, ale i pro zdárné uzdravení zvířete. Poševní cytologie je levná, jednoduchá, neinvazivní metoda, která umožňuje identifikovat fáze reprodukčního cyklu nebo diagnostikovat některé patologické stavy organismu. Bakteriální kultivace výtěru pochvy či dělohy umožňuje odhalit přirozenou bakteriální mikroflóru nebo případné patogenní mikroorganismy, které mohou způsobit zánět i sepsi. Sonografie dokáže odhalit různé mineralizace, hyperplazie, tumory, cysty, ale i infekci.
Nádorová onemocnění prostaty psů či mléčné žlázy fen jsou jedny z nejčastěji diagnostikovaných tumorů. Nové studie uvažují o globální genové expresi, kde se tumory klasifikují pomocí určitých vzorů, podpisů. Pyometra je běžná reprodukční porucha, která postihuje téměř čtvrtinu fen před dosažením 10 roku. Jedná se o zánět dělohy s nahromaděným hnisem a ve většině případů se řeší ovariohysterektomií. Koncentrace chemokinu KC like usnadňuje diagnostiku zánětlivé reakce organismu. Brucella canis je závažné onemocnění, které ohrožuje hlavně štěňata. Jedná se o zoonózu, takže ohrožuje
i chovatele. Je možné jí detekovat různými testy jako např. ELISA, PCR, hemokulturou či sérologickými testy. Herpesvirus psa je rozšířen po celém světě a jeho prevalence protilátek se výrazně liší. Virus se detekuje virus neutralizačním testem (VNT), hemaglutinací, fluorescencí, ELISA či PCR. Abnormální pohlavní diferenciací rozumíme abnormality chromozomů, abnormality pohlavních orgánů a poruchy fenotypu pohlaví. Mezi chromozomální abnormality patří syndrom XXY, syndrom XO, syndrom XXX, praví hermafroditi a chiméry. Jedinci s abnormalitami pohlavních žláz mají chromozomy XX nebo XY, ale jejich pohlavní žlázy nesouhlasí s chromozomálním pohlavím. U jedinců s poruchou fenotypu pohlaví existuje shoda chromozomů s pohlavními žlázami, ale fenotyp pohlaví nesouhlasí s pohlavními žlázami. Mezi tyto poruchy patří např. pseudohermafroditismus.
|
|
|
Krmení psů přirozenou stravou
Beranová, Daniela ; Rozinek, Jiří (vedoucí práce) ; Libuše, Libuše (oponent)
Bakalářská práce má charakter literární rešerše. Věnuje se tématu krmení psů přirozenou stravou. Je rozdělena do několika kapitol.
V první kapitole je popsáno trávicí ústrojí psa, její části a úkony, které zajišťuje. Nejprve je popsána trávicí soustava celkově a její důležitost pro organismus psa. První část trávicí soustavy je hlavové ústrojí, kam se zahrnují ústa, včetně zubů a hltan. V hltanu se kříží cesty trávicí s dýchacími. Hrtanová příklopka odděluje hlavovou část od předního střeva, které začíná jícnem a pokračuje do žaludku. Na něj navazuje tenké střevo, jehož části jsou dvanáctník, lačník a kyčelník. Tenké střevo vstupuje do střeva tlustého. Má tři odlišné části: slepé střevo, tračník a konečník. Konečník se zužuje v řitní kanál, který je zakončen řitním otvorem. Dále jsou popsány přídatné orgány střeva a jejich funkce. Jsou to játra a slinivka břišní.
Druhá kapitola je zaměřena na fakt, že pes je masožravec. Krátce je shrnut vznik psa domestikací vlka a jeho trávicí soustava, jelikož mu je stále hodně podobná. Změna trávení je proces, který vyžaduje několik stovek let. V této části je také popsáno, jaké důležité živiny jsou v potravě obsaženy a jejich stručný popis. Neméně důležitou součástí potravy je pitná voda.
Ve třetí kapitole je rozdělení komerčně vyráběných krmiv. Rozdělují se podle obsahu vody a způsobu konzervace, podle kvality vstupních surovin a podle věkové kategorie, velikosti plemene a pracovního vytížení. V další části je shrnuta kniha od doktora Hanse-Ulricha Grimma. Je to žurnalista a autor několika knih, ve kterých odhaluje pravdu o průmyslových potravinách a o některých značkách v průmyslovém odvětví.
Hlavní část práce se zabývá přirozenou stravou pro psa. Je jí kombinace masa, zeleniny, ovoce a někdy i dalších doplňků, jako například mléčné produkty, obilniny, bylinky a další. V této kapitole jsou shrnuty výhody a nevýhody krmení přirozenou stravou.
Závěr práce rozlišuje rozdíl prospěchu psa krmeného nejdříve průmyslově vyráběnými krmivy a poté přirozenou stravou.
|
|
|
Porovnání výkonnosti valachů a hřebců v dostihovém sportu
Johánková, Dominika ; Rozinek, Jiří (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Kastrace hřebce je významný zásah do jeho anatomie, fyziologie, temperamentu i chování. Pro výbornou výkonnost a úspěšnost na závodní dráze je však nezbytná výborná kombinace tělesných i charakterových vlastností závodního koně a jeho souhra s jezdcem. Stále se však vedou diskuse na téma, jak může kastrace hřebce ovlivnit jeho výkonnost a úspěšnost na závodní dráze. My chceme v této práci potvrdit, že kastrace výborného závodního hřebce neovlivní jeho následnou výkonnost a úspěšnost na závodní dráze. Proto budou porovnány výsledky několika skupin hřebců a valachů v překážkovém dostihu s nejdelší tradicí v České republice - Velké pardubické. Bude přihlédnuto i ke zkušenostem trenérů a jezdců na rozdíly práce s hřebcem nebo valachem. Výsledky této práce mohou přinést nové konkrétní argumenty do této nekončící diskuze.
V úvodní části jsou shrnuty poznatky o anatomii a fyziologii pohlavní soustavy hřebce. Ty jsou klíčové pro porozumění části následující, kde jsou popsány postupy při kastraci hřebců, případné komplikace a vliv na fyziologii, tělesnou stavbu i povahu jedince.
Velká pardubická je právem považována za nejtěžší dostih kontinentální Evropy, jehož historie se začala psát v 70. letech 19. století. Průběh závodu se v minulosti několikrát měnil, v důsledku obou světových válek a později i s ohledem na bezpečnost koní i jezdců. V současnosti kurs měří 6 900 metrů a startující překonávají 31 překážek.
Velké pardubické se zúčastnilo 1043 koní, z nichž se někteří dostihu účastnili vícekrát. Celkově tak bylo zaznamenáno 1658 startů koní, z nichž 455 bylo hřebců, 397 klisen a 806 valachů. Všichni tito koně byli rozděleni do 5 skupin. Koně byli hodnoceni na základě umístění na 1. - 5. místě. Veškerá data byla zanesena a následně vyhodnocena ve statistickém programu SAS Enterprise Guide 4.3. U každého období byly provedeny popisné statistiky jednotlivých pohlaví a poté u celého souboru. K porovnání výkonu mezi hřebci byla použita metoda dvouvýběrových testů.
|
|
|
Porovnání kondice koní s laminitidou s koňmi zdravými
Vitnerová, Dana ; Rozinek, Jiří (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Laminitida (též schvácení kopyt) je hned po kolikách druhou příčinou pro eutanázii koně. Je to celkové onemocnění organismu, které má mnoho rizikových faktorů a příčin a vede k závažným změnám v anatomii kopyta. Pokud kůň onemocní laminitidou, ne vždy dojde k vyléčení bez následků. Podstatná část koní zůstane chromá, nebo se případně kůň musí nechat utratit. Odborníci se domnívají, že jedním z rizikových faktorů pro vznik laminitidy je obezita koní.
Tělesná kondice je momentální výživný stav koně. Může se během života měnit a je ovlivnitelná především způsobem chovu a jeho managementem.
Práce měla za úkol porovnat tělesnou kondici koní s laminitidou s koňmi zdravými a zjistit, jestli je laminitida pro zdravé koně potenciálním rizikem. V rámci vlastní práce, ve které jsou zahrnuty informace o 63 koních (31 koní s laminitidou, 32 koní bez laminitidy), bylo zjištěno, že 60,32 % koní (38/63) je označeno za tlusté až obézní (bodování tělesné kondice - body condition score BCS 3,5 - 5), z toho jich je 20 s laminitidou a 18 zdravých. V ideální kondici (BCS 2,5 - 3) je 33,35 % koní (21/63), z toho 8 s laminitidou a 13 zdravých. Jako hubené či vyhublé (BCS 0 - 2) je označeno 6,36 % koní, jedná se především o starší
a stará zvířata.
Z těchto výsledků můžeme usoudit, že většina koní (60,32 %, z nichž je téměř polovina zdravých koní) je zbytečně překrmována, nemá adekvátní pohyb a zátěž, mají vyšší stupně tělesné kondice a je u nich vyšší pravděpodobnost pro vznik laminitidy.
Ze statistických výsledků vyplývá, že skupina koní s laminitidou a skupina zdravých koní se v hodnotách BCS mezi sebou statisticky průkazně neliší, průměrná hodnota BCS koní s laminitidou je 3,45 a koní zdravých 3,33. Naopak se obě skupiny liší od ideální hodnoty BCS, a to tak, že jejich hodnota je vyšší než optimální (BCS 3).
Z uvedených zjištění můžeme vyvodit závěr, že obézní kůň nemusí vždy trpět laminitidou a rovněž že kůň v ideální tělesné kondici může laminitidou onemocnět. Větším rizikem pro vznik laminitidy než výživný stav koně je nárazové překrmení koně intenzivní jarní pastvou nebo nadměrným množstvím jadrného krmiva.
|
|
|
Nejčastější onemocnění psů plemene německý boxer
Augstenová, Jennifer ; Rozinek, Jiří (vedoucí práce) ; Karlasová, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o nejčastěji se vyskytujících onemocnění u plemene německý boxer. Na začátku práce je krátce popsána historie a popis plemene boxer. Německý boxer patří mezi velmi populární psy. Je to plemeno, které bylo původně vyšlechtěno k lovu a boji s divokou zvěří. Později byl boxer využíván jako služební pes. Nyní ho vidíme spíše jen jako rodinného společníka, a to především díky jeho skvělým povahovým vlastnostem.
V další části bakalářské práce je každá kapitola započatá anatomií příslušného orgánu, u kterého se onemocnění vyskytuje. Následně jsou na základě použití vědecké literatury a po konzultaci s veterinárním lékařem popsány nejčastěji se vyskytující onemocnění u plemene německý boxer. Popsány jsou příznaky, prevalence, diagnostika a případná léčba. Většina onemocnění je doplněna obrázky.
Nejvíce se u německého boxera vyskytuje spondylosis deformans, na kterou musí mít každý chovný pes i fena rentgenové vyšetření. Ze všech popisovaných onemocnění může dilatační kardiomyopatie a arytmogenní kardiomyopatie pravé srdeční komory za smrt nejvyššího počtu psů tohoto plemene.
|
|
|
Herpesvirové infekce u šelem
Zabranská, Dominika ; Karlasová, Barbora (vedoucí práce) ; Rozinek, Jiří (oponent)
Viry představují velmi různorodou skupinu mikroorganismů, která se v mnoha vlastnostech liší od bakterií. Již v roce 1957 André M. Lwoff formuloval obecnou definici virů. Za nejdůležitější součást viru je z biologického hlediska považován genom viru. Podle charakteru genomu lze viry dělit na dvě skupiny - DNA viry a RNA viry. Obecná strategie replikace virů je velmi podobná a skládá se z několika fází, které se mohou lišit pořadím a délkou trvání. V roce 1973 byl ustanoven Mezinárodní výbor pro taxonomii virů, který funguje dodnes jako hlavní zdroj informací týkajících se nejnovější taxonomie virů. Označení herpesvirus pochází od slova plíživý (herpes). Jedná se o velké obalené DNA viry s dvěmi komplementárními vlákny. Replikace viru probíhá vždy v buněčném jádře. Charakteristickým znakem herpesvirových onemocnění je celoživotní latentní fáze infekce. Vážná stádia infekcí jsou zaznamenávána převážně u mláďat, fétů, jedinců s oslabenou imunitou, či jako přidružené onemocnění v průběhu jiných infekcí. Canid herpesvirus 1 i Felid herpesvirus 1 jsou zařazeni v rodě Varicellovirus, v podčeledi Alphaherpesviridae, v čeledi Herpesviridae.
Canid herpesvirus 1 (CaHV1) je virus napadající především genitální a respiratorní aparát, v menší míře způsobuje i onemocnění očí. U novorozených štěňat často způsobuje úmrtí. CaHV1 je velmi náročný na podmínky teploty a lze jej usmrtit i běžnými dezinfekčními prostředky. Může být přenášen několika způsoby, mezi něž patří i transplacentární přenos z matky na plod. Virus je všudypřítomný a má celosvětové rozšíření. Od roku 2003 je dostupné očkování pro březí feny. Hostitelský rozsah je obecně omezen jen na čeleď Canidae.
Felid herpesvirus 1 (FHV1) infikuje jak domácí, tak i divoké kočkovité šelmy z čeledi Felidae. Ve vnějším prostředí je poměrně nestabilní, velmi citlivý vůči běžným dezinfekčním prostředkům a vysokým teplotám. Transplacentární přenos z matky na plod není potvrzen. FHV1 je nejčastěji vylučován v očních, nosních nebo ústních sekretech. Virus napadá především dýchací ústrojí, sliznici spojivek a epitel rohovky. FHV1 je jedním z nejčastějších a nejvýznamnějších virových patogenů domácích koček po celém světě. Závažnější průběh onemocnění můžeme sledovat u koťat nebo oslabených jedinců. Na trhu je dostupných několik typů komerčních vakcín proti Felid herpesviru 1.
|
|
|
Chiropraxe a osteopatie jako manipulační techniky alternativní medicíny u koní
Pusztaiová, Gabriela ; Karlasová, Barbora (vedoucí práce) ; Rozinek, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o odvětvích alternativní medicíny a to konkrétně o chiropraxi a osteopatii u koní. Jde o metody tzv. manuální terapie. Pod alternativní medicínu spadají proto, neboť zatím nebyly uznány jako lege artis medicínské postupy. A to i přes to, že byly, především v zahraničí, provedeny rozsáhlejší medicínské výzkumy, prokazující jejich léčivý účinek na živý organismus.
První část mé práce se zabývá především anatomií a fyziologií koně. Důraz je zde kladen na celý pohybový aparát. Dále jsou zde uvedeny nejčastější indikace, vedoucí k rozhodnutí aplikovat na problém tyto manuální techniky. Ve druhé části se zaměřuji na vysvětlení působení těchto metod na jednotlivé oblasti z hlediska topografie koně. Závěrem uvádím možné kontraindikace, při kterých by neměly být techniky chiropraxe ani osteopatie u pacienta provedeny.
|
|
| |
host ::
RSS.