|
|
Vstupní vyšetření v ordinaci dentální hygienistky
Ptáčková, Zuzana ; Jiroutová, Olga (vedoucí práce) ; Křížová, Petra (oponent)
Souhrn Bakalářská práce je zaměřena na různé aspekty vstupního vyšetření pacienta v ordinaci dentální hygienistky. Zabývá se správným provedením vyšetření, dále jeho zápisem a využitím pro ošetření. Vyšetření pacienta je důležité pro prevenci nenadálých situací, pro navázání vztahu s pacientem a pro poskytnutí optimální péče. Vyšetření je ovlivněno faktory, jako je čas, spolupráce s lékařem, osobou dentální hygienistky a dalším. Teoretická část je zaměřena na onemocnění, jejichž příznaky je možné sledovat na obličeji a v oblasti dutiny ústní při správném provedení vyšetření. V praktické části se pomocí dotazníkové studie zabývám provedením vyšetření a následnou terapií. Součástí práce je i obrázkový atlas vyšetření ve stomatologii.
|
|
|
Vstupní vyšetření v ordinaci dentální hygienistky
Ptáčková, Zuzana ; Jiroutová, Olga (vedoucí práce) ; Křížová, Petra (oponent)
Souhrn Bakalářská práce je zaměřena na různé aspekty vstupního vyšetření pacienta v ordinaci dentální hygienistky. Zabývá se správným provedením vyšetření, dále jeho zápisem a využitím pro ošetření. Vyšetření pacienta je důležité pro prevenci nenadálých situací, pro navázání vztahu s pacientem a pro poskytnutí optimální péče. Vyšetření je ovlivněno faktory, jako je čas, spolupráce s lékařem, osobou dentální hygienistky a dalším. Teoretická část je zaměřena na onemocnění, jejichž příznaky je možné sledovat na obličeji a v oblasti dutiny ústní při správném provedení vyšetření. V praktické části se pomocí dotazníkové studie zabývám provedením vyšetření a následnou terapií. Součástí práce je i obrázkový atlas vyšetření ve stomatologii.
|
|
|
Potravinové intolerance - fakta a mýty
Ptáčková, Zuzana ; Piecha, Roman (vedoucí práce) ; Kosák, Mikuláš (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na potravinové intolerance, a to na celiakii a laktózovou intoleranci. Dále také na fakty a mýty, které souvisejí s těmito tématy. Práce je rozdělena na dvě části, a to na teoretickou a praktickou. Teoretická část je rozdělena na tři části. První část se věnuje celiakii a najdeme v ní popsaný lepek, epidemiologii, etiologii, patogenezi, projevy onemocnění, diagnostiku, dietní řešení, screening celiakie a také přidružená onemocnění či komplikace při tomto onemocnění. Pro srovnání práce zmiňuje také alergii na lepek a citlivost na lepek, kde si lidé tyto věci často pletou a spojují. Druhá část teoretické části se zabývá laktózovou intolerancí a v této sekci popisuje laktózu i laktázu, etiologii, patogenezi, klinický obraz, komplikace, diagnostiku a léčbu. Práce také zmiňuje alergii na bílkovinu kravského mléka, kde dochází mezi veřejností také často k záměnám. Třetí část je zaměřena zejména na fakta a mýty obsahuje přehledné tabulky kde porovnáváme rozdíl mezi celiakií a alergií na lepek, laktózovou intolerancí a alergií na bílkovinu kravského mléka a poté jsem zmínila nejznámější mýty o celiakii, lepku, bezlepkové dietě a mléku. Cílem praktické části této bakalářské práce je průzkum vzorku celiaků. Součást je srovnání informací z odborné literatury se skutečností udanou...
|
|
|
Interakce antiretrovirotik s lékovými efluxními transportéry a jejich vliv na transplacentární farmakokinetiku
Ptáčková, Zuzana ; Štaud, František (vedoucí práce) ; Trejtnar, František (oponent) ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidátka: Mgr. Zuzana Ptáčková Školitel: prof. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Konzultant: PharmDr. Lukáš Červený, Ph.D. Název dizertační práce: Interakce antiretrovirotik s lékovými efluxními transportéry a jejich vliv na transplacentární farmakokinetiku Prevence přenosu viru HIV z matky na dítě je založená na podávání kombinované antiretrovirální léčby a to ideálně po dobu celého těhotenství. Jedním z mechanismů profylaktického působení antiretrovirotik je jejich přítomnost ve fetální cirkulaci, což však může být zároveň spojeno s nepříznivými účinky na vyvíjející se plod. Pro optimalizaci léčebné strategie i minimalizaci rizik spojených s léčbou HIV pozitivních těhotných žen je důležitá podrobná znalost všech faktorů ovlivňujících přestup antiretrovirotik z matky k plodu přes placentární bariéru. Náplní této práce bylo zjistit, zda v transplacentární farmakokinetice vybraných léčiv hrají úlohu lékové efluxní transportéry, o kterých je známo, že svou činností chrání plod před působením cizorodých látek. S pomocí použitých in vitro, in vivo, in situ a ex vivo metodik jsme zhodnotili míru vlivu lékových efluxních transportérů na distribuci vybraných léčiv mezi matkou a plodem. U léčiv zidovudinu,...
|
|
|
Interakce antiretrovirotik s lékovými efluxními transportéry a jejich vliv na transplacentární farmakokinetiku
Ptáčková, Zuzana ; Štaud, František (vedoucí práce) ; Trejtnar, František (oponent) ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidátka: Mgr. Zuzana Ptáčková Školitel: prof. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Konzultant: PharmDr. Lukáš Červený, Ph.D. Název dizertační práce: Interakce antiretrovirotik s lékovými efluxními transportéry a jejich vliv na transplacentární farmakokinetiku Prevence přenosu viru HIV z matky na dítě je založená na podávání kombinované antiretrovirální léčby a to ideálně po dobu celého těhotenství. Jedním z mechanismů profylaktického působení antiretrovirotik je jejich přítomnost ve fetální cirkulaci, což však může být zároveň spojeno s nepříznivými účinky na vyvíjející se plod. Pro optimalizaci léčebné strategie i minimalizaci rizik spojených s léčbou HIV pozitivních těhotných žen je důležitá podrobná znalost všech faktorů ovlivňujících přestup antiretrovirotik z matky k plodu přes placentární bariéru. Náplní této práce bylo zjistit, zda v transplacentární farmakokinetice vybraných léčiv hrají úlohu lékové efluxní transportéry, o kterých je známo, že svou činností chrání plod před působením cizorodých látek. S pomocí použitých in vitro, in vivo, in situ a ex vivo metodik jsme zhodnotili míru vlivu lékových efluxních transportérů na distribuci vybraných léčiv mezi matkou a plodem. U léčiv zidovudinu,...
|
|
|
Klinické biochemické ukazatele používané k diagnostice onemocnění u koní
Puldová, Doubravka ; Ptáčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Krejčířová, Romana (oponent)
Bakalářská práce má za cíl zpracovat přehled hlavních biochemických ukazatelů důležitých pro diagnostiku onemocnění v equinní medicíně.
Klinická biochemie je lékařský obor, který s využitím biochemie a patobiochemie stanovuje diagnózu na základě změn aktivit sledovaných analytů, biochemických ukazatelů. Laboratorní vyšetření analytů má tři fáze: preanalytickou (příprava pacienta k odběru, samotný odběr vzorku, skladování a přeprava vzorku), analytickou (vlastní analýza) a postanalytickou (vyhodnocování výsledků, na kterém se podílí také lékař). Preanalytická fáze má z vyšetření největší časový podíl a také se v ní může stát nejvíce chyb, například špatná příprava pacienta, poškození vzorku při odběru, skladování či přepravě. Pro biochemická vyšetření jsou hlavními vyšetřovanými biologickými materiály krev, moč a likvor.
Biochemické ukazatele jsou látky v organismu, na jejichž metabolismus mají vliv mimo jiné i onemocnění a proto je možné je použít k diagnostice. Mezi ukazatele dusíkatého metabolismu patří bílkoviny, močovina, kreatinin nebo amoniak. Enzymy (aminotransferázy, gama-glutamyltransferáza, glutamátdehydrogenáza, laktátdehydrogenáza, alkalická fosfatáza, kreatinkináza a sorbitoldehydrogenáza), jsou nejčastěji ukazatelé jaterních funkcí (podílí se zde na metabolismu jiných látek), případně trénovanosti koně. Glukóza a laktát monitorují energetický metabolismus, ukazatelé lipidového metabolismu jsou cholesterol a triacylglyceroly. Ukazatelé metabolismu vody a elektrolytů jsou sodík, draslík a chloridy, k minerálnímu profilu patří vápník, hořčík a fosfor.
Výsledek stanovení analytů se porovná s referenčními hodnotami, které jsou specifické nejen druhově, ale mohou na ně mít vliv i pohlaví nebo věk. Tyto hodnoty představují rozmezí koncentrace dané látky v dané tělní tekutině za fyziologických podmínek. Výsledky je vždy nutné brát v kontextu s klinickými příznaky. Ne všechny ukazatele, které jsou obvykle stanovované v humánní medicíně nebo u určitých druhů zvířat, se hodí i pro diagnostiku onemocnění koní. Velká část ukazatelů diagnostikuje onemocnění u koní vzácná (například diabetes mellitus, nebo hepatitida), ale jako důležitá se ukázala stanovení svalových enzymů a laktátu, které odhalují trénovanost koně.
|
|
|
Vaginální cytologie u feny
Doudová, Kateřina ; Krejčířová, Romana (vedoucí práce) ; Ptáčková, Zuzana (oponent)
Vaginální cytologie je mikroskopická vyšetřovací metoda, která slouží k vyhodnocení fází estrálního cyklu a z toho plynoucí možnost načasování vhodného termínu pro úspěšné krytí feny. Podstatou vyšetření je subjektivní hodnocení epitelu a morfologie buněk. Vaginální cytologii ovlivňují především hladiny pohlavních hormonů, které jsou typické pro jednotlivé fáze cyklu. Během estrálního cyklu dochází k pravidelným fyziologickým změnám na vnitřních i vnějších pohlavních orgánech. Také chování feny, zejména s ohledem na odmítání či akceptování psů, je závislé na fázi cyklu. U fen se říje dostavuje obvykle dvakrát ročně, a to v 5 až 12 měsíčních intervalech. Pohlavní cyklus je členěn na jednotlivé fáze: proestrus, estrus, metestrus a anestrus. Z hlediska sexuálního chování feny je možné rozlišit celý estrální cyklus na období sexuální ochoty (proestrus, estrus) a období sexuální neochoty (metestrus, anestrus).
Proestrus začíná regresí žlutého tělíska a končí nástupem estru. Na konci proestru se objevuje LH vlna, po které v dalších 24 až 48 hodinách následuje ovulace. Proestrus je charakterizován progresivním zvětšením velikosti vulvy, vaginální epiteliální proliferací, rohovatěním epitelu pochvy a otokem vulvy. Pro tuto fázi jsou v cytologickém nátěru z pochvy typické parabazální a intermediální buňky, erytrocyty a leukocyty. Estrus je období sexuální ochoty. V této fázi dochází k prasknutí dozrálého folikulu a následné ovulaci vajíčka. V cytologickém nátěru z pochvy jsou pro toto období typické dominující superficiální dlaždicovité buňky. Mohou se zde objevovat erytrocyty. V počátečním období estru se často vyskytují rovněž velké intermediální buňky. V následující fázi, metestru, se postupně vyvíjí žluté tělísko. Cytologický nátěr z pochvy se vyznačuje přítomností velkého počtu neutrofilů, typické jsou parabazální a malé intermediální buňky. V anestru se naplno projevuje luteální aktivita žlutého tělíska. Poševní cytologie je charakterizována nálezem parabazálních, malých intermediálních buněk a leukocytů. Vaginální cytologie je snadná, rychlá, neinvazivní a levná metoda, která umožňuje identifikovat fáze reprodukčního cyklu u fen a diagnostikovat některé patologické stavy reprodukčního ústrojí (hormonální dysfunkce, zánětlivá a nádorová onemocnění). Více než u ostatních domácích zvířat jsou u feny vyjádřeny vaginální cytologické změny, které korelují s každou fází estrálního cyklu.
|
|
|
Pseudogravidita u feny
Rybnikářová, Kateřina ; Krejčířová, Romana (vedoucí práce) ; Ptáčková, Zuzana (oponent)
Stav, který je označován jako falešná březost nebo pseudogravidita charakterizuje normální průběh luteální fáze pohlavního cyklu u nebřezí feny s abnormálními vnějšími příznaky imitující březost a porod. Příčinou pseudogravidity je pravděpodobně zvýšená citlivost některých fen k normálně probíhajícím vnitřním hormonálním změnám v průběhu luteální fáze pohlavního cyklu. Především jde o abnormální reakce organismu na zvýšené koncentrace progesteronu a nebo prolaktinu. Mechanismus vzniku vnějších příznaků pseudogravidity není dosud zcela vyjasněn. Nástup klinických příznaků pseudogravidity (především na mléčné žláze) je vázán na snížení hladiny progesteronu a zvýšení koncentrace prolaktinu v periferní krvi.
Nebřezí feny vykazují v intervalu 2 - 8 týdnů po typické říji různě intenzivní příznaky březosti a porodu. Intenzita příznaků se může pohybovat od nepatrného otoku mléčné žlázy se slabou sekrecí mléka až po celkové příznaky březosti, jako je zvýšená chuť k jídlu, změna chuti, zvětšení objemu břicha, příprava hnízda pro mláďata. Celkové příznaky mohou vrcholit imitací porodu. Protože pseudogravidita není skutečnou poruchou pohlavního cyklu a nesnižuje sama o sobě plodnost feny, není v případech, kdy fena vykazuje méně výrazné příznaky, terapie nutná. U fen, které vykazují silnou sekreci mléka z mléčné žlázy je vhodné postup léčby konzultovat s veterinárním lékařem a zamezit vzniku zánětu mléčné žlázy nebo zánětu dělohy a jiných chorob.
|
host ::
RSS.