|
|
Rozhodovací protokoly u seniorů s bolestmi na hrudi
Hrečko, Juraj ; Pudil, Radek (vedoucí práce) ; Moťovská, Zuzana (oponent) ; Vítovec, Jiří (oponent)
Akutní bolest na hrudi je častým důvodem pro vyšetření na urgentním příjmu. Pacienti ve vysokém věku mají často atypické symptomy, nespecifické změny na elektrokardiogramu a zvýšené hladiny srdečních biomarkerů z rozličných příčin. Diferenciální diagnostika je proto poměrně široká a cílem vyšetření na urgentním příjmu by mělo být rychlé vyloučení život ohrožujících stavů jako akutní koronární syndrom, plicní embolie nebo disekce aorty. Strukturované rozhodovací protokoly jsou přesné a dokážou urychlit diagnostický proces, no nemáme dostatečná data o jejich použití u pacientů ve vysokém věku. Cílem disertační práce bylo: 1) popsat klinické charakteristiky a výskyt kardiálních příhod u seniorů vyšetřených na urgentním přijmu pro akutní bolest na hrudi, 2) identifikovat rizikové faktory pro vznik kardiálních příhod a 3) porovnat efektivitu a bezpečnost vybraných rozhodovacích protokolů pro rychlou diagnostiku akutního infarktu myokardu v populaci starších pacientů. Provedli jsme analýzu pacientů starších 70 let, kteří byli vyšetřeni během jednoho roku na urgentním příjmu Fakultní Nemocnice Hradec Králové pro akutní bolesti na hrudi. Ze studie byli vyřazeni pacienti s obrazem elevací ST úseků na elektrokardiogramu. Celkem jsme do studie zařadili 250 pacientů s věkovým mediánem 78 let s mnohočetnými...
|
|
|
Srdeční selhání - analýza dat a rizikových faktorů morbidity i mortality
Dokoupil, Jiří ; Pudil, Radek (vedoucí práce) ; Moťovská, Zuzana (oponent) ; Vítovec, Jiří (oponent)
Akutní srdeční selhání představuje závažný zdravotní stav s vysokou mírou krátkodobé i dlouhodobé úmrtnosti. Posouzení rizika nepříznivých událostí a odhad průběhu hospitalizace pacienta může pomoci lékařům zlepšit péči o tyto pacienty. Cílem této práce bylo charakterizovat pacienty přijaté pro akutní srdeční selhání, popsat jejich základní demografické a klinické nálezy a zhodnotit rizikové faktory krátkodobé a dlouhodobé úmrtnosti. Dále byly analyzovány rizikové faktory delšího průběhu hospitalizace mezi vstupními známkami a vyvolávajícími faktory srdečního selhání. Provedli jsme retrospektivní analýzu pacientů hospitalizovaných na standardních odděleních a jednotkách intenzivní péče I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové za období od ledna do prosince roku 2017. Celkem jsme identifikovali 385 pacientů přijatých pro akutní srdeční selhání. Celková hospitalizační úmrtnost pacientů byla 12,7 %, třicetidenní úmrtnost 14,6 % a jednoroční úmrtnost byla 34 %. Mezi rizikové faktory, které byly asociovány s hospitalizační úmrtností, patřily nutnost hemodialýzy s ultrafiltrací během hospitalizace (OR 15,82, 95% CI 2,96-84,57, p = 0,0008), dříve diagnostikované chronické srdeční selhání (OR 4,27, 95% CI 1,66-11,03, p = 0,001) a STEMI jako vyvolávající faktor srdečního...
|
|
|
Role echokardiografie v hodnocení funkčních a strukturálních změn myokardu
Rob, Daniel ; Linhart, Aleš (vedoucí práce) ; Pudil, Radek (oponent) ; Málek, Filip (oponent)
Echokardiografie představuje klíčovou metodu hodnocení funkčních a strukturálních změn u nemocných se srdečním onemocněním. Fabryho choroba (FCH) je geneticky podmíněné (X- vázané) lysosomální střádavé onemocnění způsobené mutacemi v genu pro enzym alfa- galaktosidásu A. Kardiovaskulární postižení je hlavní příčinou morbidity a mortality těchto pacientů. Cílem našich prací bylo upřesnit diagnostiku a rizikovou stratifikaci kardiálního postižení u FCH za použití echokardiografie. V první retrospektivní části projektu jsme analyzovali vztah mezi hladinou kyseliny močové, vznikem a progresí hypertrofie levé komory (LK) srdeční a výskytem klinických událostí. Výsledky naší studie ukázaly silný vztah mezi hladinou kyseliny močové, vznikem a progresí hypertrofie LK srdeční, mortalitou i kardiovaskulárními událostmi. Hladinu kyseliny močové lze u FCH používat jako snadno dostupný marker kardiovaskulárního rizika. V druhé části retrospektivního projektu jsme analyzovali schopnost identifikovat Fabry kardiomyopatii pomocí techniky tkáňové dopplerovské echokardiografie (TDI). I přes nižší rychlosti pohybu mitrálního anulu hodnocené TDI u pacientů s FCH, je překryv hodnot s obecnou populací příliš velký na to, aby umožnil spolehlivou diagnostiku FCH v klinické praxi. V prospektivním projektu jsme studovali...
|
|
|
Funkce systémové pravé komory po atriální korekci transpozice velkých tepen - longitudinální sledování a vliv na zátěžovou kapacitu
Frank Antonová, Petra ; Rohn, Vilém (vedoucí práce) ; Linhartová, Kateřina (oponent) ; Pudil, Radek (oponent)
Funkce systémové pravé komory po atriální korekci transpozice velkých tepen - longitudinální sledování a vliv na zátěžovou kapacitu Abstrakt Maximální spotřeba kyslíku jako hlavní ukazatel zátěžové kapacity je u pacientů po atriální korekci TGA vodítkem při rozhodování o graviditě, terapeutických postupech, načasování operačních výkonů a transplantace srdce. Důsledkem atriální korekce transpozice velkých tepen je umístění pravé komory srdeční do systémové pozice. Cílem naší práce bylo zjistit, zdali ukazatele systolické funkce systémové pravé komory determinují maximální spotřebu kyslíku. V kohortě 86 pacientů po Sennigově korekci jsme stanovili třídu NYHA, hladinu NT-proBNP, provedli Holterovské a zátěžové vyšetření. Systolickou funkci pravé komory jsme hodnotili semikvantitativně echokardiograficky a kvantitatvitně prostřednictvím MR srdce. Maximální spotřeba kyslíku při zátěžovém vyšetření nekorelovala se třídou NYHA, hodnotou NT-proBNP ani ejekční frakcí systémové pravé a subpulmonální levé komory, pouze s tepovou rezervou při zátěži. Je pravděpodobné, že systolická funkce systémové pravé komory je pouze jednou ze složek mnohem složitějšího hemodynamického mechanismu, který se podílí na celkovém srdečním výdeji a jeho navýšení při zátěži. Dalším cílem naší práce bylo zjistit dlouhodobou mortalitu všech...
|
|
|
Prognostické faktory chirurgické léčby chronické tromboembolické plicní hypertenze
Nižnanský, Matúš ; Lindner, Jaroslav (vedoucí práce) ; Rohn, Vilém (oponent) ; Pudil, Radek (oponent)
Souhrn Chronická tromboembolická plicní hypertenze (CTEPH) je onemocnění charakterizované vzestupem tlaku v plicním řečišti na podkladě intraluminálně organizovaných trombů, stenóz a uzávěrů jednotlivých větví plicnice a periferní cévní remodelace. Jedná se o chronickou komplikaci akutní plicní embolie. Důsledkem obstrukce plicnice je vzestup plicní vaskulární rezistence (PVR) vedoucí k zatížení pravé komory srdeční a k pravostrannému srdečnímu selhání. Metodou volby v léčbě pacientů s CTEPH je chirurgická endarterektomie plicnice (PEA), výkon prováděný v hluboké hypotermii, v cirkulační zástavě. Pacienti s periferním typem postižení, u nichž nález není operabilní, a zároveň pacienti po PEA s reziduální plicní hypertenzí, jsou indikováni k balónkové plicní angioplastice (BPA) a ke specifické vasodilatační terapii. V indikovaných případech lze uvažovat o transplantaci plic. I přes vysokou efektivitu PEA je nemalá část pacientů, u kterých i po chirurgické terapii přetrvává zvýšený tlak v plicním řečišti, který hraje klíčovou roli v pooperační mortalitě a morbiditě. Incidence reziduální plicní hypertenze se v literatuře uvádí v rozmezí 16-51 %. Tato skutečnost vede ke snaze o nalezení nástrojů k predikci vzniku reziduální plicní hypertenze po PEA. Cílem této práce bylo ověřit možnost predikce klinického a...
|
|
|
Neinvazivní diagnostika onemocnění pravé komory u hypertrofické kardiomyopatie
Zemánek, David ; Veselka, Josef (vedoucí práce) ; Málek, Ivan (oponent) ; Pudil, Radek (oponent)
Cll: Zjistil, 7.da u hypcrtrofícU hrdiomY0p"tic (HCM) je i v p!jpad~ nepl'lIomnosti hypertrofie prav~ komory (PK) pHtOnUlo po5lib::ni JYSlolicl:é a dia~toiicld f'unkee. lIodooeenl bylo prov:ldtno pomncl stntin, strnin nle a lkMlov!dopple-ovskéh07.obntzm; (lnI). Metodika a ~1edJ,:y: Ze 77 konsd<utivuich pacientů J HCM po iuptiné .Ikoholo~ sepúlni ablaci jsem vyhnl sDlpi:nu 19 pacientu J HCM bet hypenrorlC PK. kterou jsem IJOVnai 5konlrolnlm """borem 22 jedind'l. PlII1iI1TIetry TOl byiy m~nmy na mitráLnlm a lrikuspid.ilnlm prstenci. Suain a strain ilite odvozený z TOl byl hodnocen v obLutj h1'Olovť= poloviny vol n ~ sltny I'K a v ba'lAlnlch scgmctl1ecb Icvt komory. Mezi o\Xnu slrnpinami byl n"lc;o:n s....tisticky výwamll~ rowil u T'K pouu pro izovolllmický precjckčni e..,.;, (79,2±17,3 nu VI 58,5±8.1 ms, p<O,OI), i:rovolumický rd""ační čas ( I04,7±26,2 IIl5 VI 17,3±24,S mli, p<O,OI), iDdex myobrdiilnl výkoonosti (rci) ~ený pomoci TI}I (0,6HO,14 VI 0,49±O,09, p<O,OI) a velikost e..,.;,no! diastolické vlny T Ol (il,2±l,Scml,vs l2,9.i1,6cm1s; p<O,OS). Záv~r: Tyto výsledky potvrzuji postiženi systolicld i diastolické funkce, PK II IICM i v neplitomnosti hypertrofie. Parametry ml SCl jevljako ",n:átivnějJ! ndslrain astraio ilite odvozcny:tTOL
|
|
| |
|
|
Ultrasonografické hodnocení změn kardiovaskulárního systému u nemocných s Fabryho chorobou
Paleček, Tomáš ; Bultas, Jan (vedoucí práce) ; Pudil, Radek (oponent) ; Kittnar, Otomar (oponent)
Fabryho choroba je na X chromozóm vázaná porucha metabolizmu glykosfingolipidů, jejíž podstatou je porucha aktivity lyzozomálního enzymu α-galaktozidázy A vedoucí k progresivní intracelulární akumulaci neutrálních glykosfingolipidů, především globotriaosylceramidu. Kromě řady extrakardiálních manifestací je pro Fabryho chorobu typické i postižení kardiovaskulárního systému. Jeho primárním podkladem je ukládání patologického substrátu v kardiomyocytech, buňkách převodního systému, chlopenních fibroblastech a endoteliálních a svalových buňkách vaskulatury. Charakteristickým kardiovaskulárním projevem Fabryho choroby je vývoj srdeční i cévní hypertrofie. Cílem našich prací bylo pomocí ultrasonografických vyšetření, která představují základní neinvazivní zobrazovací metodu v kardiologii, podrobně popsat změny kardiovaskulárního systému u nemocných s Fabryho chorobou. Zaměřili jsme se na strukturální a funkční změny srdečních komor a chlopenního aparátu a jejich vztah k postižení vaskulárnímu, reprezentovanému nálezy na společných karotických tepnách. Dále jsme srovnali diagnostickou přesnost dvou nových ultrasonografických metod hodnocení diastolické funkce levé komory. V in vitro studii byla zkoumána možnost přítomnosti cirkulujícího proliferativního faktoru, který by souvisel s rozvojem kardiální a vaskulární...
|
|
|
Vybrané imunitní parametry v průběhu akutního infarktu myokardu
Horáková, Lucie ; Pudil, Radek (vedoucí práce) ; Moťovská, Zuzana (oponent) ; Vítovec, Jiří (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové Vybrané imunitní parametry v průběhu akutního infarktu myokardu Lucie Horáková Autoreferát disertační práce Doktorský studijní program Vnitřní nemoci Hradec Králové 2016 2 Disertační práce byla vypracována v rámci kombinovaného studia doktorského studijního programu Vnitřní nemoci na I. Interní kardioangiologické klinice, Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Autor: MUDr. Lucie Horáková I. Interní kardioangiologická klinika LF UK a FN Hradec Králové Školitel: Prof. MUDr. Radek Pudil, Ph.D. I. Interní kardioangiologická klinika LF UK a FN Hradec Králové Oponenti: Obhajoba se bude konat před komisí pro obhajoby disertačních prací DSP Vnitřní nemoci dne …………..…….. v …………………..… od ….. hodin. S disertací je možno se seznámit na studijním oddělení děkanátu Lékařské fakulty v Hradci Králové, Univerzity Karlovy v Praze, Šimkova 870, 500 38 Hradec Králové (tel. 495 816 131). ................................................... Prof. MUDr. Jan Bureš, CSc. Předseda komise pro obhajoby disertačních prací v doktorském studijním programu Vnitřní nemoci. Garant studijního programu. 3 Obsah 1. Souhrn .........................................................................................4 2....
|
|
|
Význam genetického testování v prevenci krvácivých komplikací invazivních výkonů v kardiologii
Sionová, Magdalena ; Moťovská, Zuzana (vedoucí práce) ; Ošťádal, Petr (oponent) ; Pudil, Radek (oponent)
Úvod: Periprocedurální krvácení je nejčastější komplikací spojenou se selektivní koronarogarfií (SKG) a perkutánní koronární intervencí (PCI) a je spojeno s horší krátkodobou i dlouhodobou prognózou. Určení rizikových faktorů a genetických variací spojených s vyšším rizikem krvácení může zlepšit cílené použití opatření ke snížení rizika krvácení a tak být využito v prevenci krvácení. Cíl: Cílem naší práce bylo a) určit nezávislé rizikové faktory (ze základních charakteristik, klinických, laboratorních a procedurálních dat) spojené s rizikem periprocedurálního krvácení b) určit validitu CRUSADE a NCDR algoritmů rizika krvácení c) analyzovat vztah mezi přítomností vybraných jednonukleotidových polymorfismů klíčových destičkových proteinů (GPIa, GPVI, P2Y12, COX-1) k riziku periprocedurálního krvácení. Metodika: Do studie bylo zařazeno 73 pacientů s akutní či chronickou formou ischemické choroby srdeční, u kterých došlo v průběhu 30 dní po invazivním výkonu (SJG/PCI) k rozvoji krvácivé komplikace. Kontrolní skupinu tvořilo 331 pacientů bez krvácení. Byly sledovány základní charakteristiky, klinický stav při přijetí, laboratorní data (kreatinin, krevní obraz, INR) a procedurální data. Na obě skupiny byly retrospektivně aplikovány algoritmy rizika krvácení CRUSADE a NCDR. Ze vzorku žilní krve byly analyzovány...
|
host ::
RSS.