|
| |
|
|
Stanovení promotorů angiogeneze v nitrooční tekutině pomocí multiplexové imunoanalýzy
Rusňák, Štěpán ; Raiskup, Frederik (vedoucí práce) ; Řehák, Jiří (oponent) ; Kolář, Petr (oponent)
Cílem práce bylo zjistit, zda lze pomocí multiplexové imunoanalýzy stratifikovat pacienty s proliferativní diabetickou retinopatií - tj. zda u pacientů s komplikovaným klinickým průběhem zjistíme rozdíl v koncentraci vybraných biomarkerů, proti pacientům s nekomplikovaným průběhem. Bylo provedeno stanovení angiogenních, antiangiogenních a zánětlivých cytokinů multiplexovou analýzou ve 59 vzorcích nitrooční tekutiny aspirované z přední komory pacientů s PDR a u 51 kontrolních vzorků od pacientů s kataraktou. Bylo provedeno srovnání výsledků u pacientů s nekomplikovaným průběhem onemocnění a u terminálního stadia onemocnění s neovaskulárním glaukomem refrakterním na konvenční léčbu. Bylo zjištěno, že stratifikace pacientů podle klinické závažnosti PDR koreluje s hodnotami koncentrace proangiogenních cytokinů měřených multiplexovou analýzou v nitrooční tekutině. Dále bylo nalezeno několik dalších cytokinů, jejichž hladiny jsou zvýšené v nitrooční tekutině pacientů s PDR oproti kontrolní skupině. Pacienti s nejzávažnějším klinickým průběhem dosahovali nejvyšších hodnot proangiogenních cytokinů v nitrooční tekutině. Stanovení hodnot koncentrací proangiogenních cytokinů multiplexovou analýzou má tedy význam tam, kde z klinického nálezu hrozí komplikovaný průběh. Vysoká hladina VEGF v nitrooční tekutině...
|
|
|
Výskyt očních vad u pacientek s Turnerovým syndromem
Brunnerová, Renáta ; Raiskup, Frederik (vedoucí práce) ; Baráková, Drahomíra (oponent) ; Autrata, Rudolf (oponent)
Souhrn Turnerův syndrom patří mezi nejčastější chromozomální aberace. Je způsoben chyběním nebo strukturální anomálií jednoho X chromozomu, případně chromozomální mozaikou. Bývá spojen s častějším výskytem některých očních vad. Opakovaně jsme vyšetřili 81 dívek a žen s Turnerovým syndromem ve věku 5 až 23 let. Sledovali jsme výskyt očních vad a jejich případnou souvislost s karyotypem. Nejčastěji se vyskytovala u těchto dívek myopie (29 %), dále hypermetropie (24 %), epikantus (20 %), poruchy barvocitu (17 %), amblyopie (12 %), strabismus (10 %) a ptóza (5 %). Porucha barvocitu byla definována jako protanie v 8,5 %, deuteranie v 3,4 % a tritanie v 5,2 %. Výskyt poruch barvocitu byl vyšší než v běžné populaci, kde se ale liší dle pohlaví. Častější je u mužů. Souvisí to s umístěním genu pro červený a zelený fotopigment, který je lokalizován na dlouhém raménku X chromozomu. Výskyt strabismu a ptózy byl vyšší než u běžné populace. Celkový rozsah refrakčních vad byl nepatrně vyšší než u běžné populace, s rozdílným rozložením dle karyotypu. Hypermetropie byla zaznamenána častěji u karyotypu 45, X, a to ve 28 %, zatímco u chromozomální mozaiky byla pouze v 18%. Obrácený poměr byl u myopie - u chromozomální mozaiky v 31 % a u karyotypu 45, X ve 26 %. Celkově při srovnání výskytu jednotlivých očních vad u karyotypu...
|
|
|
Léčba keratokonu metodou akcelerovaného crosslinkingu rohovky
Veliká, Věra ; Raiskup, Frederik (vedoucí práce) ; Pašta, Jiří (oponent) ; Baráková, Drahomíra (oponent)
Léčba keratokonu metodou akcelerovaného crosslinkingu rohovky Cíl: Cílem studie bylo vyhodnocení léčby progresivního keratokonu metodou akcelerovaného crosslinkingu rohovky (ACXL). Metoda: Studie zahrnovala 35 očí 32 pacientů, kteří podstoupili ACXL na Oční klinice Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Hodnotili jsme nekorigovanou zrakovou ostrost (ZO), nejlépe korigovanou zrakovou ostrost (NZO), hodnotu keratometrie v nejplošším a nejstrmějším meridiánu (K1, K2), hodnotu maximálního zakřivení přední plochy rohovky (Kmax), rohovkový astigmatismus a tloušťku rohovky v nejtenčím místě (pachymetrie). Předoperační hodnoty jsme porovnali s hodnotami získanými 6 měsíců, 1 rok a 2 roky po operaci. Výsledky: Na konci sledovacího období jsme nezaznamenali statisticky významné změny v parametrech ZO, NZO, K1 a Kmax v porovnání s předoperačními hodnotami. V hodnotách K2 a rohovkového astigmatismu jsme zjistili ve stejném srovnání statisticky významný pokles hodnot. Průměrná hodnota pachymetrie v nejtenčím místě rohovky byla předoperačně 469 ± 33 μm. V období 6 měsíců a 1 roku jsme prokázali statisticky významné snížení hodnoty pachymetrie ve srovnání s předoperační hodnotou. Na konci sledovacího období jsme již neshledali statisticky významný rozdíl naměřené hodnoty v porovnání s předoperačním nálezem. Závěr:...
|
|
|
Modifikace léčby progredujícího keratokonu zesíťováním kolagenu rohovky pomocí riboflavinu a UVA záření
Veselá, Martina ; Raiskup, Frederik (vedoucí práce) ; Baráková, Drahomíra (oponent) ; Pašta, Jiří (oponent)
SOUHRN Modifikace léčby progredujícího keratokonu zesíťováním kolagenu rohovky pomocí riboflavinu a UVA záření. Úvod: Cílem mé práce je porovnání modifikace léčby progredujícího keratokonu zesíťováním kolagenu rohovky pomocí riboflavinu a UVA záření. Metodika: Soubor retrospektivní studie zahrnuje celkem 35 očí 28 pacientů, kteří podstoupili na našem pracovišti corneal cross-linking. Soubor tvoří dvě skupiny. Skupina A zahrnuje 15 očí s abrazí epitelu rohovky v dolní polovině velikosti 8 mm. Skupina B zahrnuje 20 očí s plošním odstraněním epitelu rohovky kruhovitého tvaru velikosti 8-9 mm. Postup při provedení zesíťování rohovky byl v obou skupinách stejný. Sledovací doba skupiny A i skupiny B je jeden rok po provedení CXL. Výsledky: Pro vyhodnocení výsledků zákroku se sledovaly, porovnávaly a vyhodnotily následující parametry: rychlost hojení rohovkového epitelu, intezita vnímání bolesti po odstranění epitelu, přítomnost Vogtových strií, korneální zkalení (haze) a jeho perzistence, počet endotelových buněk (ECC), nekorigovaná zraková ostrost (UCVA), nejlépe korigovaná zraková ostrost (BCVA), objektivní sférická a cylindrická refrakce, osa astigmatismu. Na Pentacamu se sledovaly: keratometrie v plochém a strmém meridiánu (K1, K2) a změny v nejstrmějším místě rohovky (Kmax), elevace přední (EF) a zadní...
|
|
|
Výskyt očních vad u pacientek s Turnerovým syndromem
Brunnerová, Renáta ; Raiskup, Frederik (vedoucí práce) ; Baráková, Drahomíra (oponent) ; Autrata, Rudolf (oponent)
Souhrn Turnerův syndrom patří mezi nejčastější chromozomální aberace. Je způsoben chyběním nebo strukturální anomálií jednoho X chromozomu, případně chromozomální mozaikou. Bývá spojen s častějším výskytem některých očních vad. Opakovaně jsme vyšetřili 81 dívek a žen s Turnerovým syndromem ve věku 5 až 23 let. Sledovali jsme výskyt očních vad a jejich případnou souvislost s karyotypem. Nejčastěji se vyskytovala u těchto dívek myopie (29 %), dále hypermetropie (24 %), epikantus (20 %), poruchy barvocitu (17 %), amblyopie (12 %), strabismus (10 %) a ptóza (5 %). Porucha barvocitu byla definována jako protanie v 8,5 %, deuteranie v 3,4 % a tritanie v 5,2 %. Výskyt poruch barvocitu byl vyšší než v běžné populaci, kde se ale liší dle pohlaví. Častější je u mužů. Souvisí to s umístěním genu pro červený a zelený fotopigment, který je lokalizován na dlouhém raménku X chromozomu. Výskyt strabismu a ptózy byl vyšší než u běžné populace. Celkový rozsah refrakčních vad byl nepatrně vyšší než u běžné populace, s rozdílným rozložením dle karyotypu. Hypermetropie byla zaznamenána častěji u karyotypu 45, X, a to ve 28 %, zatímco u chromozomální mozaiky byla pouze v 18%. Obrácený poměr byl u myopie - u chromozomální mozaiky v 31 % a u karyotypu 45, X ve 26 %. Celkově při srovnání výskytu jednotlivých očních vad u karyotypu...
|
|
|
Stanovení promotorů angiogeneze v nitrooční tekutině pomocí multiplexové imunoanalýzy
Rusňák, Štěpán ; Raiskup, Frederik (vedoucí práce) ; Řehák, Jiří (oponent) ; Kolář, Petr (oponent)
Cílem práce bylo zjistit, zda lze pomocí multiplexové imunoanalýzy stratifikovat pacienty s proliferativní diabetickou retinopatií - tj. zda u pacientů s komplikovaným klinickým průběhem zjistíme rozdíl v koncentraci vybraných biomarkerů, proti pacientům s nekomplikovaným průběhem. Bylo provedeno stanovení angiogenních, antiangiogenních a zánětlivých cytokinů multiplexovou analýzou ve 59 vzorcích nitrooční tekutiny aspirované z přední komory pacientů s PDR a u 51 kontrolních vzorků od pacientů s kataraktou. Bylo provedeno srovnání výsledků u pacientů s nekomplikovaným průběhem onemocnění a u terminálního stadia onemocnění s neovaskulárním glaukomem refrakterním na konvenční léčbu. Bylo zjištěno, že stratifikace pacientů podle klinické závažnosti PDR koreluje s hodnotami koncentrace proangiogenních cytokinů měřených multiplexovou analýzou v nitrooční tekutině. Dále bylo nalezeno několik dalších cytokinů, jejichž hladiny jsou zvýšené v nitrooční tekutině pacientů s PDR oproti kontrolní skupině. Pacienti s nejzávažnějším klinickým průběhem dosahovali nejvyšších hodnot proangiogenních cytokinů v nitrooční tekutině. Stanovení hodnot koncentrací proangiogenních cytokinů multiplexovou analýzou má tedy význam tam, kde z klinického nálezu hrozí komplikovaný průběh. Vysoká hladina VEGF v nitrooční tekutině...
|
|
| |
host ::
RSS.