Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 34 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Sarkopenie jako marker závažnosti Parkinsonovy nemoci
Vážná, Anna ; Růžička, Evžen (vedoucí práce) ; Dušek, Petr (oponent)
Na podkladě zvýšené incidence sarkopenie u pacientů s Parkinsonovou chorobou se náš výzkum se zaměřil na využít tohoto systémové onemocnění pohybového aparátu jako markeru identifikující Parkinsonovu chorobu u pacientů s poruchou RBD (REM sleep behaviour disorder). Zároveň byl u pacientů hodnocen vztah závažnosti Parkinsonovy choroby a sarkopenie. V teoretické části se práce věnuje samostatně sarkopenií, jakožto méně známému onemocnění, dále i Parkinsonově chorobě a poruše RBD. Na základě literární rešerše byl vytvořen protokol měření zabývající se třemi komponentami definující sarkopenii a stanoveny hypotézy. Tělesný výkon byl hodnocen charakteristikami chůze, svalová síla pomocí dynamometrie ruky a tělesné složení pomocí antropometrie a bioimpedanční techniky. V rámci výzkumu bylo naměřeno celkem 72 mužů, dle skupin 32 pacientů s Parkinsonovou chorobou, 28 pacientů s poruchou RBD a 12 probandů v rámci kontrolní skupiny. Na základě statistického zpracování byly stanoveny vhodné parametry i jejich limitní hodnoty k identifikaci sarkopenie jakožto markeru Parkinsonovy choroby. V rámci pacientů s Parkinsonovou chorobou byl nalezen vztah mezi škálou hodnotící závažnost této choroby a našimi parametry indikujícími sarkopenii. Klíčová slova: Sarkopenie, Parkinsonova choroba, porucha RBD, tělesná...
Eye Movement Metrics in the Differentiation of Parkinsonian Syndromes.
Bonnet, Cecilia ; Růžička, Evžen (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Jeřábek, Jaroslav (oponent)
Oční pohyby v diferenciaci parkinsonských syndromů MUDr. Cecilia Bonnet Shrnutí dizertační práce pro obhajobu PhD., Univerzita Karlova, Praha 2017 V této práci jsme zkoumali konjugované a dyskonjugované oční pohyby (EM) u Parkinsonovy nemoci (PD) a dalších parkinsonských syndromů s cílem charakterizovat a diferencovat některé aspekty jejich okulomotoriky pomocí infračervené videookulografie (VOG). Nejprve jsme zveřejnili přehledový článek popisující klinické vyšetření očních pohybů a interpretaci hlavních nálezů. Poté jsme zkoumali sakadické a sledovací oční pohyby v horizontálním a vertikálním směru ve velké skupině zdravých subjektů s cílem získat vlastní normy a pomoci okulografickým laboratořím při sestavování vlastních norem. Dospěli jsme k závěru, že věk, ale nikoliv pohlaví nebo vzdělání ovlivňuje metriky EM. Zvyšuje se latence sakád a chybovost antisakád, zatímco rychlost a zisk se s věkem snižují. Ve třetím projektu jsme se zaměřili na časté zrakové obtíže pacientů s PD, zejména rozmazané vidění na blízko a zrakové nepohodlí při čtení. Objektivně jsme poprvé zkoumali vergenční oční pohyby (VEM) u pacientů s PD s použitím VOG. Pacienti vykazují zvýšenou latenci VEM a divergence je pomalá a hypometrická. Intraoperační mikroelektrodový záznam jednotkové neuronální aktivity v bazálních gangliích u...
Porucha čichu a jiné biomarkery Alzheimerovy choroby a ostatních neurogedenerativních onemocnění
Vyhnálek, Martin ; Jeřábek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Růžička, Evžen (oponent) ; Rusina, Robert (oponent)
Časná a diferenciální diagnostika Alzheimerovy choroby je spojena zejména se snahou postihnout postižení hipokampu a mediotemporálních struktur, které jsou u této choroby zasaženy časně a masivně. Vzhledem k tomu, že struktury mediotemporálního laloku jsou anatomicky i funkčně úzce spjaty s čichovým mozkem, zabýval jsem se vyšetřením čichu. Na souboru pacientů MCI jsme potvrdili postižení čichu jak u amnestické mírné kognitivní poruchy (aMCI), která předchází nejčastěji Alzheimerovu demenci, tak i u podtypu neamnetické MCI (naMCI), u kterého pacienti konvertují často též do jiných typů demencí. V další studii čichové identifikace s naším originálním testem MHST jsme se zaměřili na vyšetření pacientů s klinickými podtypy FTLD ve stádiu lehké demence. Prokázali jsme postižení čichu u všech testovaných klinických subtypů. V další práci jsem se snažil najít neuropsychologický test odrážející selektivně postižení hipokampů. V práci jsem srovnával několik standardně používaných paměťových testů ve vztahu ke schopnosti reflektovat hipokampální atrofii v nedementní geriatrické populaci a došel jsem k závěru, že test ECR s kontrolovaným ukládáním a vybavením s vodítky konstruovaný speciálně k postižení hipokampální dysfunkce nepřevyšuje standardní paměťové testy bez tohoto paradigmatu. Paměťový test ECR...
Poruchy stability a chůze u extrapyramidových onemocnění
Hoskovcová, Martina ; Růžička, Evžen (vedoucí práce) ; Mareš, Jan (oponent) ; Čakrt, Ondřej (oponent)
Poruchy stability stoje a chůze a z nich rezultující pády jsou významnou součástí klinického obrazu Parkinsonovy nemoci (PN) a dalších extrapyramidových onemocnění. Především v pozdních stadiích PN postihují pády více než 80 % pacientů, přesto nejlepším prediktorem pádů stále zůstává údaj o pádech v minulosti, který nemůže být využit pro prevenci pádů. Dopaminergní farmakoterapie zlepšuje posturální instabilitu a poruchy chůze u PN pouze v časné fázi, nicméně míra této odpovídavosti se s progresí PN významně snižuje. Stále ovšem není znám vliv této medikace na riziko vzniku budoucích pádů. Dostatečně není také objasněna souvislost mezi poruchami stability stoje a chůze a kognitivní dysfunkcí u PN. Současný stav poznání v problematice poruch stability stoje a chůze u PN není uspokojivý, proto bylo v experimentální části cíli této práce prospektivní sledování rizikových faktorů a prediktorů pádů, sledování vlivu dopaminergní medikace na riziko vzniku budoucích pádů a ověření vztahu mezi motorickým postižením a kognitivním výkonem u PN. Čtvrtým cílem práce bylo upřesnění typu a tíže poruch stability stoje a chůze u pacientů s esenciálním tremorem (ET). Ačkoli je ET jedním z vůbec nejčastějších neurologických onemocnění, doposud není známa prevalence a přesný typ a tíže těchto poruch. Výsledky této...
Neuroanatomical aspects of nonGmotor effects of deep brain stimulation
Růžička, Filip ; Růžička, Evžen (vedoucí práce) ; Papežová, Hana (oponent) ; Druga, Rastislav (oponent)
Souhrn Hluboká mozková stimulace subthalamického jádra (DBS STN) představuje standardní součást terapie středních stádií Parkinsonovy nemoci vedoucí k podstatnému zlepšení a stabilizaci hybnosti pacienta. Mezi nežádoucí účinky stimulace patří její vliv na afektivní a kognitivní funkce. Velmi častý je i nárůst tělesné hmotnosti. Mechanismus těchto změn není jasný, ale mohl by souviset s pozicí stimulujícího kontaktu v STN. Cíle práce: Vzhledem k funkční organizaci subthalamického jádra, kde mediální část je zapojena k limbickému systému, střední část má vztah k asociačním strukturám a laterální část STN k motorickým oblastem mozku, bylo naším hlavním cílem zjistit, zda nárůst tělesné hmotnosti a změna funkce hypotalamicko- hypofyzární osy závisí na poloze stimulujícího kontaktu hluboké mozkové stimulace v tomto jádře. Naším vedlejším cílem bylo ověřit, zda změna funkce hypotalamicko- hypofyzární osy souvisí s pooperačním nárůstem hmotnosti a úzkostností. Metodika: Studie 1- Hmotnost byla měřena v pravidelných intervalech ...
Genetika a fenotypová charakteristika Parkinsonovy nemoci s časným začátkem
Fiala, Ondřej ; Růžička, Evžen (vedoucí práce) ; Seeman, Pavel (oponent) ; Bojar, Martin (oponent)
Úvod: Mutace genu parkin (PARK2), asociované s autozomálně recesivní Parkinsonovou nemocí s časným začátkem (EOPD), mají v různých populacích variabilní četnost. Cílem této práce je popsat fenotypovou charakteristiku českých pacientů s EOPD, zhodnotit vliv faktorů vnějšího prostředí na riziko onemocnění a určit frekvenci alelických variant parkinu ve skupině pacientů a kontrol. Metodika: Celkem u 70 pacientů s EOPD (věk při vzniku nemoci ≤ 40 let) a 75 kontrol byla provedena fenotypová charakteristika a analýza alelických variant parkinu. Výsledky: V souboru nemocných byly zachyceny tyto hlavní fenotypové rysy: absence kognitivního deficitu, častý výskyt dystonie, deprese a hyperhidrózy, výborná odpovídavost na dopaminergní léčbu, brzký rozvoj polékových dyskinezí a hybných fluktuací. Pacienti s mutacemi parkinu měli signifikantně nižší věk při vzniku onemocnění. Práce v zemědělství a expozice chemikáliím byly spojeny s vyšším rizikem EOPD, naopak pití kávy představovalo protektivní faktor. Mutace parkinu jsme identifikovali u pěti pacientů (7.1%): bodová mutace p.R334C byla přítomna u jednoho nemocného, čtyři pacienti měli exonové delece. Kromě jedné homozygotní delece exonu 4, se všechny nalezené mutace nacházely v heterozygotní konstituci. V kontrolní skupině mutace zachyceny nebyly....
Kognitivní porucha u Parkinsonovy nemoci
Bezdíček, Ondřej ; Růžička, Evžen (vedoucí práce) ; Papežová, Hana (oponent) ; Hort, Jakub (oponent)
Poruchy kognitivních funkcí se považují za součást tzv. non-motorických projevů Parkinsonovy nemoci (PN). Dochází k nim v důsledku rozvoje patologických změn v mozku a jejich postižení významně zhoršuje kvalitu života pacientů s PN. Tato práce popisuje strukturu a profil kognitivního deficitu u PN. Zaměřuje se detailním způsobem na dvě základní oblasti deficitu: exekutivní funkce a paměť. Na příkladu diagnostických jednotek vyvinutých pro popis postižení kognice u PN, jako je mírná kognitivní porucha (PN-MKP) a syndrom demence (PN-D), práce dokládá, že kognitivní poruchy u Parkinsonovy nemoci mají heterogenní strukturu a variabilní tíži. Neuropsychologické metody k vyšetření PN-D a PN- MKP však nebyly dosud plně k dispozici v české verzi. Mezi cíli této práce proto byly validační a normativní studie vybraných nástrojů k diagnostice PN-MKP a PN-D. V experimentální části pak byla testována hypotéza, zda motorické funkce jsou u PN úzce provázány s kognitivními a zda pacienti s PN a poruchou chůze s pády mají horší kognitivní výkon než pacienti bez pádů. Pomocí celkem devíti validačních nebo normativních studií dokladujeme psychometrické vlastnosti a klinickou užitečnost jednotlivých nástrojů pro vyšetření paměti (paměťový test učení, kalifornský test verbálního učení, test prospektivní paměti,...
The effects of deep brain stimulation of the subthalamic nucleus on emotional and motivational processing in Parkinson's disease patients
Serranová, Tereza ; Růžička, Evžen (vedoucí práce) ; Horáček, Jiří (oponent) ; Mareš, Jan (oponent)
Souhrn: Mechanismus nárůstu hmotnosti nebo afektivních a behaviorálních změn, které se vyskytují u pacientů s Parkinsonovou nemocí (PN) léčených hlubokou mozkovou stimulací subthalamického jádra (DBS STN) je nejasný. Domnívali jsme se, že některé tyto nonmotorické vedlejší účinky mohou být způsobené ovlivněním motivačních procesů. Motivační procesy vyvolané příjemnými a nepříjemnými podněty mohou být subjektivně hodnoceny pomocí přisouzení motivační důležitosti podnětům nebo pomocí afektivní modulace úlekové reakce. Ta poskytuje objektivní míru změn v emoční reaktivitě: úleková reakce je fyziologicky zesílena nepříjemnými a oslabena příjemnými podněty, tyto změny odráží aktivaci averzivního a apetitivního motivačního systému. Cílem naší práce bylo hodnocení vlivu DBS STN na motivační procesy vyvolané obrázky ze 4 různých kategorií: dvě zobrazující primární odměny erotiku a jídlo, averzivní podněty (hrozby a oběti) a neutrální pomocí subjektivních přisouzení motivační důležitosti prezentovaným podnětům (Studie 1.) a pomocí modulace akustického blink reflexu (ABR) (Studie 2.) u pacientů s PN po celonočním vysazení dopaminergní medikace ve stavu s se zapnutou (DBS ON) a vypnutou (DBS OFF) stimulací. Výsledky byly porovnány s výsledky získanými u kontrol. Studie 1. 20 pacientů s PN a 18 vázaných kontrol...
Patofyziologie a klinické aspekty okulomotoriky u extrapyramidových onemocnění.
Hanuška, Jaromír ; Růžička, Evžen (vedoucí práce) ; Vymazal, Josef (oponent) ; Jeřábek, Jaroslav (oponent)
Tato dizertační práce je souborem celkem 7 publikací, které se zabývají poruchami očních pohybů u pacientů s extrapyramidovými poruchami hybnosti. Pomocí videookulografického vyšetření jsme získali normativní data u zdravých osob. Zjistili jsme, že se vzrůstajícím věkem zdravé osoby se prodlužuje latence, oční pohyby se zpomalují, zhoršuje se přesnost a pohyby se stávají hypometrickými, rovněž vzrůstá chybovost u antisakád. Prokázali jsme, že pohlaví a vzdělání provádění očních pohybů neovlivňují. Naše studie také popsala asymetrii ve výsledcích pro levé a pravé oko, čímž klade důraz na význam vyšetření obou očí. Jako první jsme studovali vergenci u pacientů s Parkinsonovou nemocí (PN) za pomocí videookulografie (VOG). Vymysleli jsme a definovali paradigma pro toto vyšetření a zjistili, že u pacientů s PN je prodloužená latence a rovněž dochází k rozvoji hypometrie u divergence. U pacientů s abúzem efedronu (EP) jsme jako první vyšetřili oční pohyby a zjistili jsme, že je možné na základě okulografického vyšetření rozlišit mezi tímto toxicky navozeným parkinsonským syndromem a PN. U EP pacientů jsme popsali nižší rychlost a hypometrii u horizontálních sakád, prodlouženou latenci u horizontálních sakád a vyšší chybovost u antisakadického úkolu. Porucha chování v REM spánku (RBD) jako prodromální...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 34 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.