|
|
Rusko a zamrzlé konflikty - geoekonomická analýza. Případ Podněstří a Abcházie
Rauvolf, Josef ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Práce se zabývá zkoumáním užití geoekonomických strategií, jak s nimi pracuje Rusko ve snaze ovládnout okolní státy, dříve svazové republiky SSSR. Vymezuje rozdíly mezi geopolitikou a geoekonomikou, pojmenovává jejich klady a zápory. Následně již práce probírá samotnou geoekonomiku, její složky, vývoj a proměňující se chápání těchto strategií, a to jak jsou v konkrétních případech používány. K tomu byly zvoleny dvojice států, přesněji, mateřských a separatistických: Moldavsko/Podněstří, a Gruzie/Abcházie. Pojmenovává výrazné znaky ruských strategií při snahách ovládnout či ovlivňovat politiku bývalých podřízených států i jejich snahy se z tohoto vlivu vymanit, poukazuje na roli korupce při snahách Moskvy, popisuje rafinované vydírání, jemuž jsou vlády okolních států vystaveny. Vše přitom dokumentuje grafy a tabulkami, všemožnými údaji a daty, citacemi politiků i teoretiků
|
|
|
Pilíře blízkovýchodní politiky Ruské federace: Primakovova doktrína
Rauvolf, Josef ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
ČJ Práce dokázala, že Primakovova doktrína a myšlenka multipolarity je dodnes součástí ruského strategického uvažování a také zahraničněpolitických, strategických a bezpečnostních dokumentů. V případě Blízkého východu se Rusku daří touto politikou i řídit a dosahovat výsledků, které chtěl Primakov, tedy omezení vlivu Spojených států v regionu, rozvoj vztahů mezi Moskvou a regionálními velmocemi a posílení i uznání Ruska jako velmoci státy regionu. Rusko tohoto výsledku dosáhlo díky pragmatické politice, která nejprve akcentovala diplomacii a rozvoj obchodu a vztahů, čímž Rusko dohnalo ztrátu vzniklou po pádu Svazu v 90. letech. V Sýrii Rusko oproti USA vystupovalo aktivně až agresivně, čímž se mu podařilo změnit výsledek konfliktu a uchránit Bašára Asada i své zájmy. Tím, že se Rusko v Sýrii stalo nejdůležitějším aktérem a tato válka měla obrovské důsledky v regionu i mimo něj, tak každý a především potom ony regionální velmoci, musel jednat s Moskvou. Moskva si tak vybudovala úzké vztahy a páky na tyto velmoci a podařilo se jí ustanovit síť vztahů, ze kterých profituje. Díky své nabyté síle se Moskva sama i skrze tyto velmoci snaží umenšit vliv Spojených států v regionu a dále exportovat ten svůj. Závěrem, lze říct, že díky dobré strategii a příležitostem se Rusko v Sýrii a Blízkém východě opět...
|
|
|
Spojené státy a Írán - Íránská jaderná dohoda
Rauvolf, Josef ; Zukerstein, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Spojené státy a Írán - Íránská jaderná dohoda" zkoumá historii a okolnosti vzniku íránské jaderné dohody - JCPOA a její význam v širším geopolitickém a bezpečnostním kontextu Blízkého východu.Cílem práce je zdůraznit roli diplomacie při řešení tohoto problému a snahu vyhnout se ozbrojenému konfliktu. Práce proto popisuje a analyzuje hlavní oblasti amerického a íránského zájmu na Blízkém východě s důrazem na Irák a americkou vojenskou přítomnost v této zemi s cílem popsat všechny důležité faktory, které zapříčinily tento jaderný problém a které ho pomohly vyřešit. Při této analýze využívá práce širokého souboru poznatků o blízkovýchodních reáliích a vyjednávacím procesu. V hlavní části se práce zabývá důsledky a problémy plynoucími z americké invaze do Iráku, a dále íránským vlivem v regionu a americkým plánům prezidenta Baracka Obamy k roku 2009. Tato část analyzuje vzájemnou provázanost jaderného programu a blízkovýchodní bezpečnosti, pro které bylo vojenské řešení to nejméně vhodné. A také se zaměřuje na nutné podmínky, které musely být splněny - jako dostatečný sankční tlak a vnitropolitická situace v Íránu, aby obě strany měly ochotu jednat. V závěru se práce zabývá i důsledky, které by mělo její zrušení.
|
|
|
Spojené státy a Írán - Íránská jaderná dohoda
Rauvolf, Josef ; Zukerstein, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Spojené státy a Írán - Íránská jaderná dohoda" zkoumá historii a okolnosti vzniku íránské jaderné dohody - JCPOA a její význam v širším geopolitickém a bezpečnostním kontextu Blízkého východu.Cílem práce je zdůraznit roli diplomacie při řešení tohoto problému a snahu vyhnout se ozbrojenému konfliktu. Práce proto popisuje a analyzuje hlavní oblasti amerického a íránského zájmu na Blízkém východě s důrazem na Irák a americkou vojenskou přítomnost v této zemi s cílem popsat všechny důležité faktory, které zapříčinily tento jaderný problém a které ho pomohly vyřešit. Při této analýze využívá práce širokého souboru poznatků o blízkovýchodních reáliích a vyjednávacím procesu. V hlavní části se práce zabývá důsledky a problémy plynoucími z americké invaze do Iráku, a dále íránským vlivem v regionu a americkým plánům prezidenta Baracka Obamy k roku 2009. Tato část analyzuje vzájemnou provázanost jaderného programu a blízkovýchodní bezpečnosti, pro které bylo vojenské řešení to nejméně vhodné. A také se zaměřuje na nutné podmínky, které musely být splněny - jako dostatečný sankční tlak a vnitropolitická situace v Íránu, aby obě strany měly ochotu jednat. V závěru se práce zabývá i důsledky, které by mělo její zrušení.
|
host ::
RSS.