|
|
Zastoupení genetiky v mezinárodních kolech biologických olympiád
Šinknerová, Eliška ; Rothová, Olga (vedoucí práce) ; Matějková, Tereza (oponent)
Toto téma jsem zvolila, protože biologické soutěže jsou podstatná součást studia biologie na střední škole, jsou významnou možností většího rozvoje žáků v tomto oboru a mohou mít významný motivační vliv pro další rozvoj žáka v oboru biologie. Hlavním cílem této diplomové práce je popsat a rozebrat, jak je zastoupena genetika a obory genetiky v soutěžních otázkách posledních deseti mezinárodních kol biologické olympiády (IBO, International Biology Olympiad) a porovnat zastoupení otázek z jednotlivých oborů genetiky v různých ročnících. Dalším cílem je porovnat četnost otázek (z genetiky) v jednotlivých ročnících podle Bloomovy taxonomie, použitého druhu reprezentace a úrovně organizace. Práce se zaměřuje na analýzu otázek z genetiky v IBO v ročnících 2009-2018. Protože genetiku lze považovat za disciplínu, která proniká do většiny oblastí biologie, do všech organizačních úrovní a je fundamentální částí biologie. Analyzované otázky jsem rozdělila do biologických disciplín a otázky patřící mezi genetiku jsem zařadila do kategorií Bloomovy taxonomie (revidované verze), dále podle použité reprezentace (schéma, graf, rodokmen, fotografie, tabulka, taxonomický strom, mapa, schéma výsledku elektroforézy, schéma výsledku spektrometrie, schéma výsledku northern blot, schéma výsledku microarray) a podle...
|
|
|
Zlaté potraviny - důvod vzniku, konstrukce a využití
Vlach, Jakub ; Rothová, Olga (vedoucí práce) ; Marková, Hana (oponent)
Deficience vitaminu A je dlouhodobým problémem ovlivňujícím populaci především nejchudších zemí světa. Pojí se s ní množství zdravotních problémů (kvalita zraku, náchylnost k infekcím). Vitamin A je přirozeně doplňován z potravy, v chudých oblastech je ovšem omezená možnost pestrého stravování, tedy chybí zdroje bohaté na mikroživiny. Místní populace je tak závislá na několika málo zemědělsky využívaných plodinách. Udržitelnou cestou ke zlepšení je pěstování biofortifikované rýže, kukuřice, batátu, banánu, čiroku nebo manioku. Tyto plodiny se souhrnně označují jako "zlaté potraviny", neboť je pro ně typické žluté až oranžové zabarvení dužiny. V předložené práci se nejprve detailněji věnuji popisu biosyntézy provitaminu A problematiky jeho deficience. Dále jsem na základě nastudované odborné literatury zpracoval současné znalosti týkající se konstrukcí zlaté rýže a dalších plodin, konzumovaných převážně v chudých oblastech světa. Pro každou z nich byla popsána metoda šlechtění mířící k vyššímu nahromadění β-karotenu v konzumovaných částech rostlin. Použité metody byly buď převážně konvenční a obohacená rostlina se získala tradičním šlechtěním (batát), nebo byly využity výhradně zásahy genového inženýrství, protože klasické metody byly nemožné či vysoce neefektivní (banán, rýže, maniok, čirok)....
|
|
| |
|
|
Genetická variabilita v růstových, reprodukčních a fotosyntetických charakteristikách rostlin a její změny v důsledku aplikace steroidů
Rothová, Olga ; Holá, Dana (vedoucí práce) ; Motyka, Václav (oponent) ; Hradilík, Jan (oponent)
Živočišné steroidní hormony jsou velmi dobře známy a jejich výzkum probíhá již dlouhou dobu, v rostlinách však dlouho žádné steroidní látky s biologickou funkcí nebyly identifikovány. Teprve v druhé polovině minulého století byly objeveny brassinosteroidy, u nichž byla později potvrzena hormonální funkce v rostlinách. Stále je však při výzkumu jejich funkce mnoho neznámých. Tato práce předkládá ve své první části důkazy, že brassinosteroidy regulují u kukuřice (Zea mays L.) pěstované v polních podmínkách nejen morfologii a výnos, ale i některé vývojové a reprodukční charakteristiky, jako například počet samičích květenství či rychlost vývoje samčích květenství. Konkrétní reakce rostliny však závisí na typu použitého brassinosteroidu, na jeho koncentraci, a v neposlední řadě i na konkrétním genotypu kukuřice a na fázi vývoje rostliny v době postřiku. Vliv brassinosteroidů na primární fotosyntetické procesy v rostlině za těchto podmínek pěstování nebyl prokázán, a to ani na aktivitu fotosystému (PS) 1, ani na aktivitu Hillovy reakce. Nebyly nalezeny ani statisticky průkazné rozdíly v obsahu fotosyntetických pigmentů. Dalším tématem, řešeným v této práci, byl možný ochranný vliv brassinosteroidů na rostliny vystavené chladu. U kontrolních rostlin došlo při exogenní aplikaci velmi nízkých koncentrací...
|
|
|
Úloha brassinosteroidů v odpovědi různých genotypů kukuřice na změny v zásobování vodou.
Trubanová, Nina ; Rothová, Olga (vedoucí práce) ; Hnilička, František (oponent)
Brassinosteroidy (BR) zmírňují poškození způsobené vodním stresem a zlepšují toleranci rostlin k vodnímu deficitu. Máčení obilek kukuřice před výsevem v roztoku 24-epibrassinolidu o různých koncentracích (zejména 10-8 M) mělo před a v průběhu období stresu pozitivní vliv na růst rostlin, přestože neovlivnilo hodnoty relativního obsahu vody a fotosyntetické parametry. Po zotavení rostlin v optimálních podmínkách nebyly mezi ošetřeními pozorovány žádné rozdíly. Obecně nebyly prokázány žádné výhody máčení obilek ve srovnání s postřikem, ačkoli pozitivní vliv máčení obilek na klíčení rostlin je možný v podmínkách vodního deficitu. Na základě výsledků z druhé série pokusů není možné usuzovat na roli exogenní aplikace BR (postřik 24-epibrassinolidem) a endogenní biosyntézy BR (postřik inhibitorem biosyntézy - brassinazolem) v rostlinách vystavených vodnímu deficitu. Avšak pokles relativního obsahu vody v protikladu s nárůstem obsahu chlorofylů v dnech následujících po nástupu stresu suchem v obou kultivarech (lišících se citlivostí vůči suchu) vybízí k dalšímu zkoumání této problematiky. Pochopení role BR v toleranci a odolnosti rostlin vůči suchu je důležité nejenom pro základní výzkum, ale mohlo by se stát důležitým předpokladem pro šlechtění plodin tolerantních vůči suchu v určitých podmínkách prostředí.
|
|
| |
|
|
Polyploidie se zvláštním zřetelem k paleopolyploidii a způsobům její detekce
Kotz, Matěj ; Král, Jiří (vedoucí práce) ; Rothová, Olga (oponent)
Polyploidie je významným fenoménem v evoluci eukaryotických organismů. Je předmětem zájmu biologů již několik desetiletí a byla studována z větší části u rostlin, u kterých se nejčastěji vyskytuje. Tato práce řeší její výskyt u organismů, zvláštní důraz je zde kladen na evolučně staré polyploidie a výskyt polyploidie u živočišných taxonů. Jsou probírány typy polyploidie a překážky, které musí polyploidní organismus překonat, aby byl stabilizován jeho genom. To zahrnuje i zajištění správné segregace chromozomů v meiotickém dělení. Zvláštním případem polyploidie je paleopolyploidie, tedy evolučně stará událost polyploidizace, po které dochází k procesu diploidizace. Tento proces se vyznačuje mimo jiné velkým počtem strukturních změn na chromozomech a ztrátou množství sekvencí DNA a postupným přechodem genomu do cytologicky diploidního stavu. Kvůli těmto změnám je obtížné paleopolyploidii detekovat. Hlavní část práce je věnována právě této problematice, jsou probírány jednotlivé přístupy, které mohou vést k detekci paleopolyploidní události. Klíčová slova: polyploidie, živočich, rostlina, meióza, paleopolyploidie, detekce
|
|
|
Mutace genů biosyntézy brassinosteroidů a jejich vliv na fenotyp rostlin
Frimlová, Klára ; Rothová, Olga (vedoucí práce) ; Mašková, Petra (oponent)
Brassinosteroidy jsou významnou skupinou rostlinných hormonů, jejichž přítomnost v rostlinách ovlivňuje anatomii, morfologii a vývoj rostlin. Jsou obsaženy ve všech vegetativních a hlavně generativních orgánech. Jejich biosyntéza probíhá přes dvě hlavní dráhy pojmenované jako časná C-6 oxidační dráha a pozdní C-6 oxidační dráha. Biosyntéza brassinosteroidů je katalyzována množstvím enzymů převážně ze skupiny cytochromů P450. Mutace genů ovlivňující biosyntézu brassinosteroidů byly zkoumány především u rostlin Arabidopsis thaliana L., Pisum sativum L., Solanum lycopersicum L. a Oryza sativa L. Vlivem mutací dochází ke změnám složení i množství brassinosteroidů v rostlinách. U mutantních rostlin se redukovaný obsah brassinosteroidů projevuje typickým fenotypem, kterým je redukovaný vzrůst, redukovaná velikost rostlinných orgánů a tmavě zelená barva listů. Fenotyp mutantů se dá zvrátit exogenní aplikací brassinosteroidů, která je však zavislá na koncentraci aplikované látky. Při vyšších koncentracích dochází převážně k inhibici růstu kořenů. Klíčová slova: brassinosteroidy, biosyntéza, mutant, fenotyp
|
|
|
Role of brassinosteroids in plant response to drought stress
Trubanová, Nina ; Rothová, Olga (vedoucí práce) ; Urban, Milan (oponent)
Brassinosteroidy sú steroidné fytohormóny so širokým spektrom účinkov. Pri vystavení rastlín stresu suchom zlepšujú ich prežitie a zvyšujú odolnosť, a tým aj výnos. Odpoveď rastlín regulujú priamo (syntézou metabolitov) a/alebo nepriamo (indukciou antioxidačných zlúčenín a enzýmov), často v interakcii s inými fytohormónami. Experimenty študujúce vplyv brassinosteroidov na reakciu rastlín stresovaných vodným deficitom sa líšia v rôznych parametroch. Ich správna interpretácia je preto zložitá.
|
|
| |
host ::
RSS.