Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 78 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Role filmu v kulturní politice Československa 1945-1948
Danko, Marek ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá filmem v období let 1945-1948 s důrazem na role jemu připisované v rámci kulturní politiky poválečného Československa. Cílem práce je zjistit, nakolik filmová produkce (filmy, zvolená témata, vyjednávání a zdůvodňování konkrétní tvorby) odpovídala dobovým politickým a společenským poměrům poválečné republiky. Analyzovány budou projevy dobových představitelů kulturní politiky i kinematografie, tisku, ale i odborná literatura a archivní materiály, jež ne-potvrdí teze a hlasy znějící veřejným prostorem.
"Je to cyklotron!" Podoba a strategie vzájemného střetávání opozice a Státní bezpečnosti v 70. a 80. letech 20. století
Hošek, Jakub ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Vilímek, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá podobami a strategiemi střetávání Státní bezpečnosti a opozice během 70. a 80. let 20. století. Strategie jsou sledovány jak z pohledu disentu, tak z pohledu Státní bezpečnosti. V první kapitole jsou představeny opoziční manuály pro styk se Státní bezpečností. Ty tvoří základní vymezení vztahu disentu a Státní bezpečnosti z pohledu opozice. V druhé části kapitoly jsou manuály zasazeny do širšího kontextu fenoménu právního povědomí, které představovalo základní prvek vzájemného střetávání těchto dvou skupin. V druhé kapitole jsou představeny strategie a metody Státní bezpečnosti, které využívala v boji proti "vnitřnímu nepříteli". Vedle konkrétních opatření užívaných vůči disidentům je z nich patrná materiální i technická převaha, kterou Státní bezpečnost v boji proti opozici disponovala. Závěrečná kapitola představuje kategorizaci strategií a přístupů, které volili disidenti při styku se Státní bezpečnosti. Kategorizace vznikla na základě několika faktorů - patřila mezi ně povaha disidentů, jejich zkušenost s bezpečnostními orgány, ale i činnost, kterou v rámci opozičního prostředí vykonávaly. Výsledný text ukazuje, jak moc se vzájemně světy disentu a Státní bezpečnosti ovlivňovaly. Práce vychází z několika druhů pramenů. Patří mezi ně diplomové práce obhájené na VŠ SNB,...
Návrat ztraceného Bati: post-socialistická transformace české kulturní paměti
Babička, Martin ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Po roce 1989 dochází v Československu, potažmo České republice nejen k transformaci politické a ekonomické, ale k širší transformaci kulturní - sémiotické. Do procesů kolektivního vzpomínání vstupuje více aktérů, kteří si konkurují, či se míjí, doplňují se, či si protiřečí. Tito se dále liší mírou své institucionalizace, motivace nebo způsobem reprezentace. Legitimizační funkce minulosti se stává ve větší míře otázkou vyjednávání, související s hledáním jiných kolektivních identit a příchodem jiných ideologií. Na příkladu Bati lze tento proces dobře zachytit: na začátku devadesátých let se mění Baťův historický význam; začínají ho využívat různí aktéři v různých reprezentacích (novinové články, paměti, odborné a popularizační knihy, dokumentární filmy, veřejný prostor) pro různé účely; Baťa je zároveň synekdochou vzpomínání na meziválečné Československo a může se tak stávat nástrojem konstruované kontinuity. Zmapování podob reprezentace Bati v české historické kultuře po roce 1989 poukáže na širší proměny a dopady transformace českého kolektivního vzpomínání v její heterogenní podobě. Práce primárně vychází z konceptů paměťových studií a přístupů soudobých dějin ke studiu post-socialismu. Klíčová slova Baťa, transformace, post-socialismus, paměťová studia, kulturní paměť, soudobé dějiny
Vztahy mezi vesnickým obyvatelstvem a psychiatrickou léčebnou v Horních Beřkovicích v letech 1968-1989
Novotný, Ondřej ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Předkládaná bakalářská práce Vztahy mezi vesnickým obyvatelstvem a psychiatrickou léčebnou Horní Beřkovice v letech 1968-1989 je příspěvkem k tématu československé psychiatrie a jejího vztahu vůči obyčejným lidem v období normalizace v Československu. Cílem mé práce je přiblížení pohledů lidí na instituci, které se v průběhu let různě vyvíjely a dynamicky měnily. Na základě rozhovorů s narátory, tedy obyvateli vesnice i bývalými zaměstnanci léčebny, které jsem v průběhu terénního výzkumu podnikl, popisuji jejich vzpomínky v kontrastu s dějinami léčebny. Práce se tedy zabývá spíše subjektivním pohledem na celou historii sledovaného období a vedle kronikářských záznamů přináší i názory dotázaných osob na tehdejší situaci.
Vnitřní Pantheon na maloskalském hradě Vranov
Mojsl, Antonín ; Stehlík, Michal (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Pantheon na maloskalském hradě Vranov a v jeho přilehlém okolí tvoří nespočet svatyní, pomníků a nápisů odkazujících na historické osobnosti a události. Bakalářská práce se zabývá jednou z jeho částí, takzvaného vnitřního Pantheonu, který byl vybudován přímo uvnitř ruin hradu. Projekt místního Pantheonu vznikal z iniciativy Františka Zachariáše Römische (1757-1832), který vlastnil panství Malá Skála mezi lety 1803-1832. Po krátké kapitole o vývoji hradu před jeho přestavbou je prostor v práci věnován životě tohoto podnikatele a pozdějšího šlechtice. Práce si vytyčila za hlavní cíl popsat vnitřní Pantheon podle prohlídkového okruhu, který je v současné době na hradě pro návštěvníky zřízen. Budované místo paměti je postupně představeno od hlavní branky se vstupním portálem přes Památník spolku národů a boje za osvobození Německa a Evropy a pomník Karla IV. až k poustevně a skalnímu oltáři. Hlavní část práce je zakončena pojednáním o novogotickém letohrádku, který byl dokončen roku 1826 a představuje dominantu vranovského hřebenu. Vedle klasického popisu pomníků a nápisů se práce pokouší sledovat důvody a zdroje inspirace pro jejich budování. Nastíněn je zde i vliv romantismu, německého nacionalismu či zemského patriotismu. Závěrečné kapitoly pojednávají o stavu vnitřního Pantheonu na konci 19....
Bachaři, vězně politického nenáviděti budeš! Borská vzpoura jako prostředek k utužení disciplíny uvnitř Sboru vězeňské stráže?
Zeman, Kryštof ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Práce se zabývá případem tzv. borské vzpoury, komunistickým režimem vykonstruovaným procesem, který se odehrál v měsících dubnu a květnu roku 1950. Snaží se postihnout tento proces v celé jeho šíři, včetně otázky, kým byl iniciován, jak probíhalo vyšetřování a soudní přelíčení. Popisuje přípravu a realizaci následné politické kampaně, jež měla znásobit účinky procesu směrem ke Sboru vězeňské stráže. Zároveň hledá odpovědi na otázky, zda primárním cílem procesu bylo skutečně utužit disciplínu v SVS, nebo vládnoucí diktatura jím sledovala i další záměry a jak, a jestli vůbec, byla o procesu informována široká veřejnost. Pozornosti se dostane i obětem tohoto případu a jejich dalšímu osudu. Práce čerpá především z originálních dokumentů z fondů Národního archivu a Archivu bezpečnostních složek. Klíčová slova Sbor vězeňské stráže, věznice, vzpoura, dozorce, politický vězeň
Pohotovostní prapory SNB v nasazení proti banderovcům
Ondrák, Vlastimil ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Pohotovostní prapory SNB v nasazení proti banderovcům Práce se zabývá vznikem a nasazením speciálních útvarů Sboru národní bezpečnosti proti banderovcům pronikajícím na území Československa s časovým vymezením od května do října 1947 a poté do dubna 1948. Práce nabízí ucelený pohled na rozsahem největší nasazení bezpečnostních sborů ČSR po 2. světové válce, včetně výzbroje, výstroje a taktiky. Dále se věnuje politickému aspektu tažení a politické zaměření velitelského sboru s ohledem na události února 1948. Prostor je poskytnut také vzniku a činnosti Organizace ukrajinských nacionalistů a Ukrajinské povstalecké armády. Práce vychází primárně z materiálů Archivu Muzea Policie České republiky v Praze Na Karlově a Archivu bezpečnostních složek v Praze Na Struze.
Junák - český skaut? K ideovým kořenům českého skautingu.
Jiráň, Jan ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Práce je zamřena na období vzniku a formování českého skautingu. Z důvodu malého dochování pramenů archivní povahy bylo pro práci využito hlavně tištěných pramenů. Postupoval jsem hlavně metodou textologické a komparativní analýzy. Nejprve je věnován prostor historii světového a českého skautingu. Pro určení oblastí, kde se anglický a český skauting lišil, byly porovnány dvě základní příručky: Scouting for Boys pro anglické prostředí a Základy junáctví pro české. Na základě komparace byly určeny tři oblasti, ve kterých jsem se recepci skautské metody věnoval. Jedná se o skautský hodnotový systém, vztah k národu a státu a poměru k organizaci Sokol. V práci též byly zpracovány výsledky mezinárodního průzkumu týkající se doby vzniku skautingu v evropských zemích a následné srovnání s českými zeměmi. Na konci práce jsou umístěny tři přílohy tři přílohy: biografické medailonky zmíněných osob, edice skautských zákonů a vyplněné dotazníky z průzkumu.
Akce pláteník
Svobodová, Klára ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se bude zabývat jedním z politických procesů 50. let, tzv. akcí Pláteník, která proběhla v Jindřichově Hradci. V rámci této akce bylo Státním soudem v Praze v prosinci 1951 obviněno a odsouzeno celkem 16 osob podle zákona č. 231/1948 Sb. na ochranu lidově demokratické republiky. Jednalo se převážně o příslušníky střední třídy a bývalé členy národně socialistické strany. Hlavní průběh této akce patří do období mezi léty 1950 - 1951 s přesahy do let 1949 a 1952, kdy docházelo k projednávání odvolání několika odsouzených. Při tvorbě práce bude využito převážně dobových materiálů, tzn. spis vedený Státní bezpečností (StB) a spis soudní, jehož součástí jsou i žádosti o odvolání a žádosti o rehabilitaci z počátku 90. let.
Hospodářská kriminalita jako téma expertních diskuzí v normalizačním Československu
Šinkovec, Pavel ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Vilímek, Tomáš (oponent)
Práce se věnuje dobovým odborným diskuzím na téma hospodářské kriminality a nezákonného obohacování v Československu během 70. a 80. let minulého století. V první kapitole je problematika představena v makroekonomickém a sociálním kontextu a nastíněn dvojí způsob, jakým byla praxe nezákonného obohacování zobrazována v dobové filmové a seriálové tvorbě. Druhá kapitola představuje dominantní autoritativní diskurs a jeho pojetí hospodářské kriminality jakožto jev nevlastní socialistickému zřízení. Tento pohled se promítl také do legislativní úpravy, stranických a vládních opatření na řešení nežádoucího jevu. Následující třetí kapitola věnuje pozornost dobové kriminologii jakožto expertní komunitě, jejíž primární zaměření byla analýza a návrhy opatření k řešení různých problému spjatých s kriminalitou. Institucionálním začleněním Výzkumného ústavu kriminologického, hlavní platformy kriminologického výzkumu ve státě, pod Generální prokuraturu a dále znatelným vlivem marxistické vědy na kriminologickou metodologii došlo k promítnutí autoritativního diskursu do odborných diskuzí. Obsahová analýza dvaceti vybraných textů neveřejné odborné provenience ukazuje v několika oblastech, nakolik byl vliv ideologie znatelný a kde naopak v rámci formálních mantinelů zazněly vůči režimnímu uspořádání věcné a kritické...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 78 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Randák, Jakub
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.