|
|
Meme as a cultural phenomenon in the Russian-speaking environment
Mikhalkova, Polina ; Rajnochová, Natalie (vedoucí práce) ; Rycheva, Ekaterina (oponent)
Mem jako kulturní fenomén v ruskojazyčném prostředí Abstrakt V této práci se probírá analýza memů v ruském jazyce jako součásti komunikace a mentality nejen v internetovém prostoru, ale i mimo něj. Teoretická část je záložena na dostupné odborné literatuře; praktická část je zaměřena na různé způsoby utváření memů, jejich klasifikaci a způsoby použití v řečové a písemné komunikaci. Cílem napsání práce je zkoumát memy, definovat důvody jejich použití v internetovém prostoru a domácím prostředí. Taky cílem práce je analýza způsobů utváření memů a sestavení jejich sémantické klasifikace.
|
|
|
Výuka ruské slovní zásoby na jazykové úrovni A1 prostřednictvím digitálních technologií
Hašková, Markéta ; Rycheva, Ekaterina (vedoucí práce) ; Rajnochová, Natalie (oponent)
Výuka ruské slovní zásoby na jazykové úrovni A1 prostřednictvím digitálních technologií Markéta Hašková Anotace: Bakalářská práce se zaměřuje na výuku ruské slovní zásoby na jazykové úrovni A1 prostřednictvím digitálních technologií. V práci je rozebrána problematika používání digitálních technologií ve výuce ruské slovní zásoby a s tím spojené výzvy, které stojí jednak před učitelem, jednak před žákem. Digitální technologie mají přispět k motivaci a aktivizaci žáků a také následně ukázat, jakým způsobem je lze využít pro tvorbu cvičení zaměřených na výuku ruštiny jako cizího jazyka. Autor nabízí různé typy cvičení vytvořených pomocí moderních aplikací a také způsoby rozvoje komunikativní kompetence žáků pomocí chatbotů, včetně Chat GPT. Klíčová slova: slovní zásoba, ruština, ruština jako cizí jazyk, motivace, aktivizace, didaktická hra, digitální technologie, digitální kompetence, digitální gramotnost.
|
|
|
The specificity of teaching russian frazeology for czech filology students
Kishinevskaia, Olga ; Rajnochová, Natalie (vedoucí práce) ; Šindelářová, Jaromíra (oponent) ; Walter, Harry (oponent)
Předkládaná disertační práce věnována analýze procesu vyučování ruských frazému českým studentům v ramci kurzu ruského jazyka jako cizího. Analyzovány základní problematická témata spojená s ruskou frazeologií. Zvláštní pozornost je věnována problému frazeologického minima. Ve druhé části výzkumu se popisují současné přístupy, metodologie a různorodé zdroje informace o frazémech, které se nejčastěj použivají ve výuce. Práce také obsahuje příklad praktického semináře, který je možné aplikovat ve výuce nebo využít jako model vyučovací hodiny věnované ruské frazeologii. Klíčová slova: frazeologie, frazém, frazeologické minimum, metodologie, výuka, korpusová lingvistika, motivace.
|
|
| |
|
|
Jazyk reklamy
Krchňáková, Leontina ; Kitzlerová, Jana (vedoucí práce) ; Rajnochová, Natalie (oponent)
Práce je věnována problematice jazyka ruské reklamy, který zkoumá jako svébytný systém. Klade si za cíl analyzovat reklamní text z hlediska jeho informační a formální struktury. Zaměřuje se na specifické umělecké prostředky, které reklamní text využívá. Dále je práce zaměřena na kategorizaci neologismů a neologizaci ruské reklamy. Pozornost je věnována také přejímkám z anglického jazyka. Použitou výzkumnou metodou je metoda popisná a srovnávací. Výstupem této práce je systematizace informační a formální struktury reklamního textu, rovněž bylo dokázáno časté pronikání uměleckých prostředků do jazyka reklamy a jeho aktivní neologizace. Práce je využitelná jako vhodný podklad pro další zkoumání specifik reklamního textu v ruštině, nebo pro další jazykové studie, případně i pro tvorbu marketingových strategií a marketingový výzkum.
|
|
|
Rozdíly užívání gramatického rodu v češtině a ruštině (Je žena v jazyce skutečně ženou?)
Šafratová, Jitka ; Stiessová, Jitka (vedoucí práce) ; Rajnochová, Natalie (oponent)
"V evropských jazycích je odedávna nastolena nadvláda muže nad ženou".101 Toto tvrzení je možné dle mého názoru chápat jako velmi sporné a vyvolávající četné diskuse ve vědeckém prostředí, ale i ve společnosti, neboť genderová lingvistika je v současné době považována za velmi aktuální a diskutované téma. Ve své bakalářské práci jsem se proto zaměřila na rozdíly užívání gramatického a biologického rodu v ruštině a češtině z pohledu genderové lingvistiky. Aby však mohla být tato polemická moderní jazykovědná disciplína pochopena, považovala jsem za důležité nepodcenit ani teoretickou část, v níž jsem se pokusila přiblížit rodové souvislosti v ruštině a češtině. V teoretické části jsem se proto soustředila na objasnění rozdílu a vztahu mezi gramatickým a biologickým rodem v obou jazycích, dále na tzv. kolísání v rodě. S tím úzce souvisí i odkaz na obourodá a vespolná pojmenování, která se v ruštině i češtině často vyskytují.
|
|
|
PHRASEOLOGISMS IN POLITICAL DISCOURSE (BASED ON PUBLIC SPEECHES OF POLITICIANS IN RUSSIA AND CZECHIA)
Rycheva, Ekaterina ; Rajnochová, Natalie (vedoucí práce) ; Mokienko, Valerij (oponent) ; Stěpanova, Ludmila (oponent)
Předkládaná disertační práce je věnována analýze frazeologických jednotek používaných v současném politickém diskurzu v Rusku a České republice. Popisuje funkce frazémů objevujících se v politickém diskurzu, které slouží jako prostředek ke zvýšení expresivity projevu, navázání kontaktu s publikem a jako prostředek nepřímého ovlivňování komunikačního partnera. Rovněž se zabývá analýzou kognitivních a pragmatických aspektů užití frazémů a metajazykových komentářů vyskytujících se v projevech politiků v porovnávacím pohledu. Práce popisuje specifika užití frazeologických jednotek podílejících se na vytváření jazykového obrazu politika. Klíčová slova: frazeologie, frazeologismus, diskurz, politický diskurz, politická lingvistika, kognitivní lingvistika, image politika, jazykový obraz politika.
|
|
|
Frazeologismy s vlastními jmény v ruské a české frazeologii
Bauerová, Pavla ; Rajnochová, Natalie (vedoucí práce) ; Loikova-Nasenko, Tatiana (oponent)
Tato práce se zabývala fungováním vlastních jmen v ruské a české frazeologii. Vlastní jména jsou specifické lexikální jednotky, které na rozdíl od podstatných jmen obecných pojmenovávají jedinečný denotát, a nemají tudíž pojmový obsah. Přesto u některých vlastních jmen dochází během vývoje jazyka k jejich apelativizaci, tj. přechodu od vlastního jména k obecnému. Vlastní jména se stávají obecnými na základě obrazného přenesení extralingvistických skutečností svázaných s jejich denotátem (vlastní jméno se stává zobecněným symbolem těchto skutečností). Ve frazeologizmech tedy vystupují taková vlastní jména, která získala obecný význam. Vlastní jméno může do frazeologizmu proniknout také pouze na základě náhodné shody rytmu či rýmu s ostatními komponenty frazeologické jednotky nebo na základě náhodné či genetické příbuznosti propria s obecnými substantivy. Frazeologizmy s vlastními jmény (onomastické frazeologizmy) tvoří v obou srovnávacích jazycích významnou a specifickou složku frazeologického systému. Součástí frazeologizmů se stávají jak původní ruská a česká vlastní jména, tak vlastní jména přejatá z jiných jazyků. Původní ruské a české onomastické frazeologizmy lze rozdělit podle toho, jakým způsobem vypovídají o národní specifičnosti, na frazeologizmy odrážející extralingvistické reálie a na...
|
|
| |
|
|
Kategorie reflexivity v česko-ruském kontextu s ohledem na moderní metody výuky češtiny cizincům
Kovbová, Kristýna ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Rajnochová, Natalie (oponent)
Předmětem diplomové práce je analýza kategorie reflexivity v češtině ve srovnání s ruštinou, následně navržení a sestavení jazykové příručky ke kategorii reflexivity pro rusky hovořící studenty českého jazyka pro úrovně A1 - B2 dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (SERRJ). V teoretické části práce jsou na základě vybraných studií analyzovány jednotlivé aspekty kategorie reflexivity v češtině, tedy především reflexivní forma slovesná, reflexivní deagentiv a reflexivní sloveso. Následuje návrh vlastní klasifikace kategorie reflexivity, v němž je systematizován prostudovaný materiál pro potřeby vytvoření jazykové příručky. Cílem praktické části naší práce bylo navrhnout a sestavit jazykovou příručku ke kategorii reflexivity v češtině na materiálu ruského jazyka, vzhledem k tomu, že analýzou současných učebních materiálů k výuce češtiny pro cizince bylo zjištěno, že kategorii reflexivity není přikládána náležitá pozornost, klasifikace reflexiv a reflexivních forem slovesa je nedostatečná, mnohdy dokonce chybí. Při sestavování vlastního učebního materiálu jsme vycházeli ze současné metodické báze pro češtinu jako cizí jazyk SERRJ, podle níž jsme definovali gramatické a lexikální kompetence pro jednotlivé úrovně A1, A2, B1, B2, na základě kterých byla následně navrženy a sestaveny...
|
host ::
RSS.