Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Sekrece inzulínu u žen se syndromem polycystických ovarií
Grimmichová, Tereza ; Haluzík, Martin (vedoucí práce) ; Marešová, Dana (oponent) ; Rešlová, Taťána (oponent)
Syndrom polycystických ovarií (PCOS) je jednou z nejčastějších endokrinopatií u 5-10 % žen ve fertilním věku. PCOS se považuje za rizikový faktor rozvoje porušené glukózové tolerance a diabetes mellitus 2. typu. Hyperinzulinémie a inzulínová rezistence je častým nálezem u žen s PCOS. V našich studiích jsme se proto zaměřili na různé aspekty sekrece inzulínu u žen s PCOS. Zvolili jsme i různé vyšetřovací metody a výpočty, které se navzájem doplňují a poskytují podrobnější charakteristiku možné dysfunkce (3-buněk. Naším cílem bylo u žen s PCOS 1) vyšetřit jak je funkce [3-buněk ovlivněna rodinnou zátěží DM 2, 2) vyšetřit pulzní sekreci inzulínu, 3) vyšetřit sekreci inkretinů a 4) vyšetřit prevalenci poruch sacharidového metabolismu a možnosti jejich predikce. 1) Sníženou inzulínovou senzitivitu jsme pozorovali pouze u žen s PCOS, které měly pozitivní rodinnou anamnézu DM 2 ve srovnání se zdravými ženami. Tyto ženy, pokud mají normální glukózovou toleranci, jsou schopny kompenzovat sníženou inzulínovou senzitivitu zvýšenou sekrecí inzulínu. 2) Štíhlé ženy s PCOS měly podobnou charakteristiku pulzní sekrece inzulínu až na tendenci k širším pulzům inzulínu ve srovnání se zdravými kontrolami.Inzulínová senzitivita nesouvisela s parametry popisujícími pulzní sekreci inzulínu. 3) U štíhlých žen s PCOS jsme...
Možnosti užití dopplerovské flowmetrie v detekci diskordantního růstu dvojčat
Musilová, Ivana ; Rešlová, Taťána (vedoucí práce) ; Měchurová, Alena (oponent) ; Ľubušký, Marek (oponent)
Cíl studie: Zhodnotit efektivitu vybraných dopplerovských parametrů jako testu predikce diskordantního růstu (DR) a porovnat ji s efektivitou rutinně používaných ultrazvukových biometrických parametrů. Typ studie: Prospektivní klinická studie. Soubor a metodika: Soubor tvořilo 63 dvojčetných gravidit s celkovým počtem 142 vyšetření. Byly studovány rozdíly mezi oběma plody v dopplerovských parametrech (arteria umbilicalis - AU, arteria cerebri media - ACM, cerebro-placentární poměr - CPR) a biometrických parametrech (biparietální průměr - BPD, obvod břicha - AC, délka femuru - FL, odhad fetální hmotnosti - EFW). Současně byla sledována i rezistence uterinních arterií. Za DR byl považován rozdíl porodních hmotností od 20% výše. Efektivita interfetálních rozdílů sledovaných parametrů byla zhodnocena pomocí ROC analýzy. Výsledky: Biometrie provedená do 3 týdnů před porodem byla pro predikci DR růstu přesnější než dopplerovská flowmetrie (AUC pro EFW 0.99; pro AU 0.56; pro CPR 0.71). Při vyšetření v rozmezí 3-6 týdnů před porodem byla efektivita biometrických a dopplerovských parametrů srovnatelná (AUC pro EFW 0.79; pro AU 0.81; pro CPR 0.81). S odstupem více jak 6 týdnů před porodem nebyla již biometrie efektivní, z dopplerovských parametrů predikoval DR jen CPR (AUC pro EFW 0.62; pro AU 0.56; pro CPR...
Využití ultrazvukového vyšetření v onkogynekologii
Fischerová, Daniela ; Cibula, David (vedoucí práce) ; Rešlová, Taťána (oponent) ; Seidl, Zdeněk (oponent)
Ultrazvukem navigovaná biopsie silnou jehlou je bezpečná, rychlá a spolehlivá metoda k histologické verifikaci pokročilého nebo recidivujícího abdominopelvického nádoru. Výkon lze provést ambulantně, bez nutnosti celkové anestézie, při minimálním dyskomfortu pro pacienta ve srovnání s laparoskopií nebo laparotomií. Riziko komplikací je nízké a hlavní výhodou je získání adekvátního histologického vzorku s možností následného imunohistochemického vyšetření, které je nezbytným předpokladem pro volbu optimální onkologické léčby.
Sekrece inzulínu u žen se syndromem polycystických ovarií
Grimmichová, Tereza ; Haluzík, Martin (vedoucí práce) ; Marešová, Dana (oponent) ; Rešlová, Taťána (oponent)
Syndrom polycystických ovarií (PCOS) je jednou z nejčastějších endokrinopatií u 5-10 % žen ve fertilním věku. PCOS se považuje za rizikový faktor rozvoje porušené glukózové tolerance a diabetes mellitus 2. typu. Hyperinzulinémie a inzulínová rezistence je častým nálezem u žen s PCOS. V našich studiích jsme se proto zaměřili na různé aspekty sekrece inzulínu u žen s PCOS. Zvolili jsme i různé vyšetřovací metody a výpočty, které se navzájem doplňují a poskytují podrobnější charakteristiku možné dysfunkce (3-buněk. Naším cílem bylo u žen s PCOS 1) vyšetřit jak je funkce [3-buněk ovlivněna rodinnou zátěží DM 2, 2) vyšetřit pulzní sekreci inzulínu, 3) vyšetřit sekreci inkretinů a 4) vyšetřit prevalenci poruch sacharidového metabolismu a možnosti jejich predikce. 1) Sníženou inzulínovou senzitivitu jsme pozorovali pouze u žen s PCOS, které měly pozitivní rodinnou anamnézu DM 2 ve srovnání se zdravými ženami. Tyto ženy, pokud mají normální glukózovou toleranci, jsou schopny kompenzovat sníženou inzulínovou senzitivitu zvýšenou sekrecí inzulínu. 2) Štíhlé ženy s PCOS měly podobnou charakteristiku pulzní sekrece inzulínu až na tendenci k širším pulzům inzulínu ve srovnání se zdravými kontrolami.Inzulínová senzitivita nesouvisela s parametry popisujícími pulzní sekreci inzulínu. 3) U štíhlých žen s PCOS jsme...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.