Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Pozdně wittgensteinovská etika jako projasňování, kultivace a obohacování etických způsobů vidění
Rozen, David ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Cílem práce je představit možnosti etiky v pozdně wittgensteinovském anti-fundacionalistickém rámci. V průběhu zkoumání budou představeny: (1) raně wittgensteinovská etika, (2) pozdně wittgensteinovský anti-fundacionalismus a (3) jeho důsledky pro analytickou meta-etiku - bude argumentováno (a) proti epistemologizaci etiky a (b) pro nutnost komplexnějšího chápání etiky, čímž budou překonány tradiční meta-etické spory realismu s anti-realismem a kognitivismu s non-kognitivismem -, což vyústí v (4) rozvinutí pozdně wittgensteinovské etiky. Etika bude představena jako spočívající v etických způsobech vidění světa, jejichž prostřednictvím vyvstávají rozličné fenomény jako eticky relevantní a pozdně wittgensteinovské etické zkoumání bude rozvinuto jako projasňování, kultivace a obohacování našich etických způsobů vidění v celkovém - částečně subjektivním a částečně intersubjektivním - kontextu řeči, životních forem a životních příběhů, z něhož vyvstávají. Klíčová slova Etika, meta-etika, Wittgentein, anti-fundacionalismus, pravda v etice, aspektové vidění, přehledné znázornění, etika jako projasňování, životní formy
Epistemologie pozdního Wittgensteina
Rozen, David ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
Záměrem této práce je výklad epistemologie pozdního Wittgensteina. Za tímto účelem v první části nejprve představím východiska a klíčové momenty Wittgensteinova pozdního pojetí filosofie v kontextu jeho raného díla a vymezím tak rámec, ve kterém se bude pohybovat následující výklad jeho pozdní epistemologie, která, jak se ukáže, nemůže být chápána jako teorie poznání vtradičním slova smyslu. Proto ve druhé části své práce představím Wittgensteinovu pozdní epistemologii skrze dvě přehledná znázornění - (1) přehledné znázornění gramatiky výrazu 'vědět' a (2) přehledné znázornění životních forem, jako transcendentálních podmínek poznání - tak, abychom spatřili souvislosti mezi jednotlivými aspekty jeho pozdního myšlení a projasnili charakter lidského poznání, které se ukáže jako sociální status ukotvený v řeči, jednání a mytologii dané kultury.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.