|
|
Various methods of soil transfer and inoculation in restoration ecology
Hurychová, Hana ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Roubíčková, Alena (oponent)
Přenos půdy je metoda využívaná v ekologii obnovy k zachování společenstev ohrožených lidskou činností či k obnově narušených společenstev. Existuje řada faktorů ovlivňujících míru úspěchu přenosu, zahrnující vhodný výběr lokace pro cílové umístění půdy, způsob manipulace s půdou, skladování půdy a vhodná následná péče. Různé metody extrakce půdy mají za následek rozdílné míry úspěchu přenosu a liší se vhodností použití pro obnovu habitatů, obzvlášť ve vztahu k dopadu na výslednou skladbu společenstva a finanční náklady. Přenos půdy může vést ke snížení biodiverzity, ale může být úspěšně použit k zachování lokalit se zvýšeným výskytem chráněných druhů, kde zachování in situ není možné a umožňuje rychlé zotavení vyspělých ekosystémů. Důkladné průzkumy před a po provedení operace a dostatečné zajištění zdrojů jsou klíčovými faktory pro úspěšný přenos půdy a s ní spjaté bioty. Další výzkum na poli invazivních druhů, srovnávání využívaných metod a analýzy dat z proběhlých přenosů půdy může pomoci vylepšit využití této metody do budoucna.
|
|
| |
|
|
Vliv interakcí jednotlivých funkčních skupin herbivorů na čertkus luční.
Šulcová, Hana ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Roubíčková, Alena (oponent)
Herbivorie je jedním z nejvýznamnějších činitelů, které formují luční ekosystémy. Tato společenstva patří k druhově nejbohatším ve střední Evropě, a jejich výzkum je významný také z hlediska managementu chráněných druhů. Lokality s podobným významem u nás, jsou také louky s výskytem čertkusu lučního, jediné živné rostliny vzácného motýla hnědáska chrastavcového. Výzkum čertkusu a jeho ostatních herbivorů tak může vést k zlepšení ochrany tohoto druhu motýla. Působení herbivorů čertkusu byla zkoumána pomocí několika pokusů. Terénním klecovým pokusem bylo zjišťováno, jací herbivoři (hlodavci a bezobratlí) se podílejí na herbivorii listových růžic rostlin čertkusu a jaký mají vliv na fitness těchto rostlin. Pomocí měsíčních odečtů poškození vysazených rostlin byl zkoumán také časový průběh intenzity herbivorie čertkusu přes dvě vegetační sezóny. V rámci tohoto terénního pokusu byl také zkoumán vliv okolní vegetace na studované rostliny čertkusu. Zahradní pokus pak měl za cíl objasnit roli herbivorů listových růžic, lodyh a jejich interakce na fitness čertkusu. Vliv sání ploštic, predisperzních predátorů semen čertkusu, na klíčivost semen byl zkoumán u dvojic strboulů vystavených a nevystavených plošticím. Na herbivorii listových růžic čertkusu se podílejí prakticky pouze bezobratlí, zejména hmyz. Vliv...
|
|
| |
|
|
Faktory ovlivňující uchycení vegetace během sukcese v čedičových lomech
Petrů, Anna ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Roubíčková, Alena (oponent)
Řada důlních a stavebních operací produkuje plochy charakteristické akumulací velmi hrubého substrátu, štěrku, valounů či větších kamenů. Zároveň narůstá zájem o využití spontánních procesů při ozeleňování ploch vzniklých těžbou nerostů. Otázkou je, zda vegetace je schopna se na těchto substrátech uchytit. Tato práce se zabývá tím, jak se uchycuje vegetace na substrátech různé zrnitosti a jak schopnost těchto substrátů podporovat vegetaci souvisí s hydrologickými limity substrátu. Snahou je pak najít limitní hodnoty hydrolimitů, které podporují rozvoj vegetace. Proto byl v laboratorním pokusu sledován růst čtyř druhů bylin typických pro skalní trávníky na čediči (smělek štíhlý, vrbovka úzkolistá, pelyněk ladní pravý a lipnice hajní) na průmyslově vyráběných frakcích čediče (0-4, 2-4, 4-8, 8-16, 11-22 a 32-63 mm) a jejich směsích se základem hrubozrnných (4-8, 8-16 a 11-22 mm) a 10% či 50% přídavkem jemnozrnější frakce (0-4 mm). Byl změřen počet vzešlých jedinců, nadzemní a podzemní suchá biomasa a vypočítána specifická plocha listu (SLA). Byly změřeny půdní hydrolimity substrátu: polní vodní kapacita (PVK) a bod vadnutí (BV), ze kterých byl vypočten objem dostupné vody (ODV) jako rozdíl polní vodní kapacity a bodu vadnutí. Výsledky potvrdily pokles úspěšnosti uchycení vegetace se vzrůstající...
|
|
|
Olše lepkavá (Alnus glutinosa L. Gaertn.) v symbióze s bakteriemi rodu Frankia a jejich růst na půdách výsypek po těžbě uhlí
Buchbauerová, Lucie ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Roubíčková, Alena (oponent)
Olše (Alnus glutinosa L. Gaertn.) jsou známé svou schopností kolonizovat stanoviště v raných stádiích ekologické sukcese, jako jsou například výsypky z povrchových dolů těžby hnědého uhlí v okrese Sokolov v severozápadních Čechách. Tyto výsypky obsahují jen málo pro rostliny dostupných živin, avšak olše mají těsný mutualistický vztah s bakteriemi rodu Frankia, které osídlují a tvoří kořenové hlízky na podzemních orgánech olší. Frankie dokáží prostřednictvím enzymu zvaného nitrogenáza fixovat z atmosféry vzdušný dusík (N2) a tvořit z něj pro své hostitelské rostliny amoniak (NH3), který již olše dokáží metabolizovat. Olše tak získávají na sukcesně mladých, neúživných stanovištích kompetiční výhodu oproti jiným rostlinám, pro které jsou jediným zdrojem dusíku dusičnany (NO3 - ) a amonné ionty (NH4 + ) z půdy. Cílem této studie bylo provést a vyhodnotit dva experimenty. První z nich studoval vliv přítomnosti frankií a arbuskulárně-mykorhizních hub z řádu Glomerales na růst olší na dvou sukcesně různě starých typech půd sokolovských výsypek. Výsledky experimentu ukázaly, že frankie v kombinaci s arbuskulárně-mykorhizními houbami signifikantně zlepšují růst olší na 14 i 60 let starých půdách, z nichž půdy staré 60 let byly o něco bohatší na živiny. V druhém experimentu byly manipulovány hodnoty pH a...
|
|
|
Various methods of soil transfer and inoculation in restoration ecology
Hurychová, Hana ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Roubíčková, Alena (oponent)
Přenos půdy je metoda využívaná v ekologii obnovy k zachování společenstev ohrožených lidskou činností či k obnově narušených společenstev. Existuje řada faktorů ovlivňujících míru úspěchu přenosu, zahrnující vhodný výběr lokace pro cílové umístění půdy, způsob manipulace s půdou, skladování půdy a vhodná následná péče. Různé metody extrakce půdy mají za následek rozdílné míry úspěchu přenosu a liší se vhodností použití pro obnovu habitatů, obzvlášť ve vztahu k dopadu na výslednou skladbu společenstva a finanční náklady. Přenos půdy může vést ke snížení biodiverzity, ale může být úspěšně použit k zachování lokalit se zvýšeným výskytem chráněných druhů, kde zachování in situ není možné a umožňuje rychlé zotavení vyspělých ekosystémů. Důkladné průzkumy před a po provedení operace a dostatečné zajištění zdrojů jsou klíčovými faktory pro úspěšný přenos půdy a s ní spjaté bioty. Další výzkum na poli invazivních druhů, srovnávání využívaných metod a analýzy dat z proběhlých přenosů půdy může pomoci vylepšit využití této metody do budoucna.
|
|
|
Interactions of soil fauna and vegetation during sucession on spoil heaps after brown coal mining
Roubíčková, Alena ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Smrž, Jaroslav (oponent) ; Tajovský, Karel (oponent)
Při předchozím výzkumu spontánní sukcese na sokolovských výsypkách byly zaznamenány významné změny ve vegetaci během středních fází sukcese; tyto změny korelují s výskytem některých skupin půdní makrofauny (žížal a drátovců - larev kovaříků, Elateridae). Zkoumali jsme interakce těchto skupin živočichů s rostlinami a půdou v několika pokusech: Ve dvou laboratorních a dvou terénních pokusech žížaly pozitivně ovlivnily růst pozdně sukcesních druhů rostlin (Arrhenatherum elatius, Agrostis capillaris, Centaurea jacea, Festuca rubra, Plantago lanceolata, Lotus corniculatus, a Trifolium spp.), v laboratorních pokusech také způsobily pokles pH a nárůst mikrobiální respirace, oxidovatelného C, celkového N a výměnného P, K, a Ca. V laboratorním experimentu žížaly také negativně ovlivnily vzcházení malých semen; na velká semena neměly vliv. Zároveň bylo zjištěno, že přežívání a prospívání žížal na výsypce je podmíněno biotickými i abiotickými podmínkami - žížaly přibyly na váze pouze na plochách starých 28 a 48 let, na plochách mladších došlo k úbytku váhy i jedinců. Drátovci měli negativní vliv na třtinu Calamagrostis epigejos v laboratorním i terénním pokuse, v laboratorním pokuse navíc podpořili růst pozdně- sukcesní trávy kostřavy Festuca rubra; jejich potlačení insekticidem mělo za následek změnu celého...
|
|
|
Vliv interakcí jednotlivých funkčních skupin herbivorů na čertkus luční.
Šulcová, Hana ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Roubíčková, Alena (oponent)
Herbivorie je jedním z nejvýznamnějších činitelů, které formují luční ekosystémy. Tato společenstva patří k druhově nejbohatším ve střední Evropě, a jejich výzkum je významný také z hlediska managementu chráněných druhů. Lokality s podobným významem u nás, jsou také louky s výskytem čertkusu lučního, jediné živné rostliny vzácného motýla hnědáska chrastavcového. Výzkum čertkusu a jeho ostatních herbivorů tak může vést k zlepšení ochrany tohoto druhu motýla. Působení herbivorů čertkusu byla zkoumána pomocí několika pokusů. Terénním klecovým pokusem bylo zjišťováno, jací herbivoři (hlodavci a bezobratlí) se podílejí na herbivorii listových růžic rostlin čertkusu a jaký mají vliv na fitness těchto rostlin. Pomocí měsíčních odečtů poškození vysazených rostlin byl zkoumán také časový průběh intenzity herbivorie čertkusu přes dvě vegetační sezóny. V rámci tohoto terénního pokusu byl také zkoumán vliv okolní vegetace na studované rostliny čertkusu. Zahradní pokus pak měl za cíl objasnit roli herbivorů listových růžic, lodyh a jejich interakce na fitness čertkusu. Vliv sání ploštic, predisperzních predátorů semen čertkusu, na klíčivost semen byl zkoumán u dvojic strboulů vystavených a nevystavených plošticím. Na herbivorii listových růžic čertkusu se podílejí prakticky pouze bezobratlí, zejména hmyz. Vliv...
|
|
| |
host ::
RSS.