|
| |
|
|
Contemporary American Conservatism in Historical Perspective: A Comparative Analysis of the Conservative Political Discourse in 1960-1980 and 2011-2020
Sedláčková, Jolana ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato práce zkoumá ukazatele konzervativního odporu v diskurzu prezidentských kampaní tím, že kontrastuje současnou konzervativní rétoriku let 1960-1980 s tou od roku 2011-2020. Tato práce, ukotvená v teoretickém rámci tzv. "Backlash politics" (Reakční politiky) zkoumá vzestup konzervatismu v 60. a 70. letech 20. století a jeho obnovení ve 21. století optikou kritické analýzy diskurzu. Analýzou veřejných prohlášení konzervativních prezidentských kandidátů v období 1960-1980 a 2011-2020 zkoumá tato práce obnovu amerického konzervatismu identifikací trvalých témat v konzervativním diskurzu. Dominantní témata v konzervativním diskurzu, jako jsou individuální svobody, omezená federální vláda, principy volného trhu, tradiční rodinné hodnoty a obavy o národní bezpečnost, jsou zkoumána za účelem identifikace podobností a rozdílů mezi diskurzem 20. a 21. století. Tato práce odhaluje použité faktory reakční politiky prostřednictvím analýzy tiskových zpráv a prohlášení vydaných během prezidentské kampaně pěti konzervativních prezidentských kandidátů z každého období. Konzervativní politický diskurz v letech 1960-1980 toužil po návratu k zakladatelským principům a volal po institucionální přestavbě, aby zabránil autoritativní formě vlády. Konzervativní prezidentští kandidáti v letech 2011-2020 kladli výrazný...
|
|
|
Invaze na Grenadu - Reaganův pokus o prosazení demokracie?
Hřivna, Václav ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Práce se zabývá americkou zahraniční politikou po nástupu Ronalda Reagana do funkce prezidenta. Konkrétně zkoumá, zda invaze USA na Grenadu, ke které došlo v říjnu roku 1983, vyplývala z předem stanovených zahraničněpolitických cílů. Cílem práce je najít a vysvětlit příčiny, proč se USA v čele s Ronaldem Reaganem rozhodly k invazi na Grenadu. Kromě obecné koncepce Reaganovy zahraniční politiky, která je důležitá k pochopení průběhu událostí, je přímo analyzována politika USA vůči Latinské Americe. Práce dále nastiňuje vztahy mezi USA a Grenadou, a to od roku 1979, kdy na Grenadě došlo k levicovému převratu, až do samotné invaze. Současně je zkoumána i vnitropolitická situace Grenady, která sehrála velmi důležitou roli v celém kontextu americké invaze. Ta totiž přišla právě v důsledku chaosu, který vnitrostranické spory a boj o politickou moc na Grenadě vyvolal. Práce se také zabývá důsledky americké akce, a to především otázkou debat o legitimitě operace, které probíhaly v různých sférách jak na vnitrostátní, tak na mezinárodní úrovni.
|
|
|
Dopad nové Hedvábné stezky na geopolitický vliv USA v oblasti Blízkého východu
Šimek, Jan ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Práce se zabývá vlivem projektu Nové Hedvábné stezky na geopolitickou stabilitu Spojených států na Blízkém východě skrze vztahy s blízkými partnerskými státy v čele s Izraelem a Saudskou Arábií. Skrze teorii vzájemné závislosti poukazuje na snahu Čínské lidové republiky o zvýšení vlastního geopolitického vlivu na úkor Spojených států skrze výhodné ekonomické vazby a příslib dlouhodobé více úrovňové spolupráce. Ta pomáhá Číně získat větší důvěru zmíněných států a zajistit si tak ochotu k další spolupráci. Navíc rozvíjející se obchod mezi Čínou a státy na Blízkém východě dává východní velmoci prostor pro jednání s více stranami lokálních konfliktů a z podstaty této výhody i funkci moderátora případné diplomatické diskuse mezi státy v konfliktu. To výrazně ovlivňuje geopolitický vliv Spojených států a jejich vyjednávací pozici při jednáních s místními státy. Projekt Nové Hedvábné stezky navíc má kromě geopolitického nátlaku a převzetí ekonomické hegemonie od Spojených států za cíl i zajištění přísunu energií a paliv do Číny, čímž získává většina států vyvážejících ropu odbytiště, které s ustupujícím zájmem o spolupráci se Spojenými státy přeroste jejich obchodovaný obrat. Práce poukazuje na tuto problematiku a další detaily vzájemných vztahů Izraele, Saudské Arábie, Číny a Spojených států za vlády...
|
|
|
Zahraniční politika Spojených států amerických vůči Nikaragui po Kubánské revoluci
Černá, Kateřina ; Perutka, Lukáš (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zahraniční politikou Spojených států amerických vůči Nikaragui mezi lety 1961-1973. Při nástupu administrativy Johna F. Kennedyho v roce 1961 panovaly obavy z vývoje na Kubě a zejména možnosti, že podobný osud se bude opakovat ve státech Latinské Ameriky. Z tohoto znepokojení vznikl do té doby nejrozsáhlejší program zahraniční pomoci - Aliance pro pokrok. Přestože se jednalo o komplexní systém podpory zohledňující jak ekonomické, tak sociální otázky, výsledky Aliance jsou rozporuplné. Příkladem tomu byla i Nikaragua. K objasnění výsledků Aliance pro pokrok na příkladu Nikaraguy tato práce používá metodu případové studie. Syntézou literárních pramenů a sekundární literatury jsou vyhodnoceny jednotlivé cíle Aliance pro pokrok. První část práce se zabývá politickou situací Spojených států jak na domácí půdě, tak ve světovém měřítku. Druhá část práce popisuje charakter Aliance pro pokrok, naplnění jejích cílů a důsledky pro obyvatelstvo Nikaragujské republiky. Práce dochází k závěru, že v případu Nikaraguy, Aliance pro pokrok uspěla v ekonomické sféře. Drtivá většina sociálních otázek však zůstala nevyřešena a hlavní cíl Aliance, vymýtit bídu, nebyl nenaplněn.
|
|
|
Evoluce Open Source Intelligence
Pozan, Brian ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na evoluci Open Source Intelligence (OSINT), způsob zpravodajského sběru dat, který se stává stále více relevantní v digitálně době. Práce zkoumá historický vývoj OSINT, od jeho skromných počátků, kdy byl používán pro sledování cizí propagandy a pro vojenské účely, až po jeho současnou roli jako klíčového nástroje v mnoha oborech, jakými jsou například kybernetická bezpečnost, marketing, obchod, sociální vědy, právo nebo sport. Práce vysvětlí, že k rozvoji OSINT nepřispěly pouze nové technologie jako rádio, televize a internet, ale také bezpečnostní výzvy, jako druhá světová válka nebo útoky na obchodní světové centrum v New Yorku v roce 2001. Práce představí, jakým výzvám OSINT od svých počátků čelil a jak se tyto výzvy měnily. Dále práce ukáže na několika případových studiích, jak OSINT v jednotlivých obdobích fungoval. V závěru práce zhodnotím, jaké má OSINT výhody a nevýhody a vysvětlím, jakým směrem se bude OSINT dále rozvíjet vzhledem k neustále rostoucímu objemu veřejně dostupných dat.
|
|
|
Chinese and US health diplomacy as a soft power tool during Ebola and COVID-19 epidemics
Kratschmer, Adam ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá zdravotnickou diplomacií jako nástrojem "měkké moci" (soft power) a zaměřuje se na komparativní analýzu strategií Číny a Spojených států amerických ve zdravotnické oblasti. Zabývá se strategií zdravotnické politiky jako uplatňování vlivu ve třech vybraných afrických zemích: Sierrou Leone, Libérií a Guinejí. Právě tyto země byly nejvíce postiženy epidemií Eboly a v diplomové práci je možné sledovat, jak se strategie USA a Číny při epidemii COVID-19 proměnily. Studie využívá metodologii případové studie a hodnotí povahu, rozsah a průběh iniciativ zdravotnické diplomacie obou zemí. Analýza je strukturována podle pěti klíčových aspektů zdravotní diplomacie: pomoc a asistence, spolupráce a kooperace, komunikace a sdělení, dlouhodobé investice a partnerství a dopad a přijetí. Z výsledků diplomové práce vyplývá, že během obou epidemií USA poskytly technickou expertízu a finanční pomoc, zatímco Čína se zaměřila na přímou pomoc a investice do infrastruktury. I přestože se Čína pokoušela vytvářet dojem spolehlivé světového partnera, z analýzy je patrné, že preferovala zejména bilaterální vztahy a posilovala zejména svůj vlastní vliv. Během Eboly existovala významná spolupráce mezi USA a Čínou, dynamika jejich vztahů se ale proměnila během epidemie COVID-19 s obviněními z...
|
|
|
Democratic Party's Foreign Policy Voting: A Network Analysis
Mulica, David Robert ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato práce analyzuje hlasování členů Demokratické strany v 117. kongresu. Konkrétně zkoumá hlasování týkajících se zahraniční politiky USA, tedy zejména hlasování o alokaci finančních prostředků pro dva nejsilnější zahraničně politické resorty exekutivní vlády - Ministerstvo zahraničí (Department of State) a Ministerstvo obrany (Department of Defense), hlasování o rezolucích a dalších legislativních úkonech, ve kterých má kongres pravomoc v zahraniční politice USA. Tato studie se zejména zajímá o volební chování členů tzv. "Congressional Progressive Caucus - CPC", jedno z ideologických uskupení v americkém kongresu, které zejména v posledních letech nabývá na politické síle. Cílem studie je ukázat, zda je "Progressive Caucus" politickou silou, která již vykazuje tendence odlišného hlasování od zbytku demokratické strany, případně kteří konkrétní členové kongresu jsou potenciálně v pozicích mediátorů mezi "CPC" a zbytkem strany v otázkách zahraniční politiky. Studie využívá teorii sociálních sítí jako výzkumnou metodologii pro zpracování a projekci dat o hlasování jednotlivých členů kongresu.
|
|
|
The Impact of September 11 on US Foreign Policy
Kurash, Roman ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Teroristické útoky na Spojené státy americké z 11. září měly významný dopad na zahraniční politiku USA a bezpečnostní standardy po celém světě. Před útoky věnoval prezident Bush zahraniční politice jen malou pozornost, a to dokonce i ve své předvolební kampani a veřejných projevech. Po útocích se zahraniční politika a válka proti terorismu jako její součást staly hlavním zájmem Bushovy administrativy. Za hlavní hrozbu pro bezpečnost Spojených států byla označena výroba zbraní hromadného ničení nedemokratickými režimy na Blízkém východě a jejich napojení na teroristické aktivity. Demokratizace Blízkého východu a mír v regionu se staly prioritami globální politiky USA. Tato práce je kvalitativním historickým výzkumem a zkoumá změny v zahraniční politice USA po útocích. Popisuje rozdíly a podobnosti v zahraniční politice USA v obdobích před útoky a po nich, použití síly proti Afghánistánu a Iráku a spolupráci USA s mezinárodními organizacemi, jako je NATO a OSN, v oblasti boje proti teroristické hrozbě. Předmětem výzkumu je změny v zahraniční politice USA v letech 2001-2003, které byly klíčové pro utváření vztahů mezi USA a zbytkem světa na několik následujících desetiletí.
|
|
|
Problematika britsko-amerických vztahů: válka o Falklandy
Podolková, Klára ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Bakalářská práce Problematika britsko-amerického vztahu: válka o Falklandy se zabývá tzv, zvláštním vztahem mezi Velkou Británií a Spojenými státy. Zvláštní důraz je kladen především na analýzu vztahu mezi americkým prezidentem Ronaldem Reaganem a britskou premiérkou Margaret Thatcherovou. Hlavním cílem práce je zjistit, do jaké míry se zvláštní vztah promítl do amerických postojů během britsko-argentinského konfliktu o Falklandské ostrovy v roce 1982. Teoretická část práce je zaměřena na hledání definice pojmu special relationship. Našla jsem různé definice termínu, ale univerzální pojetí neexistuje. Práce operuje s definicí Johna Dumbrella, který říká, že zvláštní vztah mezi zeměmi existoval, a to konkrétně v období studené války. Analytická část zkoumá britsko-americkou spolupráci během výše zmíněného konfliktu a také roli Spojených států jako mediátora. Práce dochází k závěru, že koncept special relationship hrál roli ve válce o Falklandské ostrovy. Promítl se ve vojenské, satelitní a zpravodajské spolupráci obou zemí. I osobní přátelský vztah mezi Reaganem a Thatcherovou potvrdil existenci zvláštního vztahu. Role USA jako mediátora byla kritizována, neboť se ukázalo, že nebyla neutrální. Analýza také došla k závěru, že v politických názorech britsko-amerických politiků se special relationship...
|
host ::
RSS.