|
|
Biodegradabilní plasty a přírodní materiály, jejich zhodnocení a odstranění
Radová, Kateřina
Závěrečná práce se zabývá biodegradabilními plasty a přírodními materiály. Záměrem je zhodnocení vznikajících odpadů z uvedených materiálů úzce souvisejících s metodami odpadového hospodářství a legislativním zázemím týkajícího se biologicky rozložitelných odpadů. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část obsahuje literární rešerši, která byla zpracována na základě odborné literatury a vědeckých článků. Praktická část hodnotí stupně rozkladů vzorků biodegradabilních plastů a přírodních materiálů na bázi celulózy v průběhu jednoho roku.
|
|
|
Sociální potřeby klientů ve vybraných domovech pro seniory
JAKLOVÁ RADOVÁ, Kateřina
Má práce je rozdělena na teoretickou část, kde popisuji vymezení pojmu senior, dále jsem se věnovala stáří a stárnutí, popsala jsem například změny ve stáří. V poslední kapitole se zabývám pojmem potřeby. Zde jsou rozděleny sociální potřeby v souvislosti s kvalitou života ve stáří, je zde uvedena Maslowova pyramida potřeb. Jednotlivé potřeby jsou zde podrobně popsány. Ve druhé části své bakalářské práce uvádím cíl práce, jímž je zmapování naplnění sociálních potřeb klientů ve vybraných domovech pro seniory z jejich pohledu. Jsou zde uvedeny také výzkumné otázky, jak jsou z pohledu klientů sociálních služeb pro seniory naplněny jejich sociální potřeby, jak jsou z pohledu zaměstnanců naplněny sociální potřeby klientů a jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými domovy pro seniory v naplňování sociálních potřeb jejich klientů. V třetí části je uvedena metodika a technika sběru dat, je zde popsaný výzkumný soubor a dále je zmíněná etická stránka výzkumu. V mé bakalářské práci jsem se snažila metodou dotazníků a rozhovorem se zaměstnanci z domovů pro seniory (Domov pro seniory Horní Stropnice, Domov pro seniory České Velenice, Domov pro seniory Český Krumlov) zjistit naplnění sociálních potřeb seniorů v těchto domovech. Výzkumný soubor tvořilo 12 klientů z Domova pro seniory Horní Stropnice, 12 klientů z Domova pro seniory České Velenice a 15 klientů z Domova pro seniory Český Krumlov. Tento počet vyplývá z počtu klientů, kteří byli schopni vyplnit dotazníky. Dále jsem prováděla rozhovor se šesti zaměstnanci z těchto tří domovů pro seniory. Z výsledku mého výzkumu vyplynulo, že ve všech domovech pro seniory, které jsem zkoumala, jsou sociální potřeby klientů naplněny dostatečně. Někteří klienti nejsou spokojeni s ubytováním na vícelůžkovém pokoji. Zarážející jsou odpovědi na otázku, zda mají pocit strachu. Kupodivu jsem zaznamenala více odpovědí, kdy klienti pocit strachu mají a někteří odpovídali, že spíše mají. Dále jsem zjistila, že většina seniorů se stýká s ostatními klienty nebo že alespoň tuto možnost má. Klienti uváděli, že mají možnost o svých problémech a trápeních hovořit se zaměstnanci domova, což vnímám jako pozitivní. Klienti této možnosti velmi často využívají, se zaměstnanci hovoří a také se jim svěřují se svými problémy či starostmi. Potěšující také je, že za většinou klientů dojíždí rodina alespoň jednou týdně, zřídka dojíždí rodina jednou měsíčně a ojediněle jednou ročně. Některé otázky byly zaměřené na přátelství a vztahy mezi klienty. Myslím si, že je přínosné pro klienty, že můžou mít se svými partnery společný pokoj a mohou sdílet se svým partnerem intimní chvíle. Touto prací jsem chtěla pomoci laické veřejnosti nahlédnout do problematiky sociálních potřeb klientů v domovech pro seniory a v praxi by mohla sloužit jako návod pro domovy pro seniory, jež se snaží tyto potřeby naplnit.
|
|
|
Prima facie status jako možné řešení hromadného přílivu uprchlíků
Radová, Kateřina ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem hromadného přílivu uprchlíků a možných způsobů jeho řešení. Jejím předmětem zkoumání je prima facie určení statusu uprchlíka ve skupinových situacích, jež je hojně využíváno ve státech ekonomického jihu právě pro řešení hromadných přílivů uprchlíků. I přes jeho hojné využití není ale zcela jasné, co je jím možné rozumět. Lepšího způsobu řešení hromadného přílivu uprchlíků je zde hledáno v reakci na evropskou migrační "krizi", která poukázala na nepřipravenost společného evropského azylového systému na větší množství příchozích osob. Prima facie určení statusu uprchlíka ve skupinových situacích je zde stavěno do opozice k individualizovanému řízení, jež je v západní nauce a praxi považováno za jediný možný způsob určení statusu uprchlíka dle Úmluvy z roku 1951. I když individualizované řízení může být vhodným instrumentem v případě poměrně nízkého počtu příchozích uprchlíků, jak tomu dlouho na evropském kontinentě bylo, jinak se to může jevit v situaci hromadného přílivu uprchlíků. Takové individualizované řízení je velmi nákladné a zdlouhavé a pro situace hromadného přílivu uprchlíků tak i nevhodné. Pro zodpovězení otázky, jestli je prima facie určení statusu uprchlíka vhodným nástrojem pro řešení hromadného přílivu osob v evropském kontextu, bylo nejprve...
|
|
|
Prima facie status jako možné řešení hromadného přílivu uprchlíků
Radová, Kateřina ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem hromadného přílivu uprchlíků a možných způsobů jeho řešení. Jejím předmětem zkoumání je prima facie určení statusu uprchlíka ve skupinových situacích, jež je hojně využíváno ve státech ekonomického jihu právě pro řešení hromadných přílivů uprchlíků. I přes jeho hojné využití není ale zcela jasné, co je jím možné rozumět. Lepšího způsobu řešení hromadného přílivu uprchlíků je zde hledáno v reakci na evropskou migrační "krizi", která poukázala na nepřipravenost společného evropského azylového systému na větší množství příchozích osob. Prima facie určení statusu uprchlíka ve skupinových situacích je zde stavěno do opozice k individualizovanému řízení, jež je v západní nauce a praxi považováno za jediný možný způsob určení statusu uprchlíka dle Úmluvy z roku 1951. I když individualizované řízení může být vhodným instrumentem v případě poměrně nízkého počtu příchozích uprchlíků, jak tomu dlouho na evropském kontinentě bylo, jinak se to může jevit v situaci hromadného přílivu uprchlíků. Takové individualizované řízení je velmi nákladné a zdlouhavé a pro situace hromadného přílivu uprchlíků tak i nevhodné. Pro zodpovězení otázky, jestli je prima facie určení statusu uprchlíka vhodným nástrojem pro řešení hromadného přílivu osob v evropském kontextu, bylo nejprve...
|
|
|
Zobrazovací metody v diagnostice prsní žlázy
RADOVÁ, Kateřina
Ve své bakalářské práci se věnuji problematice onemocnění prsní žlázy. Rakovina prsu patří k nejčastějším zhoubným novotvarům, které postihují převážně ženy. Nemusí se však jednat vždy jen o karcinom, ale patří sem též benigní léze, které se mohou u žen objevit. Cílem práce je zpracování a porovnání zobrazovacích metod využívaných při diagnostice prsu v radiologii a jejich analýza z hlediska úlohy radiologického asistenta. Předpokládám, že nezastupitelnou úlohu v diagnostice prsní žlázy má mamografie, která klade vysoké nároky zejména na přesnost práce radiologického asistenta. Z důvodu upřesnění diagnózy se často využívá i sonografického vyšetření prsů včetně provádění biopsie či značení léze pod sonografickou kontrolou. Svůj přínos prokazuje i stále častěji využívaná metoda vyšetření prsů pomocí magnetické rezonance, která je pro radiologického asistenta metodou technicky nejnáročnější. Ve své práci vycházím ze spektra zobrazovacích metod využívaných na Radiologickém oddělení Nemocnice Písek, a. s., a pracuji se souborem pacientek vyšetřených tímto pracovištěm, na kterém pracuji zatím jako všeobecná sestra. Jednotlivé metody porovnávám z hlediska jejich diagnostického přínosu, výhod a nevýhod, časové a finanční náročnosti jednotlivých vyšetření a nároků na úlohu radiologického asistenta. Výsledky zpracovávám statisticky. Výsledkem práce je potvrzení hypotézy, že v mamodiagnostice hraje hlavní a zatím nezastupitelnou roli mamografie, která je ve většině případů první metodou zobrazující patologické změny v prsní tkáni. Jedná se o vyšetření časově i finančně méně náročné. Nároky na radiologického asistenta jsou v tomto případě kladeny zejména na přesné provádění projekcí a na specifický přístup k vyšetřovaným ženám. Mamografické vyšetření v některých případech doplňuje předchozí vyšetření prsů ultrazvukem včetně bioptického vyšetření pod sonografickou kontrolou. V důsledku rychlého technického rozvoje a přístrojového i personálního vybavení radiodiagnostických pracovišť je patologický nález v prsní žláze stále častěji zobrazován i metodou magnetické rezonance, zejména pak v případě karcinomů před operací či při vyšetřování prsů s prsními implantáty. Metoda magnetické rezonance je však technicky, finančně i časově náročnější. Z pohledu práce radiologického asistenta klade vysoké nároky na jeho odbornost a technickou zdatnost. Zpracováním této práce jsem vytvořila přehled možností zobrazovací techniky v diagnostice prsní žlázy, zhodnotila v praxi výhody a nevýhody jednotlivých metod.
|
host ::
RSS.