|
|
Svoboda obrazům! Mezi realitou, imaginací a pamětí ve filmu a pohyblivém obrazu v současném českém umění
Jiránková, Klára ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Purkrábková, Noemi (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá ohledáváním, mapováním i reflexí vzájemných vztahů mezi filmem/pohyblivým obrazem, imaginací a pamětí na poli současného českého výtvarného umění. Vychází především ze dvou impulzů, které jsou na sebe úzce napojeny a představují dnes zcela obvyklé, leč v kontextu české výtvarné i filmové teorie a kritiky stále málo reflektované události. Prvním z nich je relokace filmů a pohyblivých obrazů, které představují nejrůznější technické snímky experimentální povahy či rozličné materiality (video, digitální obrazy, počítačová grafika), do prostorů galerií a výstavních síní. Druhým impulzem je pak s tímto konkrétním přemístěním úzce spjatá konvergence výtvarného umění a filmu/pohyblivého obrazu. Text se snaží poukázat na význam a podstatnost fúze těchto dvou sfér i přemisťování filmu/pohyblivých obrazů do galerijních prostorů. Zejména mu ale jde o to, předestřít před čtenáře skutečnost, jak zásadním způsobem se díky zmíněným pohybům a sbližováním může proměňovat naše všední percepční zkušenost s danými médii a způsob, jakým je chápeme a vnímáme. Stejně tak ale usiluje i o podrobnější prozkoumání podoby naší paměti a imaginace, které jsou našimi běžnými diváckými zážitky i strukturami filmu/pohyblivého obrazu rovněž silně ovlivněny a konstruovány, jak se ukazuje. Jmenované...
|
|
|
Material Fictions: Moving (Between) Images of Contemporary Art
Purkrábková, Noemi ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Tato magisterská diplomová práce vstupuje do toku pohyblivých obrazů současného umění s cílem nastínit některé obecnější ontologické kvality digitální vizuality a imaginace, jež stále výrazněji uniká ze všech pevných rám(c)ů a rozlévá se do prostoru mezi obrazovkami, kontexty a lidskými i nelidskými aktéry. V návaznosti na postřeh Stevena Shavira, že digitální média přinesla zcela nový režim tvárného technického obrazu, který již nutně nezávisí na žádném předcházejícím "reálném" prostoru, ale spíše produkuje svůj vlastní prostoročas, chápe tento text pohyblivé obrazy jako performativní světo-tvorné fikce s hmatatelným dopadem na skutečnost. Místo častého oplakávání ztracené vazby na jakoukoli předchozí realitu, hloubku či pravdu, vnímá přítomná práce bujení obrazů jako příležitost k přehodnocení samotné dělící čáry mezi realitou a fikcí, jež se nepřestává rozpíjet v našich interakcích s digitálními médii. A také přistoupit k obrazům nikoli jako k pouhým reprezentacím, ale jako k materiálním silám aktivně působícím jak na fyzickou hmotu světa, tak na naše vlastní kognitivní procesy. Aby popsal tuto neredukovatelnou materialitu digitálních obrazů-fikcí, propojuje text na jedné straně Françoise Laruella s Gillesem Deleuzem a Félixem Guattarim - jejichž vybrané filozofické koncepty jí pomáhají...
|
|
|
Science fiction VR: Technologická imaginace kyberpunkové filmové fikce
Purkrábková, Noemi ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Malečková, Dita (oponent)
Bakalářská práce vychází primárně ze dvou impulzů, které se těšily zvýšené pozornosti už v 90. letech, kdy se navzájem výrazně proplétaly na nové půdě kyberkultury. Tím prvním je všeobecný zájem o fikci, a zejména science fiction (SF), patrný především v rámci současných myšlenkových tendencí spekulativního realismu a akceleracionismu. Druhý pak představuje nedávný "návrat" technologie virtuální reality (VR) do společenského povědomí. Text provazuje uvažování nad důležitostí fikce s diskurzem rané technologie VR, který ukazuje jako v mnoha ohledech výrazně projektivní, a zároveň zdůrazňuje konstitutivní roli filmové kyberpunkové fikce v utváření některých představ o potenciálu technologie. Práce postupně kontextualizuje uvažování nad vztahem SF a teorie, ukazuje, že fikce tvoří podstatnou součást našich poznávacích procesů, a ani SF tedy nemusí být pouze žánrovou kategorií, ale lze ho pojímat jako specifický typ spekulativní fikce o budoucnosti, jež má řadu styčných bodů s teoretickým uvažováním, a může se tak stát cenným nástrojem filosofie, a to především pokud usiluje o nahlédnutí něčeho zatím neznámého nebo radikálně nového. Konceptuální projekce, kterou SF vykonává, však nepředstavuje pouze pasivní zrcadlo společenských problémů nebo metodologický nástroj, ale do jisté míry i přímo aktivní...
|
host ::
RSS.