|
|
Těžké komunitní pneumonie: charakteristika nemocných a spolehlivost skórovacích systémů
Bartoš, Hynek ; Džupová, Olga (vedoucí práce) ; Kieslichová, Eva (oponent) ; Rožnovský, Luděk (oponent)
Úvod: Pneumonie představuje i ve 21. století závažný medicínský problém s vysokou morbiditou i mortalitou. Cílem klinické studie bylo popsat charakteristiky souboru nemocných s těžkou komunitní pneumonií a vyhodnotit prediktivní schopnosti aplikovaných skórovacích systémů. Metody: Prospektivní multicentrická observační studie byla provedena v období 1.9.2017 - 1.7.2021 na třech českých JIP. Do studie byli zařazeni pacienti s komunitní pneumonií s nutností přijetí na JIP do 48 hodin od přijetí do nemocnice. Byly zaznamenány anamnestické údaje, klinické projevy, etiologická agens, antibiotická léčba, použité metody intenzivní péče a výsledky léčby. K popisu klinické závažnosti pneumonie bylo aplikováno celkem deset skórovacích systémů a byla vyhodnocena jejich spolehlivost z hlediska predikce mortality a nutnosti intenzivní péče. Vzhledem k aktuální pandemii onemocnění covid-19 byli do studie zařazeni i pacienti s koronavirovou infekcí a při hodnocení byli pacienti rozděleni do dvou skupin - covidové a necovidové. Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 315 pacientů, 68,3 % mužů a 31,7 % žen, ve věkovém rozmezí 18-88 let, s průměrným věkem 61,1 ± 14,1 let. Alespoň jednu závažnou komorbiditu mělo 59 % pacientů, nejčastěji diabetes mellitus (29,5 %), plicní onemocnění (19,7 %) a ICHS (16,5 %). Častá byla...
|
|
|
Role metody PCR v diagnostice neuroinfekcí vyvolaných herpetickými viry
Labská, Klára ; Marešová, Vilma (vedoucí práce) ; Rožnovský, Luděk (oponent) ; Krbková, Lenka (oponent)
disertační práce Role metody PCR v diagnostice neuroinfekcí vyvolaných herpetickými viry autor: MUDr. Klára Labská školitel: doc. MUDr. Vilma Marešová, CSc. Diagnostika neuroinfekcí prodělává v posledních letech příklon k molekulárně biologickým metodám. Náš výzkum se soustředil na význam přítomnosti DNA neurotropních herpetických virů (HSV1, HSV2, VZV a HHV6) v mozkomíšním moku. V první studii jsme sledovali přítomnost DNA neurotropních herpetických virů (HV) v mozkomíšním moku u imunokompetentních pacientů s laboratorně potvrzenou klíšťovou meningoencefalitidou a enterovirovou meningitidou a meningoencefalitidou. Kontrolní skupinu tvořili pacienti shodné věkové struktury bez prokázaného zánětu v mozkomíšním moku. Pacienti byli sledováni po dobu 6 měsíců. Průběh onemocnění a jeho následky včetně laboratorních vyšetření byly porovnány mezi skupinami pacientů s prokázanou a bez prokázané HV DNA. V druhé studii jsme prokazovali přítomnost HSV1 DNA v mozkomíšním moku u pacientů s purulentní meningitidou, u kterých byl průběh onemocnění komplikován výsevem herpes labialis. V našem souboru imunokompetentních pacientů s nehnisavým zánětem v mozkomíšním moku jsme detekovali HV DNA virů u 13 ze 173 pacientů (7,5 %), zachytili jsme i DNA dvou herpetických virů současně. Podíl pacientů se zánětem CNS...
|
|
|
Klinické a epidemiologické charakteristiky nejčastěji importovaných horečnatých nákaz a možnosti prevence
Trojánek, Milan ; Marešová, Vilma (vedoucí práce) ; Rožnovský, Luděk (oponent) ; Chlíbek, Roman (oponent)
Souhrn v českém jazyce Cílem předkládané dizertační práce bylo popsat klinické a epidemiologické charakteristiky nejčastěji importovaných tropických horečnatých nákaz, které v našich podmínkách představují horečka dengue, chikungunya, malárie a břišní tyfus. Retrospektivně-prospektivní studie zahrnovala celkem 292 pacientů s horečnatým stavem po návratu z tropů, kteří byli ošetřeni v letech 2006 až 2014 na Klinice infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce. Nejčastější nákazou byla horečka dengue (52,1 %), následovaná malárií (37,3 %), břišním tyfem či paratyfy (6,2 %) a horečkou chikungunya (4,4 %). Nejčastější destinací pacientů s horečkou dengue byla jihovýchodní a jižní Asie (88,2 %), zatímco nejvíce nemocných s malárií udávalo pobyt v subsaharské Africe (63,3 %). Typické klinické a laboratorní nálezy u pacientů s horečkou dengue byly bolesti hlavy (72,4 %), vyrážka (71,7 %), bolesti svalů (67,6 %) či kloubů (62,1 %), leukocytopenie (26,5 %), trombocytopenie (22,4 %) a nízká hodnota CRP (57,1 %). Studie prokázala, že laboratorní nálezy u pacientů s horečkou dengue se významně odlišují v akutní a časné rekonvalescenční fázi nákazy. V případě malárie udávalo 62,7 % nakažených bolesti hlavy a mezi ostatní symptomy patřily dyspeptické obtíže (45,1 %), dehydratace (30,4 %) a...
|
|
|
Diagnostika virových gastoenteritid u dětí do pěti let metodou elektronové mikroskopie.
Arientová, Simona ; Marešová, Vilma (vedoucí práce) ; Rožnovský, Luděk (oponent) ; Krbková, Lenka (oponent)
Průjmová onemocnění patří u dětí na celém světě mezi nejčastější infekční onemocnění, a zejména v rozvojových zemích jsou stále signifikantní příčinou morbidity a mortality. Ročně jsou průjmová onemocnění na celém světě zodpovědná za smrt 1,5 milionů dětí v prvních pěti letech jejich života. Cílem práce bylo prokázat rozhodující podíl virových gastroenteritid na etiologii průjmových onemocnění u dětí do pěti let, a také poukázat na důležitost elektronové mikroskopie (EM) v jejich diagnostice. V prospektivní studii byla sledována etiologie průjmových onemocnění u dětí do pěti let hospitalizovaných na Infekční klinice NNB od září 2006 do června 2009. U všech dětí byla bakteriální etiologie vyšetřována kultivací stolice, virová etiologie pomocí latexové aglutinace (LAG) a EM. Do studie bylo zařazeno 1059 dětí. Průměrný věk dětí byl 1,9 roku s průměrnou délkou hospitalizace 5,2 dne. Etiologické agens se podařilo objasnit u 1051 dětí (95,9 %). Bakteriální etiologie byla zjištěna u 22 dětí (2,1 %), duální infekci (bakterie a viry) jsme ověřili u 183 pacientů (17,3%) a u 810 dětí (76,5 %) byla prokázána virová etiologie. Nejčastější původci akutních gastroenteritid (AGE) v naší studii byly rotaviry u 535 dětí, následovány caliciviry 43, koronaviry 43, adenoviry 20 a astroviry u 19 dětí. Velkou skupinu tvořily...
|
|
|
Diagnostika invazivního meningokokového onemocnění metodou PCR
Bronská, Eva ; Marešová, Vilma (vedoucí práce) ; Rožnovský, Luděk (oponent) ; Žemličková, Helena (oponent) ; Novák, Ivan (oponent)
Úvod: Invazivní meningokokové onemocnění patří stále mezi život ohrožující stavy. Rychlá diagnostika je důležitá pro včasné zahájení adekvátní léčby. peR je přímá, rychlá a bezkultivační metoda detekující meningokokovou DNA. Naše studie je zaměřena na zhodnocení významu peR pro potvrzení meningokokové etiologie, srovnání peR s ostatními diagnostickými metodami, stanovení dynamiky peR a LA pozitivity v různých klinických materiálech, hodnocení vlivu nasazené antibiotické terapie na výsledek diagnostických metod a hodnocení anamnestických a klinických údajů pacientů. Metodv: Vyšetřeny byly vzorky mozkomíšního moku a séra odebrané během prvního týdne hospitalizace od pacientů s laboratorně potvrzeným IMO. Bakteriální DNA byla izolována Qiagen kitem a byla použita jednokroková a dvoukroková (seminested) peR. peR produkty byly detekovány na 2% gelové elektroforéze. Současně bylo provedeno kultivační vyšetření a latexová aglutinace. Výsledky: peR pozitivita v likvoru dosáhla 92 % a v séru 46 %, LA byla pozitivní u 47 % vzorků likvoru, 42 % vzorků krve a 24 % vzorků moče. Kultivace likvoru byla pozitivní jen v 35 % a hemokultivace v 39 %. Poslední pozitivní výsledek peR byl detekován 7. den v likvoru a 5. den v séru, čož ukazuje na rychlejší eliminaci patogena ze séra. Trvání pozitivity LA v likvoru a séru (2. a...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.