|
|
Combined immunotherapy of tumors with different expression of MHC class I molecules
Piataková, Adrianna Julia ; Šmahel, Michal (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent) ; Reiniš, Milan (oponent)
Imunoterapie zažila vzestupy i pády, než byla uznána za prvořadou metodu při léčbě rakoviny. Poznatky z nejnovějších studií ukázaly, že nádorové mikroprostředí (TME) hraje rozhodující roli ve výsledku imunoterapeutické léčby. Kromě toho, jedním z mechanismů používaných rakovinnými buňkami k tomu, aby se vyhnuly imunologickému dozoru, je snížení exprese hlavního histokompatibilního komplexu 1. třídy (MHC-I). Díky tomuto mechanismu se rakovinné buňky stávají neviditelnými pro cytotoxické T lymfocyty (CTL). Imunoterapie nádorových onemocnění by proto měla zahrnovat kombinované strategie zaměřené na nádorové buňky a TME a aktivovat další imunitní buňky doplňující CTL, jako jsou makrofágy asociované s nádorem (TAM). Cílem této doktorské práce bylo zkoumat kombinovanou imunoterapii složenou z DNA imunizace, imunostimulačních látek a inhibitoru kontrolního bodu imunitní reakce pro aktivaci adaptivní a vrozené imunity a potlačení imunosuprese. K tomuto účelu byly použity myší modely nádorů vyvolaných papilomavirem HPV-16, které měly reverzibilně (buněčná linie TC-1/A9) nebo ireverzibilně (TC-1/dB2m) sníženou expresi molekul MHC-I. Součástí tohoto projektu byl vývoj klonu TC-1/dB2m, který byl získán deaktivací genu B2m. Důležitým bodem výzkumu byla analýza TAM izolovaných z nádorů indukovaných klony TC-1/A9 a...
|
|
|
Vliv chemoterapie a genotoxického stresu na imunologické vlastnosti nádorových buněk.
Horňáková, Michaela ; Reiniš, Milan (vedoucí práce) ; Drbal, Karel (oponent)
Léčba rakoviny stále zahrnuje užívání chemoterapeutických agens, které mají různé účinky na rakovinné buňky. K těmto patří například přímá toxicita k rakovinným buňkám, indukce imunologické smrti a změny ve fenotypu rakovinných buněk. V posledním desetiletí se mnoho výzkumných týmu zabývalo indukcí genotoxického stresu a buněčné senescence, kterou chemoterapie může navodit. Přestože vyvolání senescence v rakovinných buňkách je důležitým mechanismem pro potlačení nádorů, je neustále poskytováno více a více důkazů, že indukce senescence chemoterapií není vždy pro pacienty výhodná. Senescentní buňky jsou spojeny se specifickým sekrečním fenotypem, který jim umožňuje měnit jejich mikroprostředí, ovlivňovat protinádorovou imunitu, vyvolat potlačení nádorů a dokonce podporovat růst nádorů. Díky tomu eliminace senescentních buněk vrozenou či specifickou imunitou, což lze umocnit imunoterapií, může být důležitou překážkou pro růst nádorů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Interaction between NKT and myeloid derived suppressor cells and antitumour immunity
Straňavová, Lucia ; Reiniš, Milan (vedoucí práce) ; Holáň, Vladimír (oponent)
Myeloidné supresorické bunky (MDSCs) predstavujú heterogénnu populáciu buniek, ktorá hrá dôležitú úlohu v potlačení protinádorových imunitných odpovedí. NK T-lymfocyty (NKT) predstavujú ďalšiu heterogénnu bunkovú populáciu, ktorá má rozhodujúcu úlohu v regulácii imunitných odpovedí. Ukazuje sa, že MDSCs a NKT bunky môžu, podobne ako ďalšie populácie imunoregulačných buniek, spolu vzájomne interagovať a ovplyvňovať svoje funkcie. Tieto interakcie predstavujú významný regulačný faktor, ktorý môže prispievať k aktivácii ako aj k potlačeniu protinádorovej imunity. Prostredníctvom interakcií s NKT bunkami typu I by bolo možné diferencovať tieto imunosupresívne MDSCs na imunogénne APC, ktoré by mohli predstavovať základ pre imunoterapeutické vakcíny. Všetky interakcie medzi NKT a MDSCs ale nemajú pozitívny imunoregulačný efekt. Interakcie medzi MDSCs a CD4+ NKT bunkami II. typu majú imunosupresívny charakter a môžu následne potlačiť aktivitu cytotoxických T- lymfocytov (CTL). Na niektorých nádorových modeloch bolo zistené, že imunosupresívny charakter môžu mať aj interakcie medzi MDSCs a NKT bunkami typu I. Ten sa však dal zmierniť použitím kyseliny all-trans-retinolovej (ATRA), ktorá indukuje diferenciáciu MDSCs.
|
|
|
Indukce imunitní odpovědi pomocí experimentálních vakcín na modelu HPV16-asociovaných nádorů
Kalenská, Romana ; Reiniš, Milan (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
4 Indukce imunitní odpovědi pomocí experimentálních vakcín na modelu HPV16-asociovaných nádorů Onkoproteiny E6 a E7 lidských papilomavirů jsou trvale exprimovány většinou bu- něk karcinomu děložního čípku a představují tak vhodný cíl pro imunoterapeutické zásahy. Na myším modelu pro nádory asociované s HPV16 jsme zkoumali vliv peptidových vakcín založených na epitopech proteinu E7 na indukci buněčné imunitní odpovědi a jejich tera- peutický potenciál pro léčbu minimální reziduální nemoci po chirurgii. Porovnávali jsme účinky peptidů E749-57 (RAHYNIVTF), obsahující imunodominantní epitop rozpoznávaný cytotoxickými T lymfocyty, a E744-62 (QAEPDRAHYNIVTFCCKCD = 8Q), který navíc obsahuje i TH a B-buněčný epitop, u zdravých myší a jedinců po chirurgickém odstranění nebo chemoterapii nádorů pomocí derivátu ifosfamidu CBM-4A. Buněčnou imunitní od- pověď jsme analyzovali u splenocytů z C57BL/6 myší pomocí metody ELISPOT-IFN-γ a 51 Cr mikrocytotoxického testu, zastoupení populací CD4+ , CD8+ , CD4+ CD25+ , Gr-1+ CD11b+ a CD3+ NK1.1+ buněk jsme sledovali průtokovou cytometrií. Vakcína na bázi peptidu 8Q doplněného syntetickým nemetylovaným CpG oligodeo- xynukleotidem indukovala v obou použitých modelech zbytkové choroby silnější protiná- dorovou imunitní odpověď než samotný imunodominantní CTL epitop. Ve slezinách...
|
|
| |
|
| |
|
|
Regulace exprese MHC molekul I. třídy a dalších imunoaktivních molekul na nádorových buňkách
Moravcová, Simona ; Reiniš, Milan (vedoucí práce) ; Vopálenský, Václav (oponent)
4 Abstract Regulation of the expression of MHC class I molecules and other immunoactive molecules on tumor cells The aim of this master thesis project was to characterize the effects of IFNγ, TNFα and of the epigenetic agents 5-azacytidine (5AC) and 5-aza-2'-deoxycytidine (5AZAD) on the expression of molecules important for antigen presentation and modulation of the immune responses against tumors (MHC class I molecules and other immunoactive molecules CD54, CD80, B7-H1, B7-H2 and CD1d) on tumor cells. The experimental model used for this purpose were the HPV16-associated murine tumor cell lines, either MHC class I positive or negative. The goal was to determine the changes in surface expression of these molecules after treatment by FACS studies and also the expression at the mRNA level using qPCR. Expression of these proteins was also compared in the experiments in vitro on tumor cell lines and ex vivo on tumor cells explanted from animals. The most interesting result is the observation that 5AZAD increases the expression of B7-H1 which inhibits T cell mediated immune response and that 5AZAD and IFNγ act synergistically in the induction of the expression of MHC class I, CD54 and B7-H1 molecules. Klíčová slova: imunoeditace, protinádorová imunita, HVP16, MHC glykoproteiny I. třídy, B7-H1, IFNγ, TNFα,...
|
|
|
Charakterizace vedlejší populace buněčné linie TRAMP-C2, myšího modelu karcinomu prostaty"
Žlabová, Anna ; Reiniš, Milan (vedoucí práce) ; Šmahel, Michal (oponent)
Vedlejší populace (side population, SP) je minoritní subpopulace některých buněčných linií, která ze své cytoplasmy exportuje Hoechst 33342. U nádorů je diskutována jako možný zdroj "nádorových kmenových buněk", "tumor zakládajících buněk" či "metastázy zakládajících buněk". Povšechná literatura však zjevně svědčí pro to, že kmenovost či další privilegované vlastnosti buněk SP jsou značně individuální pro různé buněčné typy, buněčné linie a stadia onemocnění. Pro testování terapie karcinomu prostaty jsou linie TRAMP jediné široce dostupné myší modely. V literatuře jsme zaznamenali zmínku o existenci 1-2% buněk tvořících vedlejší populaci TRAMP-C2, avšak detailní charakteristika této vedlejší populace dosud popsána nebyla. V rámci diplomové práce jsme pracovali na charakterizaci SP buněčné linie TRAMP-C2, kterou jsme srovnávali s populací ostatních buněk (nonSP). V první části práce jsme porovnávali SP a nonSP z hlediska kmenových vlastností. Nejdříve jsme ověřili existenci SP potvrzením její senzitivity k verapamilu. Vyšetřením mRNA jsme prokázali, že SP ani nonSP nemají zvýšenou expresi c-Kit a neliší se v expresi Bmi-1. Dále jsme zjistili, že je SP heterogenní směsí CD24-CD44-, CD24-CD44+ a CD24+CD44+ buněk, zatímco nonSP je téměř výhradně CD24-CD44+. Po vysortování buněk jsme vysledovali, že se...
|
|
|
Studie vlivu imunologických adjuvans na experimentální léčbu nádorů indukovaných HPV pomocí rekombinantních VACV a DNA vakcín
Gabriel, Pavel ; Němečková, Šárka (vedoucí práce) ; Mělková, Zora (oponent) ; Reiniš, Milan (oponent)
1 ABSTRAKT O úspěchu nádorové vakcíny rozhodují jak faktory související s vakcínou, které určují hlavní parametry účinné imunitní odpovědi, tak faktory související s hostitelem představované imunosupresivními mechanismy, které umožňují nádoru uniknout imunitnímu systému. V případě VACV může v současnosti, kdy je z důvodů bezpečnosti dávána přednost oslabeným nereplikujícím se virům, nastat problém s jejich nedostatečnou imunogenností. Proto jsou vyvíjeny pomocí delecí neesenciálních genů vakcinační vektory na bázi oslabených rVACV schopných replikace, které navozují silnou imunitní odpověď. Za účelem eliminace vlivu imunosupresivních mechanismů nádorů jsou do vektorů vnášeny geny pro různá imunologická adjuvans (např. geny pro cytokiny). První část práce popisuje naše studium vlivu vCCI na biologické vlastnosti rVACV odvozených z kmene Praha. Při testování delečních a inzerčních mutant vCCI exprimujících s nádorem asociovaný protein HPV16 E7 jsme zjistili, že secernovaný vCCI atenuuje virus in vivo, což korelovalo se sníženou hladinou odpovídajících CC chemokinů v krvi při porovnání s rodičovským virem. Hodnocení specifické CTL odpovědi metodou ELISPOT IFN-γ ukázalo, že imunogennost rVACV produkujícího sekreční vCCI je podobná jako rodičovského viru nebo delečních mutant. Imunizace rekombinantním virem...
|
|
|
Subpopulace imunokompetentních buněk a jejich význam u imunopatologických stavů
Podrazil, Michal ; Bartůňková, Jiřina (vedoucí práce) ; Reiniš, Milan (oponent) ; Smetana, Karel (oponent)
Pokroky v současné imunologii vedou k lepšímu porozumění interakcí mezi imunitním systémem a nádory, což vzbuzuje zájem o využití imunitního systému v léčbě nádorových onemocnění. V úvodní části práce jsou shrnuty teoretické poznatky o mechanismech protinádorové imunitní odpovědi a jednotlivých složkách imunitního systému podílejících se na tomto procesu. Ústřední úlohu v této interakci reprezentují dendritické buňky. Právě jejich využitím v klinické medicíně se dlouhodobě zabývá naše pracoviště. V této práci se věnuji několika dílčím cílům. První z nich je analýza zastoupení jednotlivých subpopulací imunokompetentních buněk v imunoterapeutickém léčivém přípravku na bázi dendritických buněk proti karcinomu prostaty- DCVAC/PCa vyvinutého na Ústavu imunologie, dále praktickým aspektům přípravy této formy aktivní buněčné imunoterapie a její optimalizaci za podmínek správné výrobní praxe. Výsledky této části byly součástí farmaceutické dokumentace, která vedla ke schválení výrobního postupu i zahájení klinických studií u pacientů s karcinomem prostaty regulačními autoritami. Dalším krokem bylo následné praktické testování imunoterapie DCVAC/PCa nejprve v pilotní "first-in-men" aplikaci u pacienta s pokročilým metastatickým karcinomem prostaty a následně klinické hodnocení tohoto preparátu v rámci 2...
|
host ::
RSS.