|
|
Plánování sociálních služeb optikou sociální konstrukce cílových populací
Růžička, Jáchym ; Nekola, Martin (vedoucí práce) ; Novotný, Vilém (oponent)
Cílem výzkumu je vysvětlit proces tvorby krajských střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb v oblasti služeb pro uživatele drog. Proces je vysvětlen pomocí dvou případových studií vybraných krajů, které reprezentují dobrou a špatnou praxi strategického plánování. Práce na zkoumanou problematiku aplikuje teoretický rámec sociální konstrukce cílových populací a ověřuje předpoklady teorie. Pomocí analýzy dokumentů a hloubkových rozhovorů je rekonstruováno subjektivní vnímání a konstrukce aktérů tvorby plánu. Poskytovatelé služeb jsou vnímáni jako důvěryhodný a kompetentní aktér a jako takoví se významně podílí na tvorbě a podobě střednědobého plánu. Převažující pozitivní konstrukce uživatelů drog ze strany poskytovatelů a silná pozice poskytovatelů služeb v procesu plánování přispívá k široké distribuci služeb uživatelům drog v obou zkoumaných krajích. Rozdílná podoba střednědobých plánů je vysvětlena odlišným vnímáním uživatelů drog veřejností, kontinuitou procesů plánování a rozdílem v dynamickém vztahu mezi postoji veřejnosti a tvůrci veřejných politik.
|
|
|
Plánování sociálních služeb optikou sociální konstrukce cílových populací
Růžička, Jáchym ; Nekola, Martin (vedoucí práce) ; Novotný, Vilém (oponent)
Cílem výzkumu je vysvětlit proces tvorby krajských střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb v oblasti služeb pro uživatele drog. Proces je vysvětlen pomocí dvou případových studií vybraných krajů, které reprezentují dobrou a špatnou praxi strategického plánování. Práce na zkoumanou problematiku aplikuje teoretický rámec sociální konstrukce cílových populací a ověřuje předpoklady teorie. Pomocí analýzy dokumentů a hloubkových rozhovorů je rekonstruováno subjektivní vnímání a konstrukce aktérů tvorby plánu. Poskytovatelé služeb jsou vnímáni jako důvěryhodný a kompetentní aktér a jako takoví se významně podílí na tvorbě a podobě střednědobého plánu. Převažující pozitivní konstrukce uživatelů drog ze strany poskytovatelů a silná pozice poskytovatelů služeb v procesu plánování přispívá k široké distribuci služeb uživatelům drog v obou zkoumaných krajích. Rozdílná podoba střednědobých plánů je vysvětlena odlišným vnímáním uživatelů drog veřejností, kontinuitou procesů plánování a rozdílem v dynamickém vztahu mezi postoji veřejnosti a tvůrci veřejných politik.
|
|
|
Mikuláš Kusánský a objev vážení
Růžička, Jáchym ; Paulíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Horák, Vít (oponent)
Hlavním cílem práce je vysvětlit perspektivou sociologie vědy příčiny neúspěchu objevu vážení Mikuláše Kusánského. Pomocí Mertonovy teorie zájmu je potvrzeno, že pro úspěch objevu vážení na poli přírodní filozofie existoval předpoklad. Platnost této teorie je demonstrována na případu Kusánovy kosmologie, s níž uspěl. Mertonova teorie je v další části rozšířena o Bourdieua charakteristiku vědeckého pole a dva teoretické limity, k nimž se každé vědecké pole blíží. Druhý typ pole, vyznačující se nízkým počtem vědeckých autorit, je srovnán s Kuhnovým pojmem paradigmatu. Obě tyto koncepce jsou porovnány s polem přírodní filozofie a je dokázána oprávněnost jejich aplikace. Na základě těchto koncepcí jsou dále představeny dvě možné vědecké strategie Pierra Bourdieua, strategie následovnictví a podvratu. Vzhledem k rozporu Kusánova pojetí vědy a převládajícímu esenciálnímu předmětu vědy je Kusánskému přiřazena strategie podvratu a jsou vysvětleny nízké šance na úspech, které z této strategie plynou. V závěru je pomocí Kuhna ukázáno, že strategie podvratu může být úspěšná, jen pokud předefinuje základní principy normální vědy a tento teoretický případ je srovnán s konkrétním případem objevu vážení. Na základě tohoto srovnání je ukázáno, co chybělo Kusánskému k většímu úspěchu jeho objevu a kterými kroky...
|
host ::
RSS.