|
|
Articulated vehicle kinematics
Roman, Matej ; Glos, Jan (oponent) ; Pohl, Lukáš (vedoucí práce)
The goal of this thesis, is to create a kinematic model of an articulated vehicle. The first part deals with finding equations of state of this system and its control driving in reverse. The second part is dedicated to implement the model in the Matlab Simulink environment and to simulate and demonstrate the functionality of control on simple examples, typical for driving in reverse. In the last part a real model is created to test the functionality of control.
|
|
|
Automated measurements of body temperature against COVID-19
Roman, Matej ; Lázna, Tomáš (oponent) ; Chromý, Adam (vedoucí práce)
This thesis focuses on the development of an open source software capable of automatic face detection in an image captured by a thermal camera, followed by a temperature measuring. This software is supposed to aid in the COVID-19 pandemics. The developed software is independent of used thermal camera. In this thesis, I am using TIM400 thermal camera. The implementation of the face detection was achieved by an OpenCV module. The methods tested were Template Matching, Eigen Faces, and Cascade Classifier. The last-mentioned had the best results, hence was used in the final version of the software. Cascade Classifier is looking for the eyes and their surrounding area in the image, allowing the software to subsequently measure the temperature on the surface of one's forehead. One can therefore be wearing a face mask or a respirator safely. The temperature measuring works in real time and the software is able to capture several people at once. It then keeps a record of the temperature of each measured individual as well as the time of the measurement. The software as a whole is a part of an installation file compatible with the Windows operating system. The functionality of this software was tested – the video recordings are included in this thesis.
|
|
|
Holocenní vývoj arktických jezer
Roman, Matěj ; Nývlt, Daniel (vedoucí práce) ; Kavan, Jan (oponent)
Holocenní vývoj arktických jezer Abstrakt Paleolimnologie v Arktidě zaznamenala v posledních desetiletích značný rozvoj. Oblast Arktidy se od posledního glaciálu výrazně proměnila a ústupy ledovců daly vzniknout velkému počtu a mnoha typům jezer. Nejčastěji se zde vyskytují jezera ledovcového původu, termokrasová, fluviální či jezera na vyzdvižených mořských terasách. K výzkumu vývoje těchto jezer se využívá paleolimnologických metod aplikovaných na prostředí vysokých zeměpisných šířek. Metody korelace sedimentárních jader a základní interpretace proxy záznamů jako jsou magnetická susceptibilita, biostratigrafie rozsivek či obsahy uhlíku a síry byly použity na sedimenty jezera Garmaksla ze souostroví Svalbard. V hodnotách proxy byly zaznamenány klimatické a ekologické změny včetně ukončení malé doby ledové a současného oteplování. Klíčová slova: jezera, paleolimnologie, paleoklimatologie, environmentální změny, holocén, Arktida
|
|
|
Automated measurements of body temperature against COVID-19
Roman, Matej ; Lázna, Tomáš (oponent) ; Chromý, Adam (vedoucí práce)
This thesis focuses on the development of an open source software capable of automatic face detection in an image captured by a thermal camera, followed by a temperature measuring. This software is supposed to aid in the COVID-19 pandemics. The developed software is independent of used thermal camera. In this thesis, I am using TIM400 thermal camera. The implementation of the face detection was achieved by an OpenCV module. The methods tested were Template Matching, Eigen Faces, and Cascade Classifier. The last-mentioned had the best results, hence was used in the final version of the software. Cascade Classifier is looking for the eyes and their surrounding area in the image, allowing the software to subsequently measure the temperature on the surface of one's forehead. One can therefore be wearing a face mask or a respirator safely. The temperature measuring works in real time and the software is able to capture several people at once. It then keeps a record of the temperature of each measured individual as well as the time of the measurement. The software as a whole is a part of an installation file compatible with the Windows operating system. The functionality of this software was tested – the video recordings are included in this thesis.
|
|
|
Articulated Vehicle Kinematics
Roman, Matej
The goal of this paper, is to create an articulated vehicle kinematics model in the Matlab Simulink program, to find equations of state of this system and implement them in the Simulink environment, and to simulate and demonstrate movement of the articulated vehicle on simple examples, typical for driving in reverse. In this paper, the articulated vehicle’s kinematics will be described without taking its dynamics into account.
|
|
|
Articulated vehicle kinematics
Roman, Matej ; Glos, Jan (oponent) ; Pohl, Lukáš (vedoucí práce)
The goal of this thesis, is to create a kinematic model of an articulated vehicle. The first part deals with finding equations of state of this system and its control driving in reverse. The second part is dedicated to implement the model in the Matlab Simulink environment and to simulate and demonstrate the functionality of control on simple examples, typical for driving in reverse. In the last part a real model is created to test the functionality of control.
|
|
|
Morfologie pseudomorfóz mrazových klínů a jejich sítí
Dufek, Jaroslav ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Roman, Matěj (oponent)
Předkládaná bakalářská práce pojednává o fenoménu tvarů periglaciální krajiny souvislého permafrostu jimiž jsou polygonální sítě mrazových klínů a jejich druhotné výplně - pseudomorfózy ledových, písčitých, zemních či složených klínů. Polygonální sítě pseudomorfóz mrazových klínů svrchně pleistocenního stáří jsou nacházeny ve středních zeměpisných šířkách po celé Evropě. Nejčastěji se lze u těchto polygonálních sítí setkat s ortogonálními či hexagonálními tvary. Jsou situovány převážně v oblastech nížin, říčních teras či údolních niv na svazích do sklonitosti 4ř. Jejich distribuce odkazuje na existenci permafrostu v období jeho největšího rozšíření během posledního glaciálu (~17-25 ka BP). Toto období je známé jako poslední periglaciální maximum (LPM; Vandenberghe et al. 2014). Vznik ledových klínů je v současné době vázán především do souvislého permafrostu, jehož pleistocenní jižní hranice byla v západní Evropě stanovena přibližně na 44 -47ř s. š. (Black 1976, Vandenberghe et al. 2014). Výzkumy však ukazují, že za příhodných místních podmínek se ledové klíny vyvíjí i v aridním nesouvislém permafrostu a mohou se vyskytovat společně s písčitými klíny (Kasse 1998). Bylo taktéž zjištěno, že chladné aridní klima není jediným faktorem rozvoje písčitých klínů, ale velký význam má lokální variabilita...
|
|
|
Klimatické změny ve vysoké Arktidě v průběhu holocénu
Prochová, Dominika ; Vondrák, Daniel (vedoucí práce) ; Roman, Matěj (oponent)
Klimatické změny jsou v současnosti velice často probíraným tématem ve vědecké, politické i veřejné sféře. Abychom mohli lépe porozumět jejich příčinám, průběhu, vývoji a možným dopadům, je jedním ze základních předpokladů zkoumat obdobné změny, které probíhaly v minulosti. V přírodních archivech je možné nalézt nejen záznamy o jejich parametrech, ale i o zmiňovaných dopadech - změnách ekosystémů, geomorfologických změnách zemského povrchu, či vlivu na lidskou společnost. Nejprostudovanějším obdobím geologického času je holocén. Jde o období nejmladší a žijeme v jeho třetí etapě. Díky relativně dobré znalosti jeho klimatických anomálií můžeme studovat roli klimatu velmi komplexně a zhodnotit tak i v současnosti pozorované oteplování planety, které bývá často do souvislosti s lidskou činností. Arktida je ke změnám klimatu asi nejcitlivějším místem na světě. Oteplování, které je v současnosti pozorováno v globálním měřítku, je zde znatelně vyšší - během konce 20. století zde průměrná roční teplota rostla dvakrát rychleji než na zbytku planety. Cílem této práce je formou literární rešerše popsat a zhodnotit vývoj klimatu v oblastech vysoké Arktidy, tedy na těch potenciálně nejcitlivějších lokalitách, a to od doby přibližně před 11 700 lety až do současnosti. Je zřejmé, že se podle typu využívaného...
|
|
|
Correlation of abiotic proxies in Holocene lacustrine sediments of Peri-Atlantic Arctic
Roman, Matěj ; Nývlt, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, Jan (oponent)
Peri-Atlantská Arktida je jednou z nejcitlivějších součástí klimatického systému Země a zaznamenala významné klimatické výkyvy během holocénu. Tyto fluktuace byly vysvětlovány řadou vnějších vlivů, včetně poklesu insolace na severní polokouli, změn v rozložení pevninských ledovců, vulkanismu či změn atmosférické a oceánické cirkulace. Pro lepší pochopení řídících mechanismů, které ovlivňují přírodní variabilitu v peri-Atlantské Arktidě, tři navzájem vzdálené lokality byly vybrány k paleoenvironmentální studii se zřetelem na získání klimatické informace. Za tímto účelem byla odvrtána tři sedimentární jádra z lokalit i) jezero Garmaksla, v centrálním Svalbardu, ii) záliv Jarfjordem, severovýchodní Norsko, iii) oblast Kobbefjord, jihovýchodní Grónsko. Tyto sedimentární sekvence byly podrobeny vybraným abiotickým analýzám. Absolutní chronostratigrafie byla určena pomocí datování 14 C a izotopy s krátkým poločasem rozpadu 210 Pb a 137 Cs. Další analýzy zahrnovaly měření magnetické susceptibility, zrnitostního složení, prvkového složení pomocí rentgen- fluorescenční spektrometrie a organogenních prvků uhlíku, dusíku, síry a biogenního křemíku. Vztahy mezi jednotlivými proxy v rámci jednoho jádra, v rámci zájmové oblasti a konečně s ostatními rekonstrukcemi v regionu byly zjištěny pomocí explorační...
|
|
|
Holocenní vývoj arktických jezer
Roman, Matěj ; Nývlt, Daniel (vedoucí práce) ; Kavan, Jan (oponent)
Holocenní vývoj arktických jezer Abstrakt Paleolimnologie v Arktidě zaznamenala v posledních desetiletích značný rozvoj. Oblast Arktidy se od posledního glaciálu výrazně proměnila a ústupy ledovců daly vzniknout velkému počtu a mnoha typům jezer. Nejčastěji se zde vyskytují jezera ledovcového původu, termokrasová, fluviální či jezera na vyzdvižených mořských terasách. K výzkumu vývoje těchto jezer se využívá paleolimnologických metod aplikovaných na prostředí vysokých zeměpisných šířek. Metody korelace sedimentárních jader a základní interpretace proxy záznamů jako jsou magnetická susceptibilita, biostratigrafie rozsivek či obsahy uhlíku a síry byly použity na sedimenty jezera Garmaksla ze souostroví Svalbard. V hodnotách proxy byly zaznamenány klimatické a ekologické změny včetně ukončení malé doby ledové a současného oteplování. Klíčová slova: jezera, paleolimnologie, paleoklimatologie, environmentální změny, holocén, Arktida
|
host ::
RSS.