|
| |
|
|
Projekt Nové Vyklice Paměť a spolkový aktivismus ve snaze obnovit zaniklou obec na Ústecku
Růžičková, Ivana ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Předmětem této práce je projekt obnovy zaniklé obce Vyklice, který již dvanáct let prosazuje Sdružení občanů Vyklice. Jedná se o ojedinělý projekt, v jehož rámci se skupina někdejších obyvatel obce, která musela ustoupit povrchové těžbě uhlí, snaží o její znovuvybudování pod stejným názvem a na stejném místě. Odpověď na otázku, kde se vzala myšlenka obnovy Vyklic, mě přivedla k analýze spolkového aktivismu Sdružení občanů Vyklice. Na pozadí jeho snah jsem přitom rozpoznala širší vzpomínkové společenství, tvořené někdejšími přáteli z Vyklic. Tito lidé, nedobrovolně přesídleni z vesnického prostředí na panelová sídliště, cítili stesk po své ztraceném domově, kterému dávali průchod na spontánních vzpomínkových srazech "Vykličáků". Hlavní téma jejich vzpomínání přitom tvořil spolkový život někdejších Vyklic. Nejaktivnější lidé z jejich středu tak ustavili nový "spolek", Sdružení občanů Vyklice, u jehož zrodu stála i myšlenka obnovit zaniklou obec. Zpočátku šlo pouze o jeden z prostředků, který měl usnadnit vzpomínkové aktivity Vyklických. Spolu se získáním politické podpory se však projekt stal hlavním cílem sdružení. Dodnes ale umožňuje celému vzpomínkovému společenství průběžně dosahovat původního cíle, scházet se a vzpomínat, a to prostřednictvím pravidelného schůzování ve věci Nových Vyklic.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Projekt Nové Vyklice Paměť a spolkový aktivismus ve snaze obnovit zaniklou obec na Ústecku
Růžičková, Ivana ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Předmětem této práce je projekt obnovy zaniklé obce Vyklice, který již dvanáct let prosazuje Sdružení občanů Vyklice. Jedná se o ojedinělý projekt, v jehož rámci se skupina někdejších obyvatel obce, která musela ustoupit povrchové těžbě uhlí, snaží o její znovuvybudování pod stejným názvem a na stejném místě. Odpověď na otázku, kde se vzala myšlenka obnovy Vyklic, mě přivedla k analýze spolkového aktivismu Sdružení občanů Vyklice. Na pozadí jeho snah jsem přitom rozpoznala širší vzpomínkové společenství, tvořené někdejšími přáteli z Vyklic. Tito lidé, nedobrovolně přesídleni z vesnického prostředí na panelová sídliště, cítili stesk po své ztraceném domově, kterému dávali průchod na spontánních vzpomínkových srazech "Vykličáků". Hlavní téma jejich vzpomínání přitom tvořil spolkový život někdejších Vyklic. Nejaktivnější lidé z jejich středu tak ustavili nový "spolek", Sdružení občanů Vyklice, u jehož zrodu stála i myšlenka obnovit zaniklou obec. Zpočátku šlo pouze o jeden z prostředků, který měl usnadnit vzpomínkové aktivity Vyklických. Spolu se získáním politické podpory se však projekt stal hlavním cílem sdružení. Dodnes ale umožňuje celému vzpomínkovému společenství průběžně dosahovat původního cíle, scházet se a vzpomínat, a to prostřednictvím pravidelného schůzování ve věci Nových Vyklic.
|
|
| |
|
|
Vliv zahraničních investic na nezaměstnanost ve vybraném regionu
Růžičková, Ivana ; Tomšík, Karel (vedoucí práce) ; Jana, Jana (oponent)
Česká republika se svou ekonomikou patří mezi úspěšné příjemce přímých zahraničních investic, z čehož vyplývá řada pozitivních dopadů. K jednomu z nejdůležitějších se řadí tvorba nových pracovních míst u zahraničních investorů, ale také u tuzemských dodavatelů. Mezi další se řadí například zvyšování produktivity práce, nové technologie či manažerské know-how. Diplomová práce popisuje problematiku přímých zahraničních investic. Jejich vliv a působení na nezaměstnanost, konkrétně v okrese Louny je zhodnocen v analytické části.
|
|
|
Ošetřovatelské péče o pacienta s koagulopatií.
RŮŽIČKOVÁ, Ivana
Abstrakt Tato práce se zabývá ošetřovatelskou péčí o pacienta s koagulopatií. Cílem práce je zmapovat danou problematiku a vytvořit souhrn informací o daném onemocnění, jeho rozdělení, příznacích, možnostech využívaných v diagnostice léčby a následně možnostech léčby pacientů trpících tímto onemocněním. Stěžejním bodem této práce je ovšem část o ošetřovatelské péči, kde je kladen důraz na pacienta a jeho problémy spojené s onemocněním. A následně je popisováno řešení deficitu potřeb, kdy sestra je hlavní aktérkou v odstranění deficitu. Koagulopatie je souhrnný název pro onemocnění, která jsou charakteristická zvýšenou krvácivostí a nedostatkem či poruchou koagulačních faktorů nebo jejich inhibitorů. Onemocnění můžeme rozdělit do dvou základních skupin. První skupina vypovídá o koagulopatiích, které vznikly na podkladě dědičnosti. A naopak druhá skupina je vyvolána během života pacienta a je způsobena primárním onemocněním, přičemž se nejčastěji jedná o poruchu funkce jater. Vrozenou koagulopatii často najdeme v literatuře pod názvem hemofilie. Toto onemocnění můžeme dále rozdělit podle toho, který koagulační faktor je porušen. Jestliže se porucha týká koagulačního faktoru VIII, mluvíme o hemofilii typu A. Hemofilie typu B je poté charakteristická nedostatkem faktoru IX. A hemofilie C, která se v našich geografických podmínkách nevyskytuje, je označena jako deficit koagulačního faktoru číslo XI. Mezi hemofilické onemocnění můžeme zařadit také von Willebrandovu chorobu, která je specifická nedostatkem von Willebrandova faktoru v koagulační kaskádě. Získané koagulopatie vznikají jako sekundární onemocnění. Jejich příčinou vzniku jsou onemocnění funkce jater, kdy nejčastěji se jedná o jaterní cirhózu, hepatitidu, obstrukční ikterus. Koagulopatie ovšem může být zapříčiněna i otravou farmakologickými přípravky; nejčastěji jsou to kumarinové typy léků, mezi které řadíme Paralen, Warfarin, Macumar. Rozdíl v léčbě u pacientů s hemofilií a s vrozenou koagulopatií spočívá především v uvědomění si, že vrozená koagulopatie je následné onemocnění vzniklé z důvodu komplikací primárního onemocnění. V této práci se nadále dozvíme o vyšetřovacích metodách, které vedou k následné diagnostice. Důraz je v diagnostice kladen na anamnézu, fyzikální vyšetření a následné laboratorní metody, které jsou při tomto onemocnění pro nás nejdůležitější. Následně jsou důležité i zobrazovací metody, které jsou u pacientů s koagulopatií považovány za preventivní vyšetření, díky nimž pacienti trpící tímto onemocněním předcházejí vzniku komplikací. Stěžejním bodem této práce je ošetřovatelství, u něhož je pro nás důležité vědět, jak správě pečovat o pacienty s tímto onemocněním a zbavit je jejich aktuálních deficitů potřeb. Nejčastěji se jedná o deficity spojené s rizikem vzniku krvácení či s následným porušením kožní integrity či měkkých tkání. Častým problémem bývá i riziko vzniku infekce. Významným problémem v léčbě pacientů bývají i poruchy psychického stavu, nejčastěji se jedná o porušený obraz těla z důvodu tvořících se hematomů na těle pacientů či častého krvácením. Pacienti s onemocněním zvané koagulopatie by také měli být informováni o možnostech doplňování vitaminu K ze stravy. Vitamín K je nedílnou součástí léčby pacientů se získanou koagulopatií. Významným problémem pro pacienty i pro nás jako zdravotnický personál je poté deficit znalostí ohledně onemocnění a jeho následné léčby, aplikace intravenózních koncentrátů koagulačních faktorů. Pacienti s koagulopatií by měli být informováni o možnostech sdružování pacientů se stejným onemocněním. V České republice existují dvě sdružení pro takovéto pacienty. Mluvíme o sdružení Hemojunior, které je určeno dětem trpícím hemofilií. Jako další sdružení známe Český svaz hemofiliků. Pacienty s tímto onemocněním je nutné brát jako individuální jedince a také k nim takto přistupovat.
|
|
|
Prodloužení trasy metra "A" do Ruzyně a její vliv na změny v území.
Chotašová, Tereza ; Patočka, Jiří (vedoucí práce) ; Růžičková, Ivana (oponent)
Moje bakalářská práce obsahuje stručný popis historie pražského metra, zmiňuji se také o aktuálních stanicích metra v Praze, ale hlavně jsem se zaměřila na plánovanou výstavbu prodloužení metra a větší část práce věnuji projektům prodloužení metra trasy A až na letiště Ruzyně. Část práce se zabývá dotazníkovou anketou. Dotazovala jsem se na 4 místech v Praze na trase A, respektive v budoucích stanicích nemocnici v Motole, na sídlišti Dědina a na letišti Ruzyně a ve stávající konečné stanici Dejvická. Závěrem jsem zhodnotila názory dotazovaných a vyjádřila svůj názor na rozsáhlou výstavbu prodloužení metra trasy A do Ruzyně.
|
host ::
RSS.