|
|
Cytomegalovirová infekce po transplantaci ledviny
Reischig, Tomáš ; Třeška, Vladislav (vedoucí práce) ; Viklický, Ondřej (oponent) ; Zadražil, Josef (oponent) ; Pazdiora, Petr (oponent)
1 Univerzita Karlova Praha Lékařská fakulta v Plzni Česká republika CYTOMEGALOVIROVÁ INFEKCE PO TRANSPLANTACI LEDVINY MUDr. Tomáš Reischig I. interní klinika FN a LFUK v Plzeň Autoreferát disertační práce v oboru vnitřní lékařství 2 Disertace byla vypracována v rámci kombinované formy doktorského studijního programu na I. interní klinice a chirurgické klinice FN a LFUK Plzeň. Doktorand: MUDr. Tomáš Reischig Školitel: Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc. Chirurgická klinika, FN a LFUK Plzeň Oponenti Prof. MUDr. Ondřej Viklický, CSc. Klinika nefrologie, IKEM Praha Doc. MUDr. Josef Zadražil, CSc. III. interní klinika, FN a Univerzita Palackého Olomouc Stanovisko k disertaci vypracoval Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc. Autoreferát byl rozeslán dne………. Obhajoba disertace se koná dne……v…….hod. před komisí pro obhajoby doktorských disertací v oboru vnitřní lékařství S obsahem disertační práce je možno se seznámit na děkanátě lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni, Husova 13 Prof. MUDr. Ondřej Topolčan, CSc. předseda komise pro obhajoby ve vědním oboru vnitřní lékařství 3 1. ORIGINÁLNÍ STUDIE Disertační práce je založena na třech níže uvedených originálních studiích (I-III), které byly provedeny a publikovány tiskem v době doktorandského studia (2006-2009). Vzhledem k provázanosti s dřívějším výzkumem se...
|
|
|
Analýza kontextu adherence k léčbě u pacientů po transplantaci ledviny
Košťálová, Barbora ; Malý, Josef (vedoucí práce) ; Reischig, Tomáš (oponent) ; Vlček, Jiří (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Školicí pracoviště Katedra sociální a klinické farmacie Doktorský studijní program Klinická a sociální farmacie Kandidátka / kandidát Mgr. Barbora Košťálová Školitelka / školitel doc. PharmDr. Josef Malý, Ph.D. Konzultantka / konzultant Název disertační práce Analýza kontextu adherence k léčbě u pacientů po transplantaci ledviny Úvod: Striktní adherence k imunosupresivní léčbě (IS) je u pacientů po orgánové transplantaci nezbytná z důvodu minimalizace rizika rejekce štěpu. Rostoucí počet randomizovaných kontrolovaných studií (RCT) ukazuje účinnost intervencí zaměřených na adherenci k léčbě po transplantaci, zavedení těchto intervencí do klinické praxe však zůstává velkou výzvou. Cílem práce bylo analyzovat adherenci k léčbě v kontextu vybraných klinických a behaviorálních parametrů u českých ambulantních pacientů po transplantaci ledviny a posoudit rozsah informací dostupných v RCT k podpoře zavedení účinných intervencí zaměřených na adherenci k léčbě do klinické praxe. Metodika: 1) Průřezová studie byla provedena v období od dubna do prosince 2019 v Transplantační poradně Fakultní nemocnice Hradec Králové. Osloveni byli všichni dospělí ambulantní pacienti během plánované návštěvy poradny. Data byla získána prostřednictvím pacientem...
|
|
|
Analýza kontextu adherence k léčbě u pacientů po transplantaci ledviny
Košťálová, Barbora ; Malý, Josef (vedoucí práce) ; Reischig, Tomáš (oponent) ; Vlček, Jiří (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Školicí pracoviště Katedra sociální a klinické farmacie Doktorský studijní program Klinická a sociální farmacie Kandidátka / kandidát Mgr. Barbora Košťálová Školitelka / školitel doc. PharmDr. Josef Malý, Ph.D. Konzultantka / konzultant Název disertační práce Analýza kontextu adherence k léčbě u pacientů po transplantaci ledviny Úvod: Striktní adherence k imunosupresivní léčbě (IS) je u pacientů po orgánové transplantaci nezbytná z důvodu minimalizace rizika rejekce štěpu. Rostoucí počet randomizovaných kontrolovaných studií (RCT) ukazuje účinnost intervencí zaměřených na adherenci k léčbě po transplantaci, zavedení těchto intervencí do klinické praxe však zůstává velkou výzvou. Cílem práce bylo analyzovat adherenci k léčbě v kontextu vybraných klinických a behaviorálních parametrů u českých ambulantních pacientů po transplantaci ledviny a posoudit rozsah informací dostupných v RCT k podpoře zavedení účinných intervencí zaměřených na adherenci k léčbě do klinické praxe. Metodika: 1) Průřezová studie byla provedena v období od dubna do prosince 2019 v Transplantační poradně Fakultní nemocnice Hradec Králové. Osloveni byli všichni dospělí ambulantní pacienti během plánované návštěvy poradny. Data byla získána prostřednictvím pacientem...
|
|
|
Protilátkami zprostředkovaná rejekce po transplantaci ledviny
Slatinská, Janka ; Viklický, Ondřej (vedoucí práce) ; Reischig, Tomáš (oponent) ; Krejčí, Karel (oponent)
Protilátkami zprostředkovaná rejekce (AMR) je v současnosti považována za hlavní příčinu dysfunkce a selhání funkce štěpu ledviny po transplantaci. Protilátky způsobují cévní poškození, které je buď akutní nebo chronické, a může se manifestovat jako náhlá nebo progresivní dysfunkce štěpu. Rizikovými faktory pro vznik rejekce zprostředkované protilátkami jsou doba strávená na dialýze, opakovaná transplantace, předchozí sensitizace HLA antigeny, přítomnost panel-reaktivních protilátek. Diagnostika AMR je možná na základě průkazu depozice C4d složky komplementu v peritubulárních kapilárách (PTC) a přítomnosti dárcovsky specifických protilátek (DSA). Existuje také poškození způsobené protilátkami proti non-HLA antigenům, kdy nejsou DSA detekovatelné. Přínosem k upřesnění diagnostiky a stratifikace rizika je využití "molekulárního mikroskopu." Vysoká exprese ENDAT (endothelial activation and injury transcript) lépe predikuje riziko ztráty štěpu než stanovení C4d. Skórovací systém AMR na základě genové exprese koreluje s diagnózou AMR a predikuje ztrátu štěpu v budoucnosti. Cílem práce bylo ověřit účinnost léčebných postupů a rozpoznat nemocné v riziku AMR. V naší práci jsme prokázali efekt léčby akutní AMR pomocí kombinace plazmaferéz a IVIG. U rezistentních forem akutní AMR s použitím inovativně...
|
|
|
Infekční komplikace po transplantaci ledviny
Kačer, Martin ; Reischig, Tomáš (vedoucí práce) ; Pazdiora, Petr (oponent) ; Seeman, Tomáš (oponent)
2 Abstrakt Infekční komplikace po transplantaci ledviny V obecné části této práce jsou stručně rekapitulována nejběžnější a charakteristická infekční onemocnění pacientů po transplantaci ledviny. Praktická část pak prezentuje výsledky vědecké práce zabývající se prevencí nejčastější infekce po renální transplantaci, cytomegalovirové infekce. Celosvětově patří infekce mezi hlavní příčiny morbidity příjemců orgánových transplantací a jsou druhou nejčastější příčinou mortality pacientů s funkčním ledvinným štepem. V prvním roce po transplantaci ledviny prodělá klinicky manifestní infekční komplikaci každý druhý příjemce a cca 20% pacientů je v prvních 12 měsících z důvodu infekce hospitalizováno. Cytomegalovirus (CMV) je nejčastější virovou infekcí pacientů po transplantaci ledviny a její výskyt je spojen se závažnými negativními důsledky pro osud štěpu i pacienta. Prevence CMV je klíčovou součástí péče o pacienty po transplantaci ledviny. Valganciklovir je vzhledem ke své účinnosti a dobré biologické dostupnosti nejčastěji užívaným antivirotikem v profylaxi CMV. Jedinou alternativou doporučenou pro prevenci CMV u pacientů po transplantaci ledviny je v současné době valacyklovir. Dosud však chyběla studie porovnávající proti sobě přímo valganciklovir a valacyklovir v univerzální profylaxi CMV u pacientů po...
|
|
|
Predikce časného rozvoje funkce a rejekce transplanované ledviny
Wohlfahrtová, Mariana ; Viklický, Ondřej (vedoucí práce) ; Zadražil, Josef (oponent) ; Reischig, Tomáš (oponent)
Zlepšení krátkodobých výsledků transplantace nevedlo ke zlepšení dlouhodobé funkce a přežití štěpů ledvin. Klíčovým problémem zůstává nedostatek orgánů a rostoucí počet marginálních ledvin určených k transplantaci. Kvalita dárcovského orgánu je přitom rozhodující pro riziko opožděného funkce štěpu a omezeného přežití štěpů. Cílem je lépe porozumět ischemicko/reperfuznímu poškození a jeho následkům, předpovědět opožděný rozvoj funkce a rejekce, zlepšit alokaci orgánů k transplantaci a identifikovat pacienty vhodné k minimalizaci či úplnému vysazení imunosupresivní léčby. Analýzou biopsií dárců ledvin jsme zjistili, že nízká kvalita tubulárních buněk a nízká exprese genu pro Netrin-1, tzv. faktor přežití, má vztah k opožděnému rozvoji funkce štěpu. Potvrdili jsme, že reperfuzní fáze ischemicko/reperfuzního poškození vede k minimálním morfologickým, ale významným molekulárním abnormalitám. Tato disociace mezi histologií a molekulární patologií svědčí pro nutnost integrovaného přístupu při hodnocení kvality dárcovského orgánu a jeho správné alokaci k transplantaci. Identifikovali jsme nové kompozitní histologické skóre, tzv. CIV skóre, které spolu s klinickou charakteristikou dárce lépe predikuje riziko opožděného rozvoje funkce po transplantaci ledviny než konvenční metody. Poukázali jsme na významnou...
|
|
|
BK-polyomavirová infekce u pacientů po kombinované transplantaci ledviny a pankreatu
Mindlová, Martina ; Saudek, František (vedoucí práce) ; Forstová, Jitka (oponent) ; Reischig, Tomáš (oponent)
Úvod. Cílem práce bylo zavedení vyšetřovací metody BK virémie, verifikace její přesnosti, zjištění prevalence a rizikových faktorů BKV replikace a analýza průběhu a terapeutických přístupů BKV infekce a BKVN u pacientů po kombinované transplantaci ledviny a pankreatu (SPK) za účelem zavedení systematického skríningu. Metody. Výsledky BK virémie stanovené nově zavedenou metodou Affigene® PCR v IKEM a dle PCR protokolu Virologického centra, Basilej byly porovnány. Poté bylo vyšetřeno 183 SPK příjemců ke stanovení prevalence BK virémie, virurie a BKVN a zhodnoceny rizikové faktory replikace BKV. Retrospektivně proběhlo hodnocení výsledků retransplantace po selhání štěpu na podkladě BKVN. Výsledky. Ze 100 vzorků analyzovaných dle Affigene® BKV trender a Transplantační virologie, Basilej PCR protokolů byla shoda obou metod 95%, Rho = 0,946, 95% CI: 0.920 - 0.963, P<0,0001, Bland-Altman plot analýza: bias Basilej PCR protokol/Affigene® BKV trender: -0,1 (průměr) *±1.96 SD: -1,6 - 1,3+ pro obě metody. Point prevalence byla analyzována u 183 pacientů; Virurie detekována u 17,3 %, virémie u 3.8% pacientů. Pozitivní virurie >107 kopií/mL zjištěna u 3,7% pacientů, pozitivní virémie >104 u 1,6% pacientů současně s pozitivní virurií. BKVN zjištěna u 0,5% pacientů. Trvání diabetu před SPK (OR 5.24, 95% CI...
|
|
|
Infekční komplikace po transplantaci ledviny
Kačer, Martin ; Reischig, Tomáš (vedoucí práce) ; Pazdiora, Petr (oponent) ; Seeman, Tomáš (oponent)
2 Abstrakt Infekční komplikace po transplantaci ledviny V obecné části této práce jsou stručně rekapitulována nejběžnější a charakteristická infekční onemocnění pacientů po transplantaci ledviny. Praktická část pak prezentuje výsledky vědecké práce zabývající se prevencí nejčastější infekce po renální transplantaci, cytomegalovirové infekce. Celosvětově patří infekce mezi hlavní příčiny morbidity příjemců orgánových transplantací a jsou druhou nejčastější příčinou mortality pacientů s funkčním ledvinným štepem. V prvním roce po transplantaci ledviny prodělá klinicky manifestní infekční komplikaci každý druhý příjemce a cca 20% pacientů je v prvních 12 měsících z důvodu infekce hospitalizováno. Cytomegalovirus (CMV) je nejčastější virovou infekcí pacientů po transplantaci ledviny a její výskyt je spojen se závažnými negativními důsledky pro osud štěpu i pacienta. Prevence CMV je klíčovou součástí péče o pacienty po transplantaci ledviny. Valganciklovir je vzhledem ke své účinnosti a dobré biologické dostupnosti nejčastěji užívaným antivirotikem v profylaxi CMV. Jedinou alternativou doporučenou pro prevenci CMV u pacientů po transplantaci ledviny je v současné době valacyklovir. Dosud však chyběla studie porovnávající proti sobě přímo valganciklovir a valacyklovir v univerzální profylaxi CMV u pacientů po...
|
|
|
Predikce časného rozvoje funkce a rejekce transplanované ledviny
Wohlfahrtová, Mariana ; Viklický, Ondřej (vedoucí práce) ; Zadražil, Josef (oponent) ; Reischig, Tomáš (oponent)
Zlepšení krátkodobých výsledků transplantace nevedlo ke zlepšení dlouhodobé funkce a přežití štěpů ledvin. Klíčovým problémem zůstává nedostatek orgánů a rostoucí počet marginálních ledvin určených k transplantaci. Kvalita dárcovského orgánu je přitom rozhodující pro riziko opožděného funkce štěpu a omezeného přežití štěpů. Cílem je lépe porozumět ischemicko/reperfuznímu poškození a jeho následkům, předpovědět opožděný rozvoj funkce a rejekce, zlepšit alokaci orgánů k transplantaci a identifikovat pacienty vhodné k minimalizaci či úplnému vysazení imunosupresivní léčby. Analýzou biopsií dárců ledvin jsme zjistili, že nízká kvalita tubulárních buněk a nízká exprese genu pro Netrin-1, tzv. faktor přežití, má vztah k opožděnému rozvoji funkce štěpu. Potvrdili jsme, že reperfuzní fáze ischemicko/reperfuzního poškození vede k minimálním morfologickým, ale významným molekulárním abnormalitám. Tato disociace mezi histologií a molekulární patologií svědčí pro nutnost integrovaného přístupu při hodnocení kvality dárcovského orgánu a jeho správné alokaci k transplantaci. Identifikovali jsme nové kompozitní histologické skóre, tzv. CIV skóre, které spolu s klinickou charakteristikou dárce lépe predikuje riziko opožděného rozvoje funkce po transplantaci ledviny než konvenční metody. Poukázali jsme na významnou...
|
|
|
Varianty vybraných kandidátních genů ve vztahu k výsledkům transplantace ledviny
Bandúr, Štěpán ; Viklický, Ondřej (vedoucí práce) ; Zadražil, Josef (oponent) ; Reischig, Tomáš (oponent)
4 Abstrakt: Výsledky transplantace ledviny mohou být ovlivněny genetickými determinantami, variantami genů kódujících proteiny strukturní i regulační funkce, které jsou součástí některých patofyziologických a imunitních procesů. Důležitou roli hrají proteiny ovlivňující biologickou dostupnost imunosupresiv- inhibitorů kalcineurinu a mTOR. Ta je dána aktivitou cytochromu P450IIIA a P-glykoproteinu kódovanými CYP3A4/CYP3A5 a ABCB1/MDR1 geny. Jednonukleotidové polymorfismy těchto genů ovlivňují farmakokinetiku imunosupresiv. Haplotypovou analýzou byla testována asociace klinických a laboratorních parametrů s přítomností genových polymorfismů, respektive haplotypů CYP3A4 -288A/G, CYP3A5 +6986G/A a ABCB1/MDR1 +1236C/T, +2677G/T/A, +3435C/T u celkem 1016 pacientů. U pacientů léčených kalcineurinovými inhibitory byl rozvoj akutní rejekce predikován kromě neshody dárce a příjemce v HLA-DR antigenu, opožděným rozvojem funkce štěpu, věkem dárce, také přítomností [ABCB1/MDR1+1236C;+2677G;+3435T] haplotypu. Homozygoti pro haplotyp [CYP3A4-288A;CYP3A5+6986G] dosáhli vyšší biologické dostupnosti takrolimu v prvním týdnu po transplantaci. ABCB1/MDR1 haplotypy představují modifikátory rizika vzniku akutní rejekce, což naznačuje, že alelickým uspořádáním tohoto genu je ovlivňována aktivita P-glykoproteinu významněji než...
|
host ::
RSS.