|
| |
|
|
Kanalizace a ČOV ve Veverské Bítýšce - stavebně technologický projekt
Prokop, Ondřej ; Čech, Václav (oponent) ; Henková, Svatava (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stavebně technologickým řešením stavby kanalizace a ČOV ve Veverské Bítýšce. Jedná se o celkovou rekonstrukci původní ČOV, kde bude většina původních objektů demolována a nahrazena objekty novými. Cílem rekonstrukce bude zvýšení technické a technologické úrovně čištění odpadních vod a snížení spotřeby elektrické energie. Součástí rekonstrukce bude i vybudování nové přečerpávací stanice na opačném břehu řeky a sanace souvisejícího výtlačného potrubí.
|
|
|
Analýza provozu uzlu sítě po připojení jaderného bloku velkého výkonu
Prokop, Ondřej ; Varmuža, Jan (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Práce se zabývá analýzou provozu uzlu sítě po připojení jaderného bloku. Cílem diplomové práce je popsat vliv síťových poruch na blok jaderné elektrárny. Práce řeší tři základní problémy: Vliv zkratu a výkonové nerovnováhy v síti na synchronní generátor jaderné elektrárny a její provoz v ostrovní síti. Práce je zaměřena zejména na blok jaderné elektrárny. V případě poruchy v síti je nutné sledovat další bloky v modelu a jejich ochrany, protože výpadek bloku by mohl způsobit rozpad soustavy. Pro účely simulace je vytvořen testovací model elektrizační soustavy. Model byl optimalizován v programu LUG, který slouží pro výpočet elektrických síti. Simulace dynamických dějů je provedena v programu MODES. Jednotlivé poruchy jsou nastaveny pomocí scénářů. Výsledky jsou generovány do výstupních souborů, ze kterých byla vytvořena analýza vlivu síťových poruch na synchronní generátor jaderné elektrárny. Schopnost synchronního generátoru obnovit původní rovnovážný stav nebo zaujmout nový rovnovážný stav při změnách provozních parametrů sítě je jednou z nejdůležitější vlastností bezpečného a spolehlivého provozu sítě. Při zkratu vzniká tlumený přechodný děj. Prodloužením doby trvání zkratu vzrůstá amplituda přechodného děje. Nebezpečí ztráty stability synchronního generátoru se zvyšuje. Proto se určuje mezní doba trvání zkratu, při které nedojde ke ztrátě stability. Mezní doba trvání zkratu pro zkoumaný generátor je dostatečná pro vypnutí zkratu ochranami (v nejhorším případě 0,8 s). Například v porovnání s vodními elektrárnami je výrazně delší. Na výkonovou nerovnováhu v síti reaguje jaderný blok stabilním přechodem do nového provozního stavu. Modely ostatních elektráren byly navrženy s vysokou spolehlivostí a tak v případě těchto poruch nedojde k jejich výpadku a nedojde k rozpadu soustavy. Vznik ostrovní sítě je doprovázen silnými proudovými rázy. Bloky musí být odolné proti těmto rázům. V ostrovním provozu často dochází k rychlým změnám elektrických parametrů. Proto bloky musí reagovat na tyto změny co nejrychleji a co možná v nejširších mezích. Pro tento účel se používá regulátor ostrovního provozu. V případě přebytkového ostrova lze u parních elektráren využít přepouštěcí stanici do kondenzátoru. Tento režim je velkou výhodou parních elektráren, které jsou tak schopné rychle reagovat na změny zatížení. Hlavním výsledkem práce je chování synchronního bloku jaderné elektrárny při různých poruchách v síti. Na základě zjištěných údajů lze konstatovat, že zkoumaný blok jaderné elektrárny je vysoce stabilní vůči poruchám v síti. Výsledky této práce umožňují pokračování v tomto tématu využitím reálného modelu sítě a reálného modelu bloku.
|
|
|
Role Elektrárny Dukovany v elektrizační soustavě České republiky
Prokop, Ondřej ; Řež,, Martina Malá, Centrum výzkumu (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je popsat roli elektrárny Dukovany (EDU) v elektrizační soustavě ČR. Zvýšením výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů, dochází v elektrizační soustavě častěji k nedodržování kritéria N-1 a tím i ke snížení spolehlivost celé soustavy. Zvyšuje se tak riziko blackoutu soustavy, který by měl za následek velké hospodářské škody a ohrožení lidských životů. Proto spolehlivé, dobře regulovatelné a bezpečné zdroje elektrické energie jsou velmi důležité. Úvodní část práce popisuje úlohu EDU při regulaci základních elektrických parametrů v normálním provozu elektrizační soustavy. Druhá část práce se zabývá stavy a funkcí EDU při úplném nebo částečném rozpadu elektrizační soustavy. V závěrečné části je analyzován význam EDU v elektrizační soustavě ČR a budoucí vývoj s možnou výstavbou nových jaderných bloků po ukončení životnosti v roce 2035. Elektrárna Dukovany je důležitým regulátorem jalového výkonu, protože v jihovýchodní části ČR není jiná elektrárna, která by mohla jalový výkon významně regulovat. Výkon poskytovaný EDU na podpůrné služby regulace činného výkonu a frekvence v posledních letech výrazně roste. To je dáno vlivem zvýšené výroby z obnovitelných zdrojů. Při částečném rozpadu elektrizační soustavy přechází bloky do ostrovního provozu. Pokud frekvence přesáhne dovolené meze, EDU zreguluje na vlastní spotřebu. V tomto stavu může být provozována bez časového omezení. Následně se může na pokyn dispečinku podílet na obnově soustavy. Pokud blok nezreguluje na vlastní spotřebu a nejsou dostupné rezervní zdroje napájení ani nouzové dieselgenerátory, musí být co nejrychleji obnoveno napájení. Pro obnovu napájení se využívá šest na sobě nezávislých možností. Další možností obnovy napájení bude AAC síť po dokončení v roce 2014. Ta bude odolná extrémním klimatickým vlivům a bude umístěna v areálu elektrárny, čímž bude EDU více nezávislá na vnější síti.
|
|
|
Návrh vhodných strategií pro podnik
Prokop, Ondřej
Prokop O. Návrh vhodných strategií pro podnik. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita, 2017. Bakalářská práce se zabývá navržením vhodných strategií pro podnik, který působí na českém trhu. Bakalářská práce se člení na dvě části. První část je teoretická a je sestavena na základě odborné literatury. Druhá část je praktická a zabývá se analýzou vnějšího a vnitřního prostředí. Součástí této práce je PEST analýza, Porterův model 5 hybných sil, Porterův řetězec, finanční analýza a SWOT analýza. V závěru práce jsou uvedeny vypracované strategie, které by měly přispět k rozvoji podniku. Například Organizace dětského (příměstského) tábora, Vybudování solné jeskyně, zřízení věrnostního programu nebo spolupráce se sportovními týmy.
|
|
|
Dopady vstupu ČR do Evropské unie na faktory ovlivňující bankovní sektor
Prokop, Ondřej
Prokop, O., Dopady vstupu ČR do Evropské unie na faktory ovlivňující bankovní sektor. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita, 2019. Diplomová práce je zaměřena na zkoumání vlivu vstupu České republiky do Evropské unie na bankovní sektor. Pozornost je zaměřena na faktory ovlivňující poskytované služby klientům bankovního sektoru. Časové řady jsou podrobeny analýze, především prostřednictví testování strukturálních zlomů v časových řadách. Analyzovány jsou také tempa růstu časových řad a jejich změny. Zkoumány jsou časové řady zisku, počtu zaměstnanců, distribuční sítě, sumy úvěrů nebo také sumy vkladů. Problematika vkladů a úvěrů je dále podrobně analyzovaná například na základě časového, sektorového nebo druhového hlediska.
|
|
|
Sestavení letokruhových standardních chronologií z recentních dubů pro Českou a Slovenskou republiku a jejich porovnání se středoevropskými chronologiemi
Prokop, Ondřej
Hlavním cílem předkládané disertační práce bylo sestavení chybějící dubové standardní chronologie pro oblast Slovenska, aktualizace stávající české dubové standardní chronologie, posouzení jejich paleoklimatického potenciálu a nejvhodnějšího způsobu odstranění věkového trendu z letokruhových křivek. Současně byla provedena analýza počtu bělových letokruhů v průběhu času. Vzhledem k tomu, že historický a archeologický materiál může být zastoupen v letokruhových chronologiích křivkami různých druhů dubu o různém stáří a z různých oblastí, byly provedeny dvě srovnávací studie pro posouzení jejich využitelnosti při rekonstrukci klimatu. Letokruhové chronologie čtyř vybraných druhů dubu (Quercus robur L., Quercus petraea (Matt.) Liebl., Quercus polycarpa Schur., Quercus dalechampii Ten.) ze stejného regionu prokázaly velmi podobnou reakci na klimatické parametry, přičemž rozdíly byly způsobeny spíše lokálními podmínkami stanoviště než druhem dubu. Dále byla celá recentní část české dubové chronologie rozdělena do pěti párů sub-chronologií podle různých kategorií (nadmořská výška, věk stromů, druh dřeviny, půdní vlhkost a geografická poloha). Velká podobnost všech sub-chronologií byla potvrzena nejvýznamnější růstovou reakcí dubu na množství srážek v období od května do července. V posledních letech stále vylepšovaná tisíce let dlouhá česká dubová chronologie vykazovala nedostatečné pokrytí celého území přirozeného výskytu dubu v ČR a nedostatečné proložení v 19. století. Celkem 342 nově odebraných recentních vzorků ze západu Čech a vzorků z vytipovaných historických konstrukcí, převážně zvonových stolic, bylo použito pro pokrytí celého území přirozeného výskytu dubu v ČR a pro zlepšení napojení recentní a historické části chronologie. Studie byla doplněna analýzou počtu bělových letokruhů, která potvrdila klesající počet bělových letokruhů ve směru od západu k východu a ukázala, že počet bělových letokruhů se nemění v průběhu času (5-24). Zcela nová standardní dubová chronologie pro území Slovenské republiky byla sestavena z 276 historických a 1028 recentních vzorků. Chronologie má rozsah od roku 967 do roku 2013 a vykazuje velkou podobnost s letokruhovými chronologiemi z ČR, Rakouska a Ukrajiny. Stejně jako česká chronologie vykazuje nejvýznamnější reakci na srážky v období květen až červenec s velkým propadem korelací kolem roku 1980. Analýzou negativních let bylo v chronologii odhaleno 26 období, přičemž nejextrémnějším rokem byl rok 1947, který se projevil u všech zkoumaných lokalit. Mezi jednotlivými způsoby odstranění věkového trendu z letokruhových křivek nebyly v dobře proložených obdobích nalezeny rozdíly mezi výslednými chronologiemi. Tato práce rozšiřuje znalosti o chování dubu na letokruhové úrovni ve střední Evropě. Nově sestavená standardní dubová chronologie pro oblast Slovenska zaplňuje mezeru v husté síti evropských chronologií a spolu s aktualizací české dubové chronologie zvyšuje potenciál chronologií pro hydroklimatické rekonstrukce a spolehlivost dendrochronologického datování historických dubových konstrukcí a archeologických nálezů.
|
|
| |
|
|
Role Elektrárny Dukovany v elektrizační soustavě České republiky
Prokop, Ondřej ; Řež,, Martina Malá, Centrum výzkumu (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je popsat roli elektrárny Dukovany (EDU) v elektrizační soustavě ČR. Zvýšením výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů, dochází v elektrizační soustavě častěji k nedodržování kritéria N-1 a tím i ke snížení spolehlivost celé soustavy. Zvyšuje se tak riziko blackoutu soustavy, který by měl za následek velké hospodářské škody a ohrožení lidských životů. Proto spolehlivé, dobře regulovatelné a bezpečné zdroje elektrické energie jsou velmi důležité. Úvodní část práce popisuje úlohu EDU při regulaci základních elektrických parametrů v normálním provozu elektrizační soustavy. Druhá část práce se zabývá stavy a funkcí EDU při úplném nebo částečném rozpadu elektrizační soustavy. V závěrečné části je analyzován význam EDU v elektrizační soustavě ČR a budoucí vývoj s možnou výstavbou nových jaderných bloků po ukončení životnosti v roce 2035. Elektrárna Dukovany je důležitým regulátorem jalového výkonu, protože v jihovýchodní části ČR není jiná elektrárna, která by mohla jalový výkon významně regulovat. Výkon poskytovaný EDU na podpůrné služby regulace činného výkonu a frekvence v posledních letech výrazně roste. To je dáno vlivem zvýšené výroby z obnovitelných zdrojů. Při částečném rozpadu elektrizační soustavy přechází bloky do ostrovního provozu. Pokud frekvence přesáhne dovolené meze, EDU zreguluje na vlastní spotřebu. V tomto stavu může být provozována bez časového omezení. Následně se může na pokyn dispečinku podílet na obnově soustavy. Pokud blok nezreguluje na vlastní spotřebu a nejsou dostupné rezervní zdroje napájení ani nouzové dieselgenerátory, musí být co nejrychleji obnoveno napájení. Pro obnovu napájení se využívá šest na sobě nezávislých možností. Další možností obnovy napájení bude AAC síť po dokončení v roce 2014. Ta bude odolná extrémním klimatickým vlivům a bude umístěna v areálu elektrárny, čímž bude EDU více nezávislá na vnější síti.
|
|
|
Analýza provozu uzlu sítě po připojení jaderného bloku velkého výkonu
Prokop, Ondřej ; Varmuža, Jan (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Práce se zabývá analýzou provozu uzlu sítě po připojení jaderného bloku. Cílem diplomové práce je popsat vliv síťových poruch na blok jaderné elektrárny. Práce řeší tři základní problémy: Vliv zkratu a výkonové nerovnováhy v síti na synchronní generátor jaderné elektrárny a její provoz v ostrovní síti. Práce je zaměřena zejména na blok jaderné elektrárny. V případě poruchy v síti je nutné sledovat další bloky v modelu a jejich ochrany, protože výpadek bloku by mohl způsobit rozpad soustavy. Pro účely simulace je vytvořen testovací model elektrizační soustavy. Model byl optimalizován v programu LUG, který slouží pro výpočet elektrických síti. Simulace dynamických dějů je provedena v programu MODES. Jednotlivé poruchy jsou nastaveny pomocí scénářů. Výsledky jsou generovány do výstupních souborů, ze kterých byla vytvořena analýza vlivu síťových poruch na synchronní generátor jaderné elektrárny. Schopnost synchronního generátoru obnovit původní rovnovážný stav nebo zaujmout nový rovnovážný stav při změnách provozních parametrů sítě je jednou z nejdůležitější vlastností bezpečného a spolehlivého provozu sítě. Při zkratu vzniká tlumený přechodný děj. Prodloužením doby trvání zkratu vzrůstá amplituda přechodného děje. Nebezpečí ztráty stability synchronního generátoru se zvyšuje. Proto se určuje mezní doba trvání zkratu, při které nedojde ke ztrátě stability. Mezní doba trvání zkratu pro zkoumaný generátor je dostatečná pro vypnutí zkratu ochranami (v nejhorším případě 0,8 s). Například v porovnání s vodními elektrárnami je výrazně delší. Na výkonovou nerovnováhu v síti reaguje jaderný blok stabilním přechodem do nového provozního stavu. Modely ostatních elektráren byly navrženy s vysokou spolehlivostí a tak v případě těchto poruch nedojde k jejich výpadku a nedojde k rozpadu soustavy. Vznik ostrovní sítě je doprovázen silnými proudovými rázy. Bloky musí být odolné proti těmto rázům. V ostrovním provozu často dochází k rychlým změnám elektrických parametrů. Proto bloky musí reagovat na tyto změny co nejrychleji a co možná v nejširších mezích. Pro tento účel se používá regulátor ostrovního provozu. V případě přebytkového ostrova lze u parních elektráren využít přepouštěcí stanici do kondenzátoru. Tento režim je velkou výhodou parních elektráren, které jsou tak schopné rychle reagovat na změny zatížení. Hlavním výsledkem práce je chování synchronního bloku jaderné elektrárny při různých poruchách v síti. Na základě zjištěných údajů lze konstatovat, že zkoumaný blok jaderné elektrárny je vysoce stabilní vůči poruchám v síti. Výsledky této práce umožňují pokračování v tomto tématu využitím reálného modelu sítě a reálného modelu bloku.
|
host ::
RSS.