|
Návrh betonové konstrukce jednolodní haly
Richtr, Jan ; Šiška, Radek (oponent) ; Strnad, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem jednolodní železobetonové montované haly s jeřábovou dráhou. Předmětem návrhu a posouzení jsou prvky nosného příčného rámu. Sedlový vazník společné se sloupy je posouzen na MSÚ a MSP. Další část návrhu se zabývá návrhem železobetonového opláštění z panelů. Panely jsou navrženy na MSÚ na mimořádné účinky zatížení. Diplomová práce se zabývá i možným dodatečným prědepnutím sloupů předpínací výztuží a možností osazení haly jeřábem s větší nosností
|
| |
| |
|
Čas a zvuk ve filmu
Richtr, Jan ; KUDLÁČ, Jakub (vedoucí práce) ; REJHOLEC, Pavel (oponent)
Tématem této diplomové práce je vnímání času v audiovizuálním díle.
Zvláštní pozornost je zde věnována zvukové složce audiovizuálního díla, z jejíž
perspektivy je na fenomén času nahlíženo. Nejprve nás stručně seznamuje s tím,
jak se vyvíjelo chápání času v rámci filozofického kontextu. Další část pak
představuje film jako médium, které ze své formální podstaty přináší nové
podněty, které dále rozvíjejí dosavadní přemýšlení o čase. Po tomto uvedení do
problematiky se práce zaměřuje na způsob vnímání času v rámci samotného
zvuku, potažmo hudební skladby. Vychází zde z poznatků psychoakustiky a
především pak z teoretických úvah francouzského skladatele Gérarda Griseye, ke
kterým se snaží nacházet paralely v kontextu zvukové dramaturgie filmového
díla. Poslední část se věnuje časovým vztahům vzešlým ze vztahu filmového
obrazu a zvuku. Snaží se zde problematizovat a následně zobecnit specifické
formální vztahy v rámci audiovizuálního díla, mající vliv na subjektivní vnímání
času.
|
|
Degradace zvukové kvality jako prostřede k zvukové dramaturgie
Richtr, Jan ; MELCHER, Jiří (vedoucí práce) ; ČENĚK, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá degradací zvukové kvality a jejím využitím ve filmové zvukové dramaturgii. Pomocí úvodního historického exkurzu zkoumá genezi vzniku zvukového zkreslení a proměny vnímání této složky zvuku v kontextu světové kinematografie. V dalších částech pak na konkrétních příkladech rozebírá roli zvukového zkreslení jako formotvorného prostředku vycházejícího jak z daných technických možností, tak z uměleckých záměrů autorů díla. Cílem této práce je v souvislostech nastínit fenomén zvukového zkreslení, spjatého se záznamovým a reprodukčním řetězcem. Ukázat jakým způsobem zprvu nezamýšlená, později i záměrná přítomnost této zvukové složky ovlivňuje filmovou estetiku a dramaturgii.
|
| |
| |