|
|
Typy plýtvání potravinami v českých domácnostech
Spurná, Jana ; Richter, Eva (vedoucí práce) ; Vomáčka, Aleš (oponent)
(česky): V 21. století je plýtvání potravinami stále rostoucí problém, přičemž domácnosti jsou zodpovědné za více jak polovinu množství potravinového odpadu. K plýtvání potravinami dochází v důsledku souhry plánování spotřeby, nakupování, skladování, přípravy, konzumace a likvidace potravin v kombinaci s dalšími faktory. Na základě analýzy odpovědí respondentů z průzkumu Potraviny 2021 sebraného CVVM na reprezentativním vzorku české populace ve věku od 15 do 90 let (n = 884) byly identifikovány čtyři segmenty. Výsledky ukazují, že "Plýtvající kompostéři" (30,54 % domácností), u nichž je vyšší plýtvání potravinami na domácnost založeno na náročnosti zajištění potravin pro děti, představují dobrou skupinu, na kterou se zaměřit při snaze o snížení plýtvání. "Nedbalí plýtvači" (21,44 %) s jejich obecným nezájmem o plýtvání potravinami a potraviny obecně představují nejhorší skupinu z hlediska plýtvání potravinami v české společnosti. Zatímco "Spořiví" (20,5 %), kteří jsou spíše starší, ukazují, jak je zkušenost, čas a ekonomické omezení podporující jejich nízké plýtvání, přestože ho nevnímají jako problém. Nejméně plýtvající a nejvíce environmentálně aktivní jsou "Proaktivní" (27,51 %), kteří mají častěji vysokoškolské vzdělání. Zohlednění výsledků této práce může zlepšit účinnost opatření proti...
|
|
|
Vnímání environmentálně šetrného chování z pohledu sociálního statusu
Pourová, Barbora ; Richter, Eva (vedoucí práce) ; Šafr, Jiří (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zjistit, jak souvisí vnímání environmentálně šetrného chování a sociální status, přesněji řečeno, jak Češi vnímají jednotlivé příklady environmentálně šetrného chování, zda zvyšují sociální status, nebo si je spíše spojují se šetřením peněz či ochranou přírody. Na téma jsem provedla dotazníkové šetření. Češi vnímají aktivity environmentálně šetrného chování rozdílně než v zahraničí, kde se mezi aktivity zvyšující sociální status řadily hlavně finančně náročné a veřejně viditelné aktivity. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že Češi zvažují do sociálního statusu i další hladiny a tím pádem mezi ně řadí i méně viditelné a finančně nenáročné aktivity. Negativně vnímají přílišné tlačení na pilu při aktivismu.
|
|
|
Souvislost percepce rizika s kulturními světonázory a hodnotovou orientací české populace
Ruso, Filip ; Richter, Eva (vedoucí práce) ; Vinopal, Jiří (oponent)
(česky) Tato diplomová práce se zabývá percepcí rizika v kontextu sociálních věd v českém prostředí. Práce konkrétně zkoumá souvislost vnímání rizika s kulturními světonázory a hodnotovými orientacemi. Percepce rizika je měřena pomocí Likertových škál rizikových jevů, kulturní světonázory skrze koncept kulturní kognice, který vychází z kulturní teorie Douglas a Wildavského a hodnotové orientace pomocí Schwartzových PVQ škál. Analýza dat z provedeného dotazníkového šetření ukázala, že do českého prostředí jsou přenositelné jen dva ze čtyř kulturních světonázorů - hierarchismus a individualismus, a proto byly ze zbývajících položek vytvořeny dva indexy - pozitivní diskriminace a empatie a anti- individualismus. Dále bylo zjištěno, že kulturní světonázory jsou na rozdíl od hodnotových orientací v užších vztazích s konkrétními rizikovými jevy a významně se podílejí na vysvětlení percepce rizika. Hierarchisté spatřují například velké nebezpečí v přijímání zahraničních migrantů a společně s individualisty projevují větší obavy vůči rizikům ohrožujícím společenský řád. Environmentální rizika zase vzbuzují obavy u příznivců pozitivní diskriminace a empatie. Hodnotové orientace na rozdíl od kulturních světonázorů podstatně lépe popisují ochotu podstupovat rizika. Lidé hodnotově orientovaní na kolektivní...
|
|
|
Firemní kultura českého podniku ve vztahu k národní kultuře a působení podniku na mezinárodním trhu
Volkova, Sofia ; Mudd, Dana (vedoucí práce) ; Richter, Eva (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je výzkum firemní kultury, její vztahu ke kultuře národní a působení podniku na mezinárodním trhu. Cílem práce je odhalit jak zaměstnanci a management vybrané české firmy vnímají podnikovou kulturu a analyzovat firemní strategie v oblasti mezinárodního trhu. Pro zkoumání vlivu národní kultury na řízení bude vyžita metodika kvantitativního šetření pomocí dotazníku Geerta Hofstedeho. Výstupem provedeného výzkumu jsou indexy, pomocí kterých lze odhalit hodnoty, ovlivněné národní kulturou. Výnosem práce z akademického hlediska je náhled do promítání rysů národní kultury na fungování moderního českého podniku a podnět k rozsáhlejší analýze významu národní kultury v business prostředí. Práce také může být využita analyzovaným podnikem pro zmapování vnitřního klimatu organizace.
|
|
|
Zahraniční studijní pobyty pro studenty se specifickými potřebami
Špinka, Aneta ; Richter, Eva (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
(česky) Výjezd na zahraniční univerzitu je pro řadu studentů se specifickými potřebami velmi obtížný, podle dostupných dat je mezi všemi účastníky programu Erasmus+ pouze 0,15 % studentů se specifickými potřebami, přičemž na univerzitách tvoří skupinu 10-20 % ze všech studentů (Evropská Komise, 2022). Proto jsem se s mém výzkumu zaměřila na otázku, jaké jsou největší bariéry pro studenty se specifickými potřebami při zařizování a realizaci stipendijního výjezdu v zahraničí. A zda celkově považují zkušenost s pobytem jako přínosnou pro jejich následující život a kariéru. Jako doplňkovou proměnnou jsem si zvolila motivaci, protože ta je nezbytná na cestě k rozhodnutí vyjet. Protože mým cílem bylo získat co nejvěrnější popis událostí a zážitků, zvolila jsem kvalitativní studii realizovanou formou polostrukturovaných rozhovorů. Ty byly konány se studenty se specifickými potřebami, kteří se již pobytu zúčastnili. Při analýze jsem na zjištěné výsledky nahlížela optikou konceptu rovných příležitostí. Docházím k závěru, že je dosaženo rovnosti příležitostí, protože existují mechanismy, jakými lze studenty se specifickými potřebami adekvátně integrovat do výjezdů, ale díky chybě v systému a komunikaci v něm není dosaženo rovnosti podmínek, a díky tomu ani rovnosti výsledků, v mém případě hlavně těch...
|
|
|
"Bydlet ve svém": Reflexe témat vstupujících do zvažování dlouhodobě obývat alternativní druhy objektů
Corradi, Veronika ; Richter, Eva (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
(česky): Tato diplomová práce se zaměřuje na to, jak dlouhodobí obyvatelé alternativních objektů reflektují vlastní rozhodování o tom trvale obývat svá alternativní obydlí. Teoretická část textu zpracovává tři oddíly: environmentálně signifikantní chování, spotřební chování a teorie a modely, které byly v minulosti aplikovány ve výzkumech zaměřených na environmentálně signifikantní chování v oblasti bydlení a bylo z nich v této práci vycházeno. Data pro tuto práci byla shromážděna prostřednictvím polostrukturovaných hloubkových rozhovorů s respondentkami a respondenty, kteří v alternativním objektu dlouhodobě či trvale žijí v běžném životním režimu. Zároveň platilo, že setrvávání v alternativním objektu je záměrem a přáním respondentů. Přepsané rozhovory byly analyzovány s využitím principů zakotvené teorie. Výsledkem analýzy je osm konceptů, které vstupují do zvažování trvale obývat alternativní druhy objektů. Jako ústřední koncept bylo zvoleno vyjádření "bydlet ve svém." Vyjádření "bydlet ve svém" je úzce navázáno na osobní proenvironmentální normy respondentů, které byly primární motivací k vykonání záměru. Důležitými proměnnými jsou dále příležitost a schopnost vykonat daný záměr. Zjištění z této práce jsou zohledněna v závěru textu prostřednictvím návrhu upraveného modelu pro účely dalšího...
|
|
|
Factors related to the eco-certified clothing and textile consumer behaviour
Petty, Silvia ; Richter, Eva (vedoucí práce) ; Mazák, Jaromír (oponent)
Táto diplomová práca analyzuje nákupné chovanie vo vzťahu k ekologicky certifikovanému udržateľnému oblečeniu a overuje použiteľnosť modelu teórie plánovaného chovania (TPB) a jeho rozšírení a objasňuje, ktoré sociálno-psychologické faktory sú pre rozhodovanie pri nákupe ekologicky certifikovaného oblečenia v českom prostredí určujúce. Porovnanie modelu TPB a rozšírených modelov ukázalo, že samotný model TPB zložený z postoja k nákupu, subjektívnej normy a vnímanej kontroly chovania ako determinantov zámeru má v porovnaní s rozšíreným modelom horšie výsledky, preto je pre vysvetlenie zámeru nakúpiť ekologicky certifikované oblečenie jeho obohatenie o ďalšie premenné vhodné. Rozšírený model TPB ukázal, že determinujúce pre zámer sú aj ďalšie faktory, pričom pridaním ďalších premenných do modelu stratila štatistickú významnosť na hladine 95 % vnímaná kontrola chovania. S väčším záujmom o pôvod módy a environmentálnym šetrným chovaním, rastúcou subjektívnou normou, s väčšou znalosťou certifikátov a s lepším postojom k nákupu certifikovaného oblečenia rastie zámer nakúpiť takéto oblečenie. Model rozšírený o sociodemografické premenné nepreukázal štatisticky významný priamy vplyv premenných pre zámer nakúpiť ekologicky certifikované oblečenie.
|
|
|
Souvislost environmentálně šetrného chování se sociálním statusem jedince
Pourová, Barbora ; Richter, Eva (vedoucí práce) ; Vinopal, Jiří (oponent)
Ve své diplomové práci jsem chtěla zjistit, jak souvisí environmentálně šetrné chování a sociální status, přesněji řečeno, jak Češi vnímají jednotlivé příklady environmentálně šetrného chování, zda zvyšují sociální status, nebo si je spíše spojují se šetřením peněz či ochranou přírody. Na téma jsem provedla dotazníkové šetření. Češi vnímají aktivity environmentálně šetrného chování rozdílně než v zahraničí. I takové aktivity, jako je omezení spotřeby elektrické energie (2. místo) nebo omezení spotřeby vody (4. místo), byly považovány za zvyšující sociální status vykonavatele, vedle finančně náročnějších aktivit, jako instalace solárních panelů (1. místo) a nákupu elektrického nebo hybridního auta (3. místo), které svým umístěním potvrdily výsledky ze zahraničí.
|
|
|
Problematika "attitude-behaviour gap" na cestě k udržitelnému nakupování v módním průmyslu
Vrabcová, Johanna ; Richter, Eva (vedoucí práce) ; Skovajsa, Marek (oponent)
1 Abstrakt: V dnešní zrychlené době není náhodou, že se do popředí spotřebního chování v módním průmyslu dostala rychlá móda, která svou obrovskou nadprodukcí způsobuje, že se módní průmysl stal druhým největším znečišťovatelem životního prostředí. K dnešní spotřebě módy se do kontrastu staví spotřeba udržitelná, která je k životnímu prostředí šetrná a nabízí proto řadu řešení dnešní trýznivé situace. Přestože obavy spotřebitelů módního průmyslu z dopadů spotřebního chování na životní prostředí rostou společně se zájmem o udržitelnou spotřebu a módu, nákupní chování udržitelné módy se tímto směrem nijak zásadně nemění. V souvislosti s touto skutečností je cílem mé bakalářské práce popsat a vysvětlit příčiny, které vedou k rozkolu mezi pro-environmentálními postoji a nekonzistentním spotřebním chováním, tedy k existenci attitude-behaviour gap na poli módního průmyslu. Jinými slovy, cílem je popsat příčiny, které brání udržitelně smýšlejícímu jedinci tak i konat. Metodou syntézy odborné literatury a řady výzkumných studií jsou popsány a teoreticky podloženy bariéry, které jsou respondenty výzkumných studií popisovány jako hlavní příčiny jejich neudržitelného spotřebního chování. Kromě příčin jsou nastíněny možnosti jejich řešení, které jsou ve studiích v reakci na zmiňované příčiny navrhovány. Kromě popisu...
|
|
|
Vztah udržitelnosti a wellbeingu a promítnutí tohoto vztahu do mitigačních a adaptačních opatření
Čižinská, Kateřina ; Richter, Eva (vedoucí práce) ; Lupač, Petr (oponent)
Tématem této bakalářské práce je vztah udržitelnosti a wellbeingu a jeho následné promítnutí do mitigačních a adaptačních opatření. U vztahu udržitelnosti a wellbeingu je popsána historie a definice samotných pojmů a následně je přes vztahovou teorii wellbeingu ukázána celková mnohovrstevnatost pojmu a jednotlivé dimenze. Následně je diskutováno propojení těchto pojmů společně s nerespektováním plného chápání wellbeingu u orientace na hospodářský růst. Pro část s mitigačními a adaptačními opatřeními bylo vybráno 11 studií. Na konci jsou představeny závěry: Často je wellbeing chápán v omezené míře, přitom z popsaných teorií je jasné, že wellbeing je podmíněn i životním prostředím, a environmentální udržitelnost je nutnou podmínkou wellbeingu. Podobně i u mitigačních a adaptačních opatření se prokázala jistá souvislost s wellbeingem, ale často nebyl wellbeing chápán jako důležitý a byl stavěn do pozadí výzkumu. Vztah udržitelnosti a wellbeingu je ale i pro další výzkum opatření zmírňujících změny klimatu důležitý.
|
host ::
RSS.