|
Úloha specifických miRNA v regulaci apoptózy během fyziologických a patofyziologických procesů v CNS
Kaslová, Tereza ; Romanyuk, Natalyia (vedoucí práce) ; Klassen, Ruslan (oponent)
MicroRNA jsou malá nekódující RNA o velikosti 20 až 24 nukleotidů, která jsou svou vazbou na mRNA schopna posttranskripčně regulovat genovou expresi. Tato práce se zabývá tím, jak tyto microRNA vznikají a jakým způsobem jsou schopna regulace na úrovni proteinů účastnících se programované buněčné smrti - apoptózy. Jakými mechanismy k apoptóze dochází, jaké proteiny se jí účastní a jakým změnám buňka podléhá, je dále předmětem této práce. Přesný vliv této posttranskripční regulace je představen na vybraných microRNA, která ovlivňují apoptózu v rámci vývoje centrální nervové soustavy, a také během a následkem neurodegenerativních onemocněních a poškozeních, která ji mohou postihnout. V neposlední řadě také představí využití microRNA jako potenciálních biomarkerů díky změnám v jejich hladinách, které se pojí s různými onemocněními, a také jako přímých terapeutických cílů. Klíčová slova Apoptóza, microRNA, buněčná smrt, centrální nervový systém, neurodegenerativní onemocnění, regulace genové expres
|
|
Charakterizace vlivu lidského mutovaného huntingtinu na diferenciaci nervových kmenových buněk.
Budková, Kateřina ; Vodičková, Kateřina (vedoucí práce) ; Romanyuk, Natalyia (oponent)
Huntingtonova choroba (HD) je autozomálně dominantní neurodegenerativní onemocnění způsobené expanzí repetice CAG kodonu v genu huntingtin (HTT). Tato expanze způsobuje změnu biochemických vlastností proteinu huntingtinu (HTT), jeho agregaci a buněčnou toxicitu, což vede k degeneraci neuronů mozku zejména v oblasti striata. Jako modelový systém pro in vitro modelování tohoto onemocnění mohou sloužit indukované pluripotentní buňky odvozené přímo z buněk pacientů s HD. Jelikož k neuronálním dysfunkcím dochází u pacientů s HD již roky před manifestací prvních klinických příznaků, může tento modelový systém pomoci objasnit mechanismy, které předcházejí nástupu onemocnění. Cílem této diplomové práce bylo diferencovat iPSC (odvozené z fibroblastů HD pacientů a zdravých kontrol) do nervových kmenových buněk (NSC) a následně do populací neuronálních buněk a sledovat molekulární změny v jejich diferenciaci spojené s vlivem mutovaného HTT. Proces diferenciace byl sledován na základě vybraných markerů pomocí imunofluorescence, metody western blot a qRT-PCR. Podařilo se nám vytvořit stabilní linie NSC odvozených ze 3 kontrolních a 3 HD iPSC linií. Všech 6 linií NSC bylo schopno dále diferencovat do neuronálních populací. Na transkripční úrovni jsme nalezli vyšší expresi genu ADAM10 v HD NSC liniích a vyšší...
|
|
Malé extracelulární váčky jako nosiče mikroRNA a jejich role v regeneraci nervových buněk
Šprincl, Vojtěch ; Romanyuk, Natalyia (vedoucí práce) ; Kriška, Ján (oponent)
Akutní poranění míchy je závažný typ úrazu, jehož léčba stále představuje výzvu pro současnou medicínu. Transplantace neurálních kmenových buněk (NSC) je jednou z mnoha nadějných cest, jak přispět k regeneraci poškozené tkáně. NSC komunikují se zbytkem tkáně pomocí malých extracelulárních váčků (sEVs), u kterých se tak předpokládá jejich regenerační potenciál. Cílem této diplomové práce je ověřit antiapoptotický účinek sEVs izolovaných z kultivačního média od dvou typů NSC na potkaním in vitro modelu poranění míchy. Pro splnění tohoto cíle byly nejprve otestovány různé způsoby izolací sEVs z kultivačního média. Následně byly sEVs charakterizovány podle jejich velikostí a přítomností povrchových markerů. Součástí práce byla PCR analýza obsahu neuroprotektivních a antiapoptotických miRNA uvnitř sEVs a fluorescenční barvení sEVs, kterým bylo dokázáno, že sEVs pronikají do cytoplazmy kmenových buněk. Nakonec byly sEVs aplikovány na potkaní in vitro model poranění míchy a pomocí metody imunoblotace byl prokázán jejich neuroprotektivní účinek. Klíčová slova Malé extracelulární váčky, exosomy, akutní poranění míchy, regenerace nervové tkáně, miRNA, mikroRNA, neurální kmenové buňky
|
|
Úloha mikroRNA při poranění a regeneraci míšní tkáně
Šprincl, Vojtěch ; Romanyuk, Natalyia (vedoucí práce) ; Mrózková, Petra (oponent)
MikroRNA jsou malé nekódující molekuly RNA o délce zhruba 20-24 nukleotidů, které post-transkripčně regulují genovou expresi. Interferují s mRNA přes párování bází v komplementárních sekvencích. V posledních letech se ukazuje jejich významná role při poranění a regeneraci nervové tkáně. Cílem této bakalářské práce je popsat možnou úlohu miRNA při poranění centrální nervové soustavy se zaměřením na poranění míchy.
|
|
The effect of the canonical Wnt singalling pathway on the differentiation of polydendrocytes after ischemic brain injury
Knotek, Tomáš ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Romanyuk, Natalyia (oponent)
Polydendrocyty, také nazývané NG2 glie, jsou čtvrtým typem gliových buněk v savčím centrálním nervovém systému. V dospělém mozku představují NG2 glie důležitý buněčný typ vzhledem k jejich roli v gliogenezi a regeneraci nervové tkáně po poškození. Ligandy z rodiny Wnt mohou hrát klíčovou roli v proliferaci a diferenciaci NG2 glií a mají také vliv na průběh regenerace nervové tkáně po ischemii. Cílem této práce bylo objasnit roli NG2 glií v neurogenezi a gliogenezi po ischemickém poškození mozku a prozkoumat, jaký vliv měla v reakci NG2 glií na tento typ poškození Wnt signální dráha. K dosažení cílů byly použity transgenní myší kmeny s tamoxifenem indukovanou rekombinací, která umožňuje expresi červeného fluorescenčního proteinu tdTomato v NG2 gliích a současnou aktivaci či inhibici Wnt signální dráhy. K navození ischemického poškození byl použit model okluze střední mozkové arterie. Změny v diferenciaci a elektrofyziologických vlastnostech NG2 glií byly analyzovány metodou terčíkového zámku. Aktivace Wnt signální dráhy vedla za fyziologických podmínek a 7 dní po ischemickém poškození ke zvýšené diferenciaci NG2 glií v astrocyty, zatímco 3 dny po ischemickém poškození podporovala neurogenezi. Diferenciace NG2 glií nebyla ovlivněna při inhibici Wnt signalizace. Klíčová slova: Polydendrocyty; NG2...
|
|
Úloha mikroRNA při poranění a regeneraci míšní tkáně
Šprincl, Vojtěch ; Romanyuk, Natalyia (vedoucí práce) ; Mrózková, Petra (oponent)
MikroRNA jsou malé nekódující molekuly RNA o délce zhruba 20-24 nukleotidů, které post-transkripčně regulují genovou expresi. Interferují s mRNA přes párování bází v komplementárních sekvencích. V posledních letech se ukazuje jejich významná role při poranění a regeneraci nervové tkáně. Cílem této bakalářské práce je popsat možnou úlohu miRNA při poranění centrální nervové soustavy se zaměřením na poranění míchy.
|
|
The effect of the canonical Wnt singalling pathway on the differentiation of polydendrocytes after ischemic brain injury
Knotek, Tomáš ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Romanyuk, Natalyia (oponent)
Polydendrocyty, také nazývané NG2 glie, jsou čtvrtým typem gliových buněk v savčím centrálním nervovém systému. V dospělém mozku představují NG2 glie důležitý buněčný typ vzhledem k jejich roli v gliogenezi a regeneraci nervové tkáně po poškození. Ligandy z rodiny Wnt mohou hrát klíčovou roli v proliferaci a diferenciaci NG2 glií a mají také vliv na průběh regenerace nervové tkáně po ischemii. Cílem této práce bylo objasnit roli NG2 glií v neurogenezi a gliogenezi po ischemickém poškození mozku a prozkoumat, jaký vliv měla v reakci NG2 glií na tento typ poškození Wnt signální dráha. K dosažení cílů byly použity transgenní myší kmeny s tamoxifenem indukovanou rekombinací, která umožňuje expresi červeného fluorescenčního proteinu tdTomato v NG2 gliích a současnou aktivaci či inhibici Wnt signální dráhy. K navození ischemického poškození byl použit model okluze střední mozkové arterie. Změny v diferenciaci a elektrofyziologických vlastnostech NG2 glií byly analyzovány metodou terčíkového zámku. Aktivace Wnt signální dráhy vedla za fyziologických podmínek a 7 dní po ischemickém poškození ke zvýšené diferenciaci NG2 glií v astrocyty, zatímco 3 dny po ischemickém poškození podporovala neurogenezi. Diferenciace NG2 glií nebyla ovlivněna při inhibici Wnt signalizace. Klíčová slova: Polydendrocyty; NG2...
|
| |
|
Treating spinal cord injury with a combination of human fetal neural stem cells and hydrogel modified with serotonin agonists
Růžička, Jiří ; Romanyuk, Natalyia (vedoucí práce) ; Vargová, Lýdia (oponent)
Míšní léze je příčinou poškození nervové tkáně vedoucí ke ztrátě lokomočních a senzorických funkcí. Aplikace neurálních kmenových buněk v kombinaci s porézním hydrogelem přemosťujícím lézi je jednou z cest, která může podpořit regeneraci míchy. Cílem mé práce bylo zjistit biokompatibilitu specifické kombinace lidských fetálních neurálních kmenových buněk (hfNSCs) SPC-01 linie a hydroxy-etyl-metakrylatového hydrogelu s navázanými molekulami serotoninového agonisty (P2544-1), a její efekt na rekonstrukci poškozené tkáně a celkové funkční zlepšení. In vivo část pokusu byla prováděna na modelu laterální hemisekce míchy (n=31). Léčené skupině byl následně po hemisekci implantován hydrogel porostlý buňkami SPC-01 linie (n=11) a obě skupiny byly farmakologicky ošetřeny (kontrola n=20). Po následující dobu 12 týdnů byly prováděny lokomoční a senzorické testy pro vyhodnocení funkčního zlepšení. Před aplikací a po ukončení pokusu byly hydrogely s kmenovými buňkami imunohistochemicky (IHC) analyzovány. Z celkových IHC a behaviorálních analýz pak vyplývá, že kombinace neurálních kmenových buněk SPC-01 linie a P2544-1 hydrogelu je vysoce biokompatibilní in vitro. V agresivním prostředí poškozené míchy však hydrogelový materiál atrahuje jen část potřebné endogenní tkáně, čímž pravděpodobně není zajištěn...
|