|
|
Dlouhodobá dynamika Ledum palustre - testování modelu rozšíření pomocí paleoekologických dat
Radoměřský, Tomáš ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Petřík, Petr (oponent)
Na území Národního parku České Švýcarsko se během holocénu udály značné změny vegetačního pokryvu, do jehož podoby se nejvýrazněji zapsalo středně holocenní klimatické optimum, kdy se do střední Evropy rozšířily širokolisté listnaté lesy. Tyto přeměny jsou zapříčiněny klimatickými změnami. Postupně však začalo docházet k dodnes trvajícímu procesu acidifikace půdy, která způsobila další obměny složení vegetace, dokonce i extinkce řady druhů zejména v pískovcových oblastech. Navíc se v posledních staletích stupňuje vliv člověka, který víceméně původní lesy mění z hospodářských a ekonomických důvodů na jednodruhové a stejnověké porosty, což podporuje už tak klesající druhovou rozmanitost a mění relativní zastoupení druhů podrostu. Práce se zaměřuje na jediný druh, podrostový stálezelený keř rojovník bahenní (Ledum palustre), který se vyznačuje vyhraněnými nároky na své stanoviště a indikuje tak určitý typ stanovišť. Roste na horních, severně orientovaných hranách skal s dostatkem světla a vlhkosti. Na těchto místech dochází díky příhodné hydrologii k ukládání organického materiálu. Díky tomu je možné studovat pomocí pylu a makrozbytků paleoekologii druhu. Na základě recentních výskytů a vztahů druhu k jeho současnému prostředí byl sestaven prediktivní model rozšíření. Pro tyto potřeby byl zvolen model...
|
|
|
Vliv reliéfu a geologického substrátu a na funkční diverzitu rostlin v CHKO Křivoklátsko
Radoměřský, Tomáš ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Během geologického vývoje docházelo k neustálým přeměnám přírodního prostředí. Tyto změny se projevují i dnes a bude k nim rovněž docházet v budoucnosti. Současná podoba přírody je výsledkem protichůdného působení endogenních a exogenních pochodů. V čím dál větší míře je však přírodní prostředí narušeno a přetvářeno činností člověka. Výsledná podoba krajiny pak má určující vliv na rozmístění vegetace. Ve své práci se zabývám vlivem nadmořské výšky a členitosti reliéfu na rozmístění funkčních typů rostlin. Nejprve stručně shrnuji paleogeografický vývoj Křivoklátska s přesahem do blízkého okolí od období svrchního proterozoika až do současnosti. Dále popisuji jednotlivé fyzickogeografické faktory prostředí a jejich vliv na rozmístění a diverzitu rostlin. Patří mezi ně geologický podklad, půdy, reliéf, klima a disturbance. Následně stručně charakterizuji geologické podloží, geomorfologii, půdy, hydrologii a vegetaci CHKO Křivoklátsko. Poté popisuji způsoby vyjádření diverzity rostlin s důrazem na rozmanitost funkčních typů. Moje bádání spočívá v analýze funkční rozmanitosti rostlin a zhodnocení zastoupení jednotlivých funkčních typů v závislosti na reliéfu. Výsledky práce naznačují, že se největší rozmanitost funkčních forem rostlin v CHKO Křivoklátsko soustředí do oblastí s členitým reliéfem a nízkou...
|
host ::
RSS.