Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Evoluce velikosti mozku u ptáků
Straková, Barbora ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Remeš, Vladimír (oponent)
Velikostmozkuobratlovcůjeznačněproměnlivýznak,jehožvariabilitajedlouhodoběstudována. Zvyšování strukturní a funkční komplexity mozku přispívá velkým dílem k evolučnímu úspěchu obratlovců a obecně se tudíž předpokládá, že zvyšování komplexity mozku v rámci evoluce obratlovcůpřevládaloakredukcímdocházelojenvýjimečně.Vtétostudiitestujemetentoobecný předpoklad u ptáků. Protože se velké, komplexní mozky vyvinuly nezávisle u ptáků a savců, a protože relativní velikost mozku je u těchto dvou taxonů srovnatelná, naše analýza umožňuje i srovnání trendů u těchto dvou skupin endotermních obratlovců. Na rozdíl od savců, kde byl nalezen trend ke zvětšování velikosti mozku, jsem u ptáků žádný takový trend neidentifikovala. Z analýzy tak vyplývá, že evoluce velikosti mozku u ptáků je charakterizována nezávislým zvětšením v několika různých liniích, například u papoušků (Psittaciformes), šplhavců (Piciformes), zoborožců (Bucerotiformes), sov (Strigiformes), brodivých (Ciconiiformes) a u několika čeledí pěvců (Passeriformes), především u lemčíkovitých (Ptilorhynchidae) a krkavcovitých (Corvidae). I u dalších řádů je však možné najít vysoce encefalizované skupiny, například mezi neparazitickými kukačkami (rody Centropus, Phaenicophaeus a Coua) a z vodních ptáků (Aequornithes) čeleď Diomedeidea a rod Pelecanus. Mezi...
Diversity dynamics across scales
Macháč, Antonín ; Storch, David (vedoucí práce) ; Remeš, Vladimír (oponent) ; Ricklefs, Robert (oponent)
Charles University, Prague Diversity dynamics across scales Antonin Machac 2018 Abstrakt Dynamika diverzity zůstává kontroverzní. Předpokládá se, že tato dynamika může být expanzivní, takže se počet druhů napříč regiony a klady neustále zvyšuje. Přesný opak se nicméně také často uvažuje, a sice že počet druhů setrvává v rovnovážném stavu a je do značné míry stabilní. Obě tyto pozice (expanzivní a rovnovážná) byly podpořeny přesvědčivými fylogenetickými, biogeografickými a fosilními důkazy a v současné době zůstává velmi nejasné, jak smířit tato dvě zdánlivě konfliktní stanoviska. Právě touto otázkou se zabývá moje dizertace, založená na předpokladu, že dynamika diverzity je systematicky proměnlivá. Konkrétně předpokládám, že expanzivní dynamika převládá u regionálně rozšířených, malých a mladých kladů, jejichž diverzita zpravidla roste, poháněna celou řadou regionálně relevantních faktorů (např. lokálními adaptacemi uvnitř habitatů, biotickými interakcemi, nebo ekologickou divergencí a speciací v horských masivech). Naopak rovnovážná dynamika převládá u velkých, starých a celosvětově rozšířených kladů, jejichž diverzita je omezena podmínkami prostředí (např. celkovým množstvím zdrojů, které uživí jen omezený počet populací a druhů). V důsledku je tedy možné, že expanzivní dynamika převládá na malých...
Pohlavní dvojtvárnost velikosti a související jevy u kopytníků
Polák, Jakub ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Remeš, Vladimír (oponent) ; Sedláček, František (oponent)
Pohlavní dvojtvárnost velikosti (SSD) definovaná rozdílnými tělesnými rozměry samce a samice stejného druhu je široce rozšířeným jevem v živočišné říši a kopytníci patří mezi nejdimorfnější savce. U naprosté většiny druhů jsou samci větším pohlavím, což se často vysvětluje pomocí rozdílných reprodukčních rolí obou pohlaví. Rodičovská investice je zcela přenechána samicím, které jsou proto selektivnějším pohlavím, zatímco samci musejí o přístup k receptivním samicím bojovat ve vzájemných soubojích, kde tělesná velikost, síla a kondice jsou rozhodující. Vztah mezi tělesnou velikostí a reprodukčním úspěchem samce je navíc ovlivněn typem reprodukčního systému a související mírou polygynie, kdy největšího SSD dosahují harémové a promiskuitní druhy. Ačkoliv existují souhrnné studie SSD na kopytnících, systematický výzkum zaměřený na homogenní, specializovanou skupinu s detailní znalostí life-history znaků byl spíše ojedinělý. Já jsem se věnoval podčeledi koz a ovcí (Caprinae) a turů (Bovinae) s cílem detailní analýzy SSD a jeho evolučních pochodů. Pomocí fylogenetických metod se mi podařilo zrekonstruovat ancestrální stav u divokých koz a ovcí, jejichž předek byl charakteristický střední úrovní SSD, ten se dále plasticky vyvíjel v závislosti na typu habitatu a reprodukčním systému daného potomka. Nejvíce...
Geografická variabilita ve funkčních znacích ptáků Evropy
Kopsová, Lenka ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Remeš, Vladimír (oponent)
Každý druh se vyznačuje specifickými vlastnostmi, které mu umožňují vypořádat se co nejlépe s podmínkami prostředí, ve kterých žije. Cílem této práce bylo zhodnotit vliv podmínek prostředí na geografickou variabilitu funkčních znaků evropských ptáků. Hodnotila jsem vliv teploty, srážek, produktivity, nadmořské výšky a habitatů (les, neles, křoviny, lidské osídlení, mokřady) na velikost snůšky, počet snůšek za sezónu, velikost vejce, délku inkubace, věk prvního rozmnožování, hmotnost jedince, délku křídla, délku ocasu, délku zobáku a délku tarsu. Pro analýzu jsem použila hnízdní data evropských ptáků pro čtverce o velikosti 50 x 50 km. V každém čtverci jsem vypočítala průměrnou hodnotu znaku pro dané ptačí společenstvo, metodou GLS a OLS jsem pak analyzovala vztah mezi průměrnými hodnotami znaků a podmínkami prostředí v každém společenstvu. Velikost snůšky roste s teplotou, zatímco počet snůšek za sezónu s teplotou klesá; lze tedy předpokládat trade-off mezi velikostí a počtem snůšek, jehož výsledek je dán délkou hnízdní sezóny. Velikost vejce klesá s průměrnou teplotou, což může být tím, že větší mládě má v chladných podmínkách větší šanci na přežití. Délka inkubace roste s teplotou i produktivitou prostředí, asi proto, že v chladných a málo úživných podmínkách se vyplatí inkubovat co nejkratší...
Investice do reprodukce a obrany hnízda u vrubozobých
Javůrková, Veronika ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Remeš, Vladimír (oponent) ; Weidinger, Karel (oponent)
Souhrn Investice do reprodukce patří mezi jedny z hlavních komponent utvářejících životní historii druhu. Reprodukční úspěšnost však často závisí na faktorech prostředí vytvářejících omezení, která nelze jasně predikovat. Z hlediska teorie "bet-hedging" je pro udržení dlouhodobého fitness jedince zásadní využívání smíšených strategií, které nestálost těchto vlivů prostředí během jednotlivých reprodukčních pokusů eliminují. Predace je jedním ze zásadních faktorů určujících reprodukční úspěšnost jedince a její role v evoluci alternativních reprodukčních strategií, mimo jiné také vnitrodruhového hnízdního parazitizmu a mimo-párových paternit je bezpochyby zásadní. Za investice do reprodukce lze ve smyslu trade-off mezi současným a budoucím reprodukčním pokusem, neboli zbytkovým reprodukčním potenciálem, považovat také behaviorální mechanismy související s obranou hnízda. Přestože existuje množství studií, které popisují trade-off mezi investicí do obrany hnízda vs. rodiče, práce podrobně sledující faktory utvářející adaptivní vzorce chování u konkrétních antipredačních strategií spojených s obranou hnízda jsou ojedinělé. Podobně bylo doposud věnováno velmi málo pozornosti odhalování mechanismů souvisejících s obranou snůšky v před-inkubačním období u druhů, které z důvodu dosažení synchronního líhnutí...

Viz též: podobná jména autorů
1 Remeš, Vlastislav
2 Remeš, Vojtěch
3 Remeš, Václav
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.