Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Aplikace metody sol-gel na syntézu dikalciumsilikátu a jeho tuhých roztoků
Baráček, Jan ; Živica, Vladimír (oponent) ; Rovnaníková, Markéta (oponent) ; Palou, Martin (vedoucí práce)
Předmětem této disertační práce bylo objasnění reakčního mechanismu, vedoucího k tvor-bě dikalciumsilikátu (C2S), jeho tuhých roztoků a dalších kalcium-fosfát-silikátových fází, při jejich přípravě metodou sol-gel. Jako výchozí látky pro syntézu vzorků byly použity: koloidní SiO2 (Tosil A), CaO (tetrahydrát dusičnanu vápenatého) a H3PO4 (jako zdroj P2O5). Byly při-praveny série vzorků s různým obsahem P2O5. Pro analýzu Tosilu A a vzorků byly použity metody: DTA/TGA kombinovaná s EGA, XRD a EDS se skenovací elektronovou mikrosko-pií (SEM). Je prokázáno, že oxid fosforečný může vstupovat do struktury C2S a má schopnost tvořit tuhé roztoky a různé kalcium-fosfát-silikátové fáze v soustavě C2S–C3P. V závislosti na kon-centraci P2O5 v reakčních soustavách se formují: larnit (2CaO•SiO2), Ca14,92(PO4)2,35(SiO4)5,65 a 5CaO•SiO2•P2O5, jak bylo zjištěno pomocí XRD analýzy. Prvková mikroanalýza prokázala přítomnost epicenter fosforečnanu vápenatého (C3P) obsahujících SiO2, oblastí dikalciumsili-kátu (C2S) s nízkým obsahem P2O5 a přechodných oblastí různých kalcium-fosfát-silikáto¬vých fází. K tvorbě dvou odlišných epicenter C2S a C3P dochází kvůli různé afinitě kyselých oxidů (SiO2, P2O5) k oxidu bazickému (CaO) během procesu sol-gel. Formování různých kal-cium-fosfát-silikátových fází je pak důsledkem difúze P2O5 do fáze C2S a SiO2 do fáze C3P.
Studium a modelování karbonatace betonu
Rovnaníková, Markéta ; Keršner, Zbyněk (oponent) ; Bajza, Adolf (oponent) ; Havlica, Jaromír (vedoucí práce)
Pravděpodobně nejčastějším typem degradace železobetonových konstrukcí je koroze ocelové výztuže. Povrch výztuže je chráněn před korozí tenkou vrstvou oxidů železa, která se vytváří díky silnému zásaditému prostředí okolního betonu. Ke korozi pak dochází porušením této ochranné vrstvy (i) penetrací chloridů (když jejich koncentrace v okolí výztuže překročí kritickou hodnotu), nebo (ii) snížením pH pórového roztoku na hodnotu nižší než 9,5. Takové snížení je způsobeno karbonatací Ca(OH)2, který reaguje s atmosférickým CO2. Hlavním cílem této práce je experimentální studium a modelování karbonatačního procesu. Práce je zaměřena především na studium vlivu relativní vlhkosti, doby ošetřování a náhrady portlandského cementu alternativními silikátovými příměsmi (popílek, vysokopecní struska a metakaolin) na průběh karbonatace. Rovněž bylo zjištěno množství zbytkového hydroxidu vápenatého v přítomnosti těchto příměsí a jejich pucolánové aktivity. Dále bylo provedeno velké množství parametrických studií a vzájemné srovnání karbonatačních modelů. V neposlední řadě byly popsány a využity pro další parametrické studie softwarové nástroje, které jsou založené na uvedených modelech a uvažují vstupní data jako statisticky nezávislé náhodné veličiny.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.