|
|
Cementochronologie a její význam ve forenzní antropologii a bioarcheologii: srovnání mezi jedinci různých klimatických zón
Pytlíčková, Kristýna ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Velemínský, Petr (oponent)
Na poli forenzní antropologie i bioarcheologie dochází k neustálému hledání vhodnějších a spolehlivějších metod, které by umožnily odhad věku a sezonality v době úmrtí jedinců. Tato práce je věnována metodě cementochronologie. Je to metoda, která pracuje s kontinuálně rostoucí zubní tkání - cementovou vrstvou, jejíž pravidelné periodické přirůstání úzce koreluje s přibývajícím věkem. Diplomová práce se opírá o 2 soubory zubů jedinců známého věku a sezóny extrakce, které pocházejí z různých geograficky odlišných populací - české a malajské. Soubor české populace obsahuje celkem 21 zubů, soubor malajské populace obsahuje 11 zubů. Z těchto vzorků byly zhotoveny histologické preparáty a od každého jedince bylo analyzováno 5 řezů, u kterých byly počítány přírůstkové linie cementové vrstvy kořene a pro odhad sezonality charakter poslední přírůstkové linie. Námi dosažené výsledky odhadu věku se u obou souborů, české i malajské populace, blížily věku chronologickému daného jedince. U vzorků souboru české populace byl průměrný rozdíl mezi těmito věky 1,15 roku, přičemž častěji docházelo k nadhodnocování výsledků. U souboru vzorků malajské populace byl průměrný rozdíl (-1,68) roku a zde je pozorován trend podhodnocování výsledků. Také sezonalita odečtena na základě charakteru poslední přírůstkové linie...
|
|
|
Chůze jako diagnostický marker neurodegenerace
Pytlíčková, Kristýna ; Novák, Jan (vedoucí práce) ; Kotěrová, Anežka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá popisem vztahu chůze a neurodegenerativních chorob. Začátek práce je věnován obecné definici chůze a faktorům, které se podílejí na její variabilitě. Dále je popsána její struktura, z jakých fází se cyklus chůze skládá a jak tyto jednotlivé fáze vypadají. Následně je nastíněn evoluční aspekt bipedie. Další část se věnuje nervovému řízení motorické práce. Popisuje, jaké oblasti centrální a periferní nervové soustavy jsou do ní zapojeny a jak funguje celá dráha od centrální nervové soustavy, kde vzniká podnět k pohybu, přes nervové dráhy až k periferii, kde je informace o provedení pohybu uskutečněna příslušnou svalovou jednotkou. Poté se práce zabývá jednotlivými metodami využívanými ke kvanitifikaci chůze. Ty jsou pro potřeby této práce rozděleny na standardizované, které jsou běžně prováděny v klinickém prostředí, tedy v nemocničních zařízeních nebo laboratorních pracovištích, a na real-life měření, jež jsou využívána pro dlouhodobé monitorování v podmínkách každodenního života pacienta. Standardizované testy jsou dále rozděleny na neinvazivní a invazivní podle toho, zda dochází k narušení integrity jedince či nikoliv. Praktická aplikace těchto metod je popsána na čtyřech vybraných neurodegenerativních chorobách. Pozornost je zaměřena na jejich charakteristiky, na to,...
|
host ::
RSS.