Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Půdoochranné technologie u třech nejpěstovanějších luskovin v ČR
Koukolíček, Jan ; Pulkrábek, Josef (vedoucí práce) ; Milan, Milan (oponent)
Na pozemcích ZD Nečín byl prováděn pokus, který měl ověřit 3 půdoochranné technologie u třech nejpěstovanějších luskovin v ČR. Z půdoochranných technologií bylo zvoleno hluboké kypření, mělká podmítka a půda bez zpracování. Z luskovin byl zvolen ozimý hrách, který byl vyséván ve dvou termínech na podzim a následně na jaře. Z dalších byly na jaře vysévány klasický jarní hrách, lupina úzkolistá, lupina bílá a sója. U zpracování půdy bylo sledováno půdní utužení a půdní vlhkost. U luskovin bylo provedeno vegetační pozorování, předsklizňové a posklizňové hodnocení.
Zakládání porostů kukuřice seté půdoochrannou technologií na pozemcích s mírně erozně ohroženou půdou
Herout, Marcel ; Pulkrábek, Josef (vedoucí práce)
Práce vychází z potřeb zemědělců, kteří pěstují kukuřici jako krmivo pro skot i bioplynové stanice. Pro mnoho podniků je kukuřice strategickou plodinou. Jedná se o erozní plodinu a proto je jí třeba věnovat pozornost. Pokus je situován do podmínek ZD Krásná Hora nad Vltavou a.s. Podnik hospodaří na mírně a silně erozně ohrožených půdách a nastává zde možný problém s vodní erozí půdy. Ověřují se zde 3 půdoochranné technologie s různou šíří řádků a rozdílnou hustotou porostu. Sledujeme zde protierozní účinnost jednotlivé technologie, hustoty porostu a rozteče řádků. Měření zastřešuje výzkumný ústav meliorací a ochrany půd. Vyhodnocen byl výnos z jednotlivých parcel. Stanovoval se výnos biomasy a zrna.
Tvorba výnosu čiroku pěstovaného pro produkci bioplynu
Adamčík, Jiří ; Pulkrábek, Josef (vedoucí práce) ; Vladimír, Vladimír (oponent)
Teplota v době klíčení je jedním z limitujících faktorů ovlivňující nárůst pěstitelských ploch čiroku cukrového v podmínkách České republiky. Cílem práce bylo posoudit schopnost jednotlivých odrůd čiroku klíčit při různých nižších teplotách a dále posoudit možnosti stimulovaných semen klíčit za nižších, méně příznivých teplot a ověřit vliv biologicky aktivních přípravků na rovnoměrnější a rychlejší klíčení semen čiroku cukrového. Pro zvýšení vitality a odolnosti k abiotickým stresům bylo osivo stimulováno pomocí auxinových přípravků M-Sunagreen a Lexin. Klíčení probíhalo v klimaboxu při teplotách 12, 15, 18 a 21 °C bez přístupu světla po dobu 14 dní. Z dosažených výsledků vyplývá, že stimulace semen čiroku cukrového pomocí auxinových přípravků zvyšuje rychlost klíčení při nižších teplotách. Nejlépe působícím biologicky aktivním přípravkem (pro rychlejší a vyrovnanější klíčení) byl Lexin. Tento přípravek měl značný vliv na zvýšení vitality osiva čiroku cukrového. V méně teplotně příznivých podmínkách (12°C) urychlila aplikace přípravku Lexin klíčení semen čiroku o plných pět dní. Pozitivní vliv měla i aplikace přípravku M-Sunagreen, který také urychlil klíčení semen čiroku cukrového. Jako velmi pozitivní se ukázala aplikace auxinových přípravků M-Sunagreen a Lexin, kdy ve srovnání s kontrolou mají pozitivní vliv na polní vzcházivost a energii klíčení. Nejvhodnější meziřádková vzdálenost byla 25 cm u čiroků cukrových a 50 cm u čiroků zrnových. Zjistili jsme, že výhodné je využít hnojivo Urea Stabil před setím v dávce 80 kg N.ha-1 a poté přihnojení ve stejné dávce ve fázi BBCH 35.
Přesné setí při zakládání porostu zrnin
Brinar, Jan ; Pulkrábek, Josef (vedoucí práce) ; Koukolíček, Jan (oponent)
Předmětem mojí práce bylo porovnat klasický způsob výsevu (maloparcelková bezezbytková sečka) a přesné setí na stanovenou vzdálenost (výsev prototypem secího stroje FARMET pro přesné setí s možností hnojení pod patu) u ozimé pšenice. Byly zvoleny různé výsevky u přesného a klasického secího stroje do obilnin. Testovány byly výsevky 1,0 až 4,5 MKS. Pokus byl prováděn v období let 2014-2015 na výzkumné stanici ČZU v Praze, Uhříněvsi. Vyseta byla krmná odrůda Penalta jakosti C od společnosti PROBIO z roku 2014. Za základ pro hypotézu byl vybrán výsevek 2,0 MKS při přesném setí vůči 3,5 MKS při klasickém způsobu setí. Cílem bylo určit, zda snížený výsevek při přesném způsobu setí poskytne srovnatelný výnos jako doporučený výsevek u tradičního způsobu setí. Za předplodinu byl zvolen jarní ječmen. Půda před setím pšenice byla připravena za použití minimalizace radličkovým kypřičem. Některé varianty pokusů byly při setí hnojeny pro podporu vzcházení. Tyto varianty byly hnojeny dávkou 150 kg N / ha volně na půdu před setím nebo 150 kg N / ha pod patu při setí v hnojivu Nitrophoska perfect. Dále byly všechny parcely hnojeny 140 kg N / ha v třech dělených dávkách na jaře v LAD 27, bez rozdílu. Suché léto v roce 2015 nemělo na pšenici devastující účinek a většina variant pokusu poskytla velmi dobrý výnos. Předpoklad, že přesné setí přinese úsporu osiva při zachování výnosu, se potvrdil. Navíc se ukázalo, že přesné setí v průměru ve všech variantách výsevků, hnojených před setím či nikoli, překonalo výnosy řádkového setí.
Nový LPIS a jeho návaznost na dotační programy
Koniaríková, Kateřina ; Pulkrábek, Josef (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Česká republika, stejně jako ostatní členské státy EU, se zavázala k vytvoření systému, ve kterém by bylo možné evidovat zemědělsky užívanou půdu. V roce 2004 tak vznikl modul LPIS (Land parcel identification systém), sloužící jako informativní služba zemědělcům, kteří zde mohou najít potřebné údaje o obhospodařované zemědělské půdě, ale také ke kontrole údajů, uvedených v žádosti o dotace z evropských fondů. V této diplomové práci jsem stručně shrnula vývoj Společné zemědělské politiky včetně novinek pro nové dotační období. Dvě kapitoly jsou věnovány Programu rozvoje venkova a jeho novému nastavení na období 2014-2020. Hlavně jsem se však zaměřila na evidenci půdy LPIS, důvod jeho vzniku a přínos pro zemědělce i státní správu. Samostatnou kapitolu jsem věnovala změnám v LPIS po roce 2015. Chci tak uživatele seznámit s novinkami, se kterými se mohou setkat při své práci s evidencí půdy a žádostmi o dotace. Cílem diplomové práce je zhodnotit schopnost vybraného zemědělského subjektu orientovat se a pracovat s novou verzí evidence půdy LPIS. K získání praktických informací o aplikaci LPIS jsem navázala spolupráci se Státním zemědělským intervenčním fondem. Dále jsem oslovila zemědělský subjekt Havlíčkova Borová, zemědělská a.s., hospodařící v okrese Havlíčkův Brod s žádostí o spolupráci a také s žádostí o přístup k jejich datům v LPIS. Také jsem se snažila zhodnotit v jaké míře je subjekt schopen připravit si podklady a vytvořit si Jednotnou žádost o zemědělské dotace. V závěru diplomové práce jsem shrnula statistiku podaných Jednotných žádostí za rok 2015 v okrese Havlíčkův Brod. Data byla získaná od pracovníků OPŽL. V této statistice bylo posouzeno, kolik zemědělských subjektů si žádost o zemědělské dotace dokázalo připravit a podat samo, kolik subjektů využilo služeb zemědělských poradců nebo služeb pracovníků SZIF, Oddělení příjmu žádostí a LPIS (OPŽL) a na jaká opatření v rámci dotací zemědělci žádali.
Hodnocení nových aromatických genotypů chmele
Henychová, Alena ; Pulkrábek, Josef (vedoucí práce) ; Jaroslav, Jaroslav (oponent)
Požadavkem pěstitelů je, aby nová odrůda měla kvalitativní parametry Žateckého poloraného červeňáku, ale vyšší výnosový potenciál, a proto je v současné době snaha o vyšlechtění nové aromatické odrůdy. Cílem diplomové práce bylo na základě produkčních ukazatelů, chemických a genetických analýz posoudit nově vyšlechtěné aromatické genotypy a vybrat ty, které by vykazovaly srovnatelné, nebo i lepší kvalitativní a kvantitativní parametry než registrovaná odrůda Žatecký poloraný červeňák. Získaná data byla vyhodnocena pomocí základních statistických charakteristik, oboustranných t-testů pro nezávislé výběry a korelační analýzy. Výnos je nejdůležitější kvantitativní parametr, který je značně závislý především na klimatických podmínkách. Všechny genotypy hodnocené v diplomové práci dosahovaly vyšších průměrných výnosů než ŽPČ, kromě genotypu 4799. Z dosažených výsledků vyplývá, že nejvyššího teoretického výnosu dosáhl v roce 2014 genotyp 4801 (2,2 t suchého chmele) a v roce 2015 genotyp 4975 (1,77 t suchého chmele). Nejdůležitější kvalitativní parametr je obsah alfa hořkých kyselin. Všechna aromatická novošlechtění vykazovala v chemickém rozboru pryskyřic parametry jemných aromatických chmelů. Aromatický genotyp 4975 měl nejvyšší průměrný obsah alfa i beta hořkých kyselin, vyrovnaný poměr mezi alfa a beta hořkými kyselinami, nejnižší obsah kohumulonu a kolupulonu a zároveň vykazoval ve všech sledovaných znacích chemického rozboru pryskyřic nízkou až střední variabilitu. Pro aromatické odrůdy s původem ŽPČ je typický obsah farnesenu vyšší než 12 % relativních, všechny hodnocené genotypy toto kritérium splňují. Na základě genetických analýz byla vyhodnocena příbuznost k Žateckému poloranému červeňáku. Genotyp 4799 je geneticky nejblíže ŽPČ. Piva uvařená z hodnocených genotypů mají podle senzorického hodnocení stejnou kvalitu jako Žatecký poloraný červeňák.
Vliv enzymů, aplikovaných na zpracované bulvy cukrové řepy, ovlivňující kvalitu saturované šťávy
Langrová, Petra ; Pulkrábek, Josef (vedoucí práce) ; Ilona, Ilona (oponent)
Práce je zaměřena na stanovení přítomnosti dextranu a jeho případného množství v cukrovarnických mezivýrobcích. Dextran je polysacharid, který vzniká na bulvě cukrové řepy nevhodným skladováním, nízkými teplotami, či poraněním řepné tkáně, která je následně velice citlivá k infekcím produkovaných mikroorganismem Leuconostoc mesenteroides. Infekce vede ke vzniku polysacharidů a jiných vedlejších produktů, které mají negativní vliv na technologické zpracování cukrové řepy. Z těchto polysacharidů je v postižené řepě nejvíce zastoupen levan a dextran, jejichž obsah výrazně zvyšuje viskozitu cukerných šťáv. To se následně projevuje na krystalizaci uhličitanu vápenatého při II. saturaci a tím dochází ke zhoršení filtrovatelnosti. V případě přítomnosti dextranu či jiných polysacharidů dochází k dalším problémům v technologickém procesu výroby cukru. Pro jejich odstranění je použita enzymatická hydrolýza pomocí enzymu dextranázy, nebo alfa amylázy. Ta štěpí polysacharid dextran na menší oligosacharidy, které se nezachytí ve filtračním zařízení a nezpůsobí tak snížení výrobní kapacity. Komerčně dostupná dextranáza je ale finančně náročná, proto probíhají výzkumy k nalezení ekonomičtějších řešení. Diplomová práce hodnotí přítomnost dextranu v extrahované šťávě metodou ICUMSA GS8 19 z roku 2009. Metoda spočívá v hodnocení přítomnosti dextranu v difuzní, těžké a II. saturované šťávě. Stanovovali jsme i alkalitu, pH, sedimentační a filtrační koeficient, polarizaci, sacharizaci a čistotu. Cílem této práce je vyhodnotit korelace mezi naměřenými hodnotami a aplikací 2 enzymů, které se požívají k odstranění těchto problémů. Po dokončení experimentu a zhodnocení naměřených výsledků se nám nepodařilo prokázat souvislosti mezi laboratorně naměřenými hodnotami v provozní laboratoři cukrovaru společnosti Tereos TTD Dobrovice. Námi naměřené hodnoty neprokázali vzájemně ovlivnitelný vztah. Jediná prokazatelná souvislost byla při stanovení množství propláchnutých filtrů po II. saturaci za den, s množstvím použitých enzymů. V případě prokázání vysokého množství dextranů se filtry začali postupně zanášet nepropustnou vrstvou makromolekul, a v případě, že by nebyla použita enzymatická cesta pro likvidaci těchto polysacharidů, by jediným řešením bylo časté proplachování filtrů nebo snížení provozní kapacity spjaté s následným prodloužením zpracovatelské kampaně. Dále jsme prokázali účinnost alfa amylázy, která byla použita při zpracování řepy po Novém roce. Tento enzym měl podobné účinky na odbourání polysacharidů a zprůchodnění filtrů. Proto je možné v následujících kampaních nahradit finančně náročný enzym dextranázu lacinější alfa amylázou.
Vliv zhutnění půdy na produkční ukazatele cukrové řepy
Balák, František ; Pulkrábek, Josef (vedoucí práce) ; Milan, Milan (oponent)
Metody podzimní přípravy k cukrovce se stále orientují především na klasické postupy, které se zakládají na orbě. V nedávné době se začaly prosazovat metody minimalizace i v porostech cukrovky, především kvůli svému protieroznímu účinku. Tato práce se zabývá otázkou, zda se minimalizační postupy dokáží tomu klasickému vyrovnat ve svém pozitivním efektu na úrodnost půd. K jejich porovnání byl měřen penetrační odpor půdy, který funguje jako ukazatel zhutnění půd, jež by měla kvalitně provedená podzimní příprava snižovat. Cílem této práce je stanovit zhutnění půdy zpracované hlubokou orbou nebo hlubokým kypřením na konkrétním honu s porostem cukrové řepy a vyhodnotit dopady půdního zhutnění na její produkci. Výzkum probíhal v poloprovozních pokusech na polích v okolí Jičína v letech 2012 až 2015. Sledovanými polními parametry byly penetrační odpor půdy a půdní vlhkost. Sledované úseky porostu byly v době technologické zralosti ručně sklizeny a z odebraných bulev byl následně vyhodnocen jejich výnos, cukernatost a další jakostní ukazatele. Testovaná pole byla průměrně zhutněná, penetrační odpor do 40 cm se pohyboval mezi 3 až 4 MPa, podle kvality přípravy a termínu hodnocení. Orba i hluboké kypření dokázaly prokazatelně snižovat zhutnění půdy a tím značně přispívaly k dobrému založení porostu cukrové řepy. Parametry výnosu i jakosti byly velice dobré, výnos bulev dosahoval v průměru 95 t.ha-1 a cukernatost 18,7 %. Výnos polarizačního cukru byl v průměru 17,8 t.ha-1. Jak se z výzkumu ukázalo, podzimní příprava půdním kypřičem je v intenzitě kypření půdy srovnatelná s orbou a ve svém efektu na kvalitu porostu ji dokonce mírně převyšuje. Kvalitní podzimní příprava zlepšuje hodnoty všech výnosotvorných prvků i parametrů jakosti. Mezi základními výnosovými parametry obou variant podzimní přípravy nebyl pomocí testů nalezen statisticky významný rozdíl. Ve výnosu polarizačního cukru byl nalezen statisticky významný rozdíl 1,5 % ve prospěch hlubokého kypření půdy.
Využití dravého roztoče Typhlodromus pyri v integrovaném a ekologickém pěstování chmele
Nesvadba, David ; Pulkrábek, Josef (vedoucí práce) ; Kamil, Kamil (oponent)
Cílem práce bylo sledovat predační schopnosti nativního dravého roztoče Typhlodromus pyri Scheuten, 1857 vůči svilušce chmelové (Tetranychus urticae Koch) v integrované a ekologické produkci chmele. Zjistit, zda ochrana pomocí tohoto akarofága může nahradit chemickou ochranu a zda může být rentabilní. Celý pokus byl prováděn na účelovém hospodářství Chmelařského výzkumného institutu ve Stekníku v letech 2011 až 2015 v žatecké chmelařské oblasti. Do sledování byly vybrány tři chmelnice. První s názvem Černice I., na které je chmel pěstován v integrovaném režimu. Druhá chmelnice, která byla do pokusu zvolena, je chmelnice s názvem Bio a chmel je na ní pěstován v ekologickém režimu. Jako třetí byla vybrána chmelnice Kaplička I., na té je chmel pěstován klasickou konvenční cestou, tato chmelnice sloužila pro ekonomické a výnosové porovnání. V rámci pokusu bylo na chmelnici v integrovaném a ekologickém režimu odebíráno 50 listů (17 ze spodní, 17 ze střední a 16 z horní části rostliny) přibližně každých 14 dní od výskytu svilušky chmelové do sklizně chmele. Po odebrání byla hodnocena populační hustota vajíček a pohyblivých stádií svilušky chmelové, vajíček a pohyblivých stádií dravého roztoče Typhlodromus pyri a také larev akarofágních třásněnek rodu Aeolothrips sp. Výsledky byly statisticky vyhodnoceny pomocí korelační analýzy a t testu pro nezávislé skupiny. Byla hodnocena také účinnost Typhlodromus pyri a ekonomické porovnání vůči chemické ochraně. Ze získaných výsledků vyplývá, že po vypuštění dravého roztoče Typhlodromus pyri a při používání selektivních pesticidů dochází ve chmelnicích ke zvýšení biodiverzity. Ochrana pomocí dravého roztoče Typhlodromus pyri může být rentabilní a může dlouhodobě nahradit chemickou ochranu. Dravý roztoč Typhlodromus pyri lépe reguluje populace svilušky chmelové, které jsou v nižších koncentracích. Z 90 % byla statisticky zjištěna nejtěsnější závislost mezi výskytem vajíček svilušky chmelové a jejími pohyblivými stádii. Mezi oběma různými způsoby pěstování chmele byl ve většině naměřených hodnot zjištěn statisticky významný rozdíl.
Hodnocení tvorby výnosových prvků u odrůdy Kazbek a Saaz Late
Štefanová, Lucie ; Pulkrábek, Josef (vedoucí práce) ; Jaroslav, Jaroslav (oponent)
Chmel se na Žatecku pěstoval již před 700 lety. Z roku 1348 pochází první písemná zmínka o místní chmelnici, je však jisté, že chmelnice vlastnili právovárečníci a církevní hodnostáři již dříve. Nejdříve se chmel v širším měřítku začal pěstovat na klášterních pozemcích. Český a tím i žatecký chmel dosáhl vrcholu v 19. století, především pro svou vůni, barvu i obsah lupulinu, a stal se také měřítkem pro stanovení kvality a cen chmele. Kazbek je první odrůdou typu "flavour hops" vyšlechtěnou v České republice. Její unikátní senzorické vlastnosti byly prověřeny četnými pivovarskými testy v několika pivovarech různé velikosti. Šlechtění "flavour hops" představuje pro šlechtitele chmele velkou výzvu. První chmele této kategorie, např. Citra, Amarillo, Simcoe, Bravo, byly vyšlechtěny v USA. Odrůda Kazbek byla získána výběrem z potomstva hybridního materiálu, který má v původu ruský planý chmel. Byla registrována v roce 2008 díky vysoké stabilitě a výkonnosti. Robustnost a stabilita je zakotvena v názvu odrůdy, protože Kazbek je nejvyšší horou středního Kavkazu. Z pivovarského hlediska ji lze zařadit mezi hořké typy. Odrůda Saaz Late byla získána výběrem z potomstva F1 generace po rodičovské kombinaci rozpracovaného šlechtitelského materiálu, který má v původu Žatecký poloraný červeňák. Odrůda je pozdního charakteru. Saaz Late je aromatická odrůda pro druhé a třetí chmelení. Aroma je pravé, jemné, chmelové. Nejdůležitějším kvalitativním ukazatelem chmele je obsah alfa-hořkých kyselin. Obsah alfa-hořkých kyselin se začal pravidelně hodnotit od roku 1981. Z výsledků hodnocení je patrné, že obsah alfa-hořkých kyselin v odrůdě Kazbek a Saaz Late je prokazatelně statisticky rozdílný. Pro pěstování hybridních odrůd je klíčový výběr vhodné polohy. Je velmi důležité se soustředit na vyhodnocení přírodních podmínek polohy. Z této diplomové práce vyplývá, že není významný statisticky rozdíl v pěstování mezi lokalitami Stekník a Blšany. Optimální teplota pro růst a následnou tvorbu výnosu by v dubnu neměla klesnout pod +7 °C, v květnu pod +11 °C a v měsících červen až srpen by se měla pohybovat mezi +15 až +18 °C. Důležitá je také vyrovnanost a stálost teplot. Srážky mají na výnosové prvky větší 5 vliv než-li teplota. Toto tvrzení se potvrdilo v roce 2015, kdy byl snížený výnos zapříčiněn tropickými teplotami a suchem v období kvetení a tvorby hlávek. Nízký výnos nebyl pouze v České republice, ale v celé Evropě, kde byl hektarový výnos nižší o 35 % než v roce 2014.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Pulkrábek, J.
2 Pulkrábek, Jan
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.