|
| |
|
|
Ekologická zátěž Vlčí důl, možná zdravotní rizika a informovanost a postoje obyvatel Zásmuk
Jiráková, Pavla ; Rödlová, Sylva (vedoucí práce) ; Černá, Milena (oponent)
Souhrn Bakalářská práce pojednává o problematice ekologických zátěží se zaměřením na konkrétní lokalitu Vlčího dolu u Zásmuk. Teoretická část obsahuje obecné seznámení s pojmy definující ekologickou zátěž, dále historické a legislativní náležitosti až po možnosti jejich odstranění. Další kapitoly popisují podnik Aroma, původce kontaminace ve Vlčím dole, možnosti zdravotních rizik a samotnou ekologickou zátěž ve Vlčím dole. Praktická část zahrnuje zdravotní účinky jednotlivých chemických látek nacházející se v lokalitě Vlčího dolu, informovanost a postoje obyvatel Zásmuk a přidružených obcí k této oblasti, která byla zjišťována pomocí analýzy textu a dotazníkového šetření. Ekologických zátěží pocházející hlavně z druhé poloviny 20. století je hodně a finančních prostředků, díky kterým by se dala situace řešit je málo. Kromě stránky finanční bohužel hraje roli při řešení odstraňování ekologických zátěží i stránka politická.
|
|
|
Vliv diversity habitatů a akumulací dřevní hmoty na společenstva makrozoobentosu
Nováková, Barbora ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Rödlová, Sylva (oponent)
Revitalizace vodních toků by měly navrátit do pozměněné krajiny přirozený vodní režim. Přírodě blízký tok by měl obsahovat morfologicky bohaté dno, místy obohacené mrtvým dřevem se střídajícími se tůněmi a mělčinami. Všechny tyto struktury osídluje pestrá fauna, rozmístěná podle svých potravních nároků. Této problematice se věnuje rešeršní část práce. Další část práce je zaměřena na výzkum tří přítoků v povodí horní Blanice nedaleko Prachatic. Lokalita je vzhledem k populaci perlorodky říční (Margaritifera margaritifera), významná nejen v České republice, ale i v celoevropském měřítku. Tudíž je zde důležité hledisko ochrany životního prostředí. Vzhledem k významu lokality, zde probíhá experimentální výzkum katedry fyzické geografie a geoekologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Praktická část práce je založena na determinaci makrozoobentosu revitalizovaného Sviňovického potoka a na následném vyhodnocení kvality vody. Vzorky makrozoobentosu byly odebrány metodou PERLA a následně určeny do čeledí. Za využití BMWP skóre a ASPT indexu, byla kvalita vody zařazena do odpovídající kategorie jakosti vod.
|
|
| |
|
|
Změna kvality vody v malých povodích po postavení čistírny odpadních vod
Rödlová, Sylva ; Langhammer, Jakub (vedoucí práce) ; Kvítek, Tomáš (oponent) ; Pechar, Libor (oponent)
Změny kvality vody v malých tocích, vyvolané vybudováním čistírny odpadních vod, představují doposud málo studované a přitom velmi aktuální téma současné hydrologie. Tato studie se zabývá popsáním těchto změn a faktorů, které je ovlivňují. Pro účely výzkumu bylo vybráno pět malých, zemědělsky využívaných povodí prvního řádu (čtyři povodí průměrně 6 km2 , jedno 16 km2 ). V každém zájmovém území byla vždy jedna vesnice od 640 do 2 500 obyvatel. Během 7 - 16 let trvajícího měsíčního monitoringu základních indikátorů kvality vody (O2, BSK5, CHSKCr, TOC, konduktivita, N-NH4, N-NO2, N-NO3, PC, P-PO4) byla zachycena stavba čistíren v obcích. Spolu s daty o účinnosti čistíren byly vyhodnoceny změny kvality vody v toku. Identifikované typy změn ukazují na problematické aspekty vývoje kvality vody v malých povodích. Kromě očekávaného rychlého a razantního snížení hodnot zátěže po výstavbě čistírny odpadních vod se vyskytují i odlišné projevy změn - pouze mírné snížení zátěže, stagnace, dokonce i zvýšení koncentrací sledovaných indikátorů. Mezi další typické změny patří navýšení hodnot 1-2 roky před uvedením čistírny do provozu a opožděná nitrifikace v toku způsobená nevhodným provozem čistírny. Mezi nejdůležitější faktory ovlivňující změny patří provoz čistírny, velikost průtoku recipientu, zemědělské...
|
|
| |
|
|
Problematika komunálních odpadních vod v rekreačních oblastech v České republice
Míšková, Markéta ; Rödlová, Sylva (vedoucí práce) ; Kožíšek, František (oponent)
SOUHRN Tato práce se zabývá tématem likvidace odpadních vod v rekreačních oblastech, které nejsou napojeny na veřejnou kanalizaci. Pomocí dotazníkového šetření byla snaha o zjištění reálné situace v oblasti odpadních vod. Dotázáni byli jak majitelé objektů druhého bydlení, tak příslušné úřady. Díky tomu byl problém popsán komplexněji a jednotlivé odpovědi mohly být porovnány. Otázky byly cílené na způsob nakládání s odpadními vodami, systém kontrolování vývozu, vypouštění odpadních vod do okolí a v důsledku toho případné ovlivnění kvality pitné vody ve studních.
|
|
|
Změna kvality vody v malých povodích po postavení čistírny odpadních vod
Rödlová, Sylva
Změny kvality vody v malých tocích, vyvolané vybudováním čistírny odpadních vod, představují doposud málo studované a přitom velmi aktuální téma současné hydrologie. Tato studie se zabývá popsáním těchto změn a faktorů, které je ovlivňují. Pro účely výzkumu bylo vybráno pět malých, zemědělsky využívaných povodí prvního řádu (čtyři povodí průměrně 6 km2, jedno 16 km2). V každém zájmovém území byla vždy jedna vesnice od 640 do 2 500 obyvatel. Během 7 - 16 let trvajícího měsíčního monitoringu základních indikátorů kvality vody (O2, BSK5, CHSKCr, TOC, konduktivita, N-NH4, N-NO2, N-NO3, PC, P-PO4) byla zachycena stavba čistíren v obcích. Spolu s daty o účinnosti čistíren byly vyhodnoceny změny kvality vody v toku. Identifikované typy změn ukazují na problematické aspekty vývoje kvality vody v malých povodích. Kromě očekávaného rychlého a razantního snížení hodnot zátěže po výstavbě čistírny odpadních vod se vyskytují i odlišné projevy změn - pouze mírné snížení zátěže, stagnace, dokonce i zvýšení koncentrací sledovaných indikátorů. Mezi další typické změny patří navýšení hodnot 1-2 roky před uvedením čistírny do provozu a opožděná nitrifikace v toku způsobená nevhodným provozem čistírny. Mezi nejdůležitější faktory ovlivňující změny patří provoz čistírny, velikost průtoku recipientu, zemědělské využití povodí,...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.