|
|
Biodostupnost arzenu v důlních haldách na Kaňku u Kutné Hory
Raus, Karel ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Vítková, Martina (oponent)
Předešlé studie ukazují, že relativní biodostupnost arzenu (RBA) v důlních odpadech je téměř vždy nižší než 100%. V odebraných vzorcích prachů ze silnic, půd a hald na Kaňku u Kutné Hory se obsahy arzenu pohybovaly mezi 87 a 15500 mg.kg-1 , přičemž biodosažitelné množství As získané metodou SBRC-G bylo výrazně nižší (6-795 mg.kg-1 ). Zásadním faktorem ovlivňujícím biodosažitelnost As je pH vzorku a rozpustnost minerálních fází, které jsou v daném prostředí stabilní. Ačkoliv byly nejvyšší koncentrace arzenu nalezeny u vzorků hald s kyselým pH (9250-15500 mg.kg-1 ), procentuální biodosažitelnost As byla nejnižší (5,1 ± 1,3%) vlivem přítomnosti málo rozpustných As sulfidů a Fe- arzeničnanů. V neutrálním prostředí dochází k alteraci těchto fází a následně ke zvýšení procentuální biodosažitelnosti arzenu u vzorků půd (8,2 ± 2,6%) a prachů (7,5 ± 2,6%). Z mineralogické a chemické analýzy vzorků vyplývá, že hlavním zdrojem znečištění arzenem na Kaňku jsou historické haldy. Zohledněním biodostupnosti při posuzování míry znečištění dané lokality lze získat přesnější představu o závažnosti rizik, avšak přepočet biodosažitelnosti arzenu na RBA je stále problematický.
|
|
|
Geomateriály z těžby a hydrometalurgického zpracování Zn rud na lokalitě Skorpion (Namibie): biodostupnost prachových částic a změny v izotopovém signálu Zn
Raus, Karel ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Vaněk, Aleš (oponent)
Tato studie se zabývá biodosažitelností kontaminantů v prachových částicích z geomateriálů z těžby a hydrometalurgického zpracování nesulfidických Zn rud na lokalitě Skorpion (Namibie) a změnou izotopového signálu v geomateriálech a vzorcích vrtných jader. U velikostních frakcí <48 µm a <10 µm reprezentujících prachové částice bylo studováno mineralogické složení (RTG, SEM/EDS, EPMA) a biodosažitelnost pomocí in vitro loužícího testu simulujícího gastrického prostředí. Chemickou analýzou byly identifikovány jako hlavní kontaminanty Cd, Cu, Pb a Zn, u nichž také docházelo k výraznému nabohacení v jemnějších frakcích oproti původním koncentracím. Zjištěné hodnoty biodosažitelné frakce (BAF) se pohybovaly v rozsahu 36-97% pro Cd, 17-78% pro Cu, 2- 100% pro Pb a 27-100% pro Zn. Denní příjem skrze orální expozici vypočten pro dospělého člověka (70 kg, požitá dávka 100 mg/den) přesahoval limity tolerovatelného denního příjmu (TDI) v případě Cd (až 1,95), Pb (až 21,96) a Zn (až 2,02) a jako nejvíce rizikové materiály byly identifikovány rudy pocházející z Turecka a Taiwanu, které se používají k úpravě koncentrace Zn ve vstupním materiálu. Biodosažitelnosti kontaminantů závisí na mineralogickém složení geomateriálů a velikosti částic, ale celkově je riziko pro člověka nízké. Variabilita izotopového složení...
|
|
|
Biodostupnost arzenu v důlních haldách na Kaňku u Kutné Hory
Raus, Karel ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Vítková, Martina (oponent)
Předešlé studie ukazují, že relativní biodostupnost arzenu (RBA) v důlních odpadech je téměř vždy nižší než 100%. V odebraných vzorcích prachů ze silnic, půd a hald na Kaňku u Kutné Hory se obsahy arzenu pohybovaly mezi 87 a 15500 mg.kg-1 , přičemž biodosažitelné množství As získané metodou SBRC-G bylo výrazně nižší (6-795 mg.kg-1 ). Zásadním faktorem ovlivňujícím biodosažitelnost As je pH vzorku a rozpustnost minerálních fází, které jsou v daném prostředí stabilní. Ačkoliv byly nejvyšší koncentrace arzenu nalezeny u vzorků hald s kyselým pH (9250-15500 mg.kg-1 ), procentuální biodosažitelnost As byla nejnižší (5,1 ± 1,3%) vlivem přítomnosti málo rozpustných As sulfidů a Fe- arzeničnanů. V neutrálním prostředí dochází k alteraci těchto fází a následně ke zvýšení procentuální biodosažitelnosti arzenu u vzorků půd (8,2 ± 2,6%) a prachů (7,5 ± 2,6%). Z mineralogické a chemické analýzy vzorků vyplývá, že hlavním zdrojem znečištění arzenem na Kaňku jsou historické haldy. Zohledněním biodostupnosti při posuzování míry znečištění dané lokality lze získat přesnější představu o závažnosti rizik, avšak přepočet biodosažitelnosti arzenu na RBA je stále problematický.
|
host ::
RSS.