Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv hospodářských zásahů na změnu v biologické rozmanitosti ve zvláště chráněných územích: Vegetační změny NPR Červené blato (CHKO Třeboňsko)
Botanický ústav AV ČR, Průhonice, Třeboň ; Rauch, Ota
Rašeliniště Červené blato patří mezi relativně zachovalá přechodová rašeliniště Třeboňské pánve s rozsáhlými porosty borovice blatky. Odvodnění rašeliniště spolu s jeho značnou závislostí na srážkách je pravděpodobnou příčinou odumírání blatkových porostů. Hladina podzemní vody odráží srážkově bohatší rok 2002. V souvislosti se zamokřením vrchní části profilu rašeliniště dochází k snížení rozkladu organické hmoty odrážející se na některých sledovaných parametrech půdního roztoku (pH, vodivost). Nebyl prokázán vliv zvýšené koncentrace sulfátů spojený s rozkladem organické hmoty.
Vliv hospodářských zásahů na změnu v biologické rozmanitosti ve zvláště chráněných územích: Vegetační změny NPR Červené blato (CHKO Třeboňsko)
Botanický ústav AV ČR, Průhonice, Třeboň ; Rauch, Ota
Rašeliniště Červené blato patří mezi relativně zachovalá přechodová rašeliniště Třeboňské pánve s rozsáhlými porosty borovice blatky. Odvodnění rašeliniště spolu s jeho značnou závislostí na srážkách je pravděpodobnou příčinou odumírání blatkových porostů. V souvislosti s přeschnutím vrchní části profilu dochází k zvýšenému rozkladu organické hmoty odrážející se na některých sledovaných parametrech půdního roztoku (NH4SO4). Dodatečným zdrojem acidifikujících látek je atmosférická depozice.
Vliv rekreačního využití na stav a vývoj biotopů ve vybraných VCHÚ (CHKO Beskydy‚ Krkonošský národní park‚ CHKO Jeseníky a NP a CHKO Šumava)
Zeidler, Miroslav ; Treml, Václav ; Sedlák, Pavel ; Rauch, Ota ; Pavelčík, Petr ; Nedbalová, Linda ; Maříková, Petra ; Lukavský, Jaromír ; Kuras, Tomáš ; Kovařík, Petr ; Kloubec, Bohuslav ; Husáková, Tereza ; Duchoslav, Martin ; Duchoňová, Petra ; Banaš, Marek ; Hošek, Jan
Zpráva přináší popis stavu řešení projektu po třetím roce jeho trvání (2005). Cílem řešení projektu je kvantifikace vlivu rekreačních aktivit na stav a vývoj ochranářsky hodnotných biotopů ve vybraných horských velkoplošných zvláště chráněných území (Krkonošský národní park, NP a CHKO Šumava, CHKO Jeseníky, CHKO Beskydy). Projekt je koncipován tak, že pro každé chráněné území byla vybrána skupina nejvýznamnějších typů aktivit, u nichž lze očekávat nejvýraznější vliv na ochranářsky významné fenomény. Pro řešení projektu byla vybrána skupina relativně nezávislých metod zaměřených na různé hierarchické úrovně studovaných jevů a jejich různou povahu (abiotické jevy, biota několika rozdílných taxonomických a ekologických typů). V letošním roce byla věnována pozornost následujícím jevům: 1. společenstva vyšších rostlin, jejich fyziognomie, vitalita (fenologie, kvantitativně-ekologické parametry), druhová kompozice, vývoj v čase, 2. epigeon, 3. indikačně a ochranářsky významné druhy ptáků a ornitocenózy, 4. chemické a hydrobiologické ukazatele povrchových vod, 5. geomorfologické procesy, 6. mikroklimatické charakteristiky, 7. vybrané ekosystémové procesy (rychlost dekompozice celulózy).Terénní práce, zpracování a vyhodnocení dílčích dat proběhly v letošním roce u všech výše uvedených bodů. První část zprávy tvoří body 4 až 7.
Vliv rekreačního využití na stav a vývoj biotopů ve vybraných VCHÚ (CHKO Beskydy‚ Krkonošský národní park‚ CHKO Jeseníky a NP a CHKO Šumava)
Zeidler, Miroslav ; Treml, Václav ; Sedlák, Pavel ; Rauch, Ota ; Pavelčík, Petr ; Nedbalová, Linda ; Maříková, Petra ; Lukavský, Jaromír ; Kuras, Tomáš ; Kovařík, Petr ; Kloubec, Bohuslav ; Husáková, Tereza ; Hošek, Jan ; Duchoslav, Martin ; Duchoňová, Petra ; Banaš, Marek ; Hošek, Jan
Zpráva přináší popis stavu řešení projektu po třetím roce jeho trvání (2005). Cílem řešení projektu je kvantifikace vlivu rekreačních aktivit na stav a vývoj ochranářsky hodnotných biotopů ve vybraných horských velkoplošných zvláště chráněných území (Krkonošský národní park, NP a CHKO Šumava, CHKO Jeseníky, CHKO Beskydy). Projekt je koncipován tak, že pro každé chráněné území byla vybrána skupina nejvýznamnějších typů aktivit, u nichž lze očekávat nejvýraznější vliv na ochranářsky významné fenomény. Pro řešení projektu byla vybrána skupina relativně nezávislých metod zaměřených na různé hierarchické úrovně studovaných jevů a jejich různou povahu (abiotické jevy, biota několika rozdílných taxonomických a ekologických typů). V letošním roce byla věnována pozornost následujícím jevům: 1. společenstva vyšších rostlin, jejich fyziognomie, vitalita (fenologie, kvantitativně-ekologické parametry), druhová kompozice, vývoj v čase, 2. epigeon, 3. indikačně a ochranářsky významné druhy ptáků a ornitocenózy, 4. chemické a hydrobiologické ukazatele povrchových vod, 5. geomorfologické procesy, 6. mikroklimatické charakteristiky, 7. vybrané ekosystémové procesy (rychlost dekompozice celulózy).Terénní práce, zpracování a vyhodnocení dílčích dat proběhly v letošním roce u všech výše uvedených bodů. První část zprávy tvoří body 1 až 3.
Vliv rekreačního využití na stav a vývoj biotopů ve vybraných VCHÚ (CHKO Beskydy‚ Krkonošský národní park‚ CHKO Jeseníky a NP a CHKO Šumava)
Treml, Václav ; Rauch, Ota ; Novák, Josef ; Nedbalová, Linda ; Moravcová, Adéla ; Maříková, Petra ; Lukavský, Jaromír ; Kuras, Tomáš ; Kloubec, Bohuslav ; Katrňák, Tomáš ; Hošek, Jan ; Duchoňová, Petra ; Banaš, Marek ; Hošek, Jan
Zpráva přináší popis stavu řešení projektu po čtvrtém roce jeho trvání (r. 2006). Cílem řešení projektu je kvantifikace vlivu rekreačních aktivit na stav a vývoj ochranářsky hodnotných biotopů ve vybraných horských velkoplošných zvláště chráněných územích (Krkonošský národní park, NP a CHKO Šumava, CHKO Jeseníky, CHKO Beskydy). V předložené zprávě jsou prezentovány ucelené výsledky sledování vybraných jevů za r. 2006. Rozpracované výsledky sledování nejsou v této zprávě uvedeny. I. část projektu je věnována následujícím jevům: 1. společenstva vyšších rostlin, 2. epigeon a 3. indikačně a ochranářsky významné druhy ptáků a ornitocenózy.
Vliv rekreačního využití na stav a vývoj biotopů ve vybraných VCHÚ (CHKO Beskydy‚ Krkonošský národní park‚ CHKO Jeseníky a NP a CHKO Šumava)
Treml, Václav ; Rauch, Ota ; Novák, Josef ; Nedbalová, Linda ; Moravcová, Adéla ; Maříková, Petra ; Lukavský, Jaromír ; Kuras, Tomáš ; Kloubec, Bohuslav ; Katrňák, Tomáš ; Hošek, Jan ; Duchoňová, Petra ; Banaš, Marek ; Hošek, Jan
Zpráva přináší popis stavu řešení projektu po čtvrtém roce jeho trvání (r. 2006). Cílem řešení projektu je kvantifikace vlivu rekreačních aktivit na stav a vývoj ochranářsky hodnotných biotopů ve vybraných horských velkoplošných zvláště chráněných územích (Krkonošský národní park, NP a CHKO Šumava, CHKO Jeseníky, CHKO Beskydy). V předložené zprávě jsou prezentovány ucelené výsledky sledování vybraných jevů za r. 2006. Rozpracované výsledky sledování nejsou v této zprávě uvedeny. II. část projektu je věnována následujícím jevům: 4. chemické a hydrobiologické ukazatele povrchových vod, 5. geomorfologické procesy a 6. krajinný ráz a faktor pohody.
Izolované populace rostlin a jejich vztahy se zdrojovými populacemi v evropských souvislostech: Příklady ohrožených a chráněných druhů‚ Gentiana verna (hořec jarní) a Jurinea cyanoides (sinokvět chrpovitý)
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., Jíloviště-Strnady ; Přírodovědecká fakulta UK, Praha ; Botanický ústav AV ČR, v.v.i, Průhonice ; Malá, Jana ; Vilímková, Jitka ; Plačková, Ivana ; Rauch, Ota ; Kříž, Martin ; Bartish, Igor ; Kirschnerová, Lída ; Moravcová, Lenka ; Kirschner, Jan ; Münzbergová, Zuzana
Cílem projektu je detailně vyhodnotit genetickou proměnlivost populací Gentiana verna v ČR ve vztahu k možným zdrojovým populacím a migračním cestám, kontrolovat genotypy kultivované ex situ. Zhodnotit genetickou proměnlivost izolovaných středoevropských populací Jurinea cyanoides, srovnat ji se situací v oblasti kontinuálního areálu, objasnit klíčová stadia reprodukce druhu a popsat mezidruhové interakce ovlivňující vitalitu populací (zvláště opylování a predaci plodů) a vyhodnocením stanovištních podmínek zvýšit pravděpodobnost úspěšné repatriace druhu na původních a náhradních lokalitách.
Izolované populace rostlin a jejich vztahy se zdrojovými populacemi v evropských souvislostech: Příklady ohrožených a chráněných druhů‚ Gentiana verna (hořec jarní) a Jurinea cyanoides (sinokvět chrpovitý)
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., Jíloviště-Strnady ; Přírodovědecká fakulta UK, Praha ; Botanický ústav AV ČR, v.v.i, Průhonice ; Malá, Jana ; Vilímková, Jitka ; Plačková, Ivana ; Rauch, Ota ; Kříž, Martin ; Bartish, Igor ; Kirschnerová, Lída ; Moravcová, Lenka ; Kirschner, Jan ; Münzbergová, Zuzana
Cílem projektu je detailně vyhodnotit genetickou proměnlivost populací Gentiana verna v ČR ve vztahu k možným zdrojovým populacím a migračním cestám, kontrolovat genotypy kultivované ex situ. Zhodnotit genetickou proměnlivost izolovaných středoevropských populací Jurinea cyanoides, srovnat ji se situací v oblasti kontinuálního areálu, objasnit klíčová stadia reprodukce druhu a popsat mezidruhové interakce ovlivňující vitalitu populací (zvláště opylování a predaci plodů) a vyhodnocením stanovištních podmínek zvýšit pravděpodobnost úspěšné repatriace druhu na původních a náhradních lokalitách. U obou druhů došlo přes navržená opatření šetrného managementu k významné ztrátě genetického potenciálu. Z domácích zdrojů bude velmi obtížné přirozené populace zachránit. Zpráva obsahuje články vzniklé při realizaci projektu.
Změny v chemickém složení podzemních vod na transektu nivy řeky Lužnice v CHKO Třeboňsko
Rauch, Ota
Kontaminace dusičnany a chloridy v podzemních vodách nivy řeky Lužnice bylo monitorováno během let 1987-1993. Rychlý úbytek od terasy k řece je spojen se zředěním podzemních vod a s denitrifikací. Výsledkem změn v úrovni hnojení po roce 1989 je snížení kontaminace.
Charakteristika různorodých půd a sedimentů užitím specifických aktinomycetových r-DNA PCR primerů
Hill, P. ; Krištůfek, Václav ; Caballero, S. ; Kroetsch, D. J. ; Rauch, Ota
Většina molekulárně biologických studií půd charakterizuje půdy nebo sedimenty větší škálou přístupů. Není snadné porovnat výsledky mezi studiemi, neboť se používají různé metody DNA extrakce a PCR podmínek. Vysoká diverzita půdního bakteriálního společenstva způsobuje nemožnost charakterizovat velké množství půdních vzorků klonováním a sekvenováním a fingerprinty jsou často nečitelné a těžko interpretovatelné. Porovnali jsme širokou škálu půd a zoo/antropogenních sedimentů použitím specifických aktinomycetových primerů. ARDRA a klonování ukázaly, že tyto primery amplifikovaly hlavně verrucomicrobia z půd odebraných v tropických, mírných a subartických oblastí a aktinomycety z biologicky aktivních a městských sedimentů. Nalezli jsme dvě nové skupiny, které byly široce zastoupené v kyselé a sub-arktické půdě: novou čeleď aktinomycetů a kandidáta AD-3 divize

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.