Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Překladová technika z latiny do staroslověnštiny na základě Gumpoldovy legendy a Druhé staroslověnské legendy o sv. Václavu
Spurná, Kateřina ; Čermák, Václav (vedoucí práce) ; Reinhart, Johannes (oponent) ; Stankovska, Petra (oponent)
Překladová technika z latiny do staroslověnštiny na základě Gumpoldovy legendy a Druhé staroslověnské legendy o sv. Václavu Kateřina Spurná Abstrakt Tématem předložené disertační práce je analýza překladové techniky z latiny do staroslověnštiny na materiálu latinské Gumpoldovy legendy (Gump) z konce 10. století a jejího překladu, Druhé staroslověnské legendy o sv. Václavu (VencNik), jež byla sepsána na území raně přemyslovských Čech pravděpodobně v 2. polovině 11. století. Po úvodních kapitolách věnujících se základní charakteristice Gump, jejímu rukopisnému dochování a dalším latinským a staroslověnským václavským legendám, je pozornost zaměřena na analýzu VencNik, její dochování v rukopisech ruské provenience a základní fonetickou a morfologickou charakteristiku textu. Na tyto kapitoly navazuje nová edice VencNik, v níž je staroslověnský text představen tak, jak je reálně dochován v rukopisech, na rozdíl od starší edice Josefa Vašici z roku 1929, jenž se pokoušel rekonstruovat původní znění, a srovnán s částečně přepracovanou a doplněnou edicí Gump. Po edici staroslověnského textu následuje stručná kapitola o biblických citátech dochovaných ve VencNik a kapitola věnující se problematice předloh. Z detailního porovnání staroslověnské a latinské verze vyplývá ve shodě se starší odbornou literaturou, že...
Apokryfní Bartolomějovo evangelium ve slovanské tradici
Chromá, Martina ; Čermák, Václav (vedoucí práce) ; Bláhová, Emílie (oponent) ; Reinhart, Johannes (oponent)
Apokryfní Bartolomějovo evangelium ve slovanské tradici (Martina Chromá) Abstrakt Tématem práce je slovanský překlad Bartolomějova evangelia (Otázek Bartolomějových), apokryfní památky sepsané původně v řečtině pravděpodobně ve třetím století. Do dnešní doby se text tohoto apokryfu dochoval ve dvou známých řeckých, dvou latinských a šesti slovanských rukopisech. Tyto slovanské rukopisy pocházejí ze 14.-18. století, přičemž čtyři z nich jsou ruského původu a dva srbského. Cílem práce je stanovení pravděpodobného místa a doby pořízení prvotního překladu památky do slovanštiny a nastínění cest, kterými se rukopisy ve slovanském prostředí dále šířily. Na základě podrobného textologického a lexikálního rozboru docházíme k závěru, že všechny slovanské rukopisy s textem památky vycházejí z jednoho společného archetypu, který byl s největší pravděpodobností pořízen v Bulharsku v průběhu 10. století. Dochované rukopisy dosvědčují, že původní slovanský překlad byl přenesen na Kyjevskou Rus, kde se rukopisy dále šířily a kde zároveň došlo k určitým úpravám textu památky, na základě kterých můžeme dochované rukopisy roztřídit do dvou redakcí či rukopisných linií. Z Ruska se rukopisy s textem památky dostaly také do prostředí srbského, a to nezávisle na sobě ve dvou různých obdobích. Součástí práce je také přehledná...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.