|
|
"Constructions inachevées": Smysl literárního fragmentu a nedokončenosti, jejich význam v konstrukci lidského já. Stendhal, Deml, Michaux.
Prokop, Lukáš ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent) ; Rinner, Fridrun (oponent)
Práce si klade za cíl postihnout vztah literárního textu k lidské identitě, k jejímu poznání i jejímu formování pomocí psaného jazyka. Výchozí myšlenka se zakládá na výkladu vztahu člověka a světa s ohledem k vědomí vlastní viditelnosti. Dále vychází z hypotézy, že lidská bytost pociťuje svou viditelnost ve světě jako ohrožení na jedné straně a nepřirozenost na straně druhé. Snahou této bytosti je se formovat podle vlastních představ či se stávat pomocí textu někým jiným, brát na sebe převleky a maskovat se, ale také používat jazyk jako nástroj dobrání se vlastní přirozenosti. Na počátku takového přístupu spočívá Stendhalovo dílo, které je považováno za zakladatele literárního egotismu. Důvodem je výhradní zájem jejího autora o svou osobu, který se projevuje ve dvojím gestu: sebepoznávacím i sebekonstrukčním. Oba tyto přístupy k jazyku mají své pokračovatele v mnoha literaturách, jednou z nich je literatura česká, v níž se objevuje dílo Jakuba Demla. I v něm lze snadno vyznačit gesto sebe- poznání i sebe-konstrukce. Deml se modifikací vlastní identity, především začleňováním druhých lidí do ní, pokouší vytvořit dojem "věčné všudypřítomnosti". Její navození má být základem vlivu na skutečnost. Henri Michaux stejně tak učiní průzkum sebe sama za výhradní zájem svého života. I pro něj je důležité, že se...
|
host ::
RSS.