Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Úloha specifických miRNA v regulaci apoptózy během fyziologických a patofyziologických procesů v CNS
Kaslová, Tereza ; Romanyuk, Natalyia (vedoucí práce) ; Klassen, Ruslan (oponent)
MicroRNA jsou malá nekódující RNA o velikosti 20 až 24 nukleotidů, která jsou svou vazbou na mRNA schopna posttranskripčně regulovat genovou expresi. Tato práce se zabývá tím, jak tyto microRNA vznikají a jakým způsobem jsou schopna regulace na úrovni proteinů účastnících se programované buněčné smrti - apoptózy. Jakými mechanismy k apoptóze dochází, jaké proteiny se jí účastní a jakým změnám buňka podléhá, je dále předmětem této práce. Přesný vliv této posttranskripční regulace je představen na vybraných microRNA, která ovlivňují apoptózu v rámci vývoje centrální nervové soustavy, a také během a následkem neurodegenerativních onemocněních a poškozeních, která ji mohou postihnout. V neposlední řadě také představí využití microRNA jako potenciálních biomarkerů díky změnám v jejich hladinách, které se pojí s různými onemocněními, a také jako přímých terapeutických cílů. Klíčová slova Apoptóza, microRNA, buněčná smrt, centrální nervový systém, neurodegenerativní onemocnění, regulace genové expres
Charakterizace vlivu lidského mutovaného huntingtinu na diferenciaci nervových kmenových buněk.
Budková, Kateřina ; Vodičková, Kateřina (vedoucí práce) ; Romanyuk, Natalyia (oponent)
Huntingtonova choroba (HD) je autozomálně dominantní neurodegenerativní onemocnění způsobené expanzí repetice CAG kodonu v genu huntingtin (HTT). Tato expanze způsobuje změnu biochemických vlastností proteinu huntingtinu (HTT), jeho agregaci a buněčnou toxicitu, což vede k degeneraci neuronů mozku zejména v oblasti striata. Jako modelový systém pro in vitro modelování tohoto onemocnění mohou sloužit indukované pluripotentní buňky odvozené přímo z buněk pacientů s HD. Jelikož k neuronálním dysfunkcím dochází u pacientů s HD již roky před manifestací prvních klinických příznaků, může tento modelový systém pomoci objasnit mechanismy, které předcházejí nástupu onemocnění. Cílem této diplomové práce bylo diferencovat iPSC (odvozené z fibroblastů HD pacientů a zdravých kontrol) do nervových kmenových buněk (NSC) a následně do populací neuronálních buněk a sledovat molekulární změny v jejich diferenciaci spojené s vlivem mutovaného HTT. Proces diferenciace byl sledován na základě vybraných markerů pomocí imunofluorescence, metody western blot a qRT-PCR. Podařilo se nám vytvořit stabilní linie NSC odvozených ze 3 kontrolních a 3 HD iPSC linií. Všech 6 linií NSC bylo schopno dále diferencovat do neuronálních populací. Na transkripční úrovni jsme nalezli vyšší expresi genu ADAM10 v HD NSC liniích a vyšší...
Malé extracelulární váčky jako nosiče mikroRNA a jejich role v regeneraci nervových buněk
Šprincl, Vojtěch ; Romanyuk, Natalyia (vedoucí práce) ; Kriška, Ján (oponent)
Akutní poranění míchy je závažný typ úrazu, jehož léčba stále představuje výzvu pro současnou medicínu. Transplantace neurálních kmenových buněk (NSC) je jednou z mnoha nadějných cest, jak přispět k regeneraci poškozené tkáně. NSC komunikují se zbytkem tkáně pomocí malých extracelulárních váčků (sEVs), u kterých se tak předpokládá jejich regenerační potenciál. Cílem této diplomové práce je ověřit antiapoptotický účinek sEVs izolovaných z kultivačního média od dvou typů NSC na potkaním in vitro modelu poranění míchy. Pro splnění tohoto cíle byly nejprve otestovány různé způsoby izolací sEVs z kultivačního média. Následně byly sEVs charakterizovány podle jejich velikostí a přítomností povrchových markerů. Součástí práce byla PCR analýza obsahu neuroprotektivních a antiapoptotických miRNA uvnitř sEVs a fluorescenční barvení sEVs, kterým bylo dokázáno, že sEVs pronikají do cytoplazmy kmenových buněk. Nakonec byly sEVs aplikovány na potkaní in vitro model poranění míchy a pomocí metody imunoblotace byl prokázán jejich neuroprotektivní účinek. Klíčová slova Malé extracelulární váčky, exosomy, akutní poranění míchy, regenerace nervové tkáně, miRNA, mikroRNA, neurální kmenové buňky
Úloha mikroRNA při poranění a regeneraci míšní tkáně
Šprincl, Vojtěch ; Romanyuk, Natalyia (vedoucí práce) ; Mrózková, Petra (oponent)
MikroRNA jsou malé nekódující molekuly RNA o délce zhruba 20-24 nukleotidů, které post-transkripčně regulují genovou expresi. Interferují s mRNA přes párování bází v komplementárních sekvencích. V posledních letech se ukazuje jejich významná role při poranění a regeneraci nervové tkáně. Cílem této bakalářské práce je popsat možnou úlohu miRNA při poranění centrální nervové soustavy se zaměřením na poranění míchy.
The effect of the canonical Wnt singalling pathway on the differentiation of polydendrocytes after ischemic brain injury
Knotek, Tomáš ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Romanyuk, Natalyia (oponent)
Polydendrocyty, také nazývané NG2 glie, jsou čtvrtým typem gliových buněk v savčím centrálním nervovém systému. V dospělém mozku představují NG2 glie důležitý buněčný typ vzhledem k jejich roli v gliogenezi a regeneraci nervové tkáně po poškození. Ligandy z rodiny Wnt mohou hrát klíčovou roli v proliferaci a diferenciaci NG2 glií a mají také vliv na průběh regenerace nervové tkáně po ischemii. Cílem této práce bylo objasnit roli NG2 glií v neurogenezi a gliogenezi po ischemickém poškození mozku a prozkoumat, jaký vliv měla v reakci NG2 glií na tento typ poškození Wnt signální dráha. K dosažení cílů byly použity transgenní myší kmeny s tamoxifenem indukovanou rekombinací, která umožňuje expresi červeného fluorescenčního proteinu tdTomato v NG2 gliích a současnou aktivaci či inhibici Wnt signální dráhy. K navození ischemického poškození byl použit model okluze střední mozkové arterie. Změny v diferenciaci a elektrofyziologických vlastnostech NG2 glií byly analyzovány metodou terčíkového zámku. Aktivace Wnt signální dráhy vedla za fyziologických podmínek a 7 dní po ischemickém poškození ke zvýšené diferenciaci NG2 glií v astrocyty, zatímco 3 dny po ischemickém poškození podporovala neurogenezi. Diferenciace NG2 glií nebyla ovlivněna při inhibici Wnt signalizace. Klíčová slova: Polydendrocyty; NG2...
Úloha mikroRNA při poranění a regeneraci míšní tkáně
Šprincl, Vojtěch ; Romanyuk, Natalyia (vedoucí práce) ; Mrózková, Petra (oponent)
MikroRNA jsou malé nekódující molekuly RNA o délce zhruba 20-24 nukleotidů, které post-transkripčně regulují genovou expresi. Interferují s mRNA přes párování bází v komplementárních sekvencích. V posledních letech se ukazuje jejich významná role při poranění a regeneraci nervové tkáně. Cílem této bakalářské práce je popsat možnou úlohu miRNA při poranění centrální nervové soustavy se zaměřením na poranění míchy.
The effect of the canonical Wnt singalling pathway on the differentiation of polydendrocytes after ischemic brain injury
Knotek, Tomáš ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Romanyuk, Natalyia (oponent)
Polydendrocyty, také nazývané NG2 glie, jsou čtvrtým typem gliových buněk v savčím centrálním nervovém systému. V dospělém mozku představují NG2 glie důležitý buněčný typ vzhledem k jejich roli v gliogenezi a regeneraci nervové tkáně po poškození. Ligandy z rodiny Wnt mohou hrát klíčovou roli v proliferaci a diferenciaci NG2 glií a mají také vliv na průběh regenerace nervové tkáně po ischemii. Cílem této práce bylo objasnit roli NG2 glií v neurogenezi a gliogenezi po ischemickém poškození mozku a prozkoumat, jaký vliv měla v reakci NG2 glií na tento typ poškození Wnt signální dráha. K dosažení cílů byly použity transgenní myší kmeny s tamoxifenem indukovanou rekombinací, která umožňuje expresi červeného fluorescenčního proteinu tdTomato v NG2 gliích a současnou aktivaci či inhibici Wnt signální dráhy. K navození ischemického poškození byl použit model okluze střední mozkové arterie. Změny v diferenciaci a elektrofyziologických vlastnostech NG2 glií byly analyzovány metodou terčíkového zámku. Aktivace Wnt signální dráhy vedla za fyziologických podmínek a 7 dní po ischemickém poškození ke zvýšené diferenciaci NG2 glií v astrocyty, zatímco 3 dny po ischemickém poškození podporovala neurogenezi. Diferenciace NG2 glií nebyla ovlivněna při inhibici Wnt signalizace. Klíčová slova: Polydendrocyty; NG2...
Treating spinal cord injury with a combination of human fetal neural stem cells and hydrogel modified with serotonin agonists
Růžička, Jiří ; Romanyuk, Natalyia (vedoucí práce) ; Vargová, Lýdia (oponent)
Míšní léze je příčinou poškození nervové tkáně vedoucí ke ztrátě lokomočních a senzorických funkcí. Aplikace neurálních kmenových buněk v kombinaci s porézním hydrogelem přemosťujícím lézi je jednou z cest, která může podpořit regeneraci míchy. Cílem mé práce bylo zjistit biokompatibilitu specifické kombinace lidských fetálních neurálních kmenových buněk (hfNSCs) SPC-01 linie a hydroxy-etyl-metakrylatového hydrogelu s navázanými molekulami serotoninového agonisty (P2544-1), a její efekt na rekonstrukci poškozené tkáně a celkové funkční zlepšení. In vivo část pokusu byla prováděna na modelu laterální hemisekce míchy (n=31). Léčené skupině byl následně po hemisekci implantován hydrogel porostlý buňkami SPC-01 linie (n=11) a obě skupiny byly farmakologicky ošetřeny (kontrola n=20). Po následující dobu 12 týdnů byly prováděny lokomoční a senzorické testy pro vyhodnocení funkčního zlepšení. Před aplikací a po ukončení pokusu byly hydrogely s kmenovými buňkami imunohistochemicky (IHC) analyzovány. Z celkových IHC a behaviorálních analýz pak vyplývá, že kombinace neurálních kmenových buněk SPC-01 linie a P2544-1 hydrogelu je vysoce biokompatibilní in vitro. V agresivním prostředí poškozené míchy však hydrogelový materiál atrahuje jen část potřebné endogenní tkáně, čímž pravděpodobně není zajištěn...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.