|
|
Angažmá Obamovy administrativy v syrské občanské válce
Prouza, Tadeáš ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Diplomová práce Angažmá Obamovy administrativy v syrské občanské válce se zabývá rolí Spojených států v konfliktu. Práce sleduj přístup Obamovy administrativy k situaci v zemi od vypuknutí protestů až do konce presidentova vládního období. Analyzuje vývoj tohoto přístupu a zásadní události, které měly na jeho formování vliv. Práce je rozdělena na tři hlavní části. První se věnuje pozadí konfliktu, historickému vývoji vztahů mezi Spojenými státy a Sýrií a širším kontextem Obamovy zahraniční politiky k regionu Blízkého východu. Druhá část se zabývá analýzou časově vymezeného úseku od začátku revoluce do roku 2014. Sleduje zásadní okamžiky, které měly vliv na další dynamiku konfliktu v zemi a jevy, které v této době formovaly situaci v Sýrii, jako je rostoucí vliv radikálních elementů v opozici. Obšírně se věnuje chemickému útoku v Ghůtě z roku 2013, který téměř dovedl Washington k přímé vojenské intervenci v zemi a je jedním z klíčových zahraničně-politických okamžiků Obamovy vlády. Třetí část práce se zabývá vzestup Islámského státu a následnou americkou intervencí proti této teroristické organizaci v Sýrii. Práce byla zpracována s využitím široké škály zdrojů, především primárních dokumentů, monografií, studií think-tanků a novinových článků.
|
|
|
Angažmá Obamovy administrativy v syrské občanské válce
Prouza, Tadeáš ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Diplomová práce Angažmá Obamovy administrativy v syrské občanské válce se zabývá rolí Spojených států v konfliktu. Práce sleduj přístup Obamovy administrativy k situaci v zemi od vypuknutí protestů až do konce presidentova vládního období. Analyzuje vývoj tohoto přístupu a zásadní události, které měly na jeho formování vliv. Práce je rozdělena na tři hlavní části. První se věnuje pozadí konfliktu, historickému vývoji vztahů mezi Spojenými státy a Sýrií a širším kontextem Obamovy zahraniční politiky k regionu Blízkého východu. Druhá část se zabývá analýzou časově vymezeného úseku od začátku revoluce do roku 2014. Sleduje zásadní okamžiky, které měly vliv na další dynamiku konfliktu v zemi a jevy, které v této době formovaly situaci v Sýrii, jako je rostoucí vliv radikálních elementů v opozici. Obšírně se věnuje chemickému útoku v Ghůtě z roku 2013, který téměř dovedl Washington k přímé vojenské intervenci v zemi a je jedním z klíčových zahraničně-politických okamžiků Obamovy vlády. Třetí část práce se zabývá vzestup Islámského státu a následnou americkou intervencí proti této teroristické organizaci v Sýrii. Práce byla zpracována s využitím široké škály zdrojů, především primárních dokumentů, monografií, studií think-tanků a novinových článků.
|
|
|
Role a míra angažovanosti USA během občanské války v Nicaragui
Prouza, Tadeáš ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá aktivitami Spojených států Amerických, zaměřenými na podporu protivládních povstalců během občanské války v Nikaragui (1981-1990). Předmětem výzkumu je primárně historický vývoj vztahů mezi Washingtonem a rebely, označovanými obecně jako Contras. Práce by měla pomoci pochopit tuto problematiku v širších souvislostech. Z toho důvodu se zaměřuje i na rozpory v jednotlivých složkách americké moci a na mezinárodně-politické události, ovlivňující vlastní vývoj vztahů. Dále se práce snaží postihnout, jaký vliv měla americká podpora na podobu, vývoj a výsledek občanské války. Washington se v Nikaragui angažoval hned několika způsoby. Přímo, především prostřednictvím CIA, pomocí financování gerilových skupin a také na politické úrovni. Občanská válka, která byla značně ovlivněna bipolárním rozdělením světa, byla ve Washingtonu vnímána jako další kapitola boje mezi USA a SSSR. Obě strany konfliktu byly podporovány dalšími zeměmi. Spojené státy však byly pro vývoj války naprosto klíčové a proto je zajímavé a vhodné jejich roli zkoumat.
|
host ::
RSS.