Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Kontrola nešetrného zahřívání medů pomocí technik HPLC a MAS
Radvanová, Tereza ; Punčochářová, Lenka (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Med je oblíbenou přírodní potravinou. Tekutý med bez známky krystalizace je na trhu mnohem žádanější, proto se podrobuje tepelnému ošetření, aby došlo k rozpuštění vytvořených krystalů. Vystavení medu vysokým teplotám může způsobit chemické změny látek obsažených v medu a vznik nežádoucích reakčních produktů. Zahříváním medu v něm může vznikat 5-hydroxymethylfurfural a dochází ke snižování aktivity enzymu diastázy. V této bakalářské práci byl v 11 medech sledován obsah 5-hydroxymethylfurfuralu pomocí techniky HPLC-MS a aktivita enzymu diastázy pomocí komerční metody Phadebas s následnou analýzou pomocí MAS. Analýzou byl zjištěn nadlimitní obsah 5-hydroxymethylfurfuralu v 5 vzorcích medu a 1 vzorek nesplnil požadavek na minimální aktivitu enzymu diastázy. Obsah 5-hydroxymethylfurfuralu v medu dobře koreloval s hodnotou aktivity diastázy (r = 0,612).
Development and characterization of new dairy products with increased fiber and protein content
Smatana, Igor ; Punčochářová, Lenka (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
The bachelor thesis was focused on the production and characterization of new dairy products with increased protein and fiber content. Ground wheat bran was used as the fiber source and wheat bran protein extract was used as the protein source. From an ecological point of view, it would be ideal if 100% of the raw material was used and nothing was left as waste. We tried to approach this by using the waste (by-product) that arises during the production of flour as an additive to dairy products. The theoretical part focused on the characterization of fermented and unfermented dairy products and their production, the nutritional value of proteins and fiber and the composition and benefits for human health of wheat bran, protein isolation from wheat bran and common analytical methods to determine rheological properties, viable cell numbers. water binding and sensory acceptability. Two basic dairy products were created, one fermented and one unfermented, and subsequently fortified with a source of fiber (wheat bran) and a source of protein (protein concentrate from wheat bran). All products were subsequently characterized for characterization. Water binding, rheological and sensory properties were determined. The fermented dairy product was also subjected to cytometric analysis to determine the number of viable cells. The experimental part describes the methods we use to prepare and characterize new products. After evaluating the measured data, options for optimizing the acceptability of products by consumers were proposed. The results showed that the organoleptic properties were negatively affected by the addition of wheat bran and protein concentrate.
Vývoj a charakterizace proteinového doplňku stravy z pšeničných otrub
Zhahlou, Kim ; Punčochářová, Lenka (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zaměřuje na vývoj nového, proteinového doplňku stravy pro sportovce a vyznavače zdravého životního stylu. V současné době život je intensivnější, čím dal víc. Z fyziologického hlediska člověk potřebuje dostatečné množství energie, kterou mu poskytuje pestrá strava složená z kvalitních nutrientů. V rámci experimentální časti byly vyrobeny proteinové tyčinky s přídavkem lyofilizovaného proteinu izolovaného z pšeničných otrub. Pšeničné otruby byly vybrané jako vhodný zdroj bílkovin vzhledem k jejich dostupnosti, obsahu bílkoviny od 14 % do 18 % a relativní nenáročnosti metody izolace proteinu. Takto vyrobená proteinová tyčinka neobsahuje žádnou složku živočišného původu, čímž je vhodná pro vegetariány a vegany. Senzorickou analýzou byly porovnány texturní vlastnosti tyčinek s různým množstvím přídavku rostlinného materiálu. Pro názornější výsledky, byl výrobek také porovnán s tyčinkami vyrobenými stejným postupem, ale s přídavkem syrovátkového proteinu. U přídavku pšeničného lyofilizátu nad 5 % byl vyhodnocen negativní vliv na hodnocení texturních a chuťových vlastností tyčinek. Další studie by se mohly zaměřit na optimalizaci chuti a přídavku rostlinného proteinu.
Technologie výroby vinné klobásy se sníženým obsahem soli
Martonová, Rebeka ; Punčochářová, Lenka (oponent) ; Mikulíková, Renata (vedoucí práce)
Cieľom tejto bakalárskej práce bola príprava vínnych klobás so zníženým obsahom soli a následná senzorická analýza. Teoretická časť charakterizuje všeobecne mäso a mäsové výrobky, ďalej chlorid sodný (kuchynskú soľ) a jeho význam v potrave. V ďalších kapitolách sa práca zaoberá senzorickou analýzou vzoriek a analytickou metódou na stanovenie koncentrácie prvkov v biogénnych vzorkách, konkrétne optická emisná spektrometria s indukčne viazanou plazmou. Experimentálna časť sa zameriava na vyhodnotenie dát zo senzorickej analýzy pomocou Kruskal-Wallisovho a Spearmanovho testu. Vzorky boli následne analyzované pomocou metódy ICP-OES. Analýza zisťovala koncentráciu sodíku a draslíku vo vzorkách vínnych klobás pred a po upečení.
Sledování změn chemického složení vína během technologie výroby vína
Orságová, Marie ; Punčochářová, Lenka (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Odrůda vína Chardonnay byla sklizena na Znojemsku na viniční trati Načeratický kopec. V souvislosti s celým vinařským procesem této konkrétní odrůdy byl výzkum zaměřen na změny koncentrací minerálních látek v průběhu zrání. V teoretické části je charakterizována technologie výroby vína a také klasifikace a chemické složení vína. V experimentální části byla použita analytická technika optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) pro stanovení minerálních látek (K, Ca, P, Mg, Na, Zn, Cu, Fe a Mn) ve víně. Data ukazují rozdíly změn koncentrací všech makroprvků i mikroprvků během celé technologie výroby vína.
Nutriční složení různých druhů mléka
Viznerová, Veronika ; Punčochářová, Lenka (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo porovnání vybraných metod úpravy mléka pro prvkovou analýzu technikou ICP-OES. Pro validaci metody byl použit certifikovaný referenční materiál ERM®-BD150, který byl upravován pomocí mineralizace, přídavku činidel a pomocí disperze. Nejvyšší výtěžnost vápníku při validaci byla stanovena na 90,6 ± 8,6 % při přídavku činidla Triton X-100. Při analýze draslíku byla stanovena nejvyšší výtěžnost 89,5 ± 5,2 % mokrým rozkladem. Nejvyšší výtěžnost hořčíku byla stanovena na 120,1 ± 1,1 % po mikrovlnném rozkladu. Nejvyšší výtěžnost sodíku byla stanovena na 104,4 ± 4,8 % pomocí mokrého rozkladu a nejvyšší výtěžnost fosforu byla stanovena na 98,6 ± 4,5 % prostým ředěním. Na základě výsledků validace byly vybrány vhodné metody pro analýzu reálných vzorků mléka (mokrý rozklad, kyselá disperze, přídavek činidla Triton X-100). Pro analýzu byly použity vzorky čerstvého kravského, kozího a ovčího mléka z domácího chovu. V kozím mléce byly stanoveny nejvyšší koncentrace většiny prvků, a to konkrétně vápníku na 1 733 ± 126 mg.kg-1, draslíku na 1 840 ± 39 mg.kg-1, hořčíku na 252 ± 77 mg.kg-1, mědi na 1,41 ± 0,56 mg.kg-1, manganu na 0,54 ± 0,26 mg.kg-1 a zinku na 7,98 ± 1,33 mg.kg-1. V ovčím mléce byly stanoveny nejvyšší koncentrace sodíku na 515 ± 90 mg.kg-1, fosforu na 1 440 ± 100 mg.kg-1 a zinku na 7,98 ± 1,33 mg.kg-1. V kravském mléce bylo stanoveno nejvíce železa a to 5,27 ± 1,59 mg.kg-1. Pro analýzu ICP-OES se jeví jako nejlepší metoda úpravy vzorku použití kyselé disperze, jelikož koncentrace naměřených prvků byly nejvyšší. Spolehlivě však byly naměřeny pouze makroprvky a zinek a pro stanovení dalších biogenních prvků by bylo vhodnější zvolit citlivější techniku nebo prekoncentraci analytu ve vzorku.
Studium geografické autenticity moravských červených vín
Bidmonová, Karolína ; Punčochářová, Lenka (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
V této bakalářské práci je diskutováno o možnosti využití analytických metod ke stanovení prvkového profilu vína a ke zjištění fenolických látek ve víně. V teoretické části jsou popsány české a moravské podoblasti, chemické složení vína, autenticita a metody posuzování autenticity vína. Další část obsahuje stručný popis analytických metod, které byly využity v experimentální části. Experimentální část se zabývá stanovení prvkového profilu vína pomocí hmotnostní a opticky emisní spektrometrie, stanovením fenolických látek pomocí vysoce účinné kapalinové chromatografie, stanovením antioxidační aktivity a celkového obsahu fenolických látek. Pro účely klasifikace vzorků vín do skupin byly využity vícerozměrné statistické metody (shluková analýza, analýza hlavních komponent, analýza rozptylu a diskriminační analýza) s cílem oddělení skupin dle geografického původu.
Rehabilitační ošetřování na spinální jednotce. Teoretické podklady a praktické zkušenosti
Punčochářová, Lenka ; Smolíková, Libuše (vedoucí práce) ; Špaňhelová, Šárka (oponent)
Po poranění míchy se vyskytuje mnoho komplikací, vyplývajících z neurologického obrazu. Tím je centrální, periferní nebo smíšená paréza, v některých případech až plegie. Často může být poškozen i autonomní nervový systém. To bývá příčinou komplikací prakticky ve všech tělních systémech. Rehabilitační ošetřování patří k základům péče o paretické pacienty a úzce souvisí se základními metodami ošetřovatelství, ze kterých vychází i fyzioterapie u těchto pacientů. Práce podává přehled postupů a metod fyzioterapie, které pomáhají pacientovi předcházet a snadněji reagovat na léčbu přidružených komplikací např. na respiračním nebo pohybovém aparátu. Komplexní fyzioterapeutická léčba se soustředí svým terapeutickým působením především na prevenci vzniku těchto komplikací. Fyzioterapeut musí předvídat vznik komplikací a tomu přizpůsobit komplexnost léčby. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Stanovení vybraných parametrů v zahraničních pivech
Punčochářová, Lenka ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem této práce je stanovení vybraných polyfenolů, organických kyselin a prvků (makroelementů a mikroelementů) v zahraničních pivech. V teoretické části jsou kromě výroby sladu a piva popsány druhy piv a pivní styly a analytické metody pro analýzu piv jako jsou vysokoúčinná kapalinová chromatografie, iontová chromatografie a optická emisní spetrometrie s indukčně vázanou plazmou. Experimentální část se zabývá přípravou vzorků, kalibračních roztoků, nastavením přístrojů a analýzou vzorků zahraničních piv. Celkem bylo analyzováno 14 zahraničních piv, z toho 11 vzorků bylo svrchně kvašených piv, 3 vzorky byly spodně kvašené. Celkem čtyři vzorky pocházely z Belgie, tři z Anglie, tři z Německa, dva z USA, jeden z Nizozemí a jeden z Polska. Výsledky práce podávají přehled o obsahu analyzovaných látek v zahraničních pivech.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.