|
|
Využití popela ze spalování biomasy
Ochecová, Pavla ; Tlustoš, Pavel (vedoucí práce) ; Radim, Radim (oponent)
V České republice, podobně jako i v jiných zemích Evropské unie, dochází k rozvoji využití obnovitelných zdrojů energie. Důvodem je mimo jiné závazek členských států EU dosáhnout podílu 20 % energie získané z obnovitelných zdrojů do roku 2020, a tím se snižuje závislost národních hospodářství na fosilních palivech a importech energetických surovin, omezuje se tvorba skleníkových plynů, a v neposlední řadě se přispívá i k rozvoji zaměstnanosti v jednotlivých regionech.
Jedním z nejčastěji využívaných zdrojů obnovitelné energie je biomasa, především dřevní biomasa. Spalování patří mezi nejběžnější technologie využívající nahromaděné energie z biomasy k produkci tepla. Vedlejším produktem těchto technologií je popel, jehož složení je odvislé od složení vstupní suroviny i od technologie použité pro spalování.
Popel se skládá z širokého spektra chemických prvků a jejich sloučenin, mezi nimiž dominují prvky jako Si, Ca, Mg, Al, K a P. Tyto prvky byly součástí biomasy rostlin, ale mohou pocházet i z prachu zachyceného během růstu na povrchu rostlin, či jsou společně s biomasou sklizeny - například zbytky zeminy, kameny apod.
Vezmeme-li v úvahu zvyšující se počet instalovaných zařízení na spalování biomasy v České republice, a tedy i nárůst produkce popelů, je nutné se začít seriózně zabývat otázkou možného druhotného využití těchto popelů. Jednou z vhodných možností se zdá být, dle zahraničních zkušeností, a vzhledem k vysokému obsahu cenných živin, aplikace na zemědělskou či lesní půdu.
Při aplikaci popelů na půdu jsou důležitými faktory kromě jiného typ popela, jeho dávka a typ půdy, neboť půdní aditivum má většinou vliv na mobilitu prvků v půdě a na půdní vlastnosti. Nevhodně zvolený popel či jeho dávka mohou způsobit omezení příjmu živin rostlinami nebo kontaminaci půdy rizikovými prvky či sloučeninami.
Je tedy zřejmé, že pro případné zemědělské využití je třeba testovat popele ze spalování biomasy na půdách a rostlinách, podrobně popsat jejich vliv a hledat nejvhodnější kombinace pro konkrétní půdy a plodiny v našich podmínkách.
|
|
|
SPRÁVA VENKOVNÍCH PLOCH V INTEGROVANÉM SYSTÉMU ŘÍZENÍ SPOLEČNOSTI FOXCONN CZ PARDUBICE
Zemánková, Jana ; Zilvar, Josef (vedoucí práce) ; Radim, Radim (oponent)
Problémová oblast: Vymezení a organizace správy venkovních ploch v podniku
Cíl práce: Racionalizace venkovních ploch v integrovaném systému řízení společnosti Foxconn CZ Pardubice
Postup práce a použité metody:
- rešerže odborné literatury, dostupných informačních zdrojů a interní dokumentace společnosti Foxconn CZ
- vymezení správy venkovních ploch v oblasti Facility managementu a v oblasti SER (Social and Environmental Responsibility)
- systémová analýza současného stavu správy venkovních ploch ve společnosti Foxconn CZ
- návrh správy venkovních ploch v integrovaném systému řízení Foxconn CZ,
- shrnutí a doporučení.
|
|
|
Minimální standard pro zpracování územních plánů a jejich následné využití
Slánková, Pavla ; Zilvar, Josef (vedoucí práce) ; Radim, Radim (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou zpracování územního plánu jako jednoho z nejdůležitějších dokumentů, který upravuje stav užívání jednotlivých území v rámci Královéhradeckého kraje z pohledu zaměstnance Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, jež se v rámci své pracovní náplně zabývá územně plánovací činností. Úvodem této práce je popsán proces a samotná tvorba územních plánů s odkazem na platnou legislativu, která tuto problematiku upravuje v rámci České republiky. V úvodní části práce je také popsán projekt Minimální standard pro digitální zpracování územních plánu v GIS,MINIS, který je v rámci Královéhradeckého kraje uplatňován jako doporučená metodika pro zpracování územních plánů na jeho území. Druhá část diplomové práce je zaměřena na vývoj a hodnocení při zavádění výše uvedeného projektu,metodiky v Královéhradeckém kraji do praxe. V rámci vývoje a hodnocení bude zhodnocen dopad při zpracovávání územních plánů dle citovaného projektu,metodiky, týkající se všech dotčených subjektů zabývajících se problematikou tvorby územního plánu a jeho následného využívání. Na základě těchto hodnocení a analýz byl také proveden rozbor, zda byla ze strany Královéhradeckého kraje zvolena vhodná strategie týkající se podpory, která metodiku MINIS doporučuje při zpracování územních plánů na svém území.
|
|
|
Rozhodování v malých a středních podnicích
Celba, Šimon ; Dömeová, Ludmila (vedoucí práce) ; Radim, Radim (oponent)
Cílem práce je vytvoření systému pro podporu rozhodování ve firmě BSL, s.r.o.. Systém pro podporu rozhodování bude řešit rozhodovací problém při výběru notebooků pro partnery firmy.
Pro firmu BSL je navržen systém pro podporu rozhodování, je popsáno jeho fungování a užité metody, které tento systém využívá. Schopnosti systému jsou představeny na reálných výpočtech při výběru notebooků pro jednotlivé partnery BSL. Výsledky jsou interpretovány pomocí uživatelského interface, kde jsou popsány jednotlivé možnosti interakce a uživatelské funkce systému. V závěru práce jsou uvedeny výsledky jednotlivých výpočtů a je zde uvedeno doporučení nejlepšího notebooku pro jednotlivé partnery.
|
|
|
Vliv půdních aditiv na regulaci příjmu rizikových prvků a živin rostlinami
Vondráčková, Stanislava ; Tlustoš, Pavel (vedoucí práce) ; Radim, Radim (oponent)
Pěstování rostlin na půdách silně kontaminovaných rizikovými prvky je problematické, neboť vysoké koncentrace rizikových prvků v půdách mohou být pro řadu tolerantních rostlin fytotoxické, případně způsobit i jejich úhyn. Vápnění nebo aplikace fosforečných aditiv omezují mobilitu řady rizikových prvků v půdách a mohou tak být vhodným opatřením pro kontaminované půdy. Zvolená půdní aditiva nemají vliv jen na mobilitu rizikových prvků, ale také na mobilitu živin v půdě. Nevhodně zvolené půdní aditivum nebo jeho nevhodná aplikační dávka může omezit příjem živin, vyvolat jejich deficienci a znemožnit tak pěstování rostlin na kontaminovaných půdách. Na stabilizovaných půdách je proto potřebné testovat i reakce tolerantních rostlin (bylin i dřevin) a pro půdy silně kontaminované rizikovými prvky hledat nejvhodnější kombinaci půdního aditiva a tolerantní rostliny.
Experimentální část doktorské práce byla rozdělena na inkubační experimenty a nádobové pokusy. V modelových inkubačních experimentech byla během 42 dnů posuzována účinnost vápenatých hmot a fosforečných aditiv pro stabilizaci toxických prvků (As, Cd, Pb, Zn) a mikroprvků (Fe, Mn). Zvolená aditiva byla aplikována do slabě kyselé a alkalické silně kontaminované půdy ve třech dávkách. V nádobových pokusech byly posuzovány reakce tolerantních rostlin (šťovík tupolistý, vrba Smithova), pěstovaných v silně kontaminovaných půdách stabilizovaných vápněním nebo aplikací fosforečných aditiv. V rámci pokusů byl hodnocen růst a mortalita rostlin, produkce biomasy rostlin, labilní koncentrace široké škály prvků v půdě a dále jejich celkové obsahy v rostlinné biomase.
Ve slabě kyselé půdě byly potenciálně mobilizovatelné koncentrace Cd, Pb, Zn a Mn během 42 dnů inkubace více imobilizovány aplikací rychle rozpustných aditiv (vápno, superfosfát) než pomalu rozpustných aditiv (dolomit, mletý fosfát). Stabilizace půdy vápnem v kombinaci s listovou aplikací železa se projevilo jako nejvhodnější opatření pro zvýšení produkce biomasy vrb a snížení toxických prvků, zejména Cd a Zn, ve slabě kyselé půdě. Počáteční fáze růstu šťovíků negativně ovlivňovala vysoká dostupnost Ca, Cd, Pb a Zn v půdách. Šťovík tupolistý s nízkou akumulací (exkludační) se ve vyvápněných půdách a v alkalické půdě ošetřené superfosfátem choval jako rostlina s běžnou až s vysokou akumulací (indikační až akumulační) rizikových prvků. V alkalické půdě se šťovík tupolistý navíc choval i jako hyperakumulační rostlina Al. Určování rostlin vhodných pro fytoremediace by proto mělo být prováděno obezřetně s ohledem na vlastnosti rostlin a chemické vlastnosti půd.
|
|
|
Hodnocení účetní závěrky a uzávěrky ve vybrané účetní jednotce
Mála, Václav ; Lörinczová, Enikö (vedoucí práce) ; Radim, Radim (oponent)
Předkládaná diplomová práce hodnotí proces účetní závěrky a uzávěrky ve vybraném podnikatelském subjektu. V teoretické části práce je popsána právní úprava procesu sestavení účetní závěrky a uzávěrky a teoretický základ. V praktické části diplomové práce je charakterizována konkrétní společnost a vývoj vybraných ukazatelů z Rozvahy a Výkazu zisku a ztráty od zahájení činnosti společnosti. Byla provedena finanční analýza společnosti, na základě které bylo doporučeno opatření. Je proveden detailní popis jednotlivých etap účetní uzávěrky a sestavení účetní závěrky. V závěru práce jsou zhodnoceny procesy účetní uzávěrky a závěrky a doporučení.
|
|
|
Dopnění výškového bodového pole v areálu ČZU v Praze
Votava, Tomáš ; Loula, Jiří (vedoucí práce) ; Radim, Radim (oponent)
Cílem této práce bylo vybudování a rozšíření výškového bodového pole
v areálu České zemědělské univerzity v okolí Fakult životního prostředí a Lesnické
fakulty. Hlavním cílem je dosažení určité přesnosti výškově určených bodů, tak aby
na body mohlo být navázáno další výškové měření. Dalším cílem byla použitelnost
bodů pro výuku geodézie.
Pro dosažení výše uvedených cílů byla použita metoda přesné nivelace, která
byla prováděna nivelačním strojem Zeiss NI 007.
Nejprve bylo nutné stabilizovat body výškového bodového pole. Body se
stabilizovaly do pevného materiálu a to do betonu. Do betonu byl vyvrtán otvor, do
kterého bylo naimpregnováno speciální lepidlo. Následně byl do otvoru zasazen hřeb.
Dále byly použity i body původní výškové sítě, které jsou stabilizovány do asfaltu a do otvorů mezi zámkovou dlažbou. Veškeré informace k bodům jsou k nalezení
v nivelačních údajích.
V teoretické části jsou rozebírány jednotlivé kapitoly, které se zabývají vším,
co je třeba znát pro vyhotovení tohoto projektu. Postupně jsou zde vysvětlovány
jednotlivé kapitoly tak aby bylo jasné proč se co a jak v této bakalářské práci
provádělo. Popisuje výškové systémy, druhy stabilizací a signalizací bodů.
Nejdůležitější kapitolou je zde však kapitola nivelace, ve které jsou rozebrány principy
měření nivelací. Pro tuto práci je nejzásadnější metoda přesné nivelace.
V praktické části práce se uvádí pracovní postup zaměření výškové sítě, princip
zapisování do zápisníků a výpočtů. Jsou zde vyhodnoceny výsledky a přiložené
výstupy použitelné pro další práci s body.
|
|
|
Obsah vybraných organických polutantů v půdě na vybraných místech v Hradci Králové
Bartošová, Barbora ; Száková, Jiřina (vedoucí práce) ; Radim, Radim (oponent)
Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) jsou všudypřítomné kontaminanty, které se do životního prostředí dostávají jak z přírodních, tak z antropogenních zdrojů. Hlavními antropogenními zdroji jsou procesy výroby elektrické a tepelné energie, spalování odpadů, provoz silničních a motorových vozidel, letadel, motorových člunů, parních
a diesel-elektrických lokomotiv a některé průmyslové technologie.
Vedle těchto hlavních zdrojů existuje ještě řada dalších, méně významných, např. pracoviště s horkým dehtem, opotřebování asfaltových vozovek a pneumatik při provozu vozidel, koksárny, závody na zpracování ropy a některé metalurgické závody. Nezanedbatelným zdrojem ve městech jsou domácí topeniště na tuhá paliva.
Přestože Hradec Králové nepatří mezi města s extrémním výskytem kontaminujících látek v ovzduší, podle údajů ČHMÚ zde došlo v roce 2013 k překročení maximální přípustné koncentrace benzo(a)pyrenu v případě celoročního průměru koncentrací tohoto polutantu. Zatímco stav ovzduší je monitorován pravidelně, u půd
a vegetace tomu tak není. V našem jednoduchém jednorázovém experimentu jsme se rozhodli zhodnotit úroveň kontaminace půdy PAU v katastru Hradce Králové. Bylo odebráno 86 vzorků půdy, ve kterých byly stanoveny obsahy 16 PAU. Dále byly analyzovány vzorky plodnic hub, které byly v daných místech nalezeny.
Výsledky ukázaly velkou variabilitu obsahů PAU na území města, ale neprokázaly významnou hladinu kontaminace. Suma všech stanovovaných PAU nepřekročila macimální přípustné hodnoty obsahů těchto prvků v půdách. Nicméně v několika případech došlo
k překročení maximálních přípustných obsahů v půdách u jednotlivých PAU, zejména fluorantenu, antracenu a chrysenu. Lineární korelační analýza ukázala, že obsahy všech sledovaných PAU spolu velmi těsně korelují, což naznačuje, že celé spektrim PAU v tomto případě pochází vždy ze stejného zdroje. Obsahy PAU v houbách byly ve většině případů pod mezí detekce stanovení, nebo v ojedinělých případech (čirůvka májovka, žampion ovčí) velmi nízké. Můžeme spekulovat o omezené schopnosti hub akumulovat PAU nebo o jejich schopnosti tyto látky degradovat.
|
host ::
RSS.